Od doby, kdy se v naší zemi začala budovat demokracie, uplynulo už třicet let. Jak ty tři desítky let hodnotit? Co se povedlo, co naopak nepovedlo?
Povedlo se toho dost. Hlavně se zlepšila životní úroveň většiny obyvatel. Ale hodně se toho také pokazilo. Za nástup „liberální“ demokracie jsme zaplatili vysokou daň. Konkrétně – bezdomovectví, neúcta ke státu, špatné mezilidské vztahy, tolerance k povalečství, rozvrat zemědělství, mizerné potraviny z dovozu, a hlavně nikoho v roce 1989 asi nenapadlo, že diktát z Moskvy bude rychle nahrazen diktátem z Bruselu. A našlo by se toho daleko víc. Každý občan si rád nezmíněné doplní…
Když si vzpomenete na ty porevoluční týdny, co se vám nejvíc vybaví?
Ta porevoluční naivita a to nadšení. A po pár týdnech ta dravá chuť po moci a po korytech v novém režimu. Jak se ti bývalí komunisté začali hrnout do funkcí... a naivní národ jim to baštil.
Vy jste publicista, zpěvák a také jste byl prvním československým dýdžejem. Co se pro umělce, z vašeho pohledu, po roce 89 změnilo? Přišly nové velké šance, ale také konkurence, která tady do té doby nebyla… Byla, nebo nebyla ta doba pro vás těžká?
Přesně naopak. Konečně jsem mohl dělat to, co mě (kromě muziky) bavilo. Psát do novin, dělat reportáže s politiky, komentovat události v tehdy ještě svobodné ČT. Úžasně mě to bavilo, na muziku už vlastně ani nezbýval čas. Za nějakých šest let jsem vystřídal řadu povolání, a moc jsem si to užíval. Na přelomu století jsem začal úspěšně a slušně podnikat. O tom se mi za „socíku“ mohlo jenom zdát.
Psali jsme:
Takzvané „divoké devadesátky“, jak je s odstupem času hodnotit? Co říci na zánik řady podniků, a jak po letech například vnímat kuponovou privatizaci?
Propadají Češi zbytečné panice, pokud jde o koronavirus?Anketa
Změna režimu v roce 89 pak o pár let později přinesla i rozdělení Československa. S odstupem doby, bylo to dobré rozhodnutí?
Bylo, protože to bylo nevyhnutelné. Volání po referendu bylo a je nesmyslné. Co by přineslo? Slováci by z 80 % volili rozpad republiky, a Češi a Moravané naopak. Smysl by tehdy mělo jen referendum na Slovensku, a jak by dopadlo, to muselo být každému jasné. Klaus to věděl a tak to Mečiarovi, Kňažkovi a Čarnogurskému prostě jenom odkýval. Dnes je legrační, jak si třeba právě Kňažko hraje na velkého odpůrce rozpadu ČSSR.
A jak dnes vidíte Slovensko? Zvládlo porevoluční roky, podle vás, lépe, nebo hůře než my?
Kdepak... Přijetí eura Slovákům nic dobrého nepřineslo. A politicky se po zvolení nastrčené figurky do prezidentské funkce zmítá v totálním chaosu. Liberální neomarxismus financovaný sorošovskou klikou je na Slovensku snad ještě silnější než u nás. Snad se Slováci ještě vzpamatují...
Psali jsme:
Často se mluví o tom, že jsme se s bývalým režimem, konkrétně s komunistickou stranou a se členy StB, nevypořádali dostatečně. Souhlasíte s tím? A jak by takové „vypořádání“ mělo vlastně vypadat?
A když jsme u toho, co říci na poměrně čerstvé trestní stíhání tehdejších „papalášů“, Lubomíra Štrougala, Milouše Jakeše…? Má něco takového po tolika letech vůbec smysl?
To jistě nemá. Oni byli produktem tehdejší doby, politiky diktované Moskvou. S výjimkou Štrougala lidé nepříliš inteligentní. Smysl by snad měly procesy ihned po „revoluci“, ale na to neměl Havel a jeho zavržení komunističtí přátelé odvahu. Havel byl snílek a vizionář. Škoda, že se nedržel toho, co uměl.
Fotogalerie: - Náměstí Borise Němcova
Objevuje se názor, že český národ je tak trochu „ode zdi ke zdi“, například s vnímáním Západu a Východu. Zatímco dříve se odsuzovalo vše na západ od nás, dnes naopak mnozí lidé západní Evropu nebo USA vyzdvihují, a naopak nemohou přijít na jméno všemu, co je od nás na východ. Jak si to vysvětlit?
Všechny národy jsou si principiálně podobné. Není těžké je ovládat a diktovat jim své názory – tedy pokud máte pod kontrolou klíčová média. Tedy státní rozhlas a televizi. To se dařilo Stalinovi, Hitlerovi a dnes Sorošovi a klice multimilionářů, kteří se pokoušejí ovládnout ne jednu zemi, ale celý svět. Mě zajímá jediné – jestli se národ vzpamatuje a vytmaví jim to v příštích volbách.
Podívejme se i na bezpečnost v ulicích. Všichni si pamatujeme, že dříve děti po škole vyrazily do ulic a domů se vracely s prvním rozsvícením lamp. Dnes už je něco takového téměř sci-fi. Máte pocit, že dříve bylo v ulicích opravdu o tolik bezpečněji, nebyla taková kriminalita, nebo mají pravdu ti, kteří tvrdí, že toto všechno, co vídáme v médiích, bylo i dříve, jen se o tom nesmělo mluvit?
Rozvrat práva a bezpečnosti je typickým produktem liberalismu. Všem je všechno povoleno. Policie je bezmocná, bojí se, aby nebyla obviněna z násilí, xenofobie, rasismu. Je to nechutné. Pracovní povinnost byla zrušena, a tak v ulicích vládnou gangy lidí a jejich dětí, kteří se prostě nudí a mají jedinou povinnost – vyzvednout si od státu štědré dávky. Dealeři drog a zločinci si dělají z policistů legraci. Napadlo někdy Václava Havla, kam ten „rozvoj občanské společnosti“ tu společnost přivede?
Psali jsme:
S tím souvisí i další otázka. Co nám přineslo a co vzalo absolutní otevření hranic? Nejsme i tady tak trošku ode zdi ke zdi, když si vezmeme, že až na mimořádná opatření nejsou na hranicích žádné kontroly, nebo je to v pořádku a schengenský prostor nám zajišťuje dostatečnou kontrolu a bezpečí?
To už dnes vidíme. Kdejaký úchylný přivandrovalý deviant může k nám z Německa (které ho akceptovalo) přijet na „návštěvu“ a dělat si tady co chce. Teď jsem zvědav, jak to bude v době hrozící pandemie koronaviru. A pokud se naše životní úroveň a úroveň „demokracie“ srovná s Německem, je jenom otázkou času, kdy se ekonomičtí povalečtí migranti začnou nekontrolovaně hrnout i k nám. Vůbec bych se nedivil, kdybychom za pár desítek let začali spolu s Maďarskem a s Polskem stavět novou „železnou oponu“.
Jak se podle vás za těch třicet let změnila v ČR politická scéna? A kterého porevolučního politika uznáváte nebo jste uznával, a naopak, který dle vašeho mínění českému národu spíš uškodil?
A kdo nám podle mého názoru škodí? Všichni ti zhrzení prezidentští kandidáti, odložení do Senátu, Dienstbier ml. a lidé typu Maláčové, Hamáčka, Fialy a řady dalších.
Nejsem fanouškem Babiše, to určitě ne, ale nemyslím si, že by naší zemi nějak uškodil. To samé si dnes myslím i o Miloši Zemanovi. (Moje názory na ně se za poslední roky hodně změnily, a nestydím se za to.)
Na závěr se ještě zeptám, jak vidíte budoucnost pro Českou republiku? A sdílíte obavy těch, podle nichž je v poslední době namístě obava o demokracii? Je k tomu důvod?
Demokracie pro mě není modlou. Doufám, že lidé vymyslí něco ještě lepšího. Bojím se vlády „židoboliberálů“, nikým nevolených, ale disponujících obrovským kapitálem. Bojím se ovládnutí USA takzvanou neviditelnou organizací „Deep State“. Proto fandím Trumpovi. Bojím se zlé moci Soroše. Ten se pokoušel ovládnout i naši zemi. Havel mu to byl ochoten umožnit, ale Klaus to naštěstí zarazil. Doufám a věřím ve zdravý rozum našich občanů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
