Maďarský profesor: Němci chtějí migranty na práci. Soros a Brusel našli skrytou cestu, jak nás obejít

28.09.2021 11:21 | Rozhovor

Migrace. Jeden z největších bodů konfliktu mezi Bruselem a zeměmi Visegrádské čtyřky. Zároveň téma, které je velmi důležité i pro české občany. „Západní Evropa říká: Měli byste je integrovat, měli byste jim dát šanci. Ale my říkáme: Ne, raději dáme šanci našim rodinám,“ říká k maďarské politice podpory růstu rodin namísto zvaní migrantů profesor Zoltán Kiszelly, ředitel politického think-tanku Századvég, který patří mezi prominentní maďarské výzkumné instituty. Kiszelly také hovoří o tom, jak se takzvané „evropské řešení“ tlačí skrze Brusel a Berlín a že odpor vůči němu znamená pozvánku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ale k „evropskému řešení“ existuje alternativa, kterou představují státy Visegrádské čtyřky.

Maďarský profesor: Němci chtějí migranty na práci. Soros a Brusel našli skrytou cestu, jak nás obejít
Foto: Archiv Zoltána Kiszellyho
Popisek: Profesor Zoltán Kiszelly, ředitel politické analýzy think-tanku Századvég

Minulou středu se premiéři Andrej Babiš a Viktor Orbán vydali k hranici mezi Maďarskem a Srbskem na místa, kudy v roce 2015 do EU nelegálně vstoupilo více než 400 tisíc migrantů. Ti tehdy svou cestu odůvodňovali tím, že je „pozvala Angela Merkel“. Viktor Orbán u hranic prohlásil, že EU „Má způsoby, ale ne vůli“ bránit své hranice. Sdílejí Maďaři tento pohled?

Ano, sdílejí. V této části Evropy jsme byli zhruba 150 let pod ottomanskou nadvládou. Došlo zde vlivem válek k depopulaci, tak jako v případě českých zemí během třicetileté války. Tento vývoj změnil mnoho věcí. Poláci, Slováci, Maďaři, Chorvaté a státy dále na východ jsou si tohoto nebezpečí vědomy a chápou, jak se věci mohou změnit, pokud vznikne muslimská majorita.

Anketa

Od jakého věku by měl mít český občan právo volit?

11%
72%
hlasovalo: 22047 lidí

To znamená, že byste měli pamatovat na jednu věc – ve vztahu k migraci tu nejdůležitější: Populace Evropy klesá. Pokud bude všechno pokračovat stejným způsobem, do konce tohoto století ubude zhruba 180 milionů Evropanů (některé předpovědi varují před ještě větším úbytkem, pozn. red.)

Jaká je současná situace s migranty?

EU chce tento trend populačního poklesu zvrátit tím, že sem vpustí lidi. Naše vláda chce motivovat maďarské rodiny, aby měly tolik dětí, kolik si přejí. Poskytujeme rodinám velkou podporu při výchově dětí tak, aby mohly naplnit své sny. Nikoho nenutíme mít děti, tak jako tomu bylo v komunismu, ale poskytujeme motivaci. Stát by měl rodinám rodičovství usnadňovat a nečinit z něj zátěž, nebo dokonce vstupenku do chudoby.

V Maďarsku jsme, jakožto alternativu k migraci, zvedli v posledním desetiletí míru porodnosti z 1.23 na 1.56 na jednu ženu. Po covidu se pokusíme v tomto trendu pokračovat. Pan premiér Babiš o tom samém psal ve své poslední knize! Česká republika je v této otázce dále se skóre 1.71.

Takže, toto je naše alternativa. Jenže EU má ono takzvané „evropské řešení“, což znamená systematickou a organizovanou migraci z jiných kontinentů do Evropy. Tomu my říkáme ne. Mohu mluvit za Maďarsko, možná za země Visegrádu, když řeknu, že nechceme velké množství muslimské populace, ať už kvůli historické zkušenosti, nebo kvůli nedávné nedobré zkušenosti v zemích západní Evropy.

Západ říká: „Měli byste je integrovat, dát jim šanci.“ Ale my říkáme: „Ne, dáme raději šanci našim rodinám.“ V tuto chvíli, s již dostavěným hraničním plotem, je situace následující: V prvních osmi měsících zkoušelo hranici překonat 20 000 lidí, ale letos, v covidovém roce, evidujeme za stejné období třikrát tolik pokusů.

Souvisí to nějak se situací v Afghánistánu?

Zatím ne. Toto jsou lidé, kteří se na cestu vydávají z Turecka. To znamená, že se nejprve dostali do Turecka, tam dva nebo tři roky pracovali, aby našetřili dost peněz pro převaděče, nebo pro svůj vlastní pokus. Když seženou dost peněz, nebo když se situace v Turecku zhorší, jdou na Západ.

Afghánská situace… samozřejmě, každý teď tvrdí, že je z Afghánistánu. Dříve tito lidé byli „Syřané“, nyní jsou „Afghánci“.

Máte nějaká data ohledně pohledu Maďarů na migraci?

Ano, náš institut provádí pravidelné průzkumy veřejného mínění, a to nejen pro Maďarsko, ale pro celou EU v rámci Projektu 28. V Maďarsku přes 80 procent lidí uvádí, že by zde neměla být žádná migrace. Měli jsme ohledně migrace celostátní konzultace, kde měl každý možnost vystoupit a promluvit. V říjnu 2016 jsme také tuto otázku řešili v referendu. Naprostá většina voličů v něm řekla „ani omylem“.

Na evropské úrovni Brusel a zejména Berlín tlačí na takzvané „evropské řešení“ přerozdělení migrantů mezi všechny členské státy, protože ve všech dochází k populačním poklesům (Jde o změnu demografické pyramidy, kdy populace v průměru stárne, pozn. red.). Země Visegrádu během slovenského předsednictví EU nabídly takzvanou „flexibilní solidaritu“, kdy státy, které mají zájem přijímat migranty, jednoduše mohou. To by zahrnovalo všehovšudy Němce a Lucemburčany, u těch druhých se zhruba 14 až 20 migranty ročně, ale nikdo by neměl být nucen migranty přijímat.

Maďarsko a země Visegrádu nabídly ochranu vnějších hranic, během migrační krize také poslaly na maďarskou hranici policii a nyní jdeme ještě dál, když státy V4 vyslaly policejní patroly i do Severní Makedonie a Srbska, abychom jim pomohli. Na maďarské hranici také máme rakouskou policii.

Naší představou je udržet externí hranice EU bezpečné tak, abychom umožnili volný pohyb osob uvnitř Schengenského prostoru. Kvůli Francouzům a Němcům to nyní volné není, ale naším záměrem je ochránit vnější hranice.

Další průzkumy think-tanku Századvég si můžete prohlédnout zde (v anglickém jazyce).

Premiér Andrej Babiš prohlásil, že je ochoten opět vyslat na pomoc armádu, tak jako v roce 2015. Domníváte se, že Visegrádská čtyřka, možná spolu dohromady s Rakouskem, by měla prostě vzít věci do vlastních rukou, nebo je to špatný nápad?

Víte, je to dobrý nápad. V demokratickém systému musíme umět ukázat alternativy. Flexibilní solidarita je politickou alternativou, za kterou stojí přinejmenším čtyři členské státy EU a nejspíš i Rakousko a Dánsko, někteří další možná budou následovat. Měli bychom to uvést v platnost.

To je také důvod, proč jsou policisté a vojáci v Maďarsku vítáni, abychom Evropské unii ukázali, že ten nápad funguje a že za ním stojí solidarita. Myslím si, že to je důležité.

Premiér Viktor Orbán ohledně migrace prohlásil, že Brusel „zrazuje Maďarsko a obyvatele Evropy“. Má podle vás pravdu?

Anketa

Byla Angela Merkelová přínosem pro Evropu?

12%
80%
hlasovalo: 17413 lidí
Problém tkví v tom, že Evropská unie a Brusel prostě nepřestanou zkoušet zvát a přesidlovat do Evropy lidi z dalších kontinentů, protože se domnívají, že Evropa bude populačně klesat, pokles čeká i HDP. To znamená, že abychom udrželi dnešní úroveň HDP, musíme podle nich udržet i dnešní populaci. A pokud se populace zmenšuje – kde vygenerujeme HDP? Naši němečtí přátelé také říkají: „Pokud máte infrastrukturu, jako jsou domy, školy, vlakové stanice a nemocnice pro 500 milionů lidí a najednou to všechno bude prázdné, co s tím budeme dělat?“

Takže to jsou důvody, proč sem Brusel zve lidi. Problémem je také to, že například v plánech pro reformu Dublinského systému se říká, že pokud nastane situace s vysokou migrací, budou zavedeny migrační kvóty. To znamená, že Brusel se toho plánu nevzdal, chtějí, aby sem proudili lidé. Brusel nás zrazuje, protože toto řešení tlačí přes Soudní dvůr Evropské unie. To v praxi znamená, že neziskovky George Sorose, nebo někdy i sám Brusel, ženou Maďarsko před soud a doufají v úspěch. Nejsou schopni změnit politické plány maďarské vlády, nebo dalších zemí Visegrádu, tak doufají, že změny docílí skrze justiční systém.

Podle našeho chápání je ale Soudní dvůr Evropské unie zodpovědný pouze za společné části politiky členských zemí EU, jako je třeba společný tržní prostor. Migrace a azylová politika jsou národními záležitostmi a tudíž rozhodovací právo náleží národním soudům. Naši polští přátelé měli ohledně tohoto velkou rozmíšku a probíhala debata o tom, jak daleko sahají pravomoce Soudního dvora EU. To znamená, že hovoříme o zradě z Bruselu, neboť oni tyto věci tahají před CJEU a také proto, že jedním z největších problémů migrace je smíšenost, kdy sem lidé často přichází za lepším životem, a nikoli proto, že by hledali azyl. Měli bychom mezi tím ale dělat rozdíly.

Evropa, a také Maďarsko, potřebují zahraniční pracovníky, zejména v sektorech, jako je stavebnictví, výroba, nebo zdravotní a sociální péče. Ale můžeme je sem zvát na základě kanadského, nebo australského systému, abychom je ohodnotili bodovým systémem a pokud pak dodrží veškerá pravidla, mohou přijít. Britové po Brexitu zavedli také podobný systém a našim německým přátelům doporučujeme to samé. Ale oni říkají: „Nechceme způsobit odliv mozků v rozvíjejících se zemích.“

Čísla jsou ale celkem jednoznačná, neboť podíl EU na světovém HDP se poměrně rychle snižuje, za posledních 15 let to bylo podle některých odhadů o 3 procentní body, zatímco populace zůstává víceméně stabilní, pokud dokonce neroste…

Anketa

Vadí vám, že se premiér Babiš ,,kamarádí" s Viktorem Orbánem?

7%
85%
hlasovalo: 35931 lidí
…ano, kvůli eurozóně. Panuje zde problém se společnou měnou Euro, neboť není tak dobrá pro jižní země EU. A pro Němce, Nizozemce, Finy a Rakušany, kteří z ní těžili v minulosti, už také přestává být výhodná, protože jsou tu noví konkurenti z Číny a dalších zemí. To znamená, že eurozóna, a nikoli země Visegrádské čtyřky, je oním nemocným mužem Evropy. Zemím Visegrádu se, co se růstu HDP týče, daří naopak velmi dobře. Z těchto důvodů EU chce protlačit azylovou politiku a umožnit migrantům příchod.

Němci uvádějí, že z první vlny Syřanů jich jen pouze 20-30 % pracuje v profesích, kde jsou skutečně potřeba. Ale z té příští generace Syřanů, která se narodí a vyroste v Německu, bude pracovat možná 40-50 %. A to je pro ně o 40-50 % více, než kdyby tam nemohl přijít nikdo.

Ze středoevropské perspektivy, tedy z pohledu mé země, vaší země, Polska, atd. se už nadále nevyplácí jít za prací do Německa. Možná je to jiné pro mladé lidi v určitých odvětvích, pokud přičteme šanci získat pracovní zkušenosti, naučit se jazyk…

Uvedu příklad. Vloni se více Maďarů do země vrátilo, než z ní odešlo do zahraničí. (Domů se vrátilo 23 200 Maďarů, zatímco 19 tisíc odešlo, pozn. red.). S lidmi, pracujícími ve Velké Británii jsme zase udělali tu zkušenost, že pokud jejich děti navštěvují střední školu, nechtějí chodit do německých nebo anglických škol. Nejsou schopni zaplatit ty opravdu dobré, takže raději vezmou děti zpátky do Maďarska, aby jim zajistili dobré vzdělání a aby jejich děti nebyly namíchány s dětmi muslimů ve státních školách v Británii.

Mnoho mladých rodin se vrací do Maďarska, a protože mají pracovní a jazykové znalosti, vydělávají i doma velmi dobré peníze. A možná i jejich děti, až jednou dokončí univerzitní vzdělání, odejdou na Západ. Ale minimálně po dobu svého vzdělávání jsou tyto děti v Maďarsku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Marek Korejs

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Nulka“ Vystrčil by se měl zodpovídat. Mezi lidmi to začíná bublat, varuje bývalý kolega Veleba

15:19 „Nulka“ Vystrčil by se měl zodpovídat. Mezi lidmi to začíná bublat, varuje bývalý kolega Veleba

„Miloš Zeman neřekl poslední slovo, jsem o tom přesvědčen,“ vzkazuje po zhlédnutí videa z nemocnice …