Stále se zvyšují ceny energií, potravin, služeb a všeho ostatního. Premiér Petr Fiala (ODS) vysvětluje, že za vysokou inflací a drahými energiemi stojí Rusko, tedy válka Ukrajině, minulá vláda a covid. Kde vidíte hlavní příčiny vy?
Opravdové příčiny jsou ve více zdrojích. Patří k nim válka na Ukrajině, patří k nim covidová situace, ale lidé dnes samozřejmě chtějí slyšet, co bude do budoucna, ne stále odkazovat na to, co bylo v minulosti, což nelze nijak změnit. Protože říkat, že za to může Putin, je sice fajn, ale na veřejnost působí tak, že vláda vystupuje pasivně. Řekne, že za to může Putin, a tím se vyvléká z určité odpovědnosti za situaci. Jestliže za to tedy může Putin, tak vláda musí přijít i tak s jinými kroky a musí říci, že jsou zde také další faktory, které tu cenu vyšroubovaly.
Komu více důvěřujete?Anketa
Není to jen válka, ale i třeba to, co se odehrávalo před ní. Obrovské energetické podinvestování Evropy v souvislosti se zelenou transformací, kdy se nepostavilo dost jaderných elektráren třeba v Německu, a kdy byly jaderné elektrárny zavírány. Vláda by dnes mohla apelovat na svého německého souseda, kde probíhá debata o prodloužení životnosti elektráren, aby tak určitě učinil a z toho titulu, že jsme na jednotném trhu Evropské unie. Vláda říká, že je to jednotný trh Evropské unie a vysoké ceny jsou i proto, že jsme propojení s Německem. Tak když jsme propojení s Německem a jsme všichni v jednotném trhu, tím spíše máme právo do toho ostatním trochu mluvit. Neříkám, abychom vyvolávali sousedské rozbroje, ale v rámci standardní diplomacie apelovat na Německo, že zrovna jaderná energetika by pomohla snižovat cenu elektřiny na evropském trhu a měla by i blahodárný dopad na peněženky českých domácností.
To je jeden příklad, a i kdyby se nepovedl, Češi budou mít pocit, že za ně někdo bojuje i v mezinárodním měřítku. Vláda by také měla vysvětlovat své úspěchy, třeba když má 70 procent v ČEZ a podaří se zajistit výraznou kapacitu na stavidle, na jednotce pro zahraniční zkapalněný plyn, terminál v Nizozemsku, odkud by plyn mohl proudit v plynné podobě do Česka po té, co bude ve zkapalněné podobě dovezen do různých částí světa. To je nepochybně věc, která se podařila a je nutné, aby vláda občanům vysvětlila, co to znamená. Ideální by bylo, kdyby tak činila transparentně, kdybychom věděli, co se bude platit za plyn, o kolik dražší bude než ten, který jde ruským potrubím.
To vše by samozřejmě přispělo k otevřené hře, kterou vláda s veřejností hraje. Ne všechny informace, jsou zveřejnitelné, ale svým mlčením vyvolává nebo vytváří prostor pro vznik různých fám, dezinformací a nakonec se to může obrátit proti ní samotné. Kdyby byla otevřenější, dělala by to k vlastnímu prospěchu. Proč je vše obestřeno tajemnem, proč někdo ve vládě není schopen otevřeně komunikovat a vysvětlovat občanům? Občané nerozumí energetice, nikdo po nich ani nechce, aby tomu rozuměli, ale zároveň v této době, kdy každý energetiku sleduje, by alespoň nějaké základní informace, jak vláda nakládá s jejich penězi, bylo záhodno šířit. A to se bohužel neděje.
Česká republika předsedá Evropské unii, je něco, co může s touto situací v čele Evropské unie udělat?
Předsednictví nelze přeceňovat, mnohem důležitější je vytváření kontinuálních zájmových koalic bez ohledu na to, kdo předsedá Evropské unii, ale spíše na základě toho, jaké jsou zrovna problémy k řešení a jaké jsou potenciální zájmoví spojenci. České republice by například prospělo více než kterékoliv jiné zemi Evropské unie – protože Česko je průmyslové, nejvíce průmyslové v Evropské unii – určité vyvázaní ze systému emisních povolenek nebo třeba jeho reforma, aby povolenek bylo do systému zařazeno mnohem více, pak by se cena propadla.
Jestliže Poláci loni artikulovali podobný názor, tak myslím, že by bylo fajn, kdyby vláda prověřila, za jaké ceny je to možné. Získala by si tím srdce české veřejnosti, protože by lidé získali pocit, že se někdo systémově snaží – nikoliv na další dluh jako v případě úsporného tarifu – srazit ceny energií a že se tak děje v mezinárodním měřítku.
Situace vypadá tak, že se řekne, že za to může Putin a Babiš a my se dál musíme zadlužit a zadlužíme i vaše děti, abychom vám ulevili. To je záplatování problémů, ale neřekne se, že součástí ceny je chybná energetická, německá politika uplynulých let. Součástí jsou emisní povolenky, tady kritika už nezaznívá, byť pokud bychom měli být objektivní, tak musíme říci, že kromě Putina za to může i Green Deal, emisní povolenky, a tak dále. Ale tady se řekne Putin. S Putinem nikdo nehne, to je známo už všem, proto odkázáním na Putina si už vláda nikoho nenakloní. Mohou poukázat i na jiné příčiny cenového nárůstu, ale tam se bojí nebo se jim to nezdá politicky vhodné či nemají kuráž a česká veřejnost to vnímá.
A česká veřejnost nechce vládu, která se bojí vystoupit v mezinárodním měřítku. Chce vládu, která dokáže artikulovat její zájmy, a klíčovým zájmem jsou nyní levnější energie. Je třeba systémové řešení, ne další dluh v podobě úsporného tarifu. K tomu se vláda nemá, proto klesá její popularita u veřejnosti, která je podle posledních průzkumů na 28 procentech. To je nejnižší údaj, minulá vláda Andreje Babiše ho dosáhla jen jednou loni, když přišla další vlna covidu a lidé už toho měli plné zuby. Teď má vláda za sebou osm měsíců, což je neuvěřitelné – přijít o tak velkou část důvěry veřejnosti během několika měsíců, to je pro vládu opravdu alarmující a měla by si to vzít k srdci.
Jedním z předvolebních hesel současné koalice bylo stop zadlužení. Jak se jí to zatím daří?
Určitě se jim to příliš nedaří. Zatím. Ale je třeba říci objektivní příčiny, s nimiž nebylo možné něco dělat. Objektivní příčinou je válka na Ukrajině a nutnost financovat zbraně pro Ukrajinu nebo pomoc uprchlíkům. Došlo k výraznému navýšení výdajů nad rámec toho, co ještě vláda mohla předpokládat na začátku letošního roku, kdy upravovala původní Babišův rozpočet. Takže schodek měl být 280 miliard, nicméně nyní ve světle nových okolností, zejména války na Ukrajině a energetické drahoty, která s tím souvisí, zase schodek navýšila. Ministerstvo financí navrhne vládě schodek 330 miliard korun, určitě tedy nelze hovořit o tom, že by se dařilo zahájit ozdravení veřejných financí.
Psali jsme:
Schodek se nápadně podobá schodku z doby covidu a Babišovy éry, ale tento schodek bych vládě nevyčítal. Jednak se jedná o první rozpočet, ještě museli navázat v řadě věcí na Babišovu vládu. Do toho spadla Ukrajina a energetická drahota. Mohli by být ambicióznější, schodek mohl být nižší, ale nejde o neřešitelný problém. Daleko horší je, že vláda schodky kolem 300 miliard korun plánuje i na další léta 2023, 2024 a 2025, a to už je skutečně něco, co nejde příliš na rozum. To je o padesát procent vyšší schodek, než který vytvořila Babišova vláda. Jestliže byla vlajková loď voleb ozdravení veřejných financí a ještě vytvoří padesátiprocentní schodek, pak nejde o ozdravení, ale naopak o prohloubení schodkovosti. Tady měla vláda mohutně zapracovat a začít plnit své sliby, které voličům dala.
Bohužel jsme svědky návrhů na sektorovou daň a podobně, čímž vláda vykrádá program KSČM, případně sociální demokracie, protože pouze KSČM měla ve svém programu sektorovou daň, a to sice na banky, monopoly a obchodní řetězce a pouze sociální demokracie měla ve svém programu sektorovou daň na banky. Vláda by měla jasně říci, že situace je taková a maková, proto porušujeme svůj slib, vykrádáme program komunistů a ten vám překládáme v praxi. Ale oni to nemohou říci, protože veřejnost by to nepochopila. Vláda spíše rezignuje na svůj slib proškrtání, zeštíhlení státu a svaluje to na Putina. To je horší. A ještě chce vyprat program komunistů. Veřejnost by to měla prohlédnout a vládu zarazit dříve, než bude toto prosazeno, jinak si vláda z lidí udělá dobrý den, protože rozhodně nejde o to, co bylo slibováno před volbami a nelze to zatím opodstatnit dokonce ani ukrajinskou situací.
Když jsem se vás minule ptala, kam by Češi měli investovat peníze, aby neztrácely svoji hodnotu inflací, doporučoval jste akcie zbrojařů, s rizikem ruskou měnu, investice do akcií energetických společností. Nebo třeba do maďarské společnosti MOL a polské PKN Orlen, která provozuje v České republice Benzinu, protože tyto společnosti nakupují levnou ruskou ropu, kterou ale nevykazují jako ruskou. Jaké jsou investiční rady nyní?
Energetické společnosti jsou samozřejmě vítězem současné situace. Určitě se vyplatí v době inflace investovat do toho, co inflaci způsobuje, tedy do energetik, ale zase jde o podniky často provázané se státem a je možné, že stát bude mít vekou chuť si na ty zisky sáhnout tak, jako to vidíme i v České republice, kde by vláda určitě velmi ráda sáhla na zisky ČEZu. Takže akcionáři nebo investující musí být obezřetní, žádný nestandardní příjem není bez rizik, ale nyní platí, že je rozumné investovat do energetiky a zbrojařských firem – v reakci na válku se točí a budou točit velké peníze, co se týká státních vládních nákupů vojenské techniky. V případě České republiky nákup letounů F-35, takže zbrojaři profitují a kdo bude mít akcie, bude profitovat také.
Bylo by pro Českou republiku vhodné zastropování cen nebo další kroky, které například provádí Maďarsko, Polsko a podobně? Vládě je často předhazován maďarský premiér Viktor Orbán, prospěl by Česku jeho přístup, nebo to není možné?
Zrovna zastropování cen pohonných hmot není ideální řešení. Lepší by v České republice bylo srazit daně, ale výrazněji než vláda učinila o 1,5 koruny spotřební daň benzínu a nafty a nikdo si toho nevšiml. Vláda by alespoň měla mít plány, abychom se dále nezadlužovali. Neříkám, že je lze hned realizovat, ale vytvořit plán úspor na příští tři, pět, deset let.
A zase vysvětlit lidem: Snížíme daně, nikoliv přechodně, ale trvale, protože víme, že peníze vyděláme úsporami v příštích letech, které jsme vymysleli a naslibovali. S tím bohužel vláda není schopna přijít, aby vyslala určitý signál, že se něco dělá. Fakticky se však nic nestalo, takže lidé koukají přes plot do Maďarska, Polska, ale i na Slovensko, co se týká cen elektřiny a plynu a říkají si, že tam pomáhají lidem více, než v České republice.
O tom, že je Orbán úspěšný politik, nelze pochybovat, je ve funkci od roku 2010, Maďaři ho volí a tady si můžeme myslet něco o maďarských námluvách s Ruskem, ale maďarská veřejnost ve velké míře vidí, že Orbán hájí jejich zájmy, kdežto veřejnost česká má z vlády pocit opačný. Vláda to může dělat dobře, ale musí umět komunikovat s veřejností a vysvětlit, proč nepomáhá lidem, jako Orbán a musí umět říci, proč není schopná hledat úspory. Snížením daní by veřejnost viděla, že se něco děje. Kosmetické snížení o pět, šest korun veřejnost hned zaznamená a nastane pokles. Tím by vláda vyslala pozitivní signál, že se něco děje, ale to se nestalo, proto je frustrace tak narůstající.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
