Na mítinku SPD v Brně jste mluvil o možnosti zavést nový trestný čin, kterým by bylo trestáno zasahování do občanských práv. Můžete o tom říci více, jak byste si tento čin představoval?

Ten čin bohužel není třeba si jen představovat. Takové činy jsou dnes běžnou praxí. Nejenže vám klidně zablokují webovou stránku, ale manipulují dosah příspěvků na sociálních sítích (shadow banning), nebo je zcela zablokují, a dokonce jsou kriminalizovány verbální projevy, aniž by jimi byl porušen chráněný zájem jiné osoby. Tady neobstojí argumentace, že si já mohu říkat, co chci, a to dokonce na veřejné ohlášené demonstraci. Jsem chráněn poslaneckou imunitou a v Evropském parlamentu donedávna platilo pravidlo, že za politické projevy nebyl poslanec vydán ke stíhání ve své domovské zemi. 

Ale ani to už neplatí. Poslanec Bystroň byl vydán ke stíhání za propagaci fašismu, která spočívala v publikaci fotografie Merkelové, která zdánlivě hajluje. Na tom „demokratickém Západě“, kam prý patříme, je to totiž ještě horší než v ČR. Tam jsou s potlačováním politických práv o krok dál. Evropská komise a většina europoslanců to chtějí ještě přitvrdit. Ale i naše soudy se činí. Paní učitelka Bednářová byla vyhozena z práce a odsouzena podmíněně. Možná jí to pomůže ke zvolení do Poslanecké sněmovny. Padly i nepodmíněné tresty.

Ano, ale jak byste si představoval právní kvalifikaci takového činu, jeho skutkovou podstatu?

Navrhl jsem novou hlavu trestního zákoníku Trestné činy proti občanským právům a jako příklad jsem uvedl možné sankce za omezování svobody slova, a to i ve fázi přípravy. Někdo to může chápat jako řečnickou nadsázku, ale beru to vážně. Jestliže myslíme demokracii vážně, pak je nutné, aby byla chráněna politická práva, jak se nazývají v Listině základních práv a svobod, která je součástí naší ústavy. Řekl bych, že když je nějaké právo v ústavě, že by snad mělo být bráno dosti vážně. Ostatně článek 23 listiny říká: „Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený listinou“. Jako občan se tedy stavím na odpor. Ale má to háček, druhá část tohoto článku 23 odpor podmiňuje: „…jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny“. U nás ústavní orgány nezřídka působí jako podpora potlačování svobod. V Rumunsku ústavní soud zrušil volby a zakázal kandidaturu předpokládanému vítězi. Náležitá činnost ústavních orgánů je znemožněna jejich vůlí nebo nevůlí. Demokracie bez přívlastků by podle mého soudu měla být uznána jako „chráněný zájem“.