Jak na tom po třech desítkách let od změny režimu jsme? Byl polistopadový vývoj očekávatelný a byl něčím brzděn?

V souvislostmi s dobou kolem roku 1989 chci zmínit výrazný úspěch, kterým jsou Helsinské dohody, které jsou biblí 20. století a ve školách se jim dnes už bohužel nevěnuje pozornost. Jenže nebýt Helsinských dohod, nedošlo ke sjednocení Německa, dodržování lidských práv a celé řady pro život nutných zákonitostí a předpisů. Úspěchem polistopadového vývoje je, že se tyto dohody staly součástí české ústavy. Neustále na Helsinské dohody poukazuji, protože mladá generace o nich nic neví, jsou absolutně zapomenuté. 

Zásadní jsou i proto, že se z nich odpíchla Charta 77. Za další, skoro nikdo už neví, že Helsinské dohody vznikly díky dohodě Spojených států a Sovětského svazu, které už od počátku 70. let v různých jednáních a diplomatických schůzkách vymýšlely něco, čím by se aspoň humánně sjednotila celá východní a západní Evropa. Kdyby nebylo souhlasu komunistů, konkrétně party kolem Brežněva, a na druhé straně skupina kolem Reagana, nikdy by nedošlo ani k 17. listopadu. Na Helsinské dohody přísahám jako na bibli a nedám na ně dopustit.