Nepřítel je virus, ne hygienik na kontrole. U nás se stále hledají důvody, jak to obejít, nechápe krajská ředitelka Kotrbová

04.11.2021 18:40 | Rozhovor

„Covid není problém můj nebo váš, covid-19 je problém i těch, kteří si důsledně pěstují filozofii černého pasažéra…,“ říká ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová. V souvislosti s kontrolami bezinfekčnosti v restauračních zařízeních dává příklad z některých zahraničních států. Vysvětluje, že cílem hygieny nejsou sankce, ale to, aby lidé pochopili, že nepřítelem není hygiena nebo policie, ale virus. Uvedla pak také, jak je to dnes ohledně covidu s pendlery a zahraničními pracovníky i co si myslí o testování ve školách.

Nepřítel je virus, ne hygienik na kontrole. U nás se stále hledají důvody, jak to obejít, nechápe krajská ředitelka Kotrbová
Foto: archiv K. Kotrbová
Popisek: Ředitelka jihočeské Krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová

Anketa

Považujete neočkované za škůdce a nepřátele?

16%
82%
hlasovalo: 19124 lidí

Každý den čteme v médiích o tom, jak počet potvrzených případů covidu stále roste. Jak vy hodnotíte současnou situaci, pokud ji porovnáme s minulým rokem?

Každé porovnání bude trochu pokulhávat, protože incidence, tedy výskyt počtu onemocnění na sto tisíc obyvatel daného regionu – okresu, kraje, nebo republiky – v určitém čase, třeba za posledních sedm dní, je vždy zkreslena tím, jaká opatření momentálně platila či platí, jaký den v týdnu porovnáváme, protože o víkendech a svátcích se testuje méně než ve všední dny atd. Nicméně jasné jsou trendy a my vidíme, že nástup podzimní vlny přišel u nás v kraji asi s týdenním zpožděním oproti roku loňskému a že počet případů je nižší, což je přirozený a chtěný efekt očkování. Vloni jsme nástup podzimní vlny viděli na týdenní incidenci někdy v 41. týdnu, kdy bylo 258 případů na sto tisíc, týden na to 429 a v 43. týdnu již 723 na sto tisíc.

Letos bylo v kraji po klidném létě, podobně jako tom loňském, vidět mírný růst incidence kolem 39. týdne, tedy na konci září, dva týdny poté, co jsme přestali testovat ve školách. V 41. týdnu jsme měli v kraji 125 případů na sto tisíc, týden na to 255 a v minulém 43. týdnu už 356 případů na sto tisíc obyvatel kraje. Stále je to ale zhruba polovina incidence ve srovnatelném období vloni. Takže ano, situace je z pohledu absolutních čísel klidnější než vloni, ale musíme reagovat na trend, který je jednoznačně růstový s tím, že máme co do absolutních čísel méně případů než vloni, ale rostou již počty těžkých průběhů onemocnění a úmrtí. Z našich každodenních statistik vidíme naprosto jasně, že úmrtí se dotýkají osob ve vyšších věkových skupinách kolem 65+ a prakticky všechna úmrtí z poslední doby registrujeme u osob neočkovaných! To je myslím zásadní poslání…

Je od vlády dobrý nápad přestat proplácet testy? Co to může v epidemii způsobit?

Víte, každé opatření je důležité. Některé má vyšší efekt nebo prioritu v čase, jiné menší. A my v tuto chvíli, kdy je potřeba doočkovat několik desítek procent populace, aby se dostavil skutečný efekt takzvané kolektivní imunity, nepřicházíme s ničím jiným, než je běžné v okolních vyspělých státech. Část čtenářů možná nebude spokojena s tím, co řeknu, ale odpovědnost za své zdraví má především každý sám za sebe. Každý jsme do značné míry manažerem svého zdraví, říká se tomu self management, a očkování, pokud skutečně neexistují zdravotní, náboženské a další oprávněné důvody, je to nejmenší, co mohu pro sebe, ale i pro druhé udělat. Já to vnímám jako projev solidarity k druhým, společenské sounáležitosti, ale rozumím tomu, že stoprocentní proočkovanosti stejně jako stoprocentní účinnosti očkování nedosáhneme. Ale měli bychom se pokusit každý za sebe udělat alespoň pár kroků vstříc. Pak by nebylo třeba vymýšlet opatření, která zasahují do našich peněženek anebo výrazně snižují kvalitu života.

A co říci na návrh Jana Hamáčka, že by zaměstnanci museli před příchodem do práce prokazovat bezinfekčnost?

Já jsem člověk z praxe a o dlouhodobá poznání z praxe se ve svých názorech opírám. My se v kraji nemůžeme rozhodovat od stolu v kanceláři nebo podle toho, co si kde přečteme, nás řídí každodenní situace. Svého času byly v kraji obrovským problémem pendleři a zahraniční pracovníci. Vzpomeňte si na zavřené ubytovny a provozovny s agenturními zaměstnanci, to byly stovky případů. Zavedlo se povinné testování zahraničních a přeshraničních pracovníků a dnes tento problém neexistuje. V týdnu máme v těch stovkách a nyní už tisících případů jedno – dvě importovaná onemocnění.

A díky tomu se i tyto jednotlivce daří zjistit, a zabránit tak tomu, aby onemocnění šířili dále. To je podstata informací, které v boji s infekčním onemocněním, jako je covid-19, potřebujeme. Čili prokazování bezinfekčnosti zahraničních pracovníků přineslo prakticky stoprocentní efekt! S testováním ve firmách a institucích už přece máme praktické zkušenosti a aktivní v něm byly firmy samotné, alespoň ty, které si uvědomovaly, že testování zaměstnanců jim v důsledku pomáhá snížit nemocnost, a tedy výpadky ve výrobě, a pokračovaly v něm dobrovolně. A touto praxí se jen blížíme tomu, co již naši sousedé jako Rakousko nebo Německo dávno dělají. My jsme součástí nějakého prostoru a respirační onemocnění nezná hranice.

Někteří provozovatelé restauračních zařízení si stěžují, že kvůli novému nařízení, kdy bude muset personál kontrolovat bezinfekčnost hostů, budou o své klienty přicházet. Domníváte se, že je tato obava skutečně namístě? A není to vůči provozovatelům restauračních zařízení přehnaný požadavek?

Já jsem teď byla na otočku v Německu, v Rakousku, v září v Řecku. Tam to bylo úplně normální a ve vší slušnosti a nikdo, žádní turisté z půlky Evropy, se nad tím nepozastavovali, příletem počínaje přes cestu autobusem, ubytování v hotelu, snídani v hotelové restauraci po vstup do obchodu nebo muzea. V Německu, podobně jako jsme chvályhodně dělali my na začátku školního roku, dvakrát týdně testují školáky právě proto, aby podchytili nepříznakové nosiče a předešli sérii třídních karantén, které se u nás staly pravidlem a ochromují život školy a rodin výrazně více než testování. Jenom u nás stále někteří hledají důvody, proč to nejde a jak to a to obejít.

Sama hygiena už v minulých dnech avizovala kontroly restaurací a hospod po celé republice. Na co se zaměříte a s jakými sankcemi mohou jak provozovatelé, tak hosté v případě porušení nařízení počítat?

Jsem vždy zastáncem toho lidem problém vysvětlit, informovat je, aby si sami dospěli k tomu, co je správné, a chovali se podle toho. To mi přijde efektivnější než restrikce. My ale nyní řešíme obrovský problém s vytížeností našich pracovníků. Už jsme podobně jako vloni museli převést část zaměstnanců z jejich běžné agendy na trasování a depistážní činnost, protože nám v posledním říjnovém týdnu připadla v nejnevhodnější dobu, kdy incidence významně roste, řada administrativních úkonů, které dosud dělali praktičtí lékaři. A agenda spojená s vystavováním neschopenek, ukončováním karantén a tak podobně je například na Českobudějovicku obrovská a je tu na nás velký tlak i co do rychlosti rozhodnutí. Budeme se proto domlouvat na spolupráci s jednotlivými praktickými lékaři. Takže to je zcela prioritní. Jsme proto rádi, že nám s avizovanými kontrolami v terénu pomůže ve společných týmech Policie ČR, a hlavně věřím v soudnost a elementární slušnost lidí. A co se sankcí týče, zjednodušeně řečeno můžeme na místě udělit pokutu do výše deseti tisíc korun a více v případném správním řízení. Ale věřím, že spíše než sankce bude hrát roli pozitivní motivace, kdy lidé pochopí, že nepřítelem není orgán ochrany zdraví nebo policie, ale onemocnění, které dokážeme utlumit jenom spoluprací všech.

Říkáte, že vám pomůže i policie, čekáte při kontrolách v těchto zařízeních i vyhrocené situace? A zaměříte se více například i na MHD, obchody…?

Ano, máme v každém okrese vytvořené týmy a věřím, že na vyhrocené situace nedojde, i když setkání s agresorem se nevyhnete ani v běžném životě, natož při kontrolách. Ale naším cílem nejsou sankce, naším cílem přece musí být, aby si lidé některé věci uvědomili a abychom se zbavili společného problému. Covid není problém můj nebo váš, covid-19 je problém i těch, kteří si důsledně pěstují filozofii černého pasažéra…

Například Českobudějovicko patří podle potvrzených případů covidu mezi nejhorší okresy. Čím si to vysvětlit?

Já tento typ dotazů vždycky obrazně dokumentuji na tornádu. Představte si tornádo, jak rotuje nad krajinou a tu a tam, kde má příznivé podmínky, se jí dotkne a začne pustošit. Podobně i všechna respirační onemocnění, ať už jsou to akutní respirační infekce, chřipka nebo covid-19, cirkulují prostorem a usadí se tam, kde mají příhodné podmínky – vnímavou populaci, jedince. Jsou v pohybu a jen částečně můžeme odhadnout jejich vektor a intenzitu, a do jisté míry můžeme snižovat jejich sílu: očkováním či získáváním přirozené imunity. A tak než jsem stihla odpovědět na váš dotaz, Českobudějovicko stále patří mezi okresy s vysokou incidencí, ale před ním už jsou další okresy především z Moravy, protože dnes už mají všechny moravské kraje s výjimkou Vysočiny vyšší týdenní incidenci než Jihočeský kraj a mění se to a měnit bude každým dnem. Naproti tomu kraje, které před měsíci nejvíce zasáhla vlna nástupu britské mutace, tedy Karlovarský a Královéhradecký, jsou nyní relativně velmi klidné. Částečně proto, že už tam není tolik vnímavé populace, protože si to prošly před několika měsíci. A proč zrovna České Budějovice, je nasnadě: je to přirozené centrum, kam každý den směřuje velké množství školáků a studentů, kteří často bývají bezpříznakoví, zaměstnanců, je tu výrazný společenský pohyb. Dlouho dobu měla nejvyšší incidenci Praha, na začátku této podzimní vlny pak byla zasažena další velká města jako Ostrava a právě České Budějovice a nyní stoupají i Brno, Plzeň a další.

Velké množství covid pozitivních je nyní i mezi školáky, především od deseti do čtrnácti let. Domníváte se, že tento problém vyřeší jen testování? Nebude potřeba přistoupit opět k on-line výuce případně ke střídavé docházce? A bylo podle vás velkou chybou, že se ukončilo v září testování dětí ve školách?

Nevyřeší, ale jednoznačně, a tím jsem si jista, pomůže zpomalit dynamiku nových případů tím, že se nám podaří pozitivní bezpříznakové děti zachytit včas. Do karantén se všemi jejich dopady pak nebudou muset jít jejich spolužáci, omezí se přenos v rodinách, v kroužcích. Testování ve školách naopak považuji za – v danou chvíli – nejsmysluplnější. Jinak bychom toto opatření, k němuž se pak přidaly i další exponované regiony, v minulých dnech neprosazovali a je velkou škodou, že jsme tuto dobrou praxi v polovině září opustili. Ale situace je nyní stále ještě o poznání lepší než před rokem, takže on-line výuka či jiné formy omezování výuky v tuto chvíli nejsou potřeba a věřím, že ani nebudou. Ale koronavirus nás už naučil, abychom v jeho případě nikdy neříkali nikdy, protože dynamiku jeho šíření ještě nemáme pod kontrolou. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: David Hora

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Perte to do nich, nesmíme to vylejt. Exposlanec byl u jednání. Bouchne to, varuje

7:45 Perte to do nich, nesmíme to vylejt. Exposlanec byl u jednání. Bouchne to, varuje

„Sedm a půl milionu dávek musíme do těch lidí narvat. Hlava nehlava, píchejte to do nich. Co máme dě…