Jaká je role zvláštního zmocněnce Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí SR pro energetickou bezpečnost?

Energetická bezpečnost dnes sehrává mimořádně důležitou úlohu pro další ekonomický rozvoj země, je součástí celkové bezpečnosti státu, proto je důležité, aby Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí SR tyto otázky sledovalo a úzce spolupracovalo s resortem hospodářství, kterému energetika patří do kompetencí, a též koordinovalo s partnery z EU. Sledujeme a analyzujeme situaci, získáváme informace, vyměňujeme si je i s partnery v zahraničí, sledujeme politickou citlivost aktuálních otázek, to je stručná podstata této pozice.

Slovensko z 90 procent závisí na dovozu energetických komodit, na rozdíl od Česka, kde je tento podíl mnohem nižší, přičemž ve výrobě elektřiny je Česko téměř nezávislé. Jak z tohoto pohledu vidíte naši energetickou bezpečnost, když jsme téměř na 100 procent závislí na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska?

Pokud jde o ropu, tam je téměř stoprocentní závislost, u zemního plynu je tato závislost přibližně 75procentní, jelikož 25 procent plynu se nakupuje na spotových trzích, volně se s ním obchoduje. S elektrickou energií je to lepší, nejsme na tom hůř, spíše líp než ostatní země.

Celková situace je historicky daná i tím, od koho kupujeme, nakolik jsou tyto dodávky spolehlivé – mám na mysli zejména ropu a zemní plyn – a potom kolik to stojí. Vždy pro nás byl ruský plyn nejlacinější, přičemž Slovensko je největší tranzitní zemí pro ruský plyn směrem do západní Evropy. To sehrává významnou roli, protože z tranzitu jdou poměrně velké sumy za tranzitní poplatky do státního rozpočtu. Je tu tedy vícero faktorů. Nejsme sice chudá země, ale nejsme ani natolik bohatá, aby nám nezáleželo na tom, za kolik kupujeme. V dnešním světě obchod běží zejména na spolehlivosti dodávek, dodržování dohod a pravidel a podle toho, kdo nabídne jakou cenu. Pro Slovensko tedy bylo a je ekonomicky nejvýhodnější nakupovat ruský plyn a ruskou ropu.