Minule jsme se bavili o tom, čeho se vám podařilo v Praze 1 dosáhnout, a o tom, co pálí občany Jedničky. Co otázka bezpečnosti?
Určitým problémem jsou nepřizpůsobiví lidé v ulicích, bezdomovci a podobně. Pokud jde o velkou kriminalitu, tak ta nám v centru Prahy klesá. Ta čísla jsou velmi dobrá ve srovnání s ostatními velkoměsty a jejich centry. Takže problémem je spíš zvýšení počtu drobných přestupků typu rušení nočního klibu a výtržnictví. To jsou věci, které obyvatele Prahy 1 samozřejmě dnes a denně trvale obtěžují. S tím se nám příliš nedaří bojovat, protože na to jako městská část nemáme silové ani legislativní nástroje. Praha 1 nemá svou městskou policii, městská policie je podřízena hlavnímu městu, tedy primátorovi a ten určuje priority, kolik, kde a kterých strážníků bude a jestli se budou více věnovat přestupkům v ulicích, nebo zda se budou věnovat jiné obecné kriminalitě, která je z našeho pohledu také důležitá, ale třeba netrápí obyvatele Prahy 1 tolik jako to rušení nočního klidu a nepořádek v ulicích.
Má problém bezdomovců, kteří třeba obtěžují lidi v tramvaji nebo tam páchnou, vůbec nějaké řešení?
To je obecné řešení, které by asi neměl řešit starosta městské části Praha 1. Ale je pravda, že Praha 1 je centrem celé Prahy i země, je tu tedy nejvíc turistů, je to nejbohatší městská část. Pochopitelně tito lidé, pokud se někde objeví, tak se často stahují do okolí hlavního nádraží, do okolí Václavského náměstí. To je daň, kterou Praha 1 platí za to, že je centrem této země.
Myslíme si, že například péče o narkomany by měla být více rozdělena regionálně, nemělo by to být centralizováno. K řešení problému by měly přispět všechny městské části. Nejde, aby se to koncentrovalo jen v centru města.
Spolupracují s vámi pražský magistrát či městská policie, například co se týče hlavního nádraží? Měli jste třeba požadavky, aby tam častěji chodily hlídky a ty lidi odtamtud vykazovaly?
Takové požadavky jsou. Musím říci, že Policie České republiky i městská policie konají. Je to prostě takový trvalý boj. Tito lidé zde vždy budou. Myslím si, že pozitivní bylo přestavení lodi Hermés na ubytovnu pro bezdomovce. Ale znovu říkám, že bychom je neměli koncentrovat do centra města, které je naší pýchou a perlou. Podobné problémy mají v Berlíně, Mnichově, Curychu, není to jen problém náš. Obecně je to problém center velkých měst, do nichž se tito lidé automaticky stahují, protože zde cítí největší příležitost.
Co otázka Václavského náměstí?
Václavské náměstí by už konečně mělo doznat té revitalizace, o které se dlouho mluví. Teď už snad byly odstraněny všechny překážky. Také to byla trochu liknavost zbytečně dlouhého dohadování se s památkáři. Myslím si, že na začátku nového volebního období už nic nebrání tomu, aby ta revitalizace Václavského náměstí proběhla. Ale není to jen o té revitalizaci, ale je to i o těch lidech, kteří tam jsou. My ze shora neumíme vyměnit lidi, kteří na Václavské náměstí chodí. Řešili jsme problém nahaněčů do těch nočních klubů. Tam by podle mě měla být daleko tvrdší vyhláška, co se týče nabízení reklamy. A také si myslím, že by měl být více regulován busking („pouliční umění“ – pozn. red.), zejména ten hlučný busking, který zase obtěžuje obyvatele.
V jakém směru?
Kdysi došlo ze strany magistrátu k uvolnění buskingu, my jsme to postupně zpřísňovali. Mně vadí některé typy buskingu jako například zvířata v centru, živí hadi a podobně. To také není nijak upraveno. To lze upravit jen vyhláškou hlavního města. Budeme se snažit s budoucím vedením hlavního města jednat o tom, aby se to zpřísnilo. Aby se to udělalo cestou Mnichova, kdy se vytipují lokality, které budou pro ten busking určené, a tam podle nějakého klíče budou moci ti buskeři působit. Nechceme to dělat tak, že oni budou moci působit všude a my pak budeme postupně zakazovat, kde nebudou moci vystupovat.
Například od té doby, co byl Karlův most svěřen sdružení umělců Karlova mostu, kteří si to nějakým způsobem organizují sami a bez zásahu úřadů zajišťují rotaci vystupujících, tak tam nejsou žádné závažné problémy. Naopak víme, že agresivnější buskeři vytlačují z lukrativních míst ty slušnější. Je rozdíl, když tam někdo hraje na violu, nebo když tam přijdou nějací – teď abych nebyl považován za rasistu – řekněme, jiné skupiny, které tam bouchají do víka od popelnice. Sám uznáte, že ten druhý typ nemá s pouličním uměním nic společného a jde jen o typ pouličního žebrání. Na toto bohužel nemáme žádné nástroje, jak to regulovat. My to v podstatě musíme automaticky strpět. Já jsem volal po tom mnichovském modelu již kdysi, magistrát to nikdy nevyslyšel. Stačilo by jen přijmout ten mnichovský model a v centru by se nám daleko lépe dýchalo. To je ale na delší debatu s magistrátem.
Psali jsme:
Pokud jde o Václavák, nemělo by tam být více strážníků či policistů? Připadá vám bezpečný? Člověk tam potkává různé prodejce drog ze zahraničí…
Musím říci, že z hlediska násilné kriminality je Václavské náměstí jedním z nejbezpečnějších míst v Praze vůbec. Možná vás to překvapí. To, že tam potkáváte individua, která se vám třeba na první pohled nemusejí líbit, je pravda. Ale již jsem vysvětloval, že se tam automaticky stahují. Řešit problém nabízení drog je úkolem pro policii. Podle čísel, která mám od policie, se mnohdy zjistilo, že 80 procent těch prodávaných drog je ve skutečnosti seškrábaná omítka z fasád na Praze 1. Ale je to spíše otázka na strategii policie, která možná sleduje ty drobné podvodníky a její snahou je odhalit skutečné zdroje drogové kriminality. Václavské náměstí má tu smůlu, že všichni vědí, kde to je, když se řekne, že „se sejdou pod koněm“.
Václavské náměstí je prošpikováno kamerami skoro na každých třech metrech a podle čísel, která mám od policie, tam k násilnému přepadání nedochází. Pokud to srovnáme s Paříží, Římem, Londýnem, tak centrum města je z hlediska této kriminality na absolutně minimálních číslech. Tím nepopírám, že tam ta činnost, kterou jste naznačil, neprobíhá. Ani ti Afričani, kteří vám tam nabízejí návštěvu těch takzvaných tanečních klubů, protože pokud se neprokáže, že se tam dělá něco jiného (a to je úkol policie), tak pro nás je to s prominutím taneční klub, nenapadají lidi.
O některých lidech si můžeme myslet, že nevypadají úplně dobře a že se v jejich blízkosti necítíme úplně bezpečně, to je možné. Ale čísla o tom, že by na Václavském náměstí byli přepadáni a okrádáni lidé, jsou minimální. Pokud takové případy jsou hlášeny, tak to jsou nějaké falešné prostitutky, jejichž obětí mohou být cizinci, kteří s nimi dobrovolně jdou. Ale pokud si jde večer někdo na Václavské náměstí prohlédnout Muzeum nebo sochu svatého Václava, tak z hlediska této statistiky Václavské náměstí špatná čísla nevykazuje. Represi může navíc vykonávat pouze policie či městská policie, nikoli starosta městské části.
Vy jste v jednom z rozhovorů řekl, že řešením těchto klubů by mohla být legalizace prostituce. Myslíte si, že je to nějakým způsobem prosaditelné?
Mluvilo se o tom, že v Německu či Rakousku je to upraveno zákonem a stát to má více pod dozorem a může tvrdě postihovat ty věci, které jsou v rozporu se zákonem. Prostituce tady byla tisíce let, nikdy ji nevymýtíme. Nelze ji vymýtit pouhým zákazem. Tam, kde existuje nabídka a poptávka, tam to bude existovat. Já tedy jen říkám, že možná menším zlem by bylo, aby se to dostalo pod nějaká pravidla, aby tam existovala zdravotní ochrana a podobně, než abychom předstírali, že to tady není.
Debata o legislativní úpravě proběhla zhruba v letech 2015, 2016, kdy existovala legislativní iniciativa, myslím, radního pro legislativu pana Manharta, který to předkládal, a neprošlo to. Rozumím i těm důvodům, proč to nebylo schváleno. Také neříkám, že by to tu věc vyléčilo. Ale ani netvrdím, že to, co se děje uvnitř toho klubu, je nějakým největším problémem pro místní obyvatele. Daleko větším problémem je to, s čím se setkávají na veřejnosti, to je obtěžuje mnohem více. Když bychom se vrátili k našemu minulému rozhovoru, tak si myslím, že daleko větším problémem pro občany Prahy je Airbnb a noční hluk než to, co se děje uvnitř několika klubů.
Psali jsme:
Vy jste v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že je třeba, aby byla nastavena nekompromisní imigrační pravidla. Tím jste myslel to, aby cizinci, kteří páchají nějaké přestupky, mohli být vyhošťováni?
Ano, dost často jsem byl svědkem právě ve spolupráci s městskou policií či PČR, že když jsou tito cizinci ztotožňováni, často mají falešné doklady nebo se sem přihlásili pomocí fiktivních sňatků. Je to takové kriminální podhoubí, které nám sem v tichosti přichází. Takže já nejsem nějaký bijec typu SPD či něco podobného, já se domnívám, že pohyb obyvatel je přirozený proces. Tím ale nemyslím tu obrovskou vlnu imigrace, která probíhá v poslední době. Tomu bych se rád vyhnul. To není ani něco, co nás v tuto chvíli trápí. Mně jde spíše o to, abychom dokázali být velice jasně nekompromisní v případě, že prokážeme nelegální pobyt.
Výbor pro světové dědictví UNESCO poslal v létě po svém zasedání v Bahrajnu Praze vytýkací dopis. Vyjádřil v něm „velké rozčarování nad mnoha developerskými projekty velkého měřítka, které jsou navrženy do ochranného a širšího pásma Pražské památkové rezervace, a také nad nedostatečnou regulací výškových novostaveb, což může mít dopad na jeho mimořádnou univerzální hodnotu“. Jak vy se na to díváte?
My bychom zde měli být hlavně pro občany. Myslím si, že to je spíše strašení některých lidí, kteří chtějí za každou cenu zakonzervovat město. Hlavní město Praha je živý organismus, který při zachování našeho kulturního dědictví se musí dál rozvíjet. Řekl bych, že někteří lidé si osobují právo hovořit za celé UNESCO, a myslím si, že to rozhodně takto nestojí. Musíme upřednostnit zájmy obyvatel, kteří potřebují infrastrukturní stavby, byty a podobně. Tento zájem musí stát nad zájmem někoho, kdo nás v tomto chce omezovat. Některá ta doporučení jsou ale rozumná a měli bychom se jimi řídit. Čili já bych to takto neradikalizoval ani na jednu, ani na druhou stranu.
Myslím si, že ta hrozba je fiktivní. Už v minulosi tady pod pláštěm toho, že to po nás prý požaduje EU, někteří lidé prosazovali věci, které po nás EU vůbec nechtěla. Stejným způsobem si myslím, že některé výroky některých členů z UNESCO jsou vytrženy z kontextu a jsou používány jako bič. Čili si myslím, že nám vyškrtnutí Prahy ze seznamu UNESCO nehrozí. Teď to řeknu na rovinu: My v tuto chvíli spíše trpíme přebytkem turistů. Nemyslím si, že turisté jezdí někam jen kvůli tomu, že to místo je na listině UNESCO. Municipality by se měly především řídit názorem svých občanů.
autor: Lukáš Petřík
