Evropská unie si klade za cíl být do roku 2050 takzvaně uhlíkově neutrální, tedy aby čisté emise oxidu uhličitého v roce 2050 byly v součtu nula. Součástí snažení je i systém emisních povolenek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se nyní vyjádřila pro celoevropské zdanění dalších emisí z uhlíku – a to z dopravy a z budov, což má být součást chystaného klimatického balíčku. Zatím emisní povolenky figurovaly jen v letectví, průmyslu a energetice. Jak se díváte na tento projekt a jemu podobné zelené programy?
Já se obávám, že těch změn je příliš mnoho najednou. Nepochybně má cenu usilovat o nízkoemisní fungování světa, ale když to uděláte takto rychle, a tím možná také méně promyšleně, tak se to promítne negativně, především pokud jde o ekonomické parametry. Z dlouhodobého hlediska bych to neviděl jako dobrý tah.
Vážíte si exprezidenta Václava Klause?Anketa
Jak by na tom konkrétně mohlo tratit, či vydělat Česko?
U nás je energetika poměrně nízkoemisní, respektive děje se tak v momentě, kdy odstavíte vývoz elektřiny. Pokud ten omezíme (nechci říkat zakážeme, protože to je nesmysl), jsme na tom velmi dobře. A na běžného člověka to přitom vůbec nedopadne. Sníží se pouze zisky těch několika lidí či firem, které ovládají trh s energetikou.
Co říkáte na fakt, že uváděné a uvažované změny v uhlíkové dani podporuje i německá kancléřka Angela Merkelová?
Němci jsou velmi zvláštní národ. Jeden anglický historik kupříkladu napsal, že Němci jsou lidé, kteří jsou velmi nadaní, ale často vytvářejí konfliktní situace, které přinesou nějaké utrpení, a to utrpení zase následně přinese určitý pokrok. Od protestantismu přes marxismus až po nacismus.
A můj pocit je, že ti Němci stále hrají v Evropě už 500 let tuto roli poloboha, ale některé ty jejich cesty nevedou vždycky k nejlepším zítřkům nebo jsou přinejmenším problematické.
Němci sami možná mohou při své ekonomické kondici být uhlíkově neutrální, mohou si dovolit být tou vlajkovou lodí zelené energetiky v Evropě, ale co další země EU? A zvláště teď, v době postcovidové?
Máte pravdu, že je to týden, co jsme ze sebe konečně jakžtakž setřásli hrozbu covidu, a už začínáme pokukovat po podobných investicích a hovořit o takto velkých projektech.
Takže to skutečně považuji za unáhlené. Navíc vůbec nevíme, jestli nás na podzim nečeká další vlna třeba bengálského covidu apod.
Ale to už je v lidské povaze, že velmi brzy zapomínáme na ty špatné věci, často téměř vzápětí, kdy odezní či odejdou. Ale určitá opatrnost v pozadí zůstává a dnes se ji řada lidí snaží v tom běžném životě přehlušit třeba alkoholem, počtem zážitků nebo prostě tím, že nad tím vším zavíráme oči, jako by se to ani nestalo.
Zapomeneme na covid? Bude ten život v době postcovidové identický jako před ní?
Já si myslím, že ne, protože to nebyl jeden celistvý rok a čtvrt covidu, to byly jednotlivé vlny. A tady platí podobné závěry, jako když psychologové zkoumali dopady povodní. Poprvé ani podruhé se ještě nic s lidským vědomím nedělo, ale poté, co přišla třetí vlna, tak od té doby už to v sobě máme zakódováno jako jednu z vlastností světa.
Z toho, co jste říkal o možném nebezpečí další podzimní vlny, soudím, že vy sám tomu definitivnímu poslednímu zvonění covidu moc nevěříte…
Ještě rozhodně není důvod jásat. Víte, na epidemii máte složité to, že ten stav je vlastně vždycky reálně úplně jiný, než vypadá – především ve statistických číslech. To je zkrátka ten princip setrvačnosti, kdy my tady sklízíme s určitým odstupem dopady některých kroků a událostí, které proběhly. Takže v tom jsem opravdu opatrný.
Indická mutace B.1.617, již Světová zdravotnická organizace označila za zvláště znepokojivou verzi viru s globálním dopadem, drtí několik asijských zemí a především se šíří po světě. Jelikož většina zemí postupně uvolňuje epidemická opatření, vědci varují před nebezpečím dalších ohnisek koronaviru. Velká Británie je podle expertů na počátku třetí vlny epidemie covidu-19. Obáváte se toho?
Určitě je to hrozba, a nikoliv malá. Když se podíváte na ten stav v Indii, tam to z mého pohledu připomíná velkou genetickou nádrž, a ve výsledku třeba i nebezpečnou časovanou bombu. Nakažlivost toho viru se může zvýšit a jeho přenos v rámci dnešní, znovu se ještě více rozjíždějící globalizace to už je jen otázka relativně krátkého času. Všechno živé je nadáno určitou strategií, takže se dá předpokládat, že na vzorku deseti milionů lidí může dojít ke vzniku dalších a dalších ještě nebezpečnějších variant, které budou mít schopnost obejít účinek vakcinace nebo začnou napadat mladé a hodně mladé lidi, kteří minimálně prozatím očkovaní v mnoha částech světa nejsou, ostatně zatím ani u nás ne. Takže nechci předbíhat. Na Vánoce si řekneme, jak to dopadlo.
Dotkl jste se problému vakcinace. Co říkáte na zcela zjevnou diskriminaci těch, kteří se jí nepodrobí – a nejsou to žádní lidé z okraje společnosti nebo věční oportunisté a pochybovači, ale třeba jen ti, kteří vcelku oprávněně pochybují, že se dá za třetinu standardní doby vyrobit opravdu kvalitní, účinná vakcína bez vedlejších příznaků a účinků?
Tak je pravda, že ke všem to není fér, ale ta společnost se prostě nějak brání a musí se bránit. Já se domnívám, že vakcinace není žádná velká újma. Například já sám jsem se na ni těšil a musím říct, že to byl moc hezký zážitek.
Počkejte, pane Cílku, tak tohle musíte vysvětlit. Hezký zážitek?
Ano, skutečně to byl hezký zážitek, já jsem se totiž v tu chvíli cítil skoro jako v Mongolsku, kde už je naočkovaná polovina populace (smích). Měl jsem pocit, že jsme konečně v tomto ohledu dohnali svět. Navíc se všichni chovali tak klidně, spořádaně a disciplinovaně – všichni byli takoví spokojení až ohleduplní – takže já jsem si to užil, bylo to trošku jako sci-fi.
Kdybyste měl za ten více než rok vlády covidu vybrat něco, co nám přinesl dobrého – co by to bylo?
Já myslím, že nejlepší je, že řada firem zjistila, že není nezbytně nutné, aby většina nebo část jejich zaměstnanců každé ráno dojížděla často i několik desítek kilometrů do centra firmy, ale že je možné nechat je pracovat z domova. Oni tím samozřejmě ušetří na nákladech například za pronájem budov a my všichni tím získáme volnější ulice a potažmo také lepší životní prostředí, minimálně pokud jde právě o to dojíždění, které se děje často automobily. A taky si myslím, že jsme se přece jen poučili do budoucna, že pokud něco podobného jako covid přijde, je nutné to zvládnout systematicky, koordinovaně na mezinárodní úrovni a být na to hlavně připraveni.
Pane Cílku, jeden z názorů, který jsem v poslední době slyšel, byl i ten, že vzhledem ke covidové pandemii by měly být přesunuty parlamentní volby z letošního až na příští rok. Co na to říkáte?
Nepochybně je pravda, že naše psychika není právě v pořádku a měli bychom jí dát čas na zotavenou, takže v tomto smyslu bych podobný návrh docela chápal, i když ta doba nutná pro zotavení je u každého samozřejmě individuální.
Ale upřímně řečeno, co se týká politiky, pro mě jedním z důsledků té covidové doby je, že nejsem schopen se například na politickou debatu dívat déle než tři minuty. A je v podstatě úplně jedno, z jaké jsou ti politici strany. Cítím zkrátka nechuť k tomu světu přetvářky a neupřímnosti.
Promiňte, ale dříve to bylo lepší?
No, dříve jsem vydržel aspoň šest minut… (smích)
Rozhovor vedl Tomáš Procházka
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: .
