Potichu přijel až z USA, před „sametem“ hýbal děním v Praze. Charta 77 a zásadní smlouva. Karel Srp odhaluje

29.11.2019 4:40 | Zprávy

30 LET OD LISTOPADU 89 Na výročí sametové revoluce přijela do Prahy zajímavá návštěva z USA. Všiml si toho bývalý politický vězeň, disident a šéf Jazzové sekce Karel Srp. ParlamentnímListům.cz řekl, odkud toho člověka zná. A srovnal i současné poměry se životem za komunismu. Mnohé svým názorem možná překvapí.

Potichu přijel až z USA, před „sametem“ hýbal děním v Praze. Charta 77 a zásadní smlouva. Karel Srp odhaluje
Foto: Archiv PL
Popisek: Karel Srp, předseda Jazzové sekce

Jak na tom po třech desítkách let od změny režimu jsme? Byl polistopadový vývoj očekávatelný a byl něčím brzděn?

V souvislostmi s dobou kolem roku 1989 chci zmínit výrazný úspěch, kterým jsou Helsinské dohody, které jsou biblí 20. století a ve školách se jim dnes už bohužel nevěnuje pozornost. Jenže nebýt Helsinských dohod, nedošlo ke sjednocení Německa, dodržování lidských práv a celé řady pro život nutných zákonitostí a předpisů. Úspěchem polistopadového vývoje je, že se tyto dohody staly součástí české ústavy. Neustále na Helsinské dohody poukazuji, protože mladá generace o nich nic neví, jsou absolutně zapomenuté. 

Zásadní jsou i proto, že se z nich odpíchla Charta 77. Za další, skoro nikdo už neví, že Helsinské dohody vznikly díky dohodě Spojených států a Sovětského svazu, které už od počátku 70. let v různých jednáních a diplomatických schůzkách vymýšlely něco, čím by se aspoň humánně sjednotila celá východní a západní Evropa. Kdyby nebylo souhlasu komunistů, konkrétně party kolem Brežněva, a na druhé straně skupina kolem Reagana, nikdy by nedošlo ani k 17. listopadu. Na Helsinské dohody přísahám jako na bibli a nedám na ně dopustit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Petr Hladík byl položen dotaz

elektromobilita

Proč zrovna neziskovky?V rozpočtu je tolik peněz,že znovu bude státní rozpočet podporovat neziskovky. Ano,ať podporuje,ale jenom ty charitativní apod.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera

4:44 Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Z oněch 20 % státního rozpočtu odteče dosti vysoká částka do zahraničí. Toto …