Piráti, u starších narazíte! Drogy, EU, migrace. Poslanec Valenta straně rozebral kampaň

02.04.2021 20:02

CIVILIZACE A MY Nejasnosti kolem vzniku PPF i finanční podmínky, blížící se lichvě, například u Home Creditu ukazují podle komunistického poslance Jiřího Valenty stav naší polistopadové podnikatelské garnitury. Piráti, jakožto milci lehkých drog, prounijní nadšenci, které už dnes krotí i ODS, nikdy hlasy starších obyvatel nedostanou – i proto, že začali politiku pro mladé, ale ty starší, především důchodce, otevřeně diskriminovali například v elektronické správě země. Poměrně rychle se prý „aklimatizovali“ a na rozdíl od jejich původního hesla „pusťte nás na ně“ velmi rychle našli řeč s eurohujersky orientovanou TOP 09 a se STAN.

Piráti, u starších narazíte! Drogy, EU, migrace. Poslanec Valenta straně rozebral kampaň
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Jiří Valenta

Piráti by rádi zaujali i starší obyvatele a důchodce. Mají na to potenciál, a mají těmto lidem co nabídnout?

Anketa

Necháte se očkovat proti covidu-19? (Ptáme se od 1.4.2021)

hlasovalo: 19278 lidí
Rozhodně ne! Jejich dosavadní přísně účelová orientace na mladé a prvovoliče jim přinesla dnešní, poměrně slušné voličské preference – ovšem s oslovením starších občanů, eventuálně seniorů, měli, mají a budou mít ještě dlouho dobu, jestli se nad sebou radikálně nezamyslí, výrazné problémy. Myslím si, že Piráti stále ještě nepochopili, že když doposud starší lidi, primárně starobní důchodce, programově zanedbávali a mnohým z nich dělali svojí „krátkozrakou“ politikou orientovanou „pouze na mladé“ život složitějším a společensky chudším, nemohou se ze sebe „ze dne na den“ přetvořit na „catch all party“, na stranu, která bude rázem přívětivou a společensky přijatelnou i pro všechny věkové kategorie.

Kdybych měl uvést konkrétní příklad, tak ne úplně domyšlenou globalizační snahou o totální elektronizaci a digitalizaci veřejného prostoru sice možná usnadnili život mladší a střední generaci, ale české seniory vystavili naopak obrovským, až skoro neřešitelným problémům. Těm ostatně není většinově blízká ani pirátská tolerance drog, jakkoliv měkkých, četné pokusy o erozi tradiční rodiny či urputná snaha o europeizaci českého prostoru a v neposlední řadě také vysoká míra benevolence k ilegální migraci do naší země. Piráti si také stále ještě nedokázali uvědomit, že fenomén mládí má již sám v sobě skryt obrovský potenciál, ale společnost musí podporovat nejen jeho aktivizaci, ale zejména potřebné a staré občany. Tedy také ty, kterým vděčí nejen oni, ale i další mladí lidé, ve svém životě nyní prakticky za vše!

... a slušelo by lídrovi Pirátů býti ve Strakově akademii a řídit Českou republiku?

Tak Ivanu Bartošovi by „Strakovka“ slušela zcela určitě, ale obávám se, že on by neslušel jí a zejména by ve vládní funkci neslušel České republice! Stále silnější ideové propojování Pirátů s kmotrovskými partajemi, primárně orientovanými na elity a na podnikatelský zisk, jako jsou ODS nebo TOP 09, lze v Poslanecké sněmovně registrovat prakticky každý den. A to bylo před čtyřmi lety „pirátských výkřiků“, jak naskakují do celostátní politiky „po hlavě“, aby bojovali s kmotry a s dalšími společenskými nešvary. „Pusťte nás na ně, porveme se za vás!“

Skutečně je velice smutné, když nyní například v zahraniční politice sleduji, jak Piráty musí brzdit v zaprodávání naší vlasti směrem do Bruselu dokonce již i někteří občanští demokraté. V této oblasti ambiciózní dámy a pánové z „pirátského klubu“ ale zase naopak nacházejí společnou řeč s „eurohujersky“ profilujícími se partnery z TOP 09 a STAN. Takže, až se pan Bartoš a jeho liberální souputníci dostanou do vlády, i když já stále ještě pevně věřím ve zdravý rozum českých voličů, máme se rozhodně na co „těšit“!

I o zábavu, byť spíše nechtěnou, budeme mít postaráno. To až budou potom jejich ministři brázdit Českou republiku na voze ve tvaru lodi, na které se například „plavili“ po pražských ulicích v rámci průvodu Prague Pride, společně s dalšími gayi, lesbami, bi- či transsexuály, často za doprovodu „úchvatných“ scén, za které by se nemusel stydět leckterý pornofilm.

Prezident Zeman prý tlačí ruský Rossatom do tendru na Dukovany. Poté, co odpadla Čína, neměli bychom toto nechat na evropském kontinentu, tedy vyřadit Jižní Koreu a vážně se nakonec zabývat Francií či Ruskem?

Je velice smutné, když do takových zásadních oblastí, jako je jaderná energie a úzce související jaderná bezpečnost, zasahují ideologické předsudky. Nenávistné reakce některých politiků směrem k Rusku či k Číně již přesahují přijatelnou míru zdravého rozumu. Pomyslnou korunu hlouposti mají, v tomto ohledu, pevně na svých hlavách, představitelé tradičního „demobloku“, který se jen účelově předvolebně rozštěpil na SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a koalici STAN s Piráty. To ale není přitom, jak si dlouhodobě zahrávají tyto partaje s většinovou českou společností nic překvapujícího! Po linii jejich úvah, tak Čínu, která má nespornou ambici sesadit z pozice ekonomického lídra planety Spojené státy, přece nelze, po linii transatlantické ideologie uvedených politických subjektů, prý jakkoliv podporovat, a to ani zadáním obchodní zakázky. Je to samozřejmě hloupé, krátkozraké a poškozuje to zájmy ČR!

Vyřadit Rusko z tendru na dostavbu Dukovan však bude pro „prozápadní renegáty“ již složitějším oříškem! Ve světových odborných kruzích je totiž dobře známo, že přestože v některých oblastech ekonomiky nedosahuje Ruská federace úrovně vybraných západních zemí, ale například v kosmonautice, ve zdravotní vědě nebo právě v oblasti využívání jaderné energie prokazatelně patří k jasným lídrům planety. A tento fakt by měl umět vždy každý zodpovědný politik v ČR zohlednit ve prospěch občanů, které zastupuje!  Osobně se domnívám, že z tendru by neměl být předběžně vyřazován nikdo, neboť i tento aspekt bude mít vliv na konečnou cenu mnohamiliardové zakázky. A kádrovat účastníky soutěže na dostavbu Dukovan podle velice subjektivního pohledu na dodržování lidských práv v jednotlivých zemích, to považuji za chybné, ostatně ani Američané rozhodně nejsou v tomto ohledu bez chyby!

Ohledně vakcinace je v celé EU velký nepořádek a většina státníků je silně znepokojena. Co říkáte tomu, že lidé, a jsou jich desítky, si jezdí na očkování nejen do Srbska, ale údajně také do Ruska?

Zmíněnou „silnou znepokojenost“ si mnozí státníci, a přirozeně i jejich administrativy, zavinili především sami! I „díky“ nim nyní stále ještě trpíme velkým nedostatkem vakcinačních dávek! Mnozí z nich nedokázali vyvinout odpovídající politický tlak na rozhodující struktury EU, které tak benevolentně umožnily eurounijním firmám kšeftovat s vakcínami se státy mimo prostor EU. Až teprve nedávno si Evropská komise jaksi uvědomila, že je již skutečně nutno přimět farmaceutické firmy, formou exportních kontrol, k tomu, aby dodržovaly své závazky vůči EU.

A také, že je nutno současně zajistit, aby bylo zabráněno dodávat vakcíny do zemí, které je samy naopak vyvážet odmítají. Například britsko-švédská firma AstraZeneca, v tomto ohledu, doručí v prvním čtvrtletí do zemí EU z domluvených 90 milionů dávek jen zhruba třetinu. A to nejspíše z důvodu, že jinde nabídli více! Potom je třeba se znovu ptát, proč vlastně eurounijní spolupráci potřebujeme, když ani nedokáže zajistit ochranu zdraví a životů svých vlastních občanů!

Další věcí, způsobující, že je v některých zemích nedostatek vakcín může být i fakt, že velké a ekonomicky silné země EU, disponující velkým politickým vlivem, ty ostatní prostě „ve frontě na vakcínu předbíhají“. Takovéto nepravosti byly zaregistrovány již v době nedostatku ochranných roušek, na samém počátku pandemie, a nerovnost v přístupu k ochranným prostředkům mezi jednotlivými členskými zeměmi doposud narovnána nebyla!

Je svět tak globalizovaným, že stačí k výpadku „jenom“ vzpříčená nákladní loď s kontejnery v Suezském průplavu?

Globalizace má plno stinných stránek a negativ a na nehodě v Suezském průplavu se to ukázalo v plné nahotě. Někdo by možná mohl namítnout, co znamená jeden kanál pro svět, ale jeho strategický význam je obrovský. Prochází přes něj přes 10 %  světového obchodu, včetně 7 % globálních dodávek ropy. Za rok zde propluje skoro 20 tisíc lodí a při jeho zablokování dochází denně ve světovém obchodování ke ztrátě ve výši 9 miliard dolarů, což je asi 200 miliard korun. Takže, stačí „málo“ a jedna zablokovaná loď uprostřed průplavu může částečně nabourat i chod světového hospodářství.

Když už se ale bavíme o globalizaci a o jejích rizicích, tak něco podobného, byť třeba v menším rozsahu, nám může způsobit například blackout v energetické soustavě, nebo úspěšný hackerský útok na počítačovou sít kritické infrastruktury... a takto bychom mohli pokračovat dále. Je tedy sice moc hezké, že se v dnešní době můžeme přemístit letadlem během desítek hodin na opačnou stranu planety, ale stejně tak se nám může stát, že budeme sedět doma potmě a nebude nám fungovat prakticky nic. Globalizace má prostě své klady i zápory, byť se osobně domnívám, že pro spokojený život běžného člověka přináší těch záporů o trochu více.

Co říkáte novému americkému prezidentovi Bidenovi? Pustil se s vervou do Putina, pak upadl na schodech, mluvil poněkud zmateně. Mainstreamová média by Trumpa rozcupovala, ale Bidena nechávají být...

O pokryteckém chování nejen amerického mainstreamu by se dalo mluvit dlouho a velice květnatě. Světem bohužel nyní vládne, když bych to měl hodně zjednodušit, metodologie „pravdy a lásky“. Což o to, spojení slov je to více než slibné, ale obsah této občansky nelítostné ideologie, vedoucí v podstatě naopak až k nesvobodě a k jediné možné pravdě a samozřejmě také k ekonomickému profitu úzké skupiny lidí, je pro mne dlouhodobě nepřijatelný. A to již od dob pokrytce z největších, Václava Havla, jehož klika spřízněných dokázala náš stát nejen ekonomicky vysát, ale i morálně rozložit.

Takže ty bezobsažné bláboly „o pravdě a lásce“, spolu se „vztyčenou viktorkou“, se u nás staly nejen fíkovým listem pro obrovská bezpráví a zlodějny, ale i základem pro vznik mainstreamu, kterým je současná společnost doposud prolezlá, i když se už začíná trochu „blýskat na lepší časy“. V posunu ke zdravějšímu myšlení společnosti již nedokáže dokonce úplně zabránit ani, doposud v tomto smyslu velice schopná, Česká televize.

A něco podobného se odehrává ve Spojených státech – extrémně pokrytecká, politická a občanská korektnost projevující se ve státním potlačování práv většiny, bělochů, heterosexuálů, tradiční rodiny a to převážně formou pozitivní diskriminace, nyní hýbe celou zemí a konečně i s Bidenem samotným. Samozřejmě, efekt takovéhoto chování musí být vždy opačný, ale to si jeho protagonisté, i s jejich „nestrannými“ médii, uvědomovat nechtějí a chovají se spíše podle názvu básnické sbírky Františka Gellnera „Po nás ať přijde potopa“.

Česká pošta opět zdražila. Propouští lidi, ale na druhé straně nemá potřebný počet doručovatelů a zdá se, že vypadává z kritické infrastruktury státu. Jak je to možné, respektive zda se připravuje někde v tichosti její prodej?

Situace ve státním podniku Česká pošta je již letitým a velice špatně řešeným problémem, přičemž jeho důsledky jdou, a ještě dlouho půjdou, na vrub této a předchozí vlády. Samozřejmě, že si mnozí privatizéři již mnou ruce. Poštovní pobočky se nově rekonstruují a stát stále vkládá do své firmy obrovské sumy, i když paradoxně moc neusiluje o to, aby tato byla konkurenceschopná. Ještě nedávno největší státní zaměstnavatel, s více než 30 tisíci zaměstnanci, se potácí od jedné hospodářské ztráty ke druhé! Nestíhají se ani doručovat zásilky, či se nedoručují vůbec, lidi potom musí zbytečně chodit na pobočku, často i cena za doručení je vyšší než u soukromé konkurence.

Když například Český telekomunikační úřad zkontroloval v předloňském roce 1906 takzvaných dodejen, zjistil, že k pochybení došlo v 83 % případů, tedy že mnohem více zásilek bylo doručeno s chybou. A byl nucen současně konstatovat, že problém je již systémový! A stejně nikdo nic zásadního, vedoucího k nápravě, opět neudělal! Přitom ještě v roce 2018 činil „zlatý padák“ pro odcházejícího generálního ředitele skoro 9 milionů korun.

Jako člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny v minulém volebním období jsem se problematikou České pošty intenzivně zaobíral a již tehdy jsem registroval enormní zájem o rozprodávání některých poboček či jejich převod na formu franšíz v projektu Pošta Partner, ale samozřejmě, že jen těch vynášejících. A dnes jsme nejspíše dospěli do dalšího stadia, do pokusu již o faktický rozprodej majetku či o jeho nevýhodnou privatizaci.

Je to velice smutné, protože se obávám, že soukromý sektor určitě nebude provozovat některé poštovní služby, které jsou sice občansky velice potřebné, ale nejsou již tolik lukrativní. Moc nevěřím tomu, že stát jim to formou „poštovní licence“ natvrdo přikáže.

Mají nám ostatní státy světa závidět miliardáře, konkrétně třeba tragicky zesnulého Kellera? A máme na něj vzpomínat v dobrém, i přes různé názory ohledně jeho některého podnikání, třeba v půjčkách? Na druhé straně, financoval výzkum, školství...  A propos, máme dost filantropů?

Velice nerad komentuji život nedávno zemřelých, a to bez rozdílu jejich ekonomického statusu; na straně druhé, Kellnerova smrt je pro mne asi tak smutnou událostí, jako smrt kohokoliv jiného. Když ale exprezident Václav Klaus staví podnikatelský život Petra Kellnera – který započal v éře největších majetkových zlodějin v dějinách českého národa, mám na mysli privatizaci národního majetku v 90. letech – do záře jen těch „nejpozitivnějších reflektorů“, je nutno pro objektivitu dodat i pohled opačný.

V roce 1991 založil Kellner v Teplicích s dvěma společníky PPF, investiční společnost, přičemž provozní kapitál dodali z prostředků státního podniku Sklo Union Teplice jeho top manažeři, za což se následně stali členy představenstva PPF. V té době šlo o 40 milionů korun a PPF tuto půjčku následně splatila. Ani další okolnosti vzniku PPF nejsou zcela jasné, ale některé zdroje tvrdí, že zakladatelé společnosti již měli detailní představu, jak bude privatizace národního majetku probíhat, protože se neoficiální cestou dostali k materiálům ministerstva financí. To se ale nikdy nepodařilo prokázat. Ani některé další Kellnerovy podnikatelské aktivity nelze úplně ocenit, typickým příkladem byla činnost splátkové společnosti Home Credit, která dle názorů mnohých, i podle názoru mého, zaváněla až lichvou.

Fakt, že Petr Kellner v pozdějších dobách, kdy již jeho majetek činil miliardy, financoval rozličné podpůrné projekty, je sice neoddiskutovatelný, ale položme si otázku, kdo by to, kdyby byl takto finančně zajištěný, nedělal? Když si můžete koupit koně za 250 milionů korun, což se zcela vymyká zdravému myšlení... proč byste nedal alespoň něco například do výzkumu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Václav Fiala

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sprostá kampaň, opozici to bude mrzet. Šafr a Klusák rozumu moc nepobrali, říká Tomáš Vyoral

16:20 Sprostá kampaň, opozici to bude mrzet. Šafr a Klusák rozumu moc nepobrali, říká Tomáš Vyoral

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Babiš mladší opozici uškodí, myslí si komentátor Tomáš Vyoral. „Jak…