Česká republika se chystá přijmout novelu azylového zákona, která zavede institut „strpění cizinců“ ze třetích zemí na svém území. Co nového přinese?

V meziresortním připomínkovém řízení je teď návrh zákona z dílny Ministerstva vnitra, kterým by mělo dojít ke změně zákona o azylu. Součástí navrhované novely je právě problematické ustanovení, kterým se rozšiřuje okruh osob, které mohou setrvávat na našem území v případě nezískání nebo odejmutí azylu v režimu tzv. strpění cizince. To je velmi rizikový legislativní počin, který po právu kritizujeme.

Přitom je důležité, že nás k této novele nikdo z Evropské unie nenutí, přijímat ji nemusíme, nehrozí nám za to aktuálně žádné sankce, a přesto vláda aktivisticky až lokajsky zavádí do našeho právního řádu závěry rozhodnutí Soudního dvora EU, které jsou minimálně kontroverzní, a z mého pohledu pro naši společnost rizikové a nebezpečné.

V čem ta rizika a nebezpečí podle vás spočívají?

Rozšíření institutu strpění by totiž přineslo vyšší standard ochrany pro uprchlíky a neumožňovalo by ani v případě nebezpečných migrantů – odsouzených kriminálníků vyhoštění migranta, existují-li důvody se domnívat, že mu v zemi určení hrozí vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.