Opravdu velká chyba! Půjde vrátit? Markéta Šichtařová bije na poplach. Po kroku ČNB zdraží toto...

09.02.2020 15:51

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Česká národní banka čerstvým zvýšením úrokové sazby udělala chybu. Markéta Šichtařová přirovnává tento její krok k přidání rychlosti před zatáčkou. Toto rozhodnutí jí velmi připomíná dvanáct let starou záležitost, kdy ČNB 31. 3. 2008 zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, aby už 30. 9. 2008 měla řádně zamotanou hlavu a musela rychle vzít zpětný chod. Podrobně se zabývá otázkou dividend odváděných do zahraničí a upozorňuje, že mnohdy máme být rádi za to, že zahraniční společnosti část zisku u nás znovu neinvestují a jejich peníze nevytlačují české firmy.

Opravdu velká chyba! Půjde vrátit? Markéta Šichtařová bije na poplach. Po kroku ČNB zdraží toto...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová
reklama

Jaké jsou hlavní příčiny toho, proč Česká národní banka ve čtvrtek přistoupila ke zvýšení klíčové úrokové sazby ze dvou na 2,25 procenta, a jaké budou nejvýznamnější důsledky?

Ten důvod či motivace jsou zcela jasné: Je to vyšší míra inflace, než by ČNB vyhovovala. Mohla bych se teď točit na tom, že vyšší míru inflace máme zčásti i kvůli předešlým krokům ČNB, čili ČNB hasí, na čem má podíl. Ale tím se teď nechci zdržovat. Ohledně motivace tedy žádné nejasnosti nejsou.

Anketa

Byl by Dominik Hašek dobrý prezident?

2%
98%
hlasovalo: 25434 lidí

Co je mnohem problematičtější, to je otázka, zda problém „vyšší inflace“ má skutečně správné řešení v podobě „vyšší úrokové sazby“. Jistě, teoreticky ano. Ale právě jen teoreticky za určitých okolností. Za aktuální situace jsem přesvědčená, že se jedná o velkou, opravdu velkou chybu. Nepodezírám ČNB z nějakého zlého úmyslu, to ani náhodou, ale podezírám ji z čistě profesní chyby, která se mohla přihodit proto, že část centrálních bankéřů patrně žije uzavřena do jakési své sociální bubliny a odtrženě od reality.

Víte, každý krok ČNB začne na ekonomiku působit až se zpožděním. Dneska zvýšíme úrokové sazby – za půl nebo tři čtvrtě roku vidíme první měřitelné efekty v ekonomice. My tedy při nastavování úrokových sazeb nesmíme reagovat na dnešní stav ekonomiky, ale na stav, jaký tu bude třeba za rok. A ČNB udělala tuto – dle mého soudu – chybu proto, že se nejspíš mýlí ve své prognóze budoucnosti. To by ostatně nebylo poprvé.

Přirovnala bych to k přidání rychlosti před zatáčkou. Podobně jako když ČNB 31. 3. 2008 zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, aby už 30. 9. 2008 měla řádně zamotanou hlavu a musela rychle vzít zpětný chod. Všichni víme, co se tehdy v ekonomice dělo... Mně dnešní rozhodnutí tuto 12 let starou záležitost velmi připomíná!

Ale prakticky: Jaké budou konkrétní důsledky? Především je pocítíme v kurzu koruny, dál zdraží hypotéky a další úvěry, to ztíží situaci dlužníků, kterých přibude. Zvýší se i podíl faktur placených po splatnosti. Navíc myslím, že hospodářské ochlazování si během roku vynutí – analogicky k roku 2008 – opět protikladný pohyb úrokových sazeb, které budou zase sníženy.

Fotogalerie: - Beseda s Husainem

Islám a západ- beseda s předním světovým expertam ...
Islám a západ- beseda s předním světovým expertam ...
Jan Zahradil
Ed Husain
Islám a západ- beseda s předním světovým expertam ...
Ed Husain

Je obvyklé, aby mezi centrálními bankéři panoval takový nesoulad, když toto vcelku překvapivé rozhodnutí bylo přijato poměrem čtyř hlasů ku třem?

V poslední době je to poměrně běžné. Je to dáno krom jiného tím, že na rozdíl od minulosti, kdy se do centrálních bank ve světě dostávali skuteční ekonomové a finančníci, se nyní do centrálních bank zhusta dostávají bývalí politici. Ti v podstatě nevědí o měnové politici nic víc, než kolik si narychlo přečetli ve skriptech pro bakaláře. Někdy ani to ne. V podstatě nevědí, co dělají, a ani si neuvědomují, jak mohou ekonomiku svými neodbornými rozhodnutími poškodit. A ten nesoulad mezi centrálními bankéři často bývá dán tím, že proti sobě stojí experti versus politici.

Kromě zvýšení úroků přišla ČNB v nové prognóze se zhoršením odhadu růstu ekonomiky v letošním roce na 2,3 procenta. S tím se podle vás dá souhlasit?

Dá se souhlasit s tím, že předešlá prognóza ČNB byla přehnaná. Pokud ale ČNB předpokládá zhoršení hospodářského růstu, samo o sobě to signalizuje, že vidí, že česká ekonomika je již – dávno – v sestupné fázi hospodářského cyklu. Což je samo o sobě dost problematický okamžik ke zvyšování úrokových sazeb... Podle mne je to zkrátka vnitřně nekonzistentní. A navíc rozporuji i výši očekávaného hospodářského růstu. Já si myslím, že bude nižší než oněch centrální bankou očekávaná 2,3 procenta.

Fotogalerie: - Rozloučení s Kuberou

Pietní shromáždění k uctění památky předsedy Senát...
Pietní shromáždění k uctění památky předsedy Senát...
Pietní shromáždění k uctění památky předsedy Senát...
Starosta Teplic Hynek Hanza(vpravo)
Marek Hilšer
Pietní shromáždění k uctění památky předsedy Senát...

Premiéru Andreji Babišovi se vůbec nelíbí nový evropský rozpočet, především kvůli snížení objemu pro politiku soudržnosti a zemědělství na roky 2021 až 2027 navzdory stanovisku zemí sdružených v seskupení přátel koheze, které se vyslovily pro zachování dosavadní výše. Při setkání se slovenským kolegou Peterem Pellegrinim naopak společně poukázali na slevy z příspěvků do unijního rozpočtu pro bohatší země EU a na dividendy, které pobírají zahraniční investoři z českých a slovenských firem. Lze na mimořádném summitu 20. února, na němž budou státníci o rozpočtu hovořit, čekat vzpouru menších zemí? Nebojuje ale předseda české vlády předem ztracený boj, když tvrdí, že Unii netvoří jen francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová?

To je mnoho problémů v jednom. Jedna věc je, zda se jedná o předem prohraný boj. Ano, myslím, že malé země skutečně rozpočet EU v podstatě neovlivní. Nemyslím, že by premiér mohl nějak výsledek změnit.

Za druhé, můj dlouhodobý názor na dotace je takový, že dobrá dotace rovná se žádná dotace. Takže mě nikterak nemrzí, že bychom měli z rozpočtu EU získat méně peněz.

Zajímavá je ta otázka dividend odváděných do zahraničí. To je téma, které se pravidelně vrací. Politici ho rádi předhazují voličům, protože na první pohled to vypadá jako „záslužný svatý boj o to, aby doma zůstalo, co je naše“. Ale jen na první pohled.

Proč od nás na dividendách odtéká kolem 250 miliard korun a na reinvestice v české ekonomice zůstává jen 150 miliard? Protože jinde lze tyhle peníze zhodnotit lépe. Neboli, v mezinárodním porovnání se u nás nepodniká moc dobře a je výhodnější podnikat jinde.

Lze s tím ale teď ještě něco dělat? Lze třeba odliv dividend zakázat? Zdanit? Poptávka po nějakém takovém zákazu či dani je vysoká... A leckdo by si na tom rád honil body. Snaha udržet u nás stůj co stůj dividendy na první pohled a pro laiky vypadá neprůstřelně logicky. Jenomže na pohled druhý to přeci jen logickou chybu má.

Představme si čistě hypoteticky, že všechny zahraniční firmy nějak donutíme, aby své zisky reinvestovali u nás a neodváděli je do zahraničí. Jenomže, k čemu to povede? Odpověď: Pokud to povede ke stavbě dalších skladů, nijak jsme si tím nepomohli. Zaměstnali jsme totiž sice lidi ve skladu, ale tito lidé pak budou chybět jiným českým firmám a živnostníkům, kteří kvůli nedostatku lidí nebudou schopni provozovat své vlastní živnosti.

Postavíme z reinvestovaných dividend další montovací halu – a aby v ní měl kdo pracovat, přivezeme do ní z Ukrajiny dělníky. Donutíme Amazon reinvestovat zisky a rozšířit se – a ve vedlejší vesnici nebude fungovat hospoda ani škola, protože v ní nebude mít kdo pracovat. Opravdu o takové reinvestování peněz zahraničních firem stojíme?

Co když si připustíme, že může být dokonce i kontraproduktivní takové peníze u nás držet? Co když tyhle zahraniční firmy a jejich peníze vlastně jen vytlačují české firmy a peníze? U některých investic si troufám říct: zaplaťpánbu za to, že se jejich výroby s nízkou přidanou hodnotou nerozšiřují dál a že dividendy nejsou u nás reinvestovány! Není všechno zlato, co se třpytí, a nejsou všechny peníze jen užitečné.

Jako o velké automobilové revoluci se mluví v souvislosti s chystaným projektem rakouské vlády lidovců a zelených. Jeho cílem je omezení automobilismu zavedením roční průkazky, která umožní každému Rakušanovi cestovat po celé zemi všemi hromadnými prostředky za tři eura – v přepočtu kolem 75 korun – na den. „Klimajízdenka“ má státní rozpočet přijít řádově na stovky milionů eur ročně, ale tamní vláda tvrdí, že pokud to povede k omezení automobilismu, investice se Rakousku bohatě vrátí. Mohli by tím být naši jižní sousedé pro nás vhodnou inspirací?

Tak to bude ještě větší mazec než naše české dotované jízdné. Jak na dotované jízdné nadávám, ale proti tomuhle infantilismu je pořád zlaté. Já v podstatě nevím, co vám k tomu mám říct, protože na tom není ekonomicky racionální ani jediný fragment. Bude to setsakra drahé. Bude to zhola zbytečné, protože jestli někomu vadí emise, nechť začne v Pekingu nebo v Addis Abebě, a ne v Rakousku. Jak se to, probůh, má Rakousku vrátit? Jako třeba na tom, že nebude mít dost veřejných financí na tenhle hokuspokus, takže vzroste jeho veřejný dluh, takže každý daňový poplatník bude muset splácet větší dluh? To pak ano, takhle ve zlém se to skutečně může vrátit „bohatě“.

Podívejte, nesmíme skočit na tu habaďůru, že dotované jízdenky v Rakousku jsou něco „ekonomického“ nebo „zeleného“. Řeknu vám to asi takhle: Rakouští zelení si dlouhodobě staví imidž na tom, že se vymezují proto jádru. No, a pak se neštítí dovážet levnější elektřinu od nás, a to tu jadernou. Jinými slovy, je to právě jen imidž před voliči. Toto je stejný případ. Kdo se jen trochu, jen povrchně, v ekonomice orientuje, musí se chytat za hlavu. Nicméně je to velmi efektní vůči voličům. Právě jako české dotované jízdné. Akorát u nás ještě lidé ekoalarmismu nepropadli tolik jako v Rakousku, takže u nás se natvrdo řekne, že to má „sociální důvody“, zatímco v Rakousku se totéž přebarví na zeleno.

Fotogalerie: - Maturita z matematiky ?

Jednání sněmovny. Živě se debatovala například mat...
Vojtěch Pikal
Martin Baxa
Jednání sněmovny. Živě se debatovala například mat...
Jednání sněmovny. Živě se debatovala například mat...
Lubomír Metnar

Bojovalo se v tomto týdnu ve Volebním výboru Poslanecké sněmovny za demokracii a za nezávislost České televize – soudě podle emotivních výstupů hostů na slyšeních kandidátů do Rady ČT, tedy senátorů Marka Hilšera a Davida Smoljaka, a podle toho, že dohlédnout přišel i šéf spolku Milion chvilek Mikuláš Minář?

Bojovalo se především o to, aby veřejnost neměla pocit, že Česká televize je netransparentní černou dírou na peníze. Já neříkám, že je. Já říkám, že veřejnost má často takový pocit, jak o tom svědčí komentáře na sociálních sítích. K tomu, aby veřejnost získala vůči veřejnoprávním médiím větší důvěru, slouží jejich rady. Ten humbuk, který se kolem obsazování rad odehrál, měl podle mě dva jmenovatele.

Za prvé, část lidí se bojí, že by mohl být dotčen rozpočet televize. A protože to se navenek nepříjemně komunikuje, tak se někteří lidé ohánějí ohrožením demokracie, což zní na veřejnosti líp. Samozřejmě to je nesmyslná obava jednoduše proto, že rada ani nemůže chtít zasahovat do programové tvorby – to totiž vůbec nespadá do její kompetence.

Za druhé, část lidí se nechala strhnout zřejmě z nedomyšlenosti představou, že jen představitelé konkrétního názorového proudu mají „právo“ obsadit rady. Proto došlo k jakémusi kádrování kandidátů. Osobně si myslím, že většina lidí, která se pod takové kádrování podepsala, si v podstatě ani neuvědomila, co podepisuje, a nechala se jen strhnout davem. Protože samozřejmě kádrování podle politické či názorové příslušnosti je nekompatibilní s demokracií. Leda tak s tou pseudodemokracií, které se začalo říkat „progresivně liberální“.


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přichází s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milan Syruček sleduje dramatické dění ve světě: Koronavirus v kanceláři Putina. Ruské letouny na letišti NATO. Ve Francii proběhla operace, která od války nemá obdoby...

10:45 Milan Syruček sleduje dramatické dění ve světě: Koronavirus v kanceláři Putina. Ruské letouny na letišti NATO. Ve Francii proběhla operace, která od války nemá obdoby...

ROZHOVOR Lidská solidarita překročila vojensko-politické hranice. Tak hodnotí pomoc stovky ruských a…