Nad svátečním stolem: Vejce za korunu třicet je výsměch! Slepice žere, topí se jí a nejsou na ni dotace. Dojnic máme skoro nejmíň z Evropy, říkají zemědělci

24.12.2017 7:45

REPORTÁŽ Výrazných změn se v případě maloobchodních cen mléka, másla či vajec zřejmě již nedočkáme. Pro zemědělce se situace poněkud zklidnila, dokonce posledních pár měsíců v tomto roce dostávali za mléko slušné ceny – i když ty jsou stále srovnatelné například s dobou před více než deseti lety. Problém másla se přesunul do Francie, kde zákazníci bloudí mezi prázdnými regály – věc pro ně naprosto nevídaná. Velká spotřeba másla na croissanty v zemi galského kohouta udělala své. Kromě toho, kdo má možnost, vyváží do Asie, kde je trh lačný a nenasytný – a dobře se tam platí. Navštívili jsme zemědělce v západních Čechách i v Bavorsku a problém byl téměř stejný. Všichni se dohadují o každičký cent v Německu, haléř v Česku...

Nad svátečním stolem: Vejce za korunu třicet je výsměch! Slepice žere, topí se jí a nejsou na ni dotace. Dojnic máme skoro nejmíň z Evropy, říkají zemědělci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vejce
reklama

„Cena mléka od podzimu jde pořád pomalu nahoru, takže v současné době dostáváme zhruba 9,50 za litr,“ informuje Václav Bulín ze Zemědělského družstva vlastníků Štichovice na Plzeňsku. „Za listopad šla tedy cena nejvíce nahoru. Počítáme, že za prosinec to bude ještě lepší, ale od Nového roku je téměř již jisté, že mlékárny budou zas výkupní ceny snižovat.“

Žádná láce…

Nutno upozornit, že se jedná o nákupní ceny mlékáren, které dostávají prvovýrobci. Zemědělci s cenou mléka či másla na pultech obchodů prakticky nemohou nic dělat. „Tato cena není nic objevného, už tady byla,“ vrací se ke svým prvním slovům Bulín. „Ta částka není rozhodně nejvyšší. Až se zprůměruje celý rok, protože na jeho začátku byly ceny opravdu bídné, tak to v průměru nebude více než 8,50 nebo 8,60 korun za litr. A to není žádná láce, nebo že by to bylo nějak ulítlé. Když jsem se díval do našich statistik, tak třeba v roce 2004 jsme měli 8,53 korun za litr jako roční průměr.“

„Pravděpodobně se na ceně odrazilo, že se prodává ven třeba do Číny, ale není to jenom o tom. Počet skotu je u nás nyní stejný, v tom se nic nemění,“ říká posmutněle, protože stavy dojnic jsou u nás již roky prabídné a jsme téměř na chvostu Evropy. „A co se týká kozího mléka, u kterého zaznamenáváme nárůst poptávky – je to módní záležitost a v celkovém objemu je to naprosto nepodstatná věc,“ reaguje Bulín na případné námitky, že se odstupuje od kravského mléka a kozí mléko je fenoménem a boomem nejen u nás.

Optimismus není ani v bavorských vesnicích

Přejedete-li jen pár kilometrů do Bavorska, je situace obdobná. Podle tamních zemědělců mlékárny se dohadují o každičký cent. Zvláště ty největší. „Mám za litr 24 až 26 centů,“ informuje Josef Schmidkonz z Bärnau. V malém městečku, vzdušnou čarou možná dvacet kilometrů od Mariánských Lázní, jsou na tom podobně jako u nás. Josef Smidkonz tam totiž starostuje a k tomu má rodinnou farmičku. „Na vesnicích a na malém městě je to těžké. Ruší se obchody, hospody, pošty, omezuje se doprava. Všude vidíte, jak se šetří,“ povzdychne si. Přiznává, že s mlékárnami se domlouvá bez prostředníka, sám, a proto má také horší vyjednávací pozici. Ale takovéto dohadování a ceny na hraně existence to nepamatuje za desítky let. Podle něj se i v hospodářsky silném Bavorsku nůžky velmi rychle rozevírají a vznikají rozdíly nejen mezi vrstvami obyvatel, ale i mezi vesnicemi a malými obcemi na jedné straně a alespoň okresními městy na straně druhé. „Mladí odcházejí a je otázka, jak vůbec bude zemědělství na malých rodinných farmách za pár let vypadat.“

Z této nepříliš optimistické situace je Václav Bulín až zaskočen: „Pro nás již bývalá německá mlékárna ve Schwarzenfeldu, kam jsme dodávali do konce července, tak platí kupodivu stále dobře a pořád zvyšuje nákupní cenu. Tam už je cena někde mezi 11 a 12 korunami. Nevím proč a z jakých důvodů, ale tam je cena takto pěkná. Co říkáte o tom Německu, tak se mi to zdá téměř nesmyslné, protože mlékárna Golsdsteig v Chamu platí družstvu Jih, které tam dodává mléko z Tábora, 9,90 korun. Takže to musí být lepší než 25 centů, dokonce bych řekl 35 centů. Ale to může být problém samostatně hospodařícího farmáře, kterého nikdo nezastupuje a ‚jede sám na sebe‘. Nějaké extrémy tedy nečekejme. Tedy žádné velké překvapení se nekoná, nákup se zvedá a zaplať pánbůh za to. To je pro nás už slušné.“

Vajíčka za kačku je nesmysl!

Mladý farmář Ota Zach z Plzeňska, který mimo jiné má malý chov slepic, si na nezájem o vajíčka nemůže stěžovat. „V obchodě jsem viděl 10 vajec za 35 korun. To je slušná cena. Vejce za ‚korunu třicet‘ je výsměch. Já bych viděl cenu za vejce z klecí za 2,30, za podestýlkové 3 koruny  a speciální 4,50 a víc.“ To jsou volné chovy.

„Takže za mě bych to určitě nevracel na tu bývalou almužnu,“ vzpomíná na nesmyslně nízké ceny. „Slepice sežere cirka 115 gramů směsi, ta stojí 8 korun za kilogram. Takže to už máte cirka 1,30 koruny jen za krmení. Kde máte cenu haly a vybavení, nákup slepice, která stojí 150 korun při velkém odběru, dále v tomto zimním období musí majitel haly v té hale nejen svítit a větrat, ale i topit, takže té elektriky, co se spotřebuje... A dotace na slepice? Nejsou. Zatímco na skot, jehněčí a podobně na to nějaké peníze jsou.“

Z prvovýrobce se boháčem jen tak rychle nestanete

Že v zahraničí vybili statisíce slepic? Používaly se tam zakázané pesticidy. A k tomu je období Vánoc a ještě poptávka z Číny a dalších zemí. Kdo má ruce a nohy, obrazně řečeno, vyváží, aby měl slušné peníze. Takže disproporce trhu.

„Doufám, že ceny nebudou klesat,“ přeje si Zach. „Já jsem vejce prodával za tři koruny, po nákupu nových slepic jsem ‚zkusil‘ zvýšit cenu na čtyři. Všichni stálí odběratelé chtěli přestat brát. A teď, když slepice nenesou, ještě nadávají, proč nemám vejce. Ceny řídí pár velkých firem, většinou jen dodavatelé, chovatelé možná dostanou o pár haléřů na vejci navíc, ale nijak závratně nezbohatnou,“ míní Ota Zach. „Takže při zvyšování mezd, cen elektřiny a krmiv se nedivím, že se uchylují ke zvyšování cen. Přece to nebudou dotovat...“ Ostatně, dalo se to předpokládat. Jestliže se neinvestuje do obnovy, jednou musí přijít změna – nebo konec.

Takže si buď zvykněme a najděme si „svého“ farmáře či zemědělce. Nebo se odstěhujme na venkov. Jenže ten už není jako dříve. O tom by mohli vyprávět starousedlíci, když jim přistěhovalé „náplavy“, bydlící vesměs v satelitních čtvrtích, vyčítají, že je budí kokrhání kohoutů nebo že i malý chov je přece jen občas cítit. Natož když uklouznete po takovém „kuřinci“...


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lékař z TOP 09: Chytrá karanténa? Zatím se jeví jen jako marketingové heslo. Mělo by se šetřit. Miloš Zeman a jeho partička – mínus deset procent

23:59 Lékař z TOP 09: Chytrá karanténa? Zatím se jeví jen jako marketingové heslo. Mělo by se šetřit. Miloš Zeman a jeho partička – mínus deset procent

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Hradní partička by si měla v době krize snížit náklady alespoň o deset procent. A …