Lednový převrat Vladimira Putina. Velká šachová partie. Znalkyně Ruska radí, co teď sledovat

17.01.2020 11:07

ROZHOVOR Jako velkou šachovou partii Vladimira Putina hodnotí znalkyně Ruska a autorka úspěšné knihy o režimu současného prezidenta Veronika Sušová Salminen nejnovější návrhy na změnu ústavy. Putin se podle ní snaží nově nastavit ústavní procesy v zemi. Neočekává ale, že by se opakoval scénář jeho nástupu před dvaceti lety.

Lednový převrat Vladimira Putina. Velká šachová partie. Znalkyně Ruska radí, co teď sledovat
Foto: Repro Youtube
Popisek: Vladimir Putin zdraví návštěvníky mistrovství světa ve fotbale
reklama

Jak moc velkým překvapením bylo, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupil ve svém projevu o stavu země s poměrně rozsáhlými návrhy na reformy v ústavě i v sociální oblasti?

Překvapení to není. O možnosti ústavní reformy se v Rusku hovořilo opakovaně během posledního roku. V rámci toho zaznívalo, že jejím cílem by mělo být posílení role parlamentu, tedy zákonodárné moci v ruském politickém systému. Vladimir Putin nyní tomuto kroku dal konkrétní obrysy. Překvapení to spíš je pro všechny, kteří nesledují domácí ruský vývoj.

Sociální oblast je téma, které Putin zdůrazňuje od roku 2018, a to velmi silně. Tehdy Putin řekl, že hlavní hrozbou pro Rusko není nic jiného než jeho zaostalost. V posledním projevu bylo patrné, že je to téma, které dostává prioritu, a vyjádřeno to bylo i tím, že zahraniční politika a bezpečnost dostaly opravdu velmi malý prostor. Je to trend, který začal se současným prezidentstvím, tj. s tím čtvrtým.

Anketa

Povede se Vladimiru Putinovi v příštích letech snížit obří chudobu a korupci v Rusku?

83%
17%
hlasovalo: 13557 lidí

Okamžitě se objevily názory, že Putinův návrh byl začátkem přípravy na předání moci, neboť Vladimiru Putinovi má za čtyři roky vypršet poslední prezidentský mandát. Co říkáte na tyto názory?

Myslím si, že tyto kroky skutečně souvisejí s předáním moci, které by mělo nastat v roce 2024. Je to nepochybně totiž hlavní úkol Putinova současného prezidentského mandátu. Putinovy návrhy upravují vztahy mezi jednotlivými větvemi moci ve státě, což naznačuje vznik nové mocenské konstelace. Ta konstelace se bude nyní utvářet, ale první obrysy jsou už jasné. Bude to částečný přesun moci k parlamentu jako jeden pilíř, ale vedle toho je nutné sledovat, jakou roli dostane takzvaná Státní rada.

Putin v projevu řekl, že tady chce udělat „kardinální“ změny. Ve Státní radě zasedají gubernátoři, tj, představitelé regionů federace a tato rada nemá zakotvení v ústavě. Můj tip je sledovat právě tady, jaké pravomoci rada dostane – naznačí to zřejmě i podobu Putinova odcházení (v nedokonavém stavu).

Zaznamenal jsem názor ústavních právníků s mezinárodním rozhledem, že navrhovaná ústavní reforma a změny ve jmenování vlády v podstatě zavádí kancléřský systém, okopírovaný od Německa (parlament zvolí premiéra, a ten má pak ve vládě suverénní pozici). Rusko bylo třicet let zvyklé (s částečnou výjimkou čtyřletého prezidentování Dmitrije Medveděva), že určující osobou politiky je prezident. Nehrozí po takovém posílení premiéra, že bude mezi oběma docházet ke střetům?

Nejsem ústavní právník, takže nechci zacházet do právních detailů a srovnání. Myslím ale, že kancléřský systém není přesný výraz, protože v něm je prezident velmi slabá, až symbolická figura. Putin v projevu řekl docela jasně, že to, co navrhuje, neznamená odchod od prezidentského systému. Z projevu odcituji následující část: „Rusko musí zůstat silnou prezidentskou republikou. Proto musí prezidentovi zůstat bezpodmínečně právo definovat úkoly a priority předsedy vlády, a také právo odvolat předsedu vlády, jeho zástupce a federální ministry v případě nespolehlivého plnění povinností nebo v souvislosti se ztrátou důvěry.“

Řekla bych, že než výrazné posílení premiéra, je tu vidět posílení role parlamentu na úkor prezidenta při zformování vlády. Tím pádem se poněkud zvyšuje i význam parlamentních voleb. Linie střetu by mohla vznikat tedy spíše na linii prezident–parlament, zatímco premiér by se spíš mohl dostat v konkrétních případech pod tlak obou.

Vláda premiéra Medveděva vyjadřovala překvapení, neboť prý o návrzích nevěděla. Je podle vás možné, že prezident vše připravoval v naprostém utajení? A je takový postup mezi ruskými prezidenty obvyklý, že prostě přednesou návrh, který s nikým nekonzultují?

Pro Vladimira Putina to typické je. V Rusku už mluví vlastně o „lednovém převratu“ a ten rukopis v lecčem připomíná vývoj v roce 2011, kdy byl Medveděv vyšachován z možnosti kandidovat podruhé na prezidenta. Putin tady prostě obratně využívá moment překvapení, který mu dává možnost opanovat manévrovací prostor. Ostatní už jenom reagují v rámci omezených možností a prostoru, který jim prezident vymezil. Spojení mezi oznámením reforem a rezignací premiéra navíc vytváří i docela silný komunikační efekt v rámci PR.

Nicméně, že by o tom nikdo nic netušil, to si netroufnu říct. Spíš o tom něco tušil jen malý okruh lidí. V případě těch návrhů nicméně formálně platí, že prezident Ruské federace má právo navrhovat jak zákony, tak změny ústavy. A to autonomně.

Pojďme si trochu přiblížit průběh ruského legislativního procesu. Co se bude dít nyní, když prezident Putin přednesl tyto návrhy, aby mohly být uvedeny v život? A lze očekávat, když je prezident vyslovil, že skutečně budou provedeny?

Napřed stojí za to říct, že se jedná o návrhy; předpokládám, že v nich dojde ještě ke korekcím na základě diskuze a samozřejmě i nějakých politických bojů, které možná nebudou hned zřejmé, ale nepochybně budou probíhat, nebo spíš už začaly.

Další věc, která je důležitá: Putin řekl, že sice nenavrhuje celkovou změnu ústavy – jak řekl, nejde podle něj o „fundamentální“ změny čili změny od základů, ale chce, aby se o nich hlasovalo plebiscitem (slovo referendum přímo nezmínil). Předpokládám, že chystané změny se budou napřed zpracovávat na základě pracovní skupiny podle návrhů prezidenta a odsud půjde celkový návrh do Dumy. Plebiscitní způsob přijetí chce dát nové úpravě maximální legitimitu.

V normálním režimu se dílčí změny ústavy v Rusku dělají prostřednictvím legislativního procesu stejně jako u federálních zákonů: návrh – první čtení v Dumě – projednání ve výborech Dumy – druhé čtení – třetí čtení v Dumě – projednání v Radě federace – podpis prezidenta.

V případě, že by se jednalo o změnu konkrétních hlav 1, 2 a 9 ústavy, tak by ji mělo podle ústavy provést ústavodárné shromáždění, což nebude tento případ. A pak je tu, samozřejmě, už zmíněné lidové hlasování. Ohledně toho se už objevila první nepotvrzená konkrétní data – návrh by měl jít do Dumy na přelomu února a března a plebiscit by měl být 1. května. Takže se zřejmě předpokládá poměrně rychlý proces, tedy v řádu měsíců.

Vláda následně podala demisi a prezident Putin během několika hodin vybral jako nového premiéra Michaila Mišustina. Původně se spekulovalo o jiných jménech, jak moc velkým překvapením je tento šéf ruské finanční správy? A co se o něm v současnosti ví?

Myslím, že právě to rychlé jmenování nástupce ukazuje na to, že šlo o připravené kroky. Neumím si představit, že by Putin Mišustinovi zavolal ve středu po 15. hodině, kdy se sešel s Medveděvem, s informací, že bude premiérem země. Podle ústavy měl Putin na výběr dva týdny, ale evidentně nechtěl čekat a chtěl věc provést rychle. Překvapení to být rozhodně mělo.

Michail Mišustin je ekonom, specialista na daně, od roku 2010 řídil Federální daňovou službu. Před tím měl zkušenosti v byznysu. Má tři syny a je to sportovec. To naznačuje, že by s ním jako člověkem Putin mohl mít komfortní vztah. Profilově Putin volil z ekonomicko-technokratického bloku – premiérem není silovik, tj. není to člověk z bezpečnostního prostředí. Takže je to pokračování dosavadní praxe – Medveděv byl sice právník, ale byl považován za představitele stejného bloku. Mimochodem, přechod Medveděva do pozice místopředsedy Bezpečnostní rady ho de facto stěhuje do pozice dohledu nad siloviki, takže o „pádu“ Medveděva bych nemluvila. Zároveň platí, že Mišustin není velká ryba. V nejnovějším ratingu nejvlivnějších sta politiků Ruska za rok 2019, který zpracovávají ruští experti, jeho jméno nenajdete. Myslím si, že to bylo jedním z kritérií. Kromě toho, že je to ekonom – a Putin ekonomiku jasně zdůraznil jako prioritu.

Dá se podle vás očekávat, že se pan Mišustin stane politickou osobností, která by jednou třeba mohla vystřídat prezidenta Putina?

V srpnu 1999 nikdo netušil, že se Vladimir Putin na dvacet let stane klíčovou figurou ruské politiky. Nevypadal na to. Takže tady vůbec neumím říct, jak si Mišustin povede. Zatím platí, že to, co se od něj čeká, je vést vládu v přechodném období do roku 2021, kdy se v Rusku konají parlamentní volby. Dějiny se ale opakovat nebudou. Vůbec tu neplatí vzorec Jelcinova odchodu a vzestupu neznámého Vladimira Putina z pozice premiéra. Všechno se od té doby změnilo a prezidentem je Vladimir Putin. Tohle bude sofistikovanější šachová partie a nejde v ní jen o personálie, ale o institucionální změny celého systému.

TAKTO ODHADOVAL DALŠÍ VÝVOJ V RESPEKTU ONDŘEJ KUNDRA

Prezident Putin také přednesl návrhy politických a sociálních reforem. Jaký k tomu měl podle vás důvod? Hrozí v Rusku nějak výrazněji sociální nepokoje?

Vladimir Putin je politik, který se poučil, aspoň v rámci možností, z dějin. V posledním projevu to vyjádřil explicitně a jasně: cílem a základem pro budoucnost je harmonie mezi silnou velmocí a blahobytem lidí. Harmonie, ne asymetrie, jak jsme to znali z doby SSSR i carského Ruska. Takže chápe dobře, že nejde mít jenom „krásné nové zbraně“ ve společnosti, která stagnuje a hrozí jí hospodářská, technologická a další zaostalost. Taková velmoc kulhá na jednu nohu a její síla jsou jen slova a ty zbraně. To je riziko, které historicky skončilo zhroucením sovětského systému a rozpadem státu. Takže já rozumím tomuto akcentu v této souvislosti, i když se jedná nepochybně o velmi těžký úkol a poslední roky to jen potvrzují.

Když to všechno shrneme, co můžeme od Ruska očekávat v právě začínajících dvacátých letech? Dá se očekávat, že to pro Rusko bude spíše dekáda růstu, nebo úpadku?

V daný moment se jeví jako problém stagnace, která samozřejmě vede k úpadku či slovy Putina k zaostalosti či k jejímu prohlubování. Odhadovat vývoj na deset let je dost spekulativní, já jsem analytik a komparativní historik, nerada věštím. Rusko totiž má takovou vlastnost znovu a znovu překvapit. Nicméně asi platí, že Rusko nežije na vlastní planetě, takže jeho situaci bude ovlivňovat vývoj ve světě, pokračování či posilování sankcí, světové ceny komodit, míra reforem, o kterých se mluví, ale hůř se uvádějí v život, a konečně společenská a politická stabilita.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jakub Vosáhlo
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Přichází skrytá cenzura od Facebooku? To bude problém s Ústavou ČR, tuší Markéta Šichtařová

15:40 Přichází skrytá cenzura od Facebooku? To bude problém s Ústavou ČR, tuší Markéta Šichtařová

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Je ironií pojmenovat komisi „pro spravedlivé důchody“, když vymyslí něc…