Omezit Iva Ištvana a spol.? Profesor Gerloch, navržený Zemanem, vidí ohrožení spravedlnosti

28.02.2019 11:54 | Zprávy

ROZHOVOR Prezident Miloš Zeman ve středu oficiálně navrhl Senátu na ústavního soudce prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha. Senát chce rozhodnout o jeho návrhu už na příští schůzi 20. března. Není jisté, že nominace Aleše Gerlocha bude úspěšná, protože se proti ní postavili lidovci, TOP 09 a zástupci klubu Senátor 21. Uznávaný právník a akademik v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovořil o problémech justice i návrzích, jak je řešit. „U nás máme příliš nastaveno rozhodování samosoudce, konkrétně na první instanci. Měly by rozhodovat nejen tříčlenné senáty, ale v některých případech na vyšších instancích i pětičlenné senáty, které by byly vyšší zárukou objektivnosti rozhodování,“ je přesvědčen Aleš Gerloch.

Omezit Iva Ištvana a spol.? Profesor Gerloch, navržený Zemanem, vidí ohrožení spravedlnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Aleš Gerloch

Jak se díváte na názory, které se objevily v souvislosti s některými rozhodnutími Ústavního soudu, které zrušily zákony nebo jejich části? Největší důsledky mělo zrušení předčasných voleb na podzim 2009. Kritici některých kroků říkají, že se Ústavní soud stává třetí parlamentní komorou. Jak se díváte na tyto názory i na tato rozhodnutí Ústavního soudu, která poměrně výrazně ovlivnila českou politiku?

Existují i názory, že Ústavní soud stojí vlastně nad Parlamentem, protože může rušit zákony. To je samozřejmě pravda, ale může to dělat jen tehdy, když je to v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Je vázán ústavním pořádkem. Pokud šlo o konkrétní případ stížnosti poslance Melčáka, teď na podzim to bude deset let, tak podle mého názoru, a nejsem sám v odborné právní veřejnosti, kdo si to myslí, došlo k excesu, protože rozhodnutím Ústavního soudu byl zrušen ústavní zákon. Ústavní soud měl určitou argumentaci, proč si myslí, že takový postup je možný, ale je třeba poukázat aspoň na ten základní protiargument, že nedošlo k zásahu do nezměnitelných náležitostí demokratického právního státu tím, že byl přijat jednorázový ústavní zákon o tom, že by se volby konaly dříve. O porušení Ústavy by se dalo uvažovat, kdyby naopak došlo k prodloužení volebního období nebo o ustanovení, že už se žádné volby konat nebudou. Tato situace tady nepochybně nenastala a je třeba říci, že článek 9 Ústavy má nejen odstavec druhý, který právě zakotvuje ochranu podstatných náležitostí právního státu, ale i odstavec třetí, kde se říká, že výkladem právních norem nelze ohrozit demokratický charakter státu. V tomto směru je Ústavní soud, ale i jiné soudy a jiné orgány, které provádějí výklad právních norem, omezeny Ústavou.

Hovoří se o nezávislosti soudců, ale nejsou přece jen částečně závislí na výkonné moci? I když soudci nemohou být odvoláni, jen po kárném řízení, tak nejen soudce, ale i soudní funkcionáře, předsedy a místopředsedy všech úrovní soudů navrhuje ministr spravedlnosti a jmenuje prezident. S výjimkou členů Ústavního soudu, které navrhuje prezident a schvaluje horní komora Parlamentu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

soudní proces

Dobrý den. Opět se řeší kauza Čapí hnízdo, jak je možné, že se kauzy vlečou i třeba deset a více let? Kde je chyba? Vždyť to přeci není normální a podle mě to snižuje pak váhu celého procesu i případný trest, v horším případě to pak dopadá na ty, co jsou případně uznáni jako nevinní, kdo jim vrátí ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Další dvě udání: Grázlové u koryt už se neštítí ničeho, říká Majerová

9:55 Další dvě udání: Grázlové u koryt už se neštítí ničeho, říká Majerová

Nejen udání Zdeňka Šarapatky kvůli výroku o společném potrestání vládní koalice, ale i mediální hnoj…