Město mezi dvěma obrovskými montovnami, kam svážejí lidi odkudkoliv. Povídání starosty je jen pro otrlé

04.07.2017 16:52

ROZHOVOR Městečko doslova sevřené dvěma průmyslovými zónami. Jedna na území po armádě, druhá „na zelené louce“. A stovky, tisíce pracovníků, které agentury hledají, kde se dá. Nejen přeplácejí, ale i sbírají doslova na ulici třeba v Košicích. To je dnešní realita Boru u Tachova. Pro ParlamentníListy.cz hovoří starosta Petr Myslivec a nastiňuje problémy, které se na město jen hrnou. Bezpečnost, zdravotnictví. Vize přeplněných školek, protože podle nového zákona se musí najít místo i pro dvouleté prcky. Takže nápad dovézt celé rodiny není špatný, jenže má svá úskalí. Vláda prostě jedná nekoncepčně, ad hoc a Hospodářská komora je odtržena od reality. Spasí „montovny“ levná pracovní síla v podobě migrantů? Podle starosty Myslivce nikoliv. Ti si chtějí užívat svůj vysněný sociální sen a navíc, ženy u nich vesměs nepracují.

Město mezi dvěma obrovskými montovnami, kam svážejí lidi odkudkoliv. Povídání starosty je jen pro otrlé
Foto: Václav Fiala
Popisek: Hledání nových zaměstnanců
reklama

Bohužel, první, co člověku při průjezdu městem padne do očí je neutěšený stav budovy kláštera…

Ano, máte pravdu. Měli jsme nedávno s majiteli jednání a představili nám svůj záměr rekonstrukce budovy, záměr vybudovat byty pro seniory. O tomto projektu se však již hovořilo dříve, a doposud se s objektem nic neudělalo. Je zde i varianta, že budovu kláštera nabídnou k odkoupení městu Bor. Obávám se, že pokud vlastník nebude s nemovitostí něco dělat, tak při chátrajícím stavu budovy bude docházet k nebezpečnému rozpadu, stavební úřad nařídí záchranné práce, a pokud vlastník nebude reagovat, tak stavební úřad zajistí nápravu z peněz rozpočtu města a město ve finále bude vymáhat finanční prostředky po firmě, která může být v likvidaci.

Tudíž nic nedostaneme. Z toho vyplývá, že pokud vlastník budovy kláštera nezačne s opravou, nezbude městu nic jiného než objekt získat do vlastnictví. Vzhledem k tomu, že jsme však majiteli zámku, který již dlouhodobě rekonstruujeme, bude pro město velmi složité finančně zajistit opravu dalšího historicky cenného objektu. V případě stanovení kupní ceny je pro nás důležitý odhad nemovitosti.

Pojďme ale k novému průmyslovému areálu, který máte, tak říkajíc, za humny…

Nová Hospoda, CT Park, je dnes téměř město vedle města. V areálu je pravděpodobně zaměstnáno více než 2500 zaměstnanců. Město Bor samotné má cca 3000 obyvatel a se svými spádovými částmi, kterých je 21, máme celkem přibližně 4200 obyvatel. 

V blízkém výhledu je tam ale plánované navýšení…

Tato průmyslová zóna se stále rozrůstá. Dochází k výstavbě dalších průmyslových hal. V minulosti, když zastupitelé města tvořili územní plán obce, tak si nikdo nedovedl představit, jak vypadá čtrnáct metrů vysoká a několik set metrů dlouhá hala. Tehdy jakákoliv pracovní příležitost byla dobrá volba. Region byl zemědělsky zaměřen a další pracovní variantou byla práce na celnici a ve vojenských kasárnách. Téměř vše ale  padlo. Taková rizika plynoucí z rozvoje zóny měly spíše prognózovat dotčené orgány vyjadřující se k tvorbě územních plánů. 

Dnes plánované haly, které se mají stavět, jsou povoleny územním plánem města, takže nemáme pravomoc stavbám zabránit. Pozemky jsou ve vlastnictví firmy CT Park. Město jí v minulosti pozemky prodalo. Jevilo se to tehdy jako dobrá volba, neboť se jednalo o rozvoj pracovních příležitostí v regionu, který měl výrazný počet nezaměstnaných. CT Park halové prostory buduje na základě přání zákazníka. Osobně jsem měl dříve obavu, že po vybudování staveb budou tyto opuštěny a investoři půjdou dále na východ, avšak z pohledu strategické polohy u dálnice a logistiky je toto místo pro ně výhodné a zajímavé. Proto zde stále probíhá rozvoj, i když dnes již nemají dostatek pracovníků, kteří by zde pracovali.

Přibývají nové firmy. Foto: Václav Fiala

Budova bývalého kláštera v Boru. Foto: Václav Fiala

Nějakou ubytovničku jsem tam také viděl, ale to je jak kapka v moři….

Ano. V areálu je vybudována ubytovna. V současné době se dokončuje stavba správní budovy CTP, kde bude i  restaurace a ordinace lékaře. Lékaře pro zaměstnance průmyslové zóny řešíme již třetím rokem. Rozvoj průmyslových zón je neřízeně podporován státem, avšak nikdo neřeší návaznosti, infrastrukturu, kterou tento rozvoj potřebuje. Před třemi lety jsme zavedli pravidelné, dvakrát do roka, setkávání města Bor s managementem firem, které působí v průmyslových zónách na území města, abychom, pokud možno, řešili problémy, které nastaly, nebo mohou nastat. Vše začalo problémem v oblasti zdravotnictví, kde nastala nezáviděníhodná situace, která není ještě zcela dořešena.

Problém spočívá v tom, že pracovníci na Nové Hospodě potřebují také mít zajištěno lékařské ošetření, avšak v naší poliklinice pracují tři praktičtí lékaři, kteří nejsou schopni přijímat další a další pacienty. V čekárnách před ordinacemi se tak tvoří velké tlačenice. Pracovní agentury dávají svým pracovníkům seznam praktických lékařů v blízkém okolí. Jedná se o Bor, Tachov a Stříbro. V průmyslovém areálu se zabezpečoval závodní lékař, ten však není schopen zajistit ošetření pracovníka. Proto bylo jednáno s vlastníkem průmyslové zóny, že závodní lékař nevyřeší problém s lékařským ošetřením. Ten sice pracovníka vyšetří, avšak neošetří – zdravotní pojišťovna mu ošetření nezaplatí. Bylo jednáno i se zdravotní pojišťovnou, především VZP, se kterou se velmi problematicky dojednával úvazek pro praktického lékaře.
Musím s potěšením konstatovat, že v Boru máme budovu polikliniky, kterou již více než 10 let postupně rekonstruujeme. Díky lékařským kapacitám, které zde mají ordinace, k nám jezdí pacienti i ze vzdálených míst, jako je na příklad Cheb, Aš a další.

Jak zde roste průmyslová zóna, vznikají problémy nejen z pohledu zdravotnictví, ale třeba i v ubytování. Dnes je zde problém sehnat volný byt  či jiné vhodné ubytování. Nedostatek pracovníků vede k tomu, že firmy v zóně navyšují platy, aby si zaměstnance udržely. Pro ně je to dobře, avšak městu to způsobuje nemalé komplikace. Vzhledem k tabulkovým platům ve státní správě a ve školství, máme problém sehnat kuchařky do základní školy nebo školky. Když se jim sdělí, co mohou dostat ,a nabídne se jim i strop osobního ohodnocení, aby je bylo možné získat, jdou raději do montovny. Dalším velkým problémem je odchod studentů z místní střední školy. V letošním školním roce to bylo, myslím, více než deset žáků, kteří opustili studium a šli raději pracovat do hal, protože tam třeba pracují jejich rodiče.

Takže ani neukončili své střední vzdělání?

Ano. V tom vidím pro ně velké riziko, které nyní nedocení. Až se skladové prostory v několika budoucích letech zrobotizují, co budou tito lidé dělat? Vzdělání již těžko někde získají. Oni o tom, bohužel, dnes přemýšlejí jinak. Prostě získají hned peníze.

Velkým problémem těchto průmyslových zón jsou agenturní zaměstnanci, dovážení z různých zemí. Představitelé Hospodářské komory veřejně hovoří o tom, že dovážení lidé jsou bezproblémoví pracovníci, avšak tak tomu není. Doporučil bych jim, aby tyto průmyslové zóny navštívili. Stále jsou řešeny přestupky, není snad den, kdy by byl klid. Těchto lidí z hal se tu pohybuje spousty a my o nich, bohužel, nemáme žádný přehled. Nemáme ani právní možnost, jak tyto informace získat.

Množství těchto osob způsobilo to, že pokud byly volné kapacity v bydlení, tak je vlastníci bytových prostor pronajímají, samozřejmě neoficiálně. Takže přehled není. Doslechl jsem se, že o lůžko se střídají dokonce i dva – jeden jde na ranní a druhý pak na noční směnu. Otřesné ve 21. století.

Firmy na Nové Hospodě. Foto: Václav Fiala

Co tedy s tím? Zatím zdá se, snaha byla, čtyři minus… To pochopitelně není známkování směrované na vás.

Plzeňský kraj se toto snaží řešit, ale pokud se nezmění zákony, které jasně uloží povinnost pracovním agenturám zodpovídat za své zaměstnance, tak se nic nezmění. Pokud nebudou mít povinnost se o ně postarat, i když v práci skončí. Realita je taková, že sem pracovníka přivezou, někdo z nich způsobí průšvih a oni jej vyhodí. A tato osoba tu zůstane. Někde. Nikdo neví, kde. Zda zůstane v Boru, nebo se přesune do Plzně… Pro příklad uvádím, že zde byl pán ze Slovenska, který údajně žil na nádraží v Košicích. S igelitovou taškou, v kraťasech a trepkách, bez peněz. Prý jej sebrali na nádraží a přivezli sem na práci. Tito lidé určitě nejsou takoví, které bychom zde chtěli mít. Ti sem nepřijdou z důvodu toho, že by zde založili rodinu a natrvalo pracovali.

Myšlenka vybudovat byty pro rodiny, které by se sem za prací přemístily, je jistě výborná, ale myslím, že nefunguje. My Češi nejsme zvyklí se za prací stěhovat. V současné době se sem vozí lidé, kteří si jdou jen vydělat peníze a nic víc. Posílají třeba domů peníze, ale k Boru či okolí nemají žádný vztah. 

V průmyslové zóně, pokud mám správné informace, je nástupní plat na vysokozdvižném vozíku 27 000 korun. Pokud zaměstnanec podepíše pracovní smlouvu na dva roky, tak obdrží příspěvek 10 000 korun. To vše nám komplikuje život ve městě. Pro příklad uvádím, že v Boru máme Obvodní oddělení PČR, která má mít tabulkově 21 pracovních míst. V současné době je na oddělení méně než 10 policistů. Někteří právě odešli pracovat do průmyslové zóny, kde mají minimálně o 30 procent vyšší plat.

V zastupitelstvu města jsme řešili i zřízení městské policie, která ale vše nespasí. Navíc se jedná o nemalé finanční zatížení městského rozpočtu. Vzhledem k tabulkovým platům nebude možné ani sehnat vhodné pracovníky. To bude složité. Prostě nemůžeme jim dávat vyšší plat, protože je to tabulkově vázáno.

Z pohledu pracovních příležitostí je průmyslová zóna v blízkosti jistě dobrá věc, ale dnes se to ,bohužel, dostává do dalšího extrému, jako když nebyl dostatek pracovních příležitostí v regionu, tak nyní je extrémní přebytek. Obávám se, že se to velmi těžko změní, neboť než dojde ke změně legislativy, tak může dojít k robotizaci a lidé nebudou již v takovém počtu potřební a budou se zde pohybovat opět s omezenou pracovní příležitostí.

Když se scházíte s řediteli těch firem v průmyslové zóně, co třeba vytvořit nějaký fond, ze kterého by se platil třeba odvoz těch problémových lidí, když agentury nemají zodpovědnost? Bylo by to pro vás jako město nějaké řešení?

Pokud by něco takového fungovalo, tak bezesporu. Jsem k tomuto ale skeptický.  Ředitelé firem mají jistě problém s tím, aby měli pracovníky, kterých se jim stále nedostává. Proto využívají agentur. Když jsem nedávno jednal s ředitelem jedné firmy působící v průmyslové zóně, tak mi říkal, že byla úplně jiná situace se zaměstnanci před třemi lety a dneškem, kdy i oni mají problémy získávat a udržet své zaměstnance. A kolikrát to už nemusí být o kvalitě, ale kvantitě. Pracuje, kdo má ruce a nohy. Poněkud přeháním, ale to je realita dneška v průmyslových zónách.

Pro příklad uvádím situaci v autobusové dopravě, která měla v minulosti zajíždět do průmyslové zóny Nová Hospoda. Na začátku rozvoje byla domluva o zajištění autobusové dopravy a do zóny zajížděly autobusy ČSAD Plzeň. Po nějakém čase Plzeňský kraj vyčíslil předběžnou finanční ztrátu. Se starosty z okolních měst, kterých se doprava dotýkala, tedy Tachova a Stříbra,  jsme se domluvili, že by bylo nejlépe se o ztrátu podělit s firmami působícími v zóně. Firmy ale raději přispěly zaměstnancům na dopravu.

Pokud jednáme o případné finanční pomoci, nebo o projektech ve městě, jednáme s CT Parkem. Nemáme dnes úplný přehled firem působících v zónách. Často dochází i ke změně vedoucích pracovníků, respektive vedení ve firmách.

Někdo může namítnout, že z toho prodeje pozemků a kooperace s firmami či majitelem mohlo město slušně profitovat a že z této částky se mohly sanovat ty problémy. Asi ale nešlo o tak velké sumy…

Víte, významný profit, který z blízkosti průmyslové zóny městu plyne je podle mého názoru zaměstnanost našich občanů. Samozřejmě, máme i příjem z daní z nemovitosti, která plyne přímo do rozpočtu města. Tyto prostředky používáme na rozvoj, ale nelze hovořit o sanaci vzniklých problémů. Když začneme hovořit o školce, škole, zdravotní péči, zvyšující se kriminalitě...

V současné době se nám zatím daří umístit všechny zájemce o umístění dětí do mateřské školky. Na to jsou i naši občané zvyklí. Za předpokladu, že v průmyslové zóně začnou pracovat lidé, kteří sem přijdou žít a založí rodinu, nastane problém i s touto situací. Proto se snažíme jednat s vedením CT Park, aby v zóně řešili bydlení, školku, infrastrukturu bydlení. Pro mě osobně je přijatelnější, aby ubytovna byla v průmyslové zóně než přímo ve městě.

Díky změně územního plánu města Bor jsou nyní vymezeny pozemky, na kterých plánujeme umístění cyklostezky, která bude bezpečně propojovat město a průmyslovou zónu. O finanční spoluúčasti jednáme s CT Parkem. Cyklostezka bude sloužit i pro pěší, kteří se dnes velmi nebezpečně pohybují po hlavní silnici, která vede z Boru k dálničnímu sjezdu na Nové Hospodě.
Velmi se nám osvědčila výstavba cyklostezky do druhé průmyslové zóny ve Vysočanech, kterou jsme také bezpečně propojili město s Vysočany. Dnes je hojně využívána ve dne i v noci, neboť je v celé své délce i osvětlena veřejným osvětlením.

Přímo ve městě ubytovnu nemáme. Myslím tím oficiální. Ale těch neoficiálních poskytovatelů ubytování je zde pravděpodobně mnoho. Využívají nepřesností v legislativě a město tak nezískává poplatek z ubytovací kapacity, tedy z lůžka. Například v Nádražní ulici máme stavbu, která je v katastru nemovitostí vedena jako rodinný dům a v současné době je tato stavba rozšiřována jako rodinný dům s ubytováním. Tím se legislativně vyhne označení „ubytovna“. Mně to přijde, že naše zákony jsou tvořeny tak, aby byly „vícevýznamově“ vykládány.

Ve vašem blízkém okolí je ještě jeden průmyslový park, Vysočany, kde byli dříve vojáci. To má předpokládám v majetku jiná společnost…

Ano, ten vlastní firma CPI. My dnes v areálu vlastníme 104 bytových jednotek. Tyto byty vznikly rekonstrukcí bývalého vojenského objektu sloužícího pro ubytování vojáků. Stavba byla financována z dotačních prostředků. Jedná se o byty pro nízko příjmové občany, kdy příjmy nájemníků jsou vázány na koeficient životního minima. Byty by mohly sloužit i jako „startovací“ pro mladé lidi, avšak díky vyšším platům, které jsou v průmyslových zónách nastaveny, se někteří zájemci finančně nevejdou.

Nedostupnost bytů pro některé tyto mladé lidi vede k tomu, že byty jsou více přístupnější pro rizikové skupiny lidí, kteří jsou problémoví z pohledu placení nájemného a služeb. Řešíme nemalé množství exekucí, vystěhování. Dnes je nájemník díky legislativě oproti vlastníkovi nemovitosti výrazně chráněn. Pokud řešíme exekuční vystěhování, tak k jeho možnému pronajmutí dalšímu zájemci, kterých je mnoho, se dostaneme po 2–2,5 letech. Stávají se i ty případy, kdy nespolupracující nájemník se odstěhuje, byt nepředá, a my právně řešíme exekučně dluhy. Byt je sice bez nájemníka, ale my jej bez exekučního příkazu nemůžeme otevřít, protože bychom porušili zákon. Žadatelé o byt vidí prázdný byt, přijdou na úřad, aby nám vynadali, a my jim složitě vysvětlujeme, proč nemůžeme byt přidělit, protože se kvůli legislativě čeká až dva roky.

Areál průmyslové zóny Vysočany je výrazně menší než na Nové Hospodě. V rámci územního plánu je vymezen jeho rozvoj, není však tak rozsáhlý.

Bývalá kasárna na Vysočanech. Foto: Václav Fiala

Nové městské byty na Vysočanech. Foto: archiv MěÚ

Není poněkud zvláštní, že máte v katastru města na zelené louce postavenou úplně novou průmyslovou zónu a k tomu ještě jednu na území, které zbylo po vojácích? Proč stát nepreferoval území, které zbylo po armádě, a připustil stavbu nového areálu na zemědělské půdě? Proč se to „nenacpalo“ do jednoho, když je to vlastně jen o pár kilometrů dál od dálnice?

Nevím, na to nedovedu odpovědět, proč stát tímto směrem neuvažoval. Jistě by bylo vhodnější umísťování průmyslové zóny v areálu, který sloužil armádě. Dnes je zde vybudován i dálniční přivaděč, který propojuje zónu s dálnicí.

Jak jsem slyšel, bude tady v dalších letech téměř stoprocentní nárůst pracovníků, vesměs samozřejmě cizích. Máte nějaký „záchranný“ nebo „záložní plán B“?

Nevím. Když se CT Parku ptáme, kde chtějí pro další rozvoj zóny získat další pracovníky, tak hovoří o zájmu investorů, kterým tyto skladové prostory budují, že lidi zajistí.

Plán, o kterém hovoříte, nemůže zůstat k řešení pouze na městech v blízkosti průmyslových zón. Jestliže stát, potažmo Czech Invest podporuje a podporoval progresivní rozvoj průmyslových zón na území státu za podpory krajů, tak by měl rychleji reagovat. Vždyť tyto problémy z blízkostí průmyslových zón nejsou jen u nás, ale i v jiných městech a obcích. Je to ale celé i o změně legislativy. To bude trvat dlouho.
Stát podpořil příliv zahraničních investorů, ale zcela nezabezpečil, aby kapitál zůstal v republice a nebyl vyvezen ven.

Když vidím, co se na nás, obce, díky zákonům státu „hrne“, tak se obávám, že zákonodárci si zcela neuvědomují problémy, které z některých jejich rozhodnutí pro menší obce plynou. Pro příklad  uvádím, že od roku 2020 budeme mít povinnost přijmout do mateřských školek už dvouleté děti! Pro mě osobně je to zcela nesmyslný výmysl, který mohl vzniknout tlakem firem, které potřebují zaměstnance. V tom případě měl stát řešit povinnost u firem, nikoliv u měst a obcí. Dnes se na malých obcích potýkáme s nedostatkem učitelů a učitelek v MŠ a ZŠ. Abychom získali nějakého učitele, tak jsme nuceni nabízet kromě platu, o jehož výši již bylo mnoho popsáno, tak i bydlení. Ve velkých městech s učiteli možná problém nemají, ale na menších rozhodně ano.

Kde na toto rozšíření mateřské školy zajistíme prostory? Stát nám zajistí finanční prostředky na jejich vybudování? Dnes ani nemáme na území města volné kapacity pro tento rozvoj. Osobně si dovedu představit, že přijde maminka, že si našla práci a že máme povinnost vzít jejího malého do školky. Vzhledem k tomu, že bude povinnost pro dvouleté a v platnosti je povinnost pro pětileté, tak co ty ostatní? A co v malých obcích, kde není školka? Obec má povinnost, tj. bude muset uzavřít s nejbližší obcí, která má MŠ, veřejnoprávní smlouvu. Pokud bude odmítnuta, tak vše bude řešit nadřízený úřad, tedy Krajský úřad Plzeňského kraje a ten na dva roky „přidělí“ umístění. Dříve toto zajišťovaly jesle, které byly zařazeny pod zdravotnictví, a ty byly zrušeny!

Při setkávání s poslanci a senátory za Plzeňský kraj jsme o této povinnosti hovořili. Říkal jsem, že v Praze jistě nebude problém s obsazením učitelek a s rozšířením „mateřinek“, ale u nás na malých městech budeme mít personální problém. Mladá, začínající učitelka těžko půjde, nebo zůstane na malém městě, protože když jí problematicky zajistíme bydlení, tak skončíme opět u platového ohodnocení, kde ji v halách přeplatí.

U těch zahraničních pracovníků tedy nevíte, zda již jsou vyšetřeni nebo jestli nemají nějaké zdravotní problémy…

Tyto informace se k nám vůbec nedostanou. Legislativně není dobře ošetřeno, že když je agenturní zaměstnanec dovezen a jde na vstupní prohlídku a případně poslán i na další vyšetření, tak v případě, že v mezidobí mezi výsledkem z vyšetření a případným propuštěním agenturou z důvodu třeba přestupku, se může stát, že výsledky vyšetření mohou prozradit vážné onemocnění, např. TBC, ale nikdo neví, kde se dotyčný nachází. A pak se všichni divíme, jaké nemoci jsou v republice. Tím nechci děsit, ale může to být realita.

Když se podíváme na jednu či druhou stranu, kde jsou ty průmyslové parky, je tam nějaká naše, česká firma? Nebo dokonce že by tam podnikal občan města?

To si nemyslím. Jde o nadnárodní společnosti.

Hovořilo se přece o takzvaných „podnikatelských inkubátorech“. Jak krásné slovo.

To slyším poprvé. Možnosti možná jsou, ale když si představíte půl kilometru dlouhou halu, tak si ani nedokáži představit, jak vysoký nájem za pronájem této haly je. To by asi ryze česká firma nezaplatila.
Když se ještě vrátím k regulaci, tedy podpoře státu, tak u dálnice u Nýřan je půl kilometru dlouhá hala, která byla v loňském roce postavena a dodnes není podnikatelsky obsazena!

Osobně mám největší obavu z toho, že když vidíte masívní postup robotizace a elektronizace, tak při jejich zavádění – nejen v logistických firmách působících v průmyslových zónách – všichni, kteří se dnes přiváží, a i místní lidé budou bez pracovní příležitosti! Co nastane pak? Jak si lidé zajistí svou obživu?  Zabývá se také touto otázkou stát?

Teď se tomu říká čtvrtá průmyslová revoluce, že stroje nahradí komplet lidskou práci.

Ano, ale lidé přeci potřebují mít možnost pracovat a zajistit si tak finanční příjem na obživu. To se pak zvýší kriminalita v obchodech? Robot sice bude pracovat 24 hodin denně, ale co lidé? Potřebujeme přeci z něčeho žít.

V tachovském okrese byla velká nezaměstnanost, všechno tu po revoluci de facto padlo. Ale, což je také určitá důvěřivost, byla tu nejmenší hustota zalidnění. A teď haly, haly, montovny, lidi z celé Evropy…

Ano, Tachovsko díky vysokému procentu nezaměstnanosti patřilo mezi hospodářsky slabé regiony. Plzeňský kraj má to specifikum oproti ostatním krajům, že je zde nízká zalidněnost na metr čtvereční. Vše je složitější a problematičtější z pohledu zajišťování služeb. Máme například partnerství s nedalekým bavorským městem Wernberg-Köblitz, které má ve svém spádovém okruhu 6 obcí. Vybudovali centrální čistírnu odpadních vod ve městě, do které připojili všechny své jednotlivé části. To u nás vzhledem ke vzdálenosti jednotlivých částí není možné. Bohužel, do současné doby nemáme ještě ve všech svých částech vyřešen vodovod a kanalizaci. 

Takže kraj i vláda se podle vás tak nějak snaží?

Měli jsme zde i pana ministra Chovance, ale vše vždy končí na legislativě. Sice se asi zmenšil počet pracovních agentur, ale dokud nebudou mít jasnou povinnost se o své zaměstnance postarat i v případě, že budou bez práce, nebo např. způsobí svou činností přestupek, tak se příliš nevyřeší. 

Podle informací z vnitra se řada agentur přeskupila a mají sídla mimo ČR, konkrétně třeba v Polsku…

To jsou ty naše legislativní „díry“. Přijde mi, že když něco legislativně vzniká, tak se už ví, jak systém obejít. Má to pak nádech alibismu, že něco vzniklo, ale zcela to nefunguje.

Nadnárodním společnostem se umožnilo, aby zde podnikaly a byly zvýhodněny na daních. Po omezeném čase, kdy tyto výhody čerpaly, se mohly přejmenovat a výhody čerpat dále. A to je přeci špatně. Navíc vše je legislativně v pořádku. Nelze ale firmy odsuzovat, ony využívají nastavený systém. Zisky zde pak nemusí použít a odvádějí si je do zahraničí.

Kdo přijde dál z těch zahraničních dělníků? Máme tady lidi z Balkánu. Co bude po Moldávii, Makedonii, co bude dál? Odkud budou za rok nebo dva?

To je otázka. Nevím. Když zde na Nové Hospodě v loňském roce otevírali pobočku DHL, tak už tehdy bylo řečeno, že v Evropě je problém se získáním pracovníků.

Úvaha, že současní uprchlíci proudící do Evropy podpoří nedostatek pracovní síly, mi přijde jako zcestná myšlenka. Podle toho, co člověk vidí v médiích, tak tito lidé proudí do Evropy za lepším životem, nikoliv za prací. Nepřicházejí sem, aby přijali systém, který je v Evropě nastaven. Přicházejí sem se svým vlastním přesvědčením, náboženstvím a chtějí čerpat sociální jistoty, které jsou nastaveny. Jak k tomu ostatní lidé, kteří přispívali nebo přispívají do systému, přijdou? Nechci působit asociálně, pomozme jim, ale v jejich zemích, ať je to řešeno v jejich kultuře. To je přeci pomoc.

Možná budou pracovat v těchto halách za nějaký mrzký peníz…

Tito lidé? To si úplně tak nemyslím. Budu se opakovat, ale ti jdou do Evropy za „lepším“, bez vlastního omezení, změny svého přesvědčení a víry. Ženy u nich například nepracují, tak těžko lze očekávat, že by tito lidé změnili svou kulturu a přizpůsobili se pro nich k odlišnému životu v Evropě.

A co bude dál? Budete chtít ještě kandidovat?

To je otázka! Máme ve městě rozpracované projekty, které bych rád osobně uskutečnil a které do konce příštího roku ještě nebudou dokončeny. Pro mě osobně je jedním z nejdůležitějších akcí stavba domu pro seniory, kterou máme dnes projekčně rozpracovanou; pro naše město a region je z mého pohledu velmi důležitá. Významných a plánovaných projektů máme ale více.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vláda si nouzový stav užívá. Firma z daňového ráje... A tak je to se vším, rozčiluje se poslanec Hrnčíř

19:34 Vláda si nouzový stav užívá. Firma z daňového ráje... A tak je to se vším, rozčiluje se poslanec Hrnčíř

ROZHOVOR Čeští podnikatelé krachují, nadnárodní korporace se smějí. Poslanec SPD Jan Hrnčíř tvrdě ho…