No jistě! Život přeci stojí na kakau a čokoládě! Ekonomka Šichtařová nevídaně ztrhala Junckerův projev, ve kterém nám slíbil stejně kvalitní čokoládu jako mají třeba Němci

17. 9. 2017 13:40

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Za snůšku euronesmyslů a hlavně ekonomických iracionalit považuje Markéta Šichtařová to, co v projevu o stavu Evropské unie přednesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Na rozdílné kvalitě potravin je podle ní vidět, že idea jednotného evropského trhu zůstala právě jen ideou a v realitě nikdy nefungovala. Analytička v reakci na nápad prezidentského kandidáta Michala Horáčka odpustil penále za dluhy na daních a pojistném tvrdí, že je to signál, že podvádět, nedodržovat pravidla a neplatit své závazky se vyplácí.

No jistě! Život přeci stojí na kakau a čokoládě! Ekonomka Šichtařová nevídaně ztrhala Junckerův projev, ve kterém nám slíbil stejně kvalitní čokoládu jako mají třeba Němci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Potěšilo vás, že si na nás vzpomněl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když v projevu o stavu unie v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásil, že Češi si zaslouží stejné množství kakaa ve své čokoládě jako kdokoliv jiný? Tedy obecně, že chce skoncovat se situací, kdy Češi a další občané zemí střední a východní Evropy jedí potraviny s nižší kvalitou, takže by v Evropské unii už neměli existovat „spotřebitelé druhé kategorie“.

No jistě! Život přeci stojí na kakau a čokoládě! Za kakao můžeme klidně obětovat i takové věci jako volný pohyb českých pracovních sil po EU, no ne? Ale odpusťte mi můj sarkasmus, sotva se mu mohu ubránit, když si poslechnu celý páně Junckerův projev a slyším tu snůšku euronesmyslů a hlavně ekonomických iracionalit, které tentokrát ve Zprávě o stavu EU padly.

Ale abych šla k věci: Pokud jde o rozdílnou kvalitu potravin, na kterou ve své zmínce o kakau Juncker narážel, pravda je, že to je problém. Taky je to mimochodem krásný příklad toho, že idea jednotného evropského trhu zůstala právě jen ideou a v realitě nikdy nefungovala. Nicméně administrativně, nařízením shora, žádného narovnání nedosáhneme.

Problém je totiž v tom, že „západní“ trhy disponují větší kupní silou, čili poptávka po některých produktech je větší než u nás. U nás nízká úroveň mezd znamená nižší kupní sílu, nižší objem prodaného zboží na hlavu, ale současně vynaložení vyšších nákladů prodejce na marketing, pomalejší obrat zásob ve skladech a tak dál. Proto na českém trhu mají zahraniční prodejci nižší zisk, a tak si to kompenzují tím, že zboží „šidí“ – tu na nižším obsahu kakaa, tu syntetickými náhražkami místo cukru a podobně. Na tom ale nařízení shora nic nezmění. Pouze by to zahraniční prodejce donutilo některé zboží z českého trhu zcela stáhnout. To se změní teprve až s růstem českých mezd.

Předseda Evropské komise v projevu také uvedl, že by pracovníci měli za stejnou práci na stejném místě dostávat stejný plat. Podle Junckera, který se vyslovil i pro zřízení evropského orgánu pro dohled nad pracovním trhem, je třeba, aby unijní pravidla o pracovní mobilitě byla spravedlivá, efektivní a jednoduchá. Europoslanec za ODS Evžen Tošenovský k tomu poznamenal, že orgán dohledu nad pracovním trhem nevymyslela ani RVHP, a obvinil Junckera, že se vydal ve stopách francouzského prezidenta Macrona, který se snaží zlikvidovat v unii volný pohyb pracovníků. Co si o záměrech předsedy Evropské komise myslíte?

Myslím, že pan Tošenovský v tomto případě glosoval situaci velmi trefně. To je asi takové, jako kdybychom chtěli, aby Ukrajinci na stavbě v Praze dostávali stejnou mzdu jako čeští dělníci. Byť umí hůř česky, byť mají horší školy, méně zkušeností s technologií a podobně. K čemu to povede? Že žádný ukrajinský dělník by už nikdy na žádné české stavbě zaměstnán nebyl. Ukrajinci jsou totiž zaměstnáváni proto a pouze proto, že jsou levní.

Stejně tak prostě nejde chtít, aby lidé ze střední Evropy byli třeba v Lucembursku placeni stejně jako v Brně. Juncker to sice prezentuje jako sociální opatření a ochranu méně placených lidí z východní Evropy, ale v realitě jde o likvidaci pracovních příležitostí pro naše lidi v zahraničí. Prostě podle představ Evropské komise jsme si všichni rovní, když jde o kvóty na imigranty, ale jakmile jde o ochranářství pracovního trhu, bohatší země jsou si tak nějak rovnější.

Anketa

Věříte, že se Juncker zasadí o to, abychom měli stejně kvalitní potraviny jako Západ?

2%
98%
hlasovalo: 10501 lidí

Z informačního systému Ministerstva práce mě zaujalo, že průměrný plat ve veřejných službách rostl v posledních letech rychleji než průměrná mzda v soukromém sektoru. V minulém roce činil průměrný plat 29 501 korun, průměrná mzda 28 969 korun. Více vypovídající je medián v soukromém sektoru ve výši 24 178 korun hrubého, zatímco ve veřejných službách střední hodnota činila 27 724 korun. V čem jsou podle Vás hlavní důvody toho, že si lidé zaměstnaní u eráru přijdou na lepší peníze, a za jak opodstatněné považujete to, aby jejich platy rostly rychleji než u lidí v soukromém sektoru?

Pochopitelně je to dáno koktejlem politických stran ve vládě, zejména ČSSD tlačila na růst příjmů ve státní správě. Ve zvyšování platů bych ani tak problém neviděla; ostatně pořád se motáme kolem toho, že nízké mzdy jsou problémem české ekonomiky. Čili asi nikdo nemůže tvrdit, že si státní zaměstnanci nezaslouží vyšší příjmy. Problém – a to zásadní - je jinde. Totiž v tom, že za poslední čtyři roky přibylo 30 tisíc státních zaměstnanců. Kdyby jich naopak ubylo, pak by dávalo i z hlediska veřejných financí smysl jim zvyšovat platy. Ale za těchto okolností – to se přeci nedá financovat!

V tomto týdnu se sešla naposledy v tomto složení Poslanecká sněmovna, ale ve čtvrtek i důchodová komise, jejíž zřízení si Sobotkova vláda předsevzala ve svém programu. Měla přijít s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů“, který by zajistil stabilitu důchodové soustavy i přiměřené penze. Připravila postup zrušení druhého pilíře, navrhla zastavení důchodového věku na 65 letech s pravidelným přehodnocováním délky života, model vyšší valorizace či spoření na penzi i pro děti. Není to ze strany komise za dobu od května 2014 málo, nebo se při roztříštěnosti pohledů na penzijní systém ani žádné řešení čekat nedalo?

Na počátku byl dobrý záměr vytvořit expertní orgán, který důchody vyřeší. Jenomže jak už to tak bývá, když něco organizuje stát, komise bobtnala a bobtnala, až v jednu chvíli nabobtnala, že už by se ani do autobusu nevešla. A přestala být funkční. Řešení důchodů se zase odsunulo na „nikdy“. Takže to nakonec dopadne přesně tak, jak jsme už před nějakými šesti, sedmi lety s manželem prorokovali: fondový systém se stane nefunkční a důchody budou vypláceny na průběžném principu, který ovšem kvůli demografickým změnám za nějakých třicet, čtyřicet let bude schopen garantovat jen naprosté životní minimum. Kdo si zavčasu nenašetří na důchod sám během svého aktivního života, bude chudák. Toto budiž zároveň mým vřelým doporučením všem dosud aktivním lidem, kteří ještě důchodového věku nedosáhli.

Kandidát na prezidenta Michal Horáček navrhuje, aby stát odpustil penále za dluhy na daních a pojistném. Pravomoc odpustit penále na daních má ministr financí, ministr práce a sociálních věcí zase může odpustit penále na pojistném, stát by se tímto vzdal nároků ve výši desítek miliard korun. Odpuštění pokut by se týkalo pouze fyzických osob a proběhlo by při příležitosti stého výročí vzniku Československa. Návrh prý podporují politici různých stran, s nimiž se kvůli tomu sešel. Co si myslíte o takovém generálním pardonu, měl by stát učinit takové gesto a vzdát se svých nároků?

Nikdy jsem nebyla příznivcem plošných amnestií. Prý má jít o signál, že „na prvním místě nejsou lidé“. Pro mě je to spíš signál, že podvádět, nedodržovat pravidla a neplatit své závazky se vyplácí. Tu vstřícnost bych uvítala někde jinde. Pro začátek bychom mohli začít tím, že nebudeme živnostníky označovat za parazity, nebo že na ně nebudeme automaticky pohlížet jako na podvodníky, jako na ně pohlíží princip EET. Vždyť ponechat EET a udělit generální pardon na penále z nezaplacených závazků znamená, že z čistých lidí děláme lumpy a lumpy očistíme.

V rámci své volební kampaně upozornila ODS na Facebooku, že kdyby dnes bylo stejně „lacino“ jako za komunistů, tak by čtvrtka másla stála 93 korun, tehdejší vůz Škoda 105L by byl za 534 978 Kč a litr a půl velká láhev Pepsi Coly by byla za 231 korun. Výpočty vycházejí ze srovnání průměrného platu v roce 1989, kdy byl 3170 Kčs, a z letošního 29 346 Kč. Považujete za správnou volbu vsadit na ekonomické srovnání a libujete si, že nemusíte sáhnout do peněženky skoro pro sto korun, abyste zaplatila za máslo?

Já do peněženky kvůli máslu nesahám nikdy, protože moje rodina kvůli silné nesnášenlivosti kravského mléka nebo lepku máslo nemůže pro jistotu vůbec, ale naštěstí se mu dokážeme kvůli širokému dnešnímu sortimentu krásně vyhnout. Nicméně myslím, že je užitečné si tuhle souvislost připomenout. Dnes si lidé dobu před rokem 1989 často nesmyslně idealizují a všelijaké retro je velice populární. A přitom si dnes stěžují na cenu másla. A to k tomu ještě můžeme dodat, že tehdy místo másla v podstatě nebyla žádná jiná alternativa. Často si říkám, že kdyby moje děti měly jíst v tehdejší době se svými potravinovými omezeními, snad by musely být o hladu… Jen takových srovnání ještě houšť.

Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon podrobil ostré kritice kybernetickou měnu bitcoin a označil ji za podvod. Předpověděl rovněž, že kupci této měny v budoucnosti utrpí rozsáhlé ztráty, že tato měna nebude fungovat. Kdyby prý měl bankéře, který by obchodoval s bitcoiny, ve vteřině by ho propustil. Co si o jeho charakteristice kryptoměny myslíte?

Mohu k tomu jen říct, že kdybych já zaměstnávala analytika, který by prohlásil, že „něco je hloupé, protože je to hloupé, a hloupé to je, protože tomu nerozumím“ podobně, jako se Jamie Dimon vyjádřil o kryptoměnách, z fleku bych ho propustila, protože se neobtěžuje nad věcmi přemýšlet a uznává jen to, co ho učili před dávnými lety ve škole. Tady máme vysvětlení, proč poslední hospodářská krize byla a příští bude tak hluboká: Ani ti nejvýznamnější bankéři světa totiž nestíhají chápat dnešní technologické změny a vůbec se jim nepřizpůsobují.

Tento týden vám společně s manželem Vladimírem Pikorou vyšla nová kniha Robot na konci tunelu. Koho knihou s tajemným názvem nejspíš potěšíte a koho pozlobíte?

Myslím, že kniha moc nepotěší všechny stádně uvažující současné sociální inženýry z řad nekritických zastánců integrace, imigrace, feminismu, genderových studií, kvót všeho druhu a podobně. A naopak potěšit by mohla všechny ty, kdo spoléhají na svůj zdravý selský rozum.

Ta kniha je totiž o tom, že v současné době čelíme ve světě obrovským kulturním, sociálním i ekonomickým změnám. Vyspělý svět se dal na cestu multikulturalismu, genderové korektnosti, rozpadu tradičních rodin a hodnot. Přestože procházíme obdobím historicky největšího blahobytu, neužíváme si to, naopak. Spotřeba antidepresiv je rekordní, některé země již vymírají, regulace se neustále zvětšuje a svobod drasticky ubývá. A jako by dnešní společnost neměla dost problémů sama se sebou, přichází do toho ještě další rána: Čtvrtá průmyslová revoluce. Šíří se strach, že rostoucí robotizace připraví lidstvo o práci a že umělá inteligence je pro lidstvo větší hrozbou než války či epidemie…

A my v té knize dáváme lidem velkou naději. Nebarvíme sice budoucnost úplně narůžovo, ale přesto říkáme, že existuje určitá cesta, jak to vše přežít. Že existuje způsob, jak nepřijít dokonce ani v důsledku robotizace a čtvrté průmyslové revoluce o práci. Jak se z toho všeho nezbláznit. A vysvětlujeme, že vlastně dokonce ani ta příští hospodářská krize, před kterou varujeme, překvapivě nemusí být tak úplně špatným řešením některých problémů…


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přichází s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE
  •  

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tomáš Zdechovský vážně o stavu Evropy: Rusko by se mělo stáhnout z Krymu. Zeman je proevropský, ale mám strach...

16:45 Tomáš Zdechovský vážně o stavu Evropy: Rusko by se mělo stáhnout z Krymu. Zeman je proevropský, ale mám strach...

CO NÁM DAL ROK 2018 „Politicky se možná neshodneme, ale mezilidské vztahy nejsou tak špatné, jak by …