Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti fenoménů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?
Máte pravdu, že diskuse o současném pojetí kapitalismu je nejen dlouhá, ale zřejmě i nekončící. Nicméně pro mne samotného je daleko více demokracie, která současný kapitalismus, ať chceme či nechceme, provází. Dokonce se hovoří o občanské společnosti, takže nejde pouze debatovat o liberalismu či finanční oligarchii, ale je nutno posoudit všechny plusy a mínusy současného světa. Podle mého názoru celý problém současné globální společnosti, volného trhu či spotřební společnosti je v tom, že navrch mají ekonomové před intelektuály, sociology a před mravností. Každé rozhodnutí je totiž hodnoceno z ekonomického hlediska a z hospodářských dopadů na společnost. Málo se dbá na problematiku morálky, etiky či vztahů mezi lidmi. Osobně jsem přesvědčen, že neoliberalismus, jako základ současného pojetí světa musí skončit a je pouze otázkou, co jej nahradí. Tady bych si přál zachování demokratických principů a zvýšení solidarity ve společnosti, včetně návratu k hodnotám lidskosti a morálky.
Lze současný ekonomický systém ve světě nazvat volným trhem? Není spíše diktaturou nadnárodních korporací a velkých bankovních domů, které mají vliv na americký Fed, který tiskne nekryté peníze a manipuluje světovou ekonomikou, vysílá falešné signály a nahrává spekulacím těch, kteří jsou dobře informováni a mají dobrý přístup k „levným penězům“? Není to celé založené na manipulaci místo reálné tržní hodnotě založené na nabídce a poptávce?
Podle mého názoru je nutno striktně hodnotit úroveň a kvalitu vlastního demokratického vládnutí na straně jedné a vliv nadnárodních korporací, byznysu a finančního kapitálu na straně druhé. A to prosím v jednotlivých zemích světa. Je zajímavé sledovat nejen provázanost politiky a ekonomiky v USA, ale také konkrétní řešení některých krizí. Ve Spojených státech existuje prezidentský systém, a proto je také tato funkce spojena s obrovskými pravomocemi. Jejich nominační a volební systém lze těžko aplikovat v našich podmínkách, vždyť pro potřebnou nominaci je nutné sehnat obrovské množství peněz. A já vždy říkám, že platí, čí chleba jíš, toho píseň zpíváš.
Mimochodem to neplatí pouze o USA, ale obecně. Stačí se podívat na kandidáty do českého Senátu či některé politiky, u nichž veřejný zájem rozhodně není na prvním místě. A když jsme u toho řešení, pak připomenu právě problémy amerických bank, kde na jejich sanaci nakonec nešly peníze daňových poplatníků, jako v EU, ale peníze byly získány opětovným prodejem po stabilizaci bank. Jinak musí platit, že zákony mají platit pro všechny. To, že tomu tak není, není vinou demokracie, ale její slabostí. Prostě nedokáže vymoci právo tak, aby se dosáhlo spravedlnosti. A pokud tato spravedlnost schází, pak je nakročeno k nedemokratickému řešení. A vůbec neplatí klišé exprezidenta Václava Klause, že trh vyřeší vše. To je právě ten pohled ekonoma, který odmítá jakékoliv jiné vědecké disciplíny.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík