Co o Bělorusku vypovídá přinucené přistání letadla Ryanair v Minsku, v němž cestoval opoziční novinář Raman Pratasevič?
Nepochybně vyjadřuje slabost režimu prezidenta Alexandra Lukašenka a strach z jeho kritiků. Zda byla hrozba bombou skutečná, nebo ne, to sice nevím, ale že si ihned po přistání došli pro Prataseviče, ukazuje na motivaci zcela jasně.
Jak podle vás dopadne Raman Pratasevič? Hrozí mu údajně trest smrti. Dojde k němu při tom, jak je případ medializován? Dovolilo by si to Bělorusko?
Trest smrti to asi nebude, to by bylo příliš. Ale i v uvozovkách pouhý trest vězení bude nejspíš na takzvanou převýchovu stačit.
Aerolinky se začaly rychle Bělorusku vyhýbat. Jak velké problémy to pro Bělorusko znamená?
Bělorusko jako stát přichází o peníze za přelety, toť vše. Zase mají čistější vzduch. Horší jsou dopady na obyvatele Běloruska i dalších zemí tím, že Evropská unie blokuje lety běloruských aerolinií. Myslím si, že tato sankce je zamířená špatně – na obyvatele, nikoliv na režim Lukašenka.
Evropská unie připravuje další sankce. Změní něco v Bělorusku nebo v přístupu Běloruska?
Pakliže má Evropská unie za cíl ještě více Bělorusko přivázat k Rusku, pak to dělá velmi dobře. Bělorusko donedávna váhalo nad návrhy Ruska na federální uspořádání. S pokračujícím tlakem Evropské unie mu ale nejspíš nic jiného nezbude. Říká se, že orgány Evropské unie jsou odkladištěm neúspěšných politiků ze členských zemí. Platí to i pro unijní diplomacii.
Evropská unie chce zasáhnout razantně. Proč stejně nezasáhla i v případě Vrbětic a České republiky? Politici členských států i Brusel hovoří o tom, že Češi neinformovali spojence dopředu, případně selhali při vyjednávání v komunikaci. Souhlasíte s tím?
To je jen průhledná záminka. Rozdíl v reakcích vypovídá spíš o pozici a roli, kterou hraje naše republika v Evropské unii. Totiž roli poslušného nýmanda. Tu jí nakonec přisoudil mistr vyjednávač Pavel Telička už během přístupových jednání. Od té doby se nic nezměnilo a naši politici a diplomaté si jen jezdí do Bruselu pro pokyny, místo aby se snažili hrát aktivní roli, za kterou by si nás Brusel vážil. Bělorusko, spolu s Ukrajinou, hraje naopak v geopolitice zcela zásadní roli. Totiž propojuje, nebo naopak izoluje Rusko od Evropy. Proto se jak Rusko, tak Spojené státy americké – Evropská unie bohužel žádné vlastní geopolitické zájmy nemá – snaží mít tyto dvě země pod svým vlivem.
Je třeba v Česku víc zdanit nejbohatší?Anketa
Prezident Miloš Zeman je jedním z těch, kdo mluvil o více verzích toho, jak se výbuchy ve Vrběticích udály. Mluvil o nutném prošetření a unáhlených krocích. Byly unáhlené? A souhlasíte s kritikou směrem k hlavě státu, že se chová velezrádně a dlouhodobě podporuje Rusko?
Prezidenta Zemana a většiny jeho názorů si vážím. A jako hlava státu má přístup, na rozdíl od veřejnosti masírované médii, ke všem relevantním informacím. Nemám tedy důvod jeho názor ohledně Vrbětic zpochybňovat. Celá kauza Vrbětice posloužila, podle mého názoru, který jsem už opakovaně vyjádřil, jako zástupný problém sloužící jinému účelu. Možná dění na Ukrajině, možná kontraktu na Dukovany…
A co cesta ministra vnitra Jana Hamáčka do Moskvy a následné mlžení? Z vyjednávání o nákupu vakcín byla kamufláž, pak server SeznamZpravy.cz napsal, že Hamáček chtěl vyměnit milion vakcín Sputnik V za utajení Vrbětic a summit v Praze… Dozvíme se někdy pravdu? A co si myslíte vy?
Celé mi to přijde jako neuvěřitelná blamáž a současně zpravodajská hra. A ministr Hamáček v ní sehrál poměrně nevděčnou roli hlupáka. Smutný je výsledek celé kauzy. Zamrzlé diplomatické vztahy s Ruskem, které se budou napravovat několik let. Nehledě na ztráty našeho exportu, které, přes jejich zlehčování médii, budou obrovské.
Izrael uzavřel další křehké příměří s Palestinci. Je šance, že vydrží? Jinak řečeno, nakolik je křehké?
Jak dlouho příměří vydrží, to opravdu nevím. To poslední bylo přitom extrémně dlouhé a myslím, že nové střety mezi Izraelem a Palestinci na sebe znovu tak dlouho čekat nedají. Trvalé ale prostě být nemůže, protože k tomu neexistují základní předpoklady. Izrael se z mapy Blízkého východu sám nevygumuje a o svoji existenci bude i nadále bojovat. Radikální hnutí Hamás, ovládající velkou část Palestinců v Gaze, zase nikdy nepřijme jeho existenci.
Hamás si zvládl pod zemí vybudovat takzvané metro – stovky až tisíce kilometrů tunelů s fungující infrastrukturou, vybavených k přežití, ale i vojenskou technikou. Jak je možné, že se jim něco takového podařilo? O čem to vypovídá?
Vypovídá to o podpoře, kterou Palestinci mají ve světě. Někdo jim musel dát peníze na budování tunelů a někdo jiný jim také dodává stále sofistikovanější zbraně. Velkou část peněz Palestincům poskytuje jejich diaspora v zahraničí, mezi jejich sponzory patří ale také bohaté arabské státy, a dokonce i Západ, včetně Spojených států a Evropské unie! Část raket vystřelovaných na Izrael si Palestinci vyrobí za darované peníze sami a další jsou pašovány přes Súdán a Egypt z Iránu a dalších zemí toužících po vymazání Izraele z mapy.
Je snaha tamního premiéra Benjamina Netanjahua učinit tomu přítrž správná?
Samozřejmě že prioritou každého izraelského premiéra je chránit svůj stát před útoky arabských extremistů. Na druhou stranu toto poslední bombardování Izraele raketami Hamásu přišlo Netanjahuovi více než vhod a je možné, že právě stmelení izraelské politické scény pod vlivem současných palestinských útoků mu opět pomůže – pokolikáté už? – sestavit novou vládu a pokračovat ve své dosavadní funkci izraelského premiéra.
Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?Anketa
Je tedy vůbec něco, co někdy dokáže tamní konflikt mezi židy a Araby vyřešit?
Obávám se, že není. Dlouho se zdálo, že schůdným řešením by mohlo být vytvoření státu pro Palestince. To ale naráží jednak na požadavky Palestinců na celé území historické Palestiny, jejich odpor vůči existenci židovského státu jako takového a současně na neústupnost Izraele a jeho neochotu poskytnout Palestincům pro takový projekt smysluplné území. Samozřejmě je zde otázka statutu Jeruzaléma a další.
Domnívám se proto, že v blízké budoucnosti k žádné dlouhodobé reálné dohodě mezi Palestinci a Izraelem nedojde. Izrael se bude i nadále bránit opakujícím se pokusům arabského moře kolem něj židovský stát zničit. Proti Izraeli však kromě jiného stojí i demografický vývoj nejen vně, ale i uvnitř Izraele. Izraelští Arabové mají stále větší podíl na populaci země. Bude tedy stále těžší udržet židovský charakter státu. Nejsem ani prorokem a nechci být ani pesimista, ale z dlouhodobého hlediska se obávám, že Izrael čeká v budoucnosti buď postupná asimilace v dominantním arabském světě, nebo jeho zničení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
