Okamura k 17. listopadu: Ukradená revoluce. Slibovali přímou demokracii, slibovali sociální spravedlnost...

17.11.2020 15:27

ROZHOVOR Sedmnáctého listopadu si tradičně připomínáme události roku 1989. Přitom podle předsedy SPD Tomio Okamury nám tehdejší revoluce byla ukradena. Jedny elity byly jenom nahrazeny jinými, a třeba přímá demokracie, kterou Václav Havel a další slibovali, nikdy nepřišla na pořad dne. A dnes ve jménu demokracie někteří prosazují vyloženě fašistické vize.

Okamura k 17. listopadu: Ukradená revoluce. Slibovali přímou demokracii, slibovali sociální spravedlnost...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda SPD Tomio Okamura
reklama

Anketa

Je nezávislost ČT ohrožena Lipovskou, Xaverem a Matochou?

6%
94%
hlasovalo: 21045 lidí

Opět tu máme 17. listopad, den, kdy si připomínáme boj za svobodu. Máme dnes důvod se o svobodu obávat?

Otázka zní, kolik svobody nám vůbec ještě zbylo. Neexistuje svoboda názoru a slova a je stále hůř. Před pár lety se nepohodlné názory a jejich nositelé jen dehonestovaly, případně cenzurovaly, dnes už je standard kriminalizace, soudy a tresty odnětí svobody. Extremisty a nenávistníky jsou nazýváni státní mocí ti, kteří se proti islámskému a sluníčkářskému extremismu a nenávisti chtějí bránit. Lidé v roce 1989 žádali přímou demokracii a vymahatelnou spravedlnost a ani jedno přáni se jim nevyplnilo.

Jedny elity vystřídaly druhé a v zemi jsou miliony okradených lidí, kteří se nedovolají práva, a naopak jsou tu tisíce tunelářů a lichvářů, které opět právo nijak nepostihuje. Říkám tomu „ukradená revoluce“. A aktuálně jsme svědky testování plošného omezování svobody pohybu a ekonomických svobod s použitím dostatečně nezdůvodněných a jasnými fakty nepodložených důvodů. Namísto standardních a ověřených způsobů adresných epidemiologických opatření se válcuje celoplošně svoboda všech, a to navzdory názorům epidemiologů.

Co je podle vás to nejdůležitější, abychom o sobě mohli říkat, že jsme pořád demokratický stát a demokratická společnost?

Demokratický stát jsme nikdy nebyli. Abychom si to mohli říkat, musela by tu být demokracie, svoboda a vymahatelná spravedlnost. Demokracie je systém, ve kterém má veškerou moc lid, nikoli stranická oligarchie. Lid v demokracii může své zástupce, tedy politiky, přímo kontrolovat. Navzdory tomu, že to predikuje i naše ústava, tak v zákonech a v praxi to neexistuje, přestože tohle bylo základní přání občanů 17. listopadu. Dodnes chybí zákon o celostátním referendu, který naše Ústava předpokládá, protože se tomu vládnoucí elity brání. Hnutí SPD zákon o referendu ve Sněmovně navrhlo, ale ostatní strany nám to blokují. Příznačné pro dnešní zvláštní dobu je, že ti, kteří demokracii prosazují, jsou vládnoucími elitami nazývaní jako nedemokraté, a ti, kteří zavedení demokracie blokují, tak sami sebe nazývají demokraty.

Svoboda slova znamená svobodu říkat cokoli, a spravedlnost znamená, že spravedlnosti se dovolá každý – slabý nebo silný. Faktem je, že pokud je zlá vůle, tak spravedlnosti se nedovolá ani slabý, ani silný. Pokud se justiční mafie rozhodne vás zlikvidovat, nemáte prakticky šanci. O tom mohou vyprávět jak chudáci, tak miliardáři i vlivní politici. Proto je nutné změnit systém směrem k přímé demokracii a přímé odpovědnosti odpovědných.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Dnes často slyšíme, že příliš svobody demokracii naopak ohrožuje, protože lidé se pak nedovedou orientovat, a věří kdejaké „dezinformaci“ nebo „fake news“. Co říci na takovýto přístup ke svobodě?

Svoboda buď je, nebo není, a bez svobody není demokracie. To snad pochopí každý. Pokud někdo chce lidem zprávy či názory filtrovat a cenzurovat, tak chce zcela jasně totalitní systém. A pravda, v totalitě souzní všichni jedním hlasem a může se to zdát některým samozvaným elitám jednodušší a praktičtější než demokracie, kde každý osel má právo hýkat. Jenže kdo posoudí, kdo je osel a kdo moudrá sova? Na to přece neexistuje univerzální klíč. Ano, chápu, že je pro dosavadní vládnoucí elity skutečná demokracie otravná a chtěli by před občany pokračovat ve hře na demokracii, ale pro mne a SPD je zavedení demokracie základní cíl našeho programu. Chceme vrátit moc a rozhodování zpátky do rukou lidí. Chceme lidem vrátit zpátky jejich vlast. Proto prosazujeme zákon o referendu, přímou volbu a odvolatelnost politiků a jejich přímou hmotnou odpovědnost. 

V minulých letech jsme právě 17. listopadu byli svědky nepěkných událostí, jako byly fyzické útoky na poslance Václava Klause na Národní třídě. Neukazuje to podle vás, že určité názorové skupiny si 17. listopad a jeho „odkaz“ snaží přivlastnit?

Předloni jsem zažil situaci, kdy mi sluníčkářská úderka, která 17. listopadu za podpory poslanců tzv. demobloku samozvaně okupovala památník na Národní třídě, vyhodila moje pietní květiny do koše. Stejně tak vyhodili květiny prezidenta Zemana, který byl, stejně jako já, přímým účastníkem tehdejšího dění a demonstrací za svobodu a demokracii.

Samozřejmě každý fašista si bere monopol jak na názor, tak na symboly – to je po staletí osvědčený standard. Ve jménu Krista milosrdného se mučilo a upalovalo, ve jménu demokracie se vraždilo jak ve Francii, tak třeba v Rusku. A dnes ve jménu demokracie novodobí totalitáři prosazují naprosto fašistické nedemokratické vize svého světa. 

Když mluvíme o 17. listopadu, musí padnout jméno Václav Havel. Dnes se jeho památkou mnozí zaštiťují, jiní jej zase spojují s tím negativním, co se po listopadu 1989 odehrálo. Jak se na Václava Havla jako historickou osobnost díváte vy?

Tehdejší sliby, jejichž hlavní tváří byl Václav Havel, nebyly naplněny. Václav Havel a další slibovali v prvních letech po roce 1989 referendum, přímou volbu a odvolatelnost a sociálně spravedlivý stát. Občané, kteří si na to pamatují, se právem cítí zrazeni. 

Prezident Václav Klaus vyjádřil názor, že ti, kteří ostatním vnucují nošení roušek (tzv. „rouškaři“), jsou stejní lidé, kteří vítají imigranty, chtějí přijímat euro a celkově nejsou fanoušky naší suverenity. Co říkáte na tento postoj? Je podle vás vztah k nošení roušek nějakým ideologickým stanoviskem?

Nebral bych to tak plošně – spousta lidí se pod vlivem propagandy skutečně bojí. Když vás média a vládnoucí politici bombardují tisícovkami mrtvých a statisíci nakažených, mají někteří lidé pocit, že tady skutečně jde o život. To, že pozitivní neznamená nemocný a že mrtvý s covidem není mrtvý, který umřel na covid, je fakt, a bude otázkou budoucích měsíců, aby se vyhodnotila u všech odpovědných odpovědnost za paniku, která následně bezesporu zvýšila počty mnoha úmrtí, a to nejen s covidem, ale hlavně u lidí, kterým se kvůli přetížení systému nedostalo pomoci u jiných onemocnění nebo byli jinak poškozeni. Zdravotnický problém tu dnes je, některé nemocnice jsou přetížené, zdravotníci i pacienti v neskutečném stresu, a to vše se odráží i na nemocnosti a úmrtnosti.

Opět nás možná čeká další kolo „boje o Českou televizi“, který někteří vnímají jako dnešní variantu listopadu 1989 a boje za svobodu. Někteří, jako senátor Drahoš, vidí ohrožení svobody například i v tom, že se Rada ČT v novém složení začíná důsledněji zajímat o hospodaření televize. Neukazuje to podle vás, že v tomto případě až tak nejde o „svobodu“?

Ale určitě jde o svobodu – o svobodu slova a názoru, kterou dosud ČT úspěšně potlačuje. Názorovou cenzuru a protežování určitých osob provádí i Český rozhlas. Přece objektivní informace je něco, co k demokracii patří, a pokud tu nemáme veřejnoprávní médium, které by je podávalo, tak opět nelze o demokracii mluvit. Parlamentní listy mohou být právě v tomto vzor – ČT by měla umět  přinést takové spektrum názorů a informací jako třeba Parlamentní listy. Jak je možné že to, co dokáže soukromý subjekt za pár korun, nedokáže veřejnoprávní ČT za miliardy, která to má navíc dokonce v zákonem daných povinnostech? Doufám, že obměněné složení Rady ČT bude důsledně dbát na dodržování zákona, který jasně České televizi ukládá vyváženost. A také že se podívají na zoubek netransparentnímu nakládání s penězi.  

 

Média se celkově ráda prezentují jako „hlídací psi demokracie“. Při vaší mnohaleté politické zkušenosti s médii – je to podle vás skutečně pravda?

Pokud tu máme psy, kteří štěkají na svém dvorku ať už jakkoli, mohlo by se to tak zdát. Pokud tu je smečka, která pořádá jen štvanice na nepohodlné názory, tak to nejsou hlídací psi, ale šakali, kteří demokracii trhají dnes a denně svorně a zbaběle v té smečce na kusy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Migranta do každé rodiny!“ Babiš a Piráti. Soudem rozdmýchané téma. Jak to může skončit? Cyril Svoboda tuší

17:50 „Migranta do každé rodiny!“ Babiš a Piráti. Soudem rozdmýchané téma. Jak to může skončit? Cyril Svoboda tuší

Čeští politici využívají téma migrace a islamismu, protože o něm mohou říci téměř cokoliv. Čechům to…