Blíží se Vánoce, svátky klidu a rozjímání. Společnost je ale, jak se v poslední době říká, „rozdělená“. Máte pocit, že je situace skutečně tak vyhrocená, nebo to „běžní“ lidé až tak nevnímají a možná ani neřeší a je to spíše tlak médií, sociálních sítí…? Je skutečně něco, co nás jitří natolik, že si ani adventní čas nedokážeme pořádně užít?
Společnost je po nejrůznějších liniích rozdělená vždycky. Ale to neznamená, že je nutné se k sobě navzájem chovat jako psi. Ty nadstandardní vášně vždycky někdo cíleně vyvolává. Obvykle s nějakou „ušlechtilou“ záminkou. Navíc je tu jeden nový společenský jev, který můžeme pozorovat nejen u nás, ale i jinde ve světě. Proběhnou volby či nějaké referendum, někdo vyhraje, někdo prohraje. Tak už to chodí. Novým společenským fenoménem ovšem je, že poražení, respektive jejich příznivci, výsledek neakceptují. Protestují, stávkují, demonstrují. Vidíme to ve Spojených státech, bylo to tak s brexitem, je to tak i u nás. Ostatně předvánoční šaškování svazáků z Milionu chvilek po náměstích toho s adventním rozjímáním také nemá mnoho společného.
Jak říkáte, i během adventu uspořádal spolek Milion chvilek další demonstrace. Ostatně, tyto akce nás provázely po celý rok a už teď jsou další avizované na začátek příštího roku. Co byste vzkázal jak Mikuláši Minářovi, tak i občanům, kteří se demonstrací účastní? A co smířlivě popřát do roku 2020?
Já už to vzkázal (anketa v PL 18. 12.), jen to zopakuju. Nepodporuji ani Milion chvilek, ani Babiše. Nicméně si myslím, že Milion chvilek dělá svoji práci naprosto skvěle, tedy alespoň z pohledu Andreje Babiše. Nikdo totiž toho neudělal pro stabilizaci, ba dokonce nárůst volebních preferencí jeho hnutí ANO, a tím pádem i pro upevnění postavení samotného Babiše, tolik, jako tihle profesionalizovaní manipulátoři, kteří si jako své povolání zvolili pořádání antibabišovských demonstrací. Nejkouzelnější na tom je, že tenhle nádherný lehký život jim financují lidé, skoro se mi chce říci lehce intelektuálně nesmělí lidé, kterým nedochází, že výsledkem „práce“ chvilkařů je pravý opak zamýšleného, a že tedy soudruzi z Milionu chvilek pro demagogii asi někde udělali chybu. Tohle nevymyslíš.
Podívejme se i na Andreje Babiše. Je něco, co by měl udělat pro zmírnění napětí ve společnosti? Co říci na obnovení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo, audity z EU, jmenování Marie Benešové, které mu demonstranti také vyčítají…?
Jsem si takřka stoprocentně jistý, že z mráčku jménem Čapí hnízdo nezaprší. Zavzpomínejte spolu se mnou. Na počátku bylo obviněno 11 lidí. Devět z nich už je z toho venku, když řízení proti nim bylo zastaveno. Ergo: Byli tedy několik let vláčeni policií a státním zastupitelstvím neoprávněně, neb – jak je ze zastavení jejich stíhání patrné – nic trestného neprovedli. A sám Babiš je po obnovení stíhání v mnohem lepším procesním postavení než kdykoli předtím. Myslím, že je jen otázkou času, kdy bude obvinění zproštěn definitivně. A říkám to navzdory tomu, že si od počátku o Čapáku nic dobrého nemyslím. Je něco shnilého nikoli ve státě dánském, nýbrž v Evropské unii. Ta hniloba se nazývá dotace. Pouze tam, kde se nesmyslným způsobem rozdávají dotační peníze kastě vyvolených, čímž se zcela pokřivuje volný trh, je možné, že 50 mega určených pro malé a střední podnikatele skončí oklikou u druhého nejbohatšího člověka v zemi.
Fotogalerie: - Havel mezi lidmi
Audity o střetu zájmů se potáhnou a bude z toho ještě dlouhý argumentační ping-pong, jak upravit náš zákon a jak mu vyhovět, na konci čehož Babiš nejspíš udělá nějaký ústupek a pojede se dál. A taky na Benešovou jsou úplně mimo mísu. Suma sumárum, až si rozvířené bahno sedne, nezbyde chvilkařům argumentačně takřka nic. Zůstane pouze smrad. Politika se má a musí dělat jinak.
Tolik tedy o tom, co se týká premiéra Babiše... Ale co ostatní politici? Byl tento rok na naší politické scéně někdo, kdo vás nějak více, ať už v kladném nebo v záporném slova smyslu, zaujal? A jak jste vnímal letos prezidenta Zemana?
Vše při starém. Babiš hot – demoblok, kterému já teď říkám „řeporyjská koalice“, čehý. Nic nového, co by stálo za komentář. Zeman standard. Milovaný i nenáviděný. Za zmínku stojí jedna jediná věc. A to fatální chyba, jíž se dopustil předseda ODS Petr Fiala, když hanebným způsobem nechal z ODS vyloučit Václava Klause mladšího, čímž ho de facto přinutil postavit se na vlastní nohy.
A teď je tu Trikolóra. Politický subjekt, který má ambici i schopnost sloučit do jednoho proudu dosud roztříštěné občanské, konzervativní, euroskeptické, vlastenecké – a mohl bych přidávat další a další přídavná jména – síly. To znamená všechny lidi, kteří jsou už dokonale otrávení všemi těmi -ismy, co jich jen je, které na nás odevšad útočí, genderismem počínaje a klimatickým alarmismem konče, a jimž zoufale chybí normální svět a politika obyčejného selského rozumu. Formuje se tu třetí síla, která nabízí alternativu jak k babišovskému, tak k antibabišovskému světu. Pro spoustu voličů to znamená, že už zase mají koho s čistým svědomím volit, respektive, že nemusí se sebezapřením volit menší zlo, nebo tzv. volit nohama, což znamenalo, že k volbám nešli vůbec.
Tak jako každý rok, ani letos jsme rozhodně nezažívali jen veselé a příjemné chvíle. Na podzim navždy odešel legendární zpěvák Karel Gott. S odstupem, máte pocit, že kolem rozloučení bylo až moc politiky? Tlačili Babiš a Zeman příliš na pilu se snahou zavděčit se veřejnosti? A na druhou stranu, mluvili někteří v souvislosti s Karlem Gottem příliš o době před rokem 89 a o vyrovnávání se s ní?
Nemám ten pocit. Ať už by byl prezidentem nebo premiérem kdokoli, musel by se nějak postavit ke skutečnosti, že zemřela absolutní legenda, jeden z nejmilovanějších Čechů, mistr, který svým zpěvem provázel několik generací, člověk, který po celý svůj život rozdával radost. Nakonec to všechno proběhlo důstojně i uměřeně, ba dokonce se zvláštní smutnou krásou. Za zmínku spíše stojí nenávistníci, žijící mezi námi, kteří ani tváří v tvář smrti nebyli schopni aspoň chvilku mlčet. Ale to je jejich vizitka. Odkopali se dokonale. Pamatujme si je.
Podíváme-li se do zahraničí, americký prezident Donald Trump bude příští rok obhajovat své křeslo. Je zatížen skandály, považován za hrubiána, nicméně republikánští voliči ho stále podporují. Bylo by dobré pro Česko i pro Evropu, aby byl znovuzvolen? Dává najevo distanc vůči účasti USA ve válkách v zahraničí, necítí chuť podporovat evropské země NATO. Čím to pro nás je, či není dobré?
Pozor, pozor, brzděte. Nepodléhejme manipulacím mediálního mainstreamu. Trump samozřejmě žádnými skandály zatížen není. To je jen optický klam vytvářený americkou opozicí, tedy demokraty, možná by už bylo přesnější nazývat je spíše socialisty, a jejich spřízněnými médii, kteří namísto toho, aby dělali normální politiku, to znamená aby nabízeli americké veřejnosti programovou alternativu, nedělají po celou dobu Trumpova prezidentování nic jiného, než že se snaží jimi nenáviděného prezidenta kriminalizovat. Trump je obchodník a přesně tak taky dělá i svoji politiku. Umí tlačit na pilu, umí tvrdě vyjednávat, umí včas ustoupit, umí hledat kompromis. Nic víc, nic míň.
Psali jsme:
I do roku 2020 vstupuje Evropa „na hrbu“ s aktivním válečným konfliktem, a sice na Donbasu. Francouzský prezident Macron dává najevo, že by s Ruskem měla nastat dohoda, evropský mainstream se zastává Ukrajiny. Jaký směr zvolit? Jak moc tvrdosti vůči Putinovi? Co přehodnotit, pokud jde o sankce a politiku vůči oběma stranám od roku 2013 či 2014?
Macron překvapil. Tentokrát kupodivu pozitivně. Východní politika Evropské unie, rozuměj vztahy k Ukrajině a k Rusku, je od počátku chybná, dokonce bych se odvážil říct, že zločinná. Úspěšnost jakékoli akce se měří jejím výsledkem. Výsledkem tzv. majdanu je rozvrácená Ukrajina, zničené hospodářství, zdecimovaná hřivna, oživený národní socialismus, občanská válka, rozbombardovaný Donbas, tisíce mrtvých, miliony na útěku, nenávratně ztracený Krym, nesmyslné obchodní sankce a obnovená studená válka. Děkujeme ti, Evropská unie! Ta asociační dohoda, o kterou šlo na prvopočátku, opravdu stála za to! Ledaže by tenhle zmar a rozvrat byl skutečným cílem EU. Pak ovšem nezbývá než eurounijním politikům pogratulovat k perfektně odvedené práci.
Celkově, jak vidíte naše současné vztahy s Ruskem? Jak moc je podle vás narušily události, které se tento rok u nás odehrály, jako humbuk kolem sochy Koněva v Dejvicích nebo nedávné vystoupení řeporyjského starosty v ruské televizi a jeho rozhodnutí postavit pomník vlasovcům...
To máte jedno k druhému. Zákopová válka na české politické scéně provázená absolutní nenávistí. Namísto dialogu pokřikování a nálepkování. Neschopnost nalézt, alespoň co se týče zahraniční politiky, společný hlas. Slaboučký ministr zahraničních věcí Petříček. Přidejte si pár magorů, kteří se jakýmsi řízením osudu ocitli v pozicích místních šafářů, kde podlehli iluzi, že právě oni jsou tu od toho, aby definovali naše zahraniční vztahy, a neštěstí je hotovo. Škody, které způsobili, jsou nevratné. Prostě běs! A Fiala a Kalousek se ještě s tím člověkem, kterému by ponejvíce slušela svěrací kazajka, neb je to regulérní blázen, jezdí do Řeporyjí fotit. Tohle nevymyslíš!
A co říkáte na výsledky voleb ve Velké Británii? Co bude podle vás znamenat její odchod z EU, což vítěz voleb avizuje na konec ledna?
Britské volby? Radost. Vivat Boris! Evropská unie se poprvé za dobu své existence nerozrůstá, nýbrž zmenšuje. Je to historický obrat. Pokud se EU nevrátí k modelu Evropského společenství, tedy nikoli pouze před Lisabonskou smlouvu, nýbrž až před Maastricht, tedy ke společenství založenému na ekonomické spolupráci, a bude naopak dál a dál fedrovat vynucovanou fiskální a politickou jednotu, nemůže to dopadnout dobře. Odstředivé síly porostou, byť nemusejí mít vždy podobu přímo vystoupení z EU. Myslím, že i nám by slušela jakási „orbánizace“ našeho vztahu k EU. Něco ve smyslu: Stavte se v tom Bruselu třeba na hlavu, my si to stejně uděláme po svém.
Fotogalerie: - Pochod na vládu
Když bychom měli shrnout celý ten rok 2019, co se nám, podle vás, letos v České republice povedlo, a co naopak? Jaký tento rok pro nás byl a s jakými nadějemi jít do roku 2020?
Budu stručný. Rok 2019 – nic moc. Rok 2020 – snad to bude lepší. Všem čtenářům Parlamentních listů přeju do nového roku jen to dobré a hlavně odvahu. K čemu? K obraně normálního světa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
