Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před extrémními srážkami. Mohl byste vysvětlit, jak v tomto případě chápat význam slova „extrém“? Jak mimořádné tedy je to, co Česko v množství srážek v nejbližších dnech čeká?
Výstraha na extrémní srážky se vydává, pokud očekávané úhrny překročí stanovený limit, pro denní srážky je to například 80 milimetrů, pro dvoudenní úhrny je to 120 milimetrů. Vzhledem k situaci je nutné počítat se srážkami, které na konkrétních místech vyskytnou třeba jednou za desítky let, i když to samozřejmě nebude všude.
Česko mají postihnout lijáky podobné těm při povodních 1997 a 2002. V týdnu uprostřed srpna 2002 část našeho území postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Tyto povodně byly největší od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proč v posledních letech dochází u nás k tak výrazné časové kumulaci událostí, které by při pohledu do historie měly být spíš ojedinělé a objevující se třeba jednou za století?
K této kumulaci čas od času dochází, třeba po většinu 20. století bylo zase u nás velkých povodní výrazně méně, i proto byla povodeň roku 1997 takovým překvapením. I zcela náhodné události se mohou kumulovat.
Před třemi lety jste pro ParlamentníListy.cz v rozhovoru, jenž se týkal silných bouří s vydatnými dešti, které v Německu připravily o život na dvě stovky lidí, vyjmenoval čtyři významná povodňová období v Evropě, z nichž to poslední spadalo do let 1990 až 2016. Je to tedy tak, že naše území bude teď desítky let či století takových povodňových období ušetřeno a dojde jen čas od času k takovým mimořádnostem, jaká se na nás valí v nejbližších hodinách?
To dopředu nikdo neví, nanejvýše je možné spekulovat. V každém případě je vhodné se na tyto události, ale třeba i na neočekávaně krutou zimu, připravit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník