Po šikaně za slova v ČT Jeroným Klimeš dodal PL důkazy. Výbušné

14.03.2024 10:55 | Rozhovor

Poté, co vystoupil v pořadu 90' na ČT24 a vyjádřil se k homosexuálům a manželství pro všechny, snesla se na psychologa Jeronýma Klimeše v médiích velká kritika za vysoký počet uvedených partnerů mezi homosexuály. On sám však tvrdí, že jemu osobně chodily převážně pozitivní reakce a poukazuje mimo jiné na vědeckou publikaci z roku 2022, která říká, že gayové mají v průměru 16 nových partnerů za rok. „Když homosexuál pracuje třeba jako průvodčí ve vlaku a jednou za měsíc se mu tam líbí nějaký kluk, trochu s ním pokecá. Jistě pak najdou kupé se zataženými záclonami a oba mají další zářez na pažbě,“ popisuje pro ParlamentníListy.cz Jeroným Klimeš.

Po šikaně za slova v ČT Jeroným Klimeš dodal PL důkazy. Výbušné
Foto: Repro Youtube
Popisek: Jeroným Klimeš

Už jste se oklepal z toho, co se na vás v médiích valilo poté, co jste se v pořadu 90' na ČT24 vyjádřil k homosexuálům právě v den, kdy Poslanecká sněmovna schválila, že homosexuálové budou nově vstupovat do partnerství, nikoliv do manželství, a nebudou smět adoptovat děti, pouze si osvojit biologické dítě jednoho z partnerů?

Anketa

Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?

6%
88%
hlasovalo: 15592 lidí

Cítím se naklepaný jako řízek, ale trochu jsem to i čekal. Zažil jsem něco podobného už kdysi. Je to dlouhá doba, dvacet let. Byl jsem pozván při příležitosti, kdy za papeže Benedikta XVI. v roce 2005 Vatikánská Kongregace pro katolickou výchovu zapověděla světit aktivně homosexuální jedince na kněze. Vzpomněl jsem si tenkrát na dětství, na to, co mi vyprávěl náš děkan. Katolíci už tehdy řešili nedostatek kněží, a tak začali přemýšlet, kde by je nabrali. A napadlo je, že je mohou brát mezi věřícími homosexuály. Jak jsem ministrantoval a hrál v kostele na varhany na přelomu 70. a 80. let, tak jsem těchto úvah vyslechl až běda. Jeden z těch kostelních drbů byl, že když je muž homosexuál, tak je to v podstatě volání ke kněžství. Do manželství vstoupit nemůže, a když je bez ženy, tak je to všem divné. Kdyby ale byl knězem, tak se všechny tyto problémy vyřeší jednou ranou.

Tenkrát se začalo s verbováním homosexuálních kluků do kněžství. Z toho pak vznikl ohromný průšvih, že těch divných kluků bylo v seminářích nějak moc. Říkalo se, že mezi faráři jsou až desítky procent homosexuálů, a kdekdo si na to stěžoval. A právě z toho vznikla světově velká vlna zneužívání ministrantů. Tehdy jsem v České televizi popíral, že by katolická církev byla vůči homosexuálům tradičně netolerantní, ale právě naopak, že tu cestu tolerance prošlapávala v době, kdy tady po otázce homosexuality ani pes neštěkl. Tehdy jsem to taky schytal. Padaly na mě dotazy, jestli jsem se nepomátl. Ale náš děkan to opravdu říkal, a nejen on. Proto jsem si tehdy udělal dotazník, abych si ujasnil, jak plošná praxe to v katolické církvi tehdy byla. Jsem z jižních Čech, proto jsem si říkal, že to možná byla jen potrhlá praxe pár pohraničních okresů. Nebyla. Vyšlo mi ale, že to slyšelo „jen“ 40 procent respondentů, to není málo věřících. Každopádně od té doby jsem do televize nemohl.

A když jste se do ní po letech vrátil, tak je z toho znovu poprask. A mluvčí veřejnoprávní televize Vendula Krejčová zveřejní prohlášení, že ČT se od takového jednání, kdy v živém vysílání někdo místo argumentů sáhne k urážkám, distancuje. Čemu ten rozruch hlavně přičítáte?

Každý se může na mých stránkách podívat na to video a přesvědčit se, že žádnou urážku jsem neřekl. Navíc, oni věděli, jaké mám názory a koho si zvou. Však jsem také čekal, že bude smršť. Ale na druhou stranu, za celý život jsem nedostal tolik děkovných e-mailů, dopisů a SMSek, jako jsem dostal po téhle akci.

Ale to snad ne. Podle toho, co jsem četl v mainstreamu, bych to nečekal ani náhodou.

Koukněte se na článek u vás, v němž o mém vystoupení ParlamentníListy.cz referují. Když se pod ním podíváte na diskusi, tak uživateli nejlépe hodnocený komentář zní takto:
„A ejhle to vypadá, že můj krajan, šumavák Klimeš se trefil naprosto přesně a s ničím se nepáře. Podle kvikotu potrefených myšek to bylo určitě namístě. Doporučil bych tomu ctěnému ‚Psychologickému ústavu AV ČR‘ angažovat Jeronýma Klimeše jako osobního psychologa pro své zaměstnance, určitě by se jim psychicky ulevilo.“


Anketa

Zaslouží si zemědělec, který vysypal před Úřad vlády hnůj, trest?

3%
96%
hlasovalo: 18514 lidí

Tohle je u vás nejlépe hodnocený příspěvek.

Vypadá to, že – řečeno s Mozartem – naši čtenáři vám rozumějí.

Ale takové byly i reakce lidí, kteří mi napsali. Ti byli nadšení z toho, že konečně někdo v televizi řekl, co chtěli sami říct už dávno. První fáze bylo takové to „ku*do“, „ty zm*de katolickej“. To projelo a pak to zmizelo. Potom už přiskakovaly převážně jen pochvalné reakce.

To ale byli zcela jistě laikové. Můžou jejich hlasy přehlušit to, jak na vás v médiích reagovali někteří profesní kolegové?

Díval jsem se na jména psychologů, kteří mě kritizují, a neznám jedno jediné. Jsou to všechno kolegové o generaci mladší, lidé kolem 30 let. Z psychologů mé generace jsem mezi kritiky nenašel nikoho. Mezi námi a novými generacemi jsou ohromné a víceméně nepropustné předěly. S mladými komunikujeme minimálně. Dělají si svoji psychologii, svůj jiný svět, své zvyklosti. Za pár let jim tento svět předáme a uvidíme, kam to povede.

Když poslanci ve třetím, závěrečném čtení rozhodli o tom, že stejnopohlavní páry nebudou moci uzavírat manželství, prohlásila pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, že se budou i nadále lidé dělit na dvě kategorie. Zřejmě to myslela tak, že ti „zvýhodnění“ budou moci uzavírat manželství, ti „znevýhodnění“ nikoli. Máme u nás privilegované a neprivilegované skupiny?

Lidí, kteří nemohou uzavírat manželství, je vícero. Politici by ale neměli vrtat do psychologie a neměli by určovat, co je, a co není normální, nebo jaká mluva je politicky korektní, a jaká ne. Díky tomu dnes musíme používat termíny, které jsou nepřesné a zavádějící. Nesmíte říkat psychopat, musíte říkat porucha osobnosti. Jenže porucha osobnosti, a co demence. Když má někdo demenci druhého, třetího stupně, tak už se mu rozpadá osobnost. Omezit termín „porucha osobnosti“ pouze pro psychopatie je proto zavádějící, protože by se to mělo vztáhnout i na demenci, a to se kvůli politicky korektním tanečkům nemůže.

Jaké politicky korektní termíny vám z důvodu matení vysloveně vadí?

Třeba to, jak definovat normalitu. Psychologie nemá jednu definici normality, zná jich minimálně pět. Každý člověk je podle jedné definice normální, a podle jiné nenormální. Homosexualita je třeba statisticky nenormální. To generuje spoustu problémů, asi jako když někomu naroste šest, nebo jen čtyři funkční prsty. Problémy, které to vytvoří, jsou důsledkem statistické nenormality.

Když je kluk homosexuál, tak je jeden na dvě školní třídy, tedy na 50 lidí jeden gay. Když se do někoho zamiluje, tak skoro vždycky dostane košem. Holky ho nezajímají a 24 heterosexuálních kluků mu řekne: „Dej mi pokoj.“ Už to slovo buzerant je přece odvozeno od slova otravovat. Když se klukovi líbí nějaká dívka, ale nechce ho, tak má ve třídě dalších 10 až 15. Ale tenhle, když se zamiluje, tak většinou do špatného protějšku, a v dané škole má tak dva věkově přiměřené protějšky.

Z hlediska funkční biologické normality jsou tyto svazky z principu neplodné. Pohlavní orgány mají též svůj protějšek u druhého pohlaví. Náhradní řešení pak generují zdravotní problémy. Pro jejich normalitu hovoří, že jejich láska připomíná vztah dvou zamilovaných, a fakt, že až na tuto odlišnost mohou být sociálně funkční a často i pro společnost přínosní. I když je otázka, zda krása hudby Čajkovského dokázala vyvážit osudy jím zneužitých kluků.

Ale tvrzení, že kromě své úchylky jsou zcela normální, platí pro vcelku všechny sexuální deviace. Třeba Tekverk, říká vám to jméno něco?

Náš nejznámější sadistický vrah?

Letecký inženýr, spořádaný otec rodiny, gentleman každým coulem, manžel úplně normální, až na jednu „malinkou, drobnou“ věc – neustále totiž snil o tom, že vezme nůž, který nosil v tašce, a rozbodá nějakou holku. Pak jednou v noci vystoupil z autobusu a drobná 16letá dívka měla smůlu. Takhle všechny ty poruchy vypadají. Ti lidé jsou na 99 procent úplně normální, a jen v jedné „drobnosti“ jsou střelení. Označit homosexualitu za normální bylo politické rozhodnutí, kdy se všechna pro a proti rozhodla podle tzv. ideálové normy – když ten člověk nikomu neškodí, žije spořádaným životem, tak proč bychom ho měli označovat za nenormálního. Popřípadě podle definice zdraví Světové zdravotnické společnosti (WHO). Ta je ovšem taky v praxi vcelku nepoužitelná.

To myslíte tu definici zdraví podle WHO: „Zdraví je stav naprosté psychické, tělesné a sociální pohody“? Proč je nepoužitelná?

Je neaplikovatelná, vede k nesmyslným závěrům. Například dítě si hraje v obýváku a v naprosté psychické, tělesné a sociální pohodě ho přetváří do podoby Drážďan po kobercovém náletu Spojenců. Podle zmíněné definice je skutečně zdravé. Pak přijde matka a řekne mu: „Tak dost. Teď to po sobě uklidíš.“ Tím ta krutá matka uvedla to nebožátko do ne-zdravého stavu, protože při uklízení to dítě zdaleka už není v naprosté psychické, tělesné a sociální pohodě.

Nebo Emil Zátopek při běhu dělal bolestné grimasy, protože při maratonu nebyl v naprosté psychické, tělesné a sociální pohodě. Tvrdit o něm, že byl při běhu nemocný či nezdravý, je ale nesmysl. Stejně tak nemají valnou hodnotu výroky, když někteří homosexuálové i jiní nemocní tvrdí: „Já jsem v naprosté psychické, tělesné a sociální pohodě.“ Například to o sobě přesvědčivě tvrdí i anorektičky.

No, právě. Proč bychom je měli svým způsobem vyřazovat ze společnosti s visačkou toho, že není normální?

Homosexuály ze společnosti přece už dávno nikdo nevyřazuje. Slovo nenormální znamená, že s daným jevem jde nějaký balík zmíněných problémů. Ty problémy ho možná z komunity vyřazují, ale nevyřazovala by je případná diagnóza Mezinárodní klasifikace nemocí.

Polydaktyl, který má šest prstů, by mohl argumentovat úplně stejně: „Proč je polydaktylie zařazena v klasifikaci jako nemoc, když já se šesti prsty můžu hrát na piano?“ Hrát může, ale neexistují obchody, kde mají rukavice se šesti prsty, a nikdo nepřepíše Mozarta na šest prstů. Ano, nenormalita vyřazuje. Jenže případné politické rozhodnutí, že polydaktyl či homosexuál jsou oficiálně de iure normální, jim problémy s Mozartem ani s rukavicemi neodstraní.

Psychologové, sexuologové i psychiatři by měli zůstat mimo tyto politické bitky. A politici, ať si dělají, co chtějí. Tyto praštěné hry na normalitu pak vedou k tomu, že homosexuálové se snaží před heterosexuální většinou vyvolat dojem, že jsou jako oni, že mají stejné hodnoty a podobně.

Čím se homosexuálové snaží přiblížit vkusu majority?

Třeba vyhledávače nabízejí jen zcenzurovaný výběr fotografií z LGBT pride pochodů, aby ty podle fotek připomínaly neškodný průvod rozverných studentů. Kamuflují se existující rozdíly, zejména se potlačují projevy obscénní sexuality, které je provázejí. Právě proto tak vyváděli na mé vystoupení, protože jsem veřejně oprášil to, co se snaží 20 let tak úporně skrývat, tzn. především ten počet sexuálních partnerů a životní styl s tím svázaný. Pravda je ta, že existují v podstatě tři skupiny lidí. Heterosexuálové, lesbický svět a svět gayů. To jsou opravdu tři hodně odlišné světy s výrazně nekompatibilními životními zvyklostmi.

Jsou dvě tendence. Jedni se chlubí tím, jak jsou odpoutaní od teroru tradiční rodiny. A ti druzí se to snaží naopak zakrývat, protože vědí, že potlesk za to nezískají. Mužská homosexualita je totiž z řetězu utržená mužská sexualita. Když jezdím vlakem, líbí se mi spousta dívek. Představte si, že by fungoval svět, kde se s nějakou zapovídám na 20 minut a pak jí navrhnu: „Pojďte, nezasouložíme si?“ A ona by odpověděla: „Jo, to je dobrý nápad, mě to také napadlo.“ Kdyby na nás ženy takhle reagovaly, lehce bychom měli 500 sexuálních zkušeností za život jako gayové, protože oni takto fungují. Podobně prožívají sex i šimpanzové bonobo, ale není to svět heterosexuálů a leseb. Tam se se sexem dělají cavyky.

Tím jste navodil téma podstatně častějšího střídání partnerů mezi homosexuály, což vám také někteří lidé po vystoupení v ČT zazlívali. Měnil byste na svých slovech a údajích něco?

Na webu mám jednu vědeckou publikaci z roku 2022, která říká že gayové mají v průměru nějakých 16 nových partnerů za rok, medián je asi 5 nových partnerů za rok. Když tato data vynásobíme 30 lety aktivního sexuálního života, tak to je 480, popřípadě 150 sexuálních partnerů za život. Když homosexuál pracuje třeba jako průvodčí ve vlaku a jednou za měsíc se mu tam líbí nějaký kluk, trochu s ním pokecá. Jistě pak najdou kupé se zataženými záclonami a oba mají další zářez na pažbě. Když jezdí po služebních cestách – to mi říkala manželka jednoho takového chlapa – dá si do vyhledávače „Dresden swingerz“ či podobné zkratky s podivným pravopisem, a vrací se s pěti dalšími zářezy. To máte na půl roku víc sexuálních zkušeností, než má heterosexuální muž za celý život. Evropská unie nedávno rozesílala údaje, kolik mužů má pohlavní styk s mužem, pohybovalo se to kolem 2 procent obyvatel České republiky. Tedy procento homosexuálních lidí se bude pohybovat někde mezi 2 až 4 procenty.


Anketa

Která vládnoucí strana zatím nejvíce prospěla České republice?

2%
3%
0%
92%
0%
0%
3%
hlasovalo: 48774 lidí

V tomto poměru 96:4 by se proto měly dělit i jiné sexuální deviace čili po česku úchylky. Je tomu tak?

To by platilo, pokud mají být na homosexualitě statisticky nezávislé. Například ze sta pedofilů by měla být 4 procenta homosexuálních a 96 procent heterosexuálních. Ale statistiky hovoří, že je to spíš 20 na 80, ba i hůř. To znamená, že to číslo je mnohonásobně větší, než by mělo být, a to v neprospěch homosexuálů. Podobně i mezi faráři či průvodčími ve vlaku je navýšené procento homosexuálů. Ale přesná čísla nikdo, myslím, nemá; hlavně nikdo nemá zájem na jejich zveřejňování.

Obecně platí, že nemoci a psychické poruchy nejsou po světě rozprostřeny rovnoměrně. Znamená to, že psychopati táhnou k moci, nebo pedofilové táhnou k dětem, k dětským táborům, k dětským domovům, do učitelských profesí nebo, jak jsem popsal, i do farářských profesí.

Nemoci ale nechodí po horách, ale po lidech. Takže když máte jakoukoli firmu, tak tam zákonitě musí být určité procento zlodějů, úchylů a podobně. Tedy jestliže máme 3000 farářů v ČR a tipneme si pět promile pedofilů v populaci, tak mezi stávajícími faráři nemůže nebýt alespoň 15 mužů s touto poruchou. To není moc, ale dokážou napáchat hodně škody.

Určitě se s tím setkáváte při psychologickém poradenství nebo při spolupráci s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Jak potom postupujete?

Občas se dozvím o nějakém průšvihu typu celibátní selhání, kde to odnáší dítě nebo nějaká rodina. V těchto případech standardně napíšu biskupům, aby to prověřili a něco s tím udělali. Většinou první jejich reakce je: „Dokažte to,“ nebo: „Já za svými muži stojím.“ Přitom po biskupovi chci jen, aby zvedl telefon a zavolal do dané konkrétní obce těm lidem, které tam zná. To jsou většinou malé obce, menší provinční městečka. A když se tam děje nějaký takový průšvih, tak ti místní to zpravidla dávno vědí. Biskup by tam měl udělat pořádek. Ale první reakcí je vždy útok na mě, jak jsem si to mohl dovolit říct. Přesně podle pořekadla: „Nenadávej na zrcadlo, máš-li křivou hubu.“ Tato reakce médií na mé vystoupení v televizi je stejného typu. Takto pochybení svých členů kryjí nejen katolíci, ale i doktoři, právníci či homosexuálové. Nechci zde hodnotit, jestli je to dobře, nebo ne, protože to zčásti chrání funkčnost daných skupin, ale když to je na úkor dětí, tak já tyto hry hrát nechci.

Zpět ale k počtu sexuálních partnerů. Žádný sexuolog moje data oficiálně nerozporoval. Jen říkají, že jsem homofob, když jsem ocitoval nějaké odborné články. Vezměte si tuto studii, kde se v anglickém originále píše: „Self-reported partner numbers for both time frames consistently exceeded 200 or 300“ (Počty partnerů, které si sami uvedli, pro oba časové rámce trvale překračovaly 200 nebo 300).

Dá se tohle brát jako odpověď těm, co tak bouřili a tvrdili, že vámi uváděné stovky partnerů mezi homosexuály jste si vycucal z prstu?

Počty sexuálních partnerů jsou čísla, která oproti nám heterosexuálům jsou – dobře – desetkrát, spíš třicetkrát větší. Nikdo z fundovaných mě nenapadá, že jsem si ta čísla vymyslel. Ani mě napadnout nemůže, vždyť to nemám z vlastní hlavy, četl jsem to. Napadají mě jen za údajnou homofobii. Nevím ale, kde jsem na ně byl hnusný. Naopak, vždy jsem se k homosexuálům choval stejně uctivě jako k jakémukoli jinému klientovi nebo k vám. Nikdo nepíše na webu: „Klimeš mě ponižoval a nutil mě ke konverzi.“ Přijdou s partnerským problémem, tak ho řeším jako jakýkoli jiný partnerský problém.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Znám toho kluka Klimešů od narození,, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseMutella , 14.03.2024 15:13:06
a pochopitelně celou jeho rodinu. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že to bude jednou odborník v oboru který si zvolil a stalo se. Jeronýme nedej se a nenech se urážet tou morální a mravní špínou..

|  15 |  1

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…