Pokud si Zeman myslí, že za podpis nějakých dohod nebo prodej stadionu Slavie bude pro mocnosti rovnocenným partnerem, pak je naivní. Cyril Svoboda potápí zahraniční politiku Hradu

Co říkáte tomu, že se Česká republika rozhodla vyhostit tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii? Vzhledem k tomu, že je u nás přes sto ruských diplomatů, není to moc. Je důvodem, že Rusko recipročně vyhostí stejný počet našich diplomatů, což by ve větším počtu mohl být problém, protože my jich v Rusku tolik nemáme, nebo jde především o symbolický akt solidarity s Velkou Británii, ke kterému přistoupila řada evropských zemí, USA i další, například Austrálie?

Ten krok České republiky vidím na prvním místě jako krok solidarity Evropské unie a Severoatlantické aliance. Česká republika tak vyjadřuje solidaritu s ostatními. To je hlavní důvod. My jsme byli také označeni za zemi, z níž pochází látka novičok, kterou byl agent otráven, ale je naprosto jisté, že to není pravda. Buď je to omyl, nebo provokace. Pokud jde o jejich počet, sáhli jsme k maximálnímu počtu tří, protože nejde o to, kolik má Ruská federace diplomatů v České republice, ale o to, kolik má Česká republika diplomatů v Ruské federaci. Náš pan velvyslanec Pivoňka má sice už agrément, ale nedostal vízum, takže na něj možná bude teď čekat. Kdyby reciproční krok Ruska byl ve stejném počtu, jak se dá očekávat, tak nás to relativně poškodí více. Francouzi a další země také vypovídaly po dvou, třech diplomatech, ale mají v Rusku mnohem více diplomatů než my. Od nás je to podle mne maximálně silné gesto, silnější už se nedalo udělat, to by nás už poškodilo.

Řekl jste, že je naprosto vyloučeno, že by látka novičok pocházela z České republiky. Jak si tedy vysvětlujete, že prezident Miloš Zeman uložil šéfovi Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi, aby BIS pátrala po tom, zda byl na území Česka vyvíjen nebo skladován tento jed?

Podle mne to je nějaká domácí scéna k tomu, aby prezident získal odkladný čas ke svému vyjádření k věci samotné. Když sleduji mluvčího prezidenta republiky, mluví jen o proceduře, že prezident někoho zaúkoloval. Ale neříkají, jaký je postoj prezidenta k této věci. Takže podle mne jsou řeči o proceduře, úkolování zpravodajské služby jen mlhovina, dýmovnice, kterou říkají občanům České republiky, že se vyhýbají přímé odpovědi na otázku.

Nemůže to na mezinárodní scéně Českou republiku znevěrohodnit, když na jedné straně vypovídáme ruské diplomaty, čímž říkáme, že jsme přesvědčeni o odpovědnosti Ruska za útok jedem ve Velké Británii, na druhou stranu to zpochybníme tím, že budeme pátrat, jestli látka nepochází od nás? Nepřipouštíme možnost, z které nás nařklo Rusko, když se tím bude zpravodajská služba vážně zabývat?

Možná pro nějakou novinářskou obec ano, ale politicky ne, protože všichni vědí, že zahraniční politiku dělá vláda. Nakonec prezident zastupuje Českou republiku podle článku 63 Ústavy, ale klíčový je postoj vlády. Takže všichni, kdo vědí, jak se u nás rozhoduje, vědí, že postoj vlády je klíčový. Prezident má vliv, ale neurčuje zahraniční politiku, tu určuje vláda.

Evropská unie uvedla ke kauze agenta Skripala, že za tím nejspíš stojí Rusko. Ale zaznívají názory, že prezident Vladimir Putin není tak hloupý, aby vědomě vyostřoval vztahy se Západem. Například exministr obrany a bývalý velvyslanec České republiky v Rusku Miroslav Kostelka soudí, že za otravou nemusí být ani Rusko, ani Západ, ale někdo, kdo chce vyhrotit vztahy Evropy s Ruskem. Souhlasíte s tímto názorem?

Já se na to dívám politicky. Prezidentu Putinovi můžeme přisoudit jakoukoli vlastnost, ale ne to, že by byl zmatený. Chci říci, že to, co se děje, je strategie. A bylo naprosto jasné, že všechno, co se odehrálo, bude testem toho, jak spojit Západ. Myslím, že Rusko chce mít otevřené ruce ke Střednímu východu, s Íránem a Tureckem vyřeší problém Sýrie a nebudou Západ potřebovat. Chtějí celému světu demonstrovat, že má-li tady být nějaký pořádek, tak to vezmou do ruky tyto mocnosti a Západ se budou snažit od toho zcela izolovat. Historie nám jednou řekne, jaký byl důvod. To, co se odehrálo, všechny výroky z Moskvy jen nahrávaly sjednocení Západu, a to Rusové museli samozřejmě vědět. Takže to není nahodilost, podle mne je naivní si myslet, že to byl neřízený proces.

Nemyslíte, že tato kauza i to, co následuje, ještě zhorší už tak napjaté vztahy Západu s Ruskou federací?

Ono to spíš utvrdí tu neschopnost komunikace. Je jasné, že tím se úplně blokuje jakékoli řešení problému Ukrajiny, protože tady nebude shoda. Nic nebude fungovat, minský proces, nic. Druhá věc je Sýrie, migrace, kurdská otázka, těch problémů, které je potřeba řešit a ke kterým je potřeba Rusko, je hromada. Bez Ruska jako stálého člena Rady bezpečnosti to nejsme schopni řešit. Všechno vede k tomu, že ti, kteří by měli hledat cesty k sobě, jen lopatami a krumpáči hloubí hodně hluboký a hodně široký příkop a ještě ho zaplní vodou. Myslím, že to je strategie, a uvidíme, co nám řekne budoucnost.

Rusové nás obvinili, že od nás může být jedovatá látka, která byla použita při útoku na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, Číňané evidentně neinformovali českou stranu o tom, že zatkli poradce prezidenta Miloše Zemana. Oponenti prezidenta Zemana situaci popisují jako naprostý krach jeho zahraniční politiky, protože se usilovně snaží mít dobré vztahy s Ruskem a s Čínou, ale oni ho nerespektují a chovají se k němu ne jako k partnerovi, ale jako ke sluhovi. Je to pro Zemana problém a známka toho, že jeho zahraniční politika byla chybná, že vsadil na špatné koně?

To, že zahraniční politika prezidenta Miloše Zemana byla chybná, bylo jasné od počátku. Kdo trochu rozumí zahraniční politice, ví, že velmoci určují svoji strategii dlouhodobě. A myšlenka, že nějakou návštěvou v České republice, podpisem nějakých dohod nebo prodejem stadionu Slávia se na tom něco změní, se může zrodit jen v hlavě naivního člověka. Pokud Hrad věřil, že prezident vstupuje se svou politikou do geopolitické hry, že s ním bude jako s partnerem mocnosti zacházeno jako se sobě rovným, tak je naivní. Kdyby mi tohle řekl student u zkoušky, tak ho vyhodím.

Ale český prezident se ve vztahu k ruskému nebo čínskému prezidentovi nechoval jako k sobě rovnému. Kritici mu naopak vytýkali, že se vůči nim chová podlézavě a poníženě.

On se zkrátka chtěl dostat do přízně ruského prezidenta v zásadě za jakoukoli cenu a myslel si, že se stane rovným partnerem. Ale měl od začátku vědět, že to se nestane. To není zkrátka možné, pro Putina jsou jiní důležitější partneři než Miloš Zeman. Proto říkám, že nad tím mohu pokrčit rameny nebo se pousmát, protože to není efektivní zahraniční politika. A nemá smysl se tím moc zabývat.

Navíc za známku toho, že Zemanova politika krachuje, je považováno i to, že mu dodnes nepoblahopřál Donald Trump ke zvolení, ani se s ním nesetkal. Také třetí nejvyšší ústavní činitel USA Paul Ryan se při své současné návštěvě Prahy nesešel s prezidentem. Není to chyba?

To je hrubá chyba. Nerozumím tomu, co tím prezident republiky sleduje, protože tím si určitě nezíská pozvání k návštěvě Spojených států amerických. To určitě ne. Zůstává mi utajeno, co tím sleduje. Paul Ryan je třetí nejvyšší ústavní činitel Spojených států amerických, je tu ke stému výročí Československa, což je symbolické, tak si zaslouží, aby patnáct minut svého času mu věnoval i prezident Miloš Zeman. A jestli mu je nevěnuje, je to podle mne hrubá chyba.

Pravicová opozice je zděšena z toho, že by komunisté díky podpoře Babišovy vlády chtěli diktovat některé zahraničněpolitické body. Nejenže tradičně zpochybňují význam našich zahraničních misí například v Afghánistánu, naše členství v NATO, ale nyní se snaží spolu s SPD prosadit přijetí obecného referenda tak, aby se mohlo týkat i mezinárodních smluv, třeba našeho členství v EU. Vnímáte to jako nebezpečné?

Musíme tomu zabránit. To není o tom, jestli se toho bojím nebo nebojím, ale nápadu, aby tady bylo referendum o vystoupení z Evropské unie nebo o eurozóně, se musí všemi silami zabránit, o tom není možné diskutovat.

Jak se tedy díváte na současné snahy komunistů víc se podílet na moci i v zahraničněpolitických otázkách, když je zřejmé, že v této oblasti mají úplně odlišný postoj, než o jaký se politické reprezentace snažily po listopadu 1989?

Je úkolem demokratických stran tomu zabránit. Je jasné, že komunisté a SPD se snaží vytlouci kapitál ze svého současného postavení. Ale tomu musíme účinně čelit. A na to je dostatek prostředků.

Ale jak tomu budou moci demokratické strany v Poslanecké sněmovně čelit, když budou komunisté díky podpoře Babišova kabinetu faktickou součástí vládní koalice, to znamená, že budou mít větší slovo, než jim přísluší vzhledem k jejich volebním výsledkům?

Proto dlouhodobě říkám, že nemají-li tady vládnout komunisté a SPD, musí se s hnutím ANO domluvit demokratické strany. Je těžké stát bokem, říkat, že s hnutím ANO nechcete mít nic společného, že se s ním nedohodnete na formě vládnutí a přitom se rozčilovat, že mají vliv SPD a komunisté. Historické strany se musí rozmyslet, co vlastně chtějí. Jestli chtějí, aby tady vládly demokratické síly, pak se musí s hnutím ANO dohodnout, nebo jestli tu mají vládnout tyto dvě politické strany – KSČM a SPD, pak se nedohodnou. Ale to bude hrubá chyba.