Pandemie a strach? Generál Šándor řeší skutečná rizika: Potraviny, voda. Jak stát zajistí základní služby? Praha má roky problém a neřeší ho adekvátně

26.02.2020 16:18

ROZHOVOR V souvislosti s rychlým šířením nového koronaviru se ukazuje, jakou sílu mají média. Honba za senzací může vytvořit bezpečnostní hrozbu, domnívá se bezpečnostní expert, generál Andor Šándor. A jak je připravena Česká republika? Při opravdu masovém rozšíření nemoci by stát nedokázal vše adekvátně zvládnout. Generál Šándor se obává, jak by v takovém případě reagovala česká veřejnost. Problém by v případě různých krizí mohl nastat se zajištěním základních služeb, například dodávek vody, elektřiny, plynu. Důvod je nasnadě – mnohé z nich jsou spravovány soukromými firmami. A přichází varování ohledně Prahy.

Pandemie a strach? Generál Šándor řeší skutečná rizika: Potraviny, voda. Jak stát zajistí základní služby? Praha má roky problém a neřeší ho adekvátně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor
reklama

Čína jakožto centrálně řízený stát dokázala v rámci boje s novým koronavirem uzavřít celá milionová města. Jak by si s takovým úkolem dokázala poradit demokracie, tedy například Česká republika? Česko údajně má strategii, která v krajním případě zahrnuje odříznutí měst.

Nevím, jestli má Česko takovou strategii, ale co vím jistě, je, že nemá prostředky, jak ji v praxi realizovat. Při cvičení Blackout 2014 v Praze jsme také počítali s uzavřením Prahy, ale jen proto, aby do ní nikdo cizí bezdůvodně nevjížděl, kdo chtěl, tak ji opustit mohl. 498 policistů Krajského ředitelství Praha tento úkol není schopno svými silami zajistit. Aktivaci odpovídajících sil AČR v nutném čase si neumím představit. Mimo pracovní dobu už vůbec ne, protože téměř žádnou pohotovost nedrží a systém svolávání, tak jak ho známe z minulosti, není.

Anketa

Máte rádi Zuzanu Čaputovou?

hlasovalo: 20671 lidí

24. února došlo s rozšířením nákazy v Itálii k zajímavému jevu – česká média včetně největších televizních stanic v hlavním vysílacím čase pouštěla záběry doslova vybrakovaných italských obchodů, což ukazuje na nástup paniky. Nedojde ale vlivem těchto obrázků k podobnému chování i u nás? Vždyť Itálie už je „jen kousek“.

Je nezpochybnitelnou rolí medií informovat občany. Když je to objektivně, tak o to lépe. Jenže se čím dál tím více ukazuje, že honba za senzací může z některých medií vytvořit hrozbu bezpečnosti. To by si měla uvědomit. Myslet na to, jakou sílu dnes mají a co tím mohou způsobit. Prostor pro odborníky ke korigování či vysvětlování není příliš velký a politici, až na výjimky, se bojí vyjádřit.

Byla to chyba, že média takové záběry pouštěla? Nebo je to správně? Co udělají prázdné regály s psychikou lidí?

Chyba to asi nebyla. Bylo by zajímavé vidět, jak vypadal celý obchod v době natáčení.  Možná to chtělo zasadit do širšího rámce tak, aby nevznikl pocit, že je to v celé Itálii a bude to tak po řadu dní a týdnů. Také vídáme prázdné regály v amerických supermarketech, když se blíží nějaký hurikán, ale je zřejmé, že je to jev jen krátkodobý. Prázdné regály už samy o sobě evokují pocit strachu z toho, co bude.

Může se podle vás stát, že nyní i lidé u nás vykoupí supermarkety?

Myslím, že se Češi umí bát stejně jako Italové, v tom nevidím rozdíl. Doby, kdy bývaly regály běžně dost chudé, jsme zapomněli. Měli bychom si uvědomit, že roh hojnosti tu není jednou provždy dán a že se můžeme dostat do situace, kdy naše populace nebude tak výrazně obézní.

 

Fotogalerie: - Venku se Štafetou Plzeň

„Virus Babišismus se šíří v ČR." Lidé dorazili na ...
Mezi pomocníky Milionu chvilek pro demokracii se o...
Už přijeli do Plzně...
Lidé na náměstí Republiky mohli sledovaltpřímý pře...
On-line přenos na Náměstí republiky v Plzni.
"Chcete se obejmout?" ptala se "chvilkařka" lidí v...

Jaká omezení by v Česku mohla být vynucována, ať už policií, či armádou? Když bude zákaz vycházení a vy jej porušíte, jak si stát zajistí poslušnost?

Už nyní jsou lidé s podezřením na infikování koronavirem posíláni do karantény. Jedná se, zaplať pánbůh, o malý počet osob, tak to zvládáme bez potíží. Pandemické rozšíření viru by znamenalo velký problém, kdyby se ukázalo, že stát nemá dostatečné prostředky, jak krizi zvládat. To není myšleno kriticky. Nelze udržovat prostředky IZS na neúměrně vysokém počtu neustále. Obávám se toho, jak by česká veřejnost reagovala. My Češi jsme si ještě neosvojili za 30 let fakt, že s nabytou svobodou musí jít ruku v ruce i osobní odpovědnost. To zahrnuje podrobit se i pokynům policie a dalších složek IZS.

Co se stane se základními službami ve městech, když se nebude moci vycházet? Bude fungovat elektřina, voda, plyn? Co kanalizace, odvoz odpadků? Zajistí stát za každých okolností alespoň nouzový provoz těchto základních služeb?

Pandemie není blackout. Proto bych se neobával, že bychom byli bez elektřiny a plynu. Problém by například nastal se zásobováním potravinami a balenou vodou. Pokud by pracovníci odpadových firem odmítali odvážet odpad z míst, kde je nákaza, pak je tu další vážný problém. Obávám se, že stupeň ochoty riskovat svůj život by se rapidně snižovala s rostoucím rizikem nakažení virem. Schopnost státu zajistit nouzový provoz základních služeb by se snižovala s rozsahem nemoci.

Anketa

Souhlasíte s přejmenováním náměstí u ambasády Ruské federace na náměstí Borise Němcova?

3%
97%
hlasovalo: 24359 lidí

Bereme ve větších městech tyto věci (elektřina, voda, teplo) jako příliš samozřejmé? Co by se stalo, kdyby tyto služby fungovaly méně, či vůbec? Problémem může být i to, že mnohé z těchto věcí mají pod palcem soukromé firmy a nikoli stát.

Ano, jednoznačně to takto bereme. Každý si může na chvíli sednout a popřemýšlet o tom, co vše je na elektřinu. Pokud nepůjde, tak to vše bude mimo provoz. Stát má sice zákon O krizovém řízení 240/2000, který ukládá soukromým subjektům povinnost fungovat ve prospěch státu či samosprávy v případě krize. Jenže nemá žádné velké nástroje, jak si to vynutit. Dobře si pamatuji cvičení Blackout 2014, kdy všichni operátoři přestali reagovat na požadavky primátora v době, kdy od nich něco chtěl. Někteří zástupci velkých řetězců s krizovým štábem Prahy nekomunikovali vůbec. Stát již dávno trestuhodně ztratil kontrolu nad vodou a plynem. Bylo by jen velmi obtížné zajistit bazální funkce. Platí ale, že čím menší město nebo obec, tím menší problémy. Praha nemá (na rozdíl od Plzně, Brna a dalších aglomerací) žádný krizový ostrovní provoz, který by umožnil PREdistribuce, a. s. zajistit minimální dodávky elektřiny potřebným. Všichni odpovědní to vědí od roku 2014, a stejně s tím nic nedělají. Řada subjektů kritické infrastruktury má zásoby nafty či benzínu do náhradních zdrojů pouze na krátký čas. Některé vůbec. Netuší, kdo jim v mnoha případech agregáty nahodí, či doveze další zásoby.

Jsou lidé podle vás na případné pandemie a jiné katastrofy připraveni? Co by případně měli mít doma v zásobě? Léky, potraviny? Co byste nyní lidem doporučil, vytvořit nějaké zásoby, nebo spíše zachovat klid?

Někteří ano, řada ne. Máme mezi sebou i „preppery“, kteří jdou za hranu nutného, ale to je jejich cesta. Napsal jsem knížku „Jak přežít nejen teroristický útok“, kde dávám návod občanům, co by bylo dobré, kdyby měli doma. Klid je jistě dobrý předpoklad. Platí ale: Štěstí přeje připraveným. Spoléhejte se v takové situaci především na sebe. Pomoc od státu či samosprávy bude vítána, ale přijde se zpožděním.

Státní správa hmotných rezerv má v tajných skladech údajně pohonné hmoty až na 90 dnů, ovšem potraviny, které uchovává pro případ nenadálých situací, by vydržely jen několik málo dní. Má smysl se v případě opravdu vážné situace spoléhat na stát? Zvládl by se o hladovějící či nemocné postarat?

Pokud jde o pohonné hmoty, tak tam vidím jen problém, kdo by je rozvážel. Potraviny budou problém. Proto jsem přišel s návrhem, aby v rámci nouzového zásobování občanů potravinami byly zahrnuty řetězce. Máme jich na počet obyvatel v Evropě nejvíce. Zároveň bychom  jim byli schopni organizačně zajistit prodej v omezeném rozsahu. To znamená základní potraviny a balenou vodu. Bollinger Champagne ale až po zvládnutí krize.

Kdo by v momentě vážné krize řídil zásobování uzavřených měst třeba potravinami a léky? A jak by distribuce fungovala?

Krizové štáby samospráv a stát. Je potřebné zdůraznit, že všichni hejtmani mají trestně právní odpovědnost za zvládnutí takové krize. Distribuce nebude nikdy jednoduchá. Ti, co budou adekvátně připraveni, logicky obstojí lépe.

Co česká nemocniční kapacita? Asi těžko lze počítat s tím, že budeme narychlo stavět nové nemocnice tak, jako je tomu v Číně…

Mohu mluvit jen za Prahu, kde situaci znám. Primátor je odpovědný za zdraví občanů, ale nemá jedinou nemocnici, kterou by Praha řídila, pokud pominu Na Františku v rukou Prahy 1. Každou hodinu je v metropoli asi 13 tisíc lidí hospitalizovaných v nemocnici. Protože se lůžková kapacita striktně řídí požadavky pojišťoven, tak volná kapacita pro větší příjem pacientů neexistuje. Nevím, jaký čas by si vyžádalo odkonzervování speciálních nemocnic pro válečné účely, ale nebylo by to hned. Pamatuji si, že jsme stáli před otázkou: Budou pražské nemocnice v době krize oázou naděje pro potřebné, nebo jen negativní deviací? Podotýkám, že za to nemůže jejich vedení. Nikdo nevolá po tom, aby každý špitál měl 10 % kapacity stále volné jako v Izraeli, ale současný stav je neúnosný.

 

Fotogalerie: - Štafeta v Plzni

Přípravy před zahájením první Štafety pro demokrac...
Přípravy před zahájením první Štafety pro demokrac...
Přípravy před zahájením první Štafety pro demokrac...
Diváci na Štafetě pro demokracii v Plzni.
Mikuláš Minář s moderátorem Kochem.
Přípravy před zahájením první Štafety pro demokrac...

Může v případě problémů hrát zásadní roli supermoderní speciální nemocnice v Těchoníně, která by v případě potřeby dokázala poskytnout péči až desítkám nakažených naráz? V Evropě ani jinde ve světě prý mnoho takových zařízení není.

Těchonín jsem svého času považoval za Potěmkinovu vesnici, kde se projevily megalomanské přístupy vedení obrany na přelomu tisíciletí. Dodnes si nejsem jist, zda se investice do jeho limitovaného provozu vrátily. Je potřeba říci, že nemá svůj stálý zdravotnický personál, odkud tedy tam bude v případě velké potřeby přesunut? Jak tam budou větší počty nakažených přepravovány?  Počítá se s ním ve druhé fázi, kdyby Bulovka nebyla schopna zvládnout počet nakažených. Centrum léčby těchto nemocí je na zmíněné Bulovce, kdy začíná záchyt osob, které jsou podezřelé z nákazy. Bohužel kapacita není příliš velká. Myslím, že tam se mělo adekvátně investovat. Ne jenom kvůli koronoviru.

Co udělá nastalá panika s mezilidskými vztahy? Mám na mysli nejen základní důvěru, ale například zločinnost a různé rizikové chování. Při živelných katastrofách typu povodní se například najdou lidé, kteří se dopouštějí krádeží a rabování.

U řady lidí se projeví solidarita s druhými, ochota pomoci, tedy všechny ty pozitivní vlastnosti, které z nás dělají lidi, které jsou často za normální situace potlačeny. Pak se najdou darebáci, kteří chtějí vydělat na neštěstí druhých. Ty je potřeba adekvátně trestat.

Na závěr bych chtěl dodat, že při zvládání krize je nutné se oprostit od politiky, a to jak na mezinárodní úrovni, tak i na vnitrostátní. Pamatuji na jedno cvičení v Praze, teroristický útok ve stanici metra Náměstí Republiky, které řídil premiér. Primátor Prahy se ostentativně neúčastnil, protože to považoval za zásah do jeho pravomocí. První byl členem soc. demokracie a druhý ODS.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Marek Korejs
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Šesták: Plýtváte testy. Covid přilepšil miliardářům. Vakcína, cenzura... Je zle

4:40 Profesor Šesták: Plýtváte testy. Covid přilepšil miliardářům. Vakcína, cenzura... Je zle

ROZHOVOR Hledání rovnováhy mezi ochranou zdraví, chodem společnosti a prosperitou ekonomiky je složi…