Pane doktore, pohroma, která se odehrála na jižní Moravě, nemá v našich končinách obavy. Jak byste jako psychiatr doporučil pomoci lidem, kteří přišli doslova během pár minut o své blízké, o své domovy… co potřebují jako první, nejdůležitější věc?
Naše matka Země zase jednou předvedla, kdo je zde pánem. Přírodní katastrofy se občas vyskytují všude na světě. Ta naše současná by měla být zdrojem pozitivní sounáležitosti nás všech ve vztahu k obětem. Vlna, která poskytuje pomoc tornádem postiženým oblastem, je úctyhodná.
Musíme velice ocenit pomoc sousedního Rakouska a Slovenska. Nyní nezbývá než pečlivě analyzovat škody na zdraví i na majetku. O své domovy přišlo mnoho obyvatel v postižené oblasti. Lidé tam potřebují bezpečí náhradních domovů a samozřejmě také finanční pomoc. Myslím, že postižených lidí je nám všem velice líto. Zasluhují si všemožnou pomoc.
Jak na lidskou psychiku působí vědomí, že se toto může kdykoli opakovat? Například v Americe jsou na něco podobného lidé už „zvyklí“. Počítají s tím často i při stavbě domů. U nás to tak ale není.
Tornádo se v našich poměrech bude sotva v nějaké krátké perspektivě opakovat. Byl jsem párkrát v USA a mám pocit, že tam zdaleka ne všechny budovy, které si stavějí občané, vykazují výraznou bytelnost. Na výsledky přírodních neštěstí jsem se tam neptal.
Fotogalerie: - Stebno a návštěva ministryně
Po běsnění tornáda se zvedla obrovská vlna solidarity. Lidé nabízejí pomoc, ať už se stavebními pracemi, posílají peníze, a dokonce i nabízejí prázdninový pobyt pro děti. Co byste těmto lidem vzkázal? A je možné, že tato tragédie zase určitým způsobem „stmelí“ národ?
Vlna solidarity je v našich poměrech stálou reakcí veřejnosti na podobné záležitosti. Češi patří k solidárním také ve vztahu k zahraničním přírodním katastrofám.
Jak hodnotíte pomoc státu? Je podle vás dostatečná? Postavili se čelní politici k problému tak, jak byste očekával? Z Moravy se ozývají hlasy, že si na nich někteří politici dělají předvolební PR…
Podobná neštěstí by se nikdy neměla politizovat. Na místa neštěstí se dostavují přední politici všude na světě. Nevidím v tom volební agitaci, zejména když přivádějí pomoc a organizují péči o bezpečnost a zdraví postižených lidí.
Když odbočíme a podíváme se na situaci ohledně covidu. Podle skupiny psychiatrů trpí někteří pacienti po covidu údajně takzvanou mozkovou mlhou. Můžete prosím vysvětlit, co to je, a setkáváte se s tím také ve své ordinaci? Případně co dalšího v souvislosti s covidem pacienty do vaší ordinace přivádí?
Co je „mozková mlha“, to opravdu netuším. Jisté je, že koronavirová infekce, pokud proběhne se závažnými příznaky, může zanechat celou řadu různých nepříznivých stavů. Patří k nim únavový syndrom, někdy poškození některých orgánů. Byl-li zasažen mozek, pak se mohou vyskytovat poruchy paměti a depresivní rozlady. V mé psychiatrické a sexuologické klientele se zatím nic podobného nevyskytlo. Mám několik pacientů, kteří koronavirovou nákazu přestáli bez výraznějších příznaků a následků.
Očkování proti covidu opět rozdělilo společnost. Jaký na něj máte názor vy? A co říci na možnost očkovat děti už od dvanácti let?
Vakcinace dělí společnosti od nepaměti. Nicméně nelze opomenout výrazně pozitivní výsledky očkování ve vztahu k tak nebezpečným infekčním chorobám, jakými byly černé neštovice, dětská obrna, záškrt, černý kašel nebo spalničky atd. Často antivakcinační postoje nalezneme u slavných osobností.
Kdysi jsem se jako student opravdu zasmál argumentům, které proti očkování na černé neštovice publikoval takový velikán, jakým nepochybně byl Bernard Shaw. Péči o věk očkovaných osob bych nechal na epidemiolozích a na výsledcích vědeckých výzkumů.
A je v pořádku, aby lidé, kteří jsou očkovaní, měli nějaké výhody, a naopak ti neočkovaní museli snášet různá omezení?
Nikdo nenutí a nemůže nutit lidi, aby se nechali očkovat. Budou-li neočkovaní, nemůže s nimi být zacházeno jako s těmi, kdo absolvovali řádně očkování. To platí a bude platit na celém světě.
Ohledně očkování, ale i samotného covidu se šíří řada hoaxů. Co k tomu podle vás některé lidi vede? A mělo by být šíření těchto věcí nějakým způsobem „sankcionováno“?
Jak už jsem uvedl, diskuse kolem očkování a kolem podobných záležitostí se vedou od nepaměti. Lidé mají právo publikovat své názory svobodně, cenzura je čímsi zcela nepřijatelným v moderní společnosti.
Psali jsme:
I přesto, že v některých zemích nakažených přibývá, objevuje se i „indická“ mutace, většina států „rozvolňuje“. Neděláme podobnou chybu jako vloni v létě, která se nám pak na podzim vymstila? Nebo by se měly státy, alespoň pro ty, kteří jsou v takzvaných zelených číslech otevřít a oživit znovu naplno turistický ruch?
To není otázka pro mne, nejsem virolog a nedovedu si poradit s různými mutacemi koronaviru. Doufám, že odborníci tu věc na celém světě poctivě studují. Až výsledky takových studií nám mohou říci, co je rozumné a na faktech založené v našich opatřeních.
Soud už zrušil celou řadu vládních nařízení týkajících se protikoronových opatření. Co na to říkáte? Má se podle vás náš stát v tomto směru připravit na vlnu žalob?
Pokud sleduji zprávy, tak mám za to, že těch zrušených opatření nebyla velká řada. Napadena byla některá opatření, která byla přijímána rychle a ve velkém emočním tlaku. Ty rozsudky neznám a nevím, jaká dokonalejší opatření doporučují soudy. Myslím, že některými opatřeními jsme byli všichni zaskočeni. Třeba když zůstaly otevřené obchodní paláce a zavřely se drobné obchody a služby. Nebezpečné pandemii jsme byli vystaveni poprvé v dlouhé historii, a není tedy divu, že dochází k chybám. Chybami se lidé učí…
Psali jsme:
Co měla podle vašeho mínění vláda udělat jinak? Když to shrneme, jak zvládla, či nezvládla boj s pandemií? A jak moc to podle vás ovlivní blížící se volby? Existuje reálná šance, že se Babiš stane v říjnu opět premiérem? S kým by složil vládu?
Mám za to, že naše vláda, podobně jako některé jiné vlády, zbytečně „boj s pandemií“ nechala zpolitizovat. Koronavirus je infekce jako každá jiná, o preventivních a terapeutických opatřeních mají v takových věcech rozhodovat lékaři, hygienici, epidemiologové, virologové a tak podobně. Vláda se pak ocitla v roli, ke které neměla dostatek odborných podkladů. V mezinárodním porovnání jsme však zcela jistě nedopadli až tak katastroficky, jak někteří tvrdí. Myslím, že máme dostatek informací o této pandemii v jiných státech. Nikde nedostávají vlády za svůj „boj s pandemií“ jedničku s hvězdičkou.
Jak dopadnou letošní volby, to myslím, neví nikdo. Politická scéna je z mého pohledu vzácně rozhádaná a není zřejmě mnoho racionálních podkladů pro předpovědi výsledků. Tvrdí se, že v demokratických volbách je pánem země lid. Tak počkejme na výsledky.
Exprezident Václav Klaus oslavil nedávno 80. narozeniny. Co byste této výrazné osobnosti naší polistopadové politické scény, která mimochodem patří mezi vaše dlouholeté přátele, popřál?
Panu prezidentovi Václavu Klausovi přeji jen to nejlepší. Hodně štěstí a zdraví zejména. Václav Klaus je jednou z mála výrazných politických osobností v naší postsametové historické epoše. Sleduji se zájmem jeho postoje a publikace. Vždy velmi racionálně polemizuje se současnými politickými extrémy, jako je ekologický alarmismus, nebo podivné progresivistické hnutí, které se nám pustilo dokonce i do sexuality a energetiky. Postrádám větší počet podobně smýšlejících politiků na možných kandidátkách jednotlivých politických subjektů.
Gratulaci přijal oslavenec od současné hlavy státu. Prezident Miloš Zeman uvedl, že Václav Klaus „chybí“ a měl by se do politiky vrátit. Souhlasíte? A jaké názory nebo postoje by se s ním mohly vrátit?
Pokud se Václav Klaus senior rozhodne kandidovat při volbě prezidenta, zcela jistě dostane můj hlas. Je to ovšem na jeho rozhodnutí. Já na naší politické scéně nikoho lepšího nevidím.
Patří Klaus mezi „poslední mohykány svobody“, jak napsal prezident Miloš Zeman v oficiální gratulaci?
Oba zmínění prezidenti jsou takovými mohykány. V jejich politických postojích si cením velice nejen zmíněné úcty ke svobodě občanů a také nesporné jejich úcty k historii a současnosti českého národa.
I když se oba prezidenti názorově v řadě otázek míjejí, co mají společného? Na adresu obou zaznívá, že „hájí zájmy nepřátelských mocností“ nebo šíří „nebezpečné nesmysly.“ Co vy na to?
Nemyslím, že by páni prezidenti byli šiřiteli nějakých nebezpečných myšlenek. Právě naopak, nebezpečné a nepodložené názory šíří zpravidla jejich nepřátelští kritikové. Oba naši přední politici jsou zastánci zájmů našeho státu na mezinárodní scéně. Nikdy by nás nedostali do konfliktu s velmocemi. To je zřejmě jejich hlavní hřích v očích našich politických progresivistů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
