Co považujete za nejdůležitější milníky v přípravě vysokorychlostních tratí v tomto roce?
Bezpochyby je to zahájení projekčních prací na několika úsecích nových tratí. Aktuálně dodavatelé pracují na třech dokumentacích pro územní rozhodnutí. Jde o Krušnohorský tunel, který zajistí napojení české vysokorychlostní infrastruktury na západoevropskou, VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Šakvicemi a VRT Polabí mezi Prahou a Poříčany. Ještě nikdy nebyla příprava vysokorychlostních tratí takto daleko. Dokumentace jsou pro nás zásadním materiálem nejen z pohledu projektování tratí, ale jsou důležité také pro veřejnost. Identifikují totiž pozemky potřebné pro stavbu dráhy a zároveň v sobě nesou informace o způsobu ochrany obyvatel nebo životního prostředí.
Právě hluku, prašnosti během výstavby či ničení chráněných území se obávají lidé v okolí připravovaných železnic. Co děláte proto, abyste tyto obavy rozptýlili? Je to vůbec možné? Železnice je zkrátka zdrojem hlukové zátěže…
To bezesporu ano, ale záleží také na tom, jak k tomu přistupujete. My se snažíme být maximálně vstřícní, co se různých opatření týče. Proto s obcemi mluvíme předem, abychom negativní vlivy mohli řešit dříve, než to od nás očekává legislativa. Místní přece jen znají svou obec lépe než kterýkoliv projektant. Některé poznatky z projednání jsme proto již zapracovali do chystaných dokumentací. A nejde zdaleka jen o hluk. Obyvatele například zajímá zachování různých místních komunikací, které denně využívají v rámci svého podnikání nebo běžného pohybu po obci. To je něco, co projektanti ctí a pro zachování prostupnosti krajiny dělají maximum. Poznatky, které jsme nasbírali v regionech, zohledňujeme při své práci dnes a denně. Rozhodně neleží někde bez povšimnutí v šuplíku.
Takže pokud si někde obec přeje například protihlukovou zeď, tak vy ji tam zkrátka umístíte? Neprodraží takové zásahy celý projekt?
Ekonomika projektu je do jisté míry daná. My se snažíme hledat kompromisy a balanc mezi tím, co vyžadují samosprávy a technickými potřebami samotných tratí. My bychom samozřejmě chtěli vést trať co nejdále od lidských obydlí, nechceme bourat budovy, narušovat chráněná území, a tak dále. Bohužel to všude nejde. Požadavky obcí proto vždy pečlivě zvažujeme a tam, kde je to účelné, rádi vyhovíme. Je potřeba spolu mluvit. Já jsem rád, že se ten trend otáčí a existuje stále více starostů, zastupitelek a dalších, kteří s námi mají chuť věcně diskutovat. Myslím, že je to ve prospěch věci. Vysokorychlostní tratě nejsou zdaleka projektem Správy železnic nebo železnice jako takové. Je to projekt České republiky pro všechny její občany. Skutečně to ovlivní život v celé zemi.
Všude to nejde. To znamená, že někde budete bourat budovy?
Musíte v posledních týdnech šetřit na jídle?Anketa
Proč nevede VRT do Plzně nebo Českých Budějovic? Jaké železniční spojení nabídnete pro obyvatele aglomerací kolem těchto krajských měst?
Princip fungování systému VRT určuje stát. Program rozvoje Rychlých spojení nám stanovuje parametry, ve kterých se jako státní investor pohybujeme. Činnost Správy železnic ale není jen o vysokorychlostních tratích. Modernizujeme i stávající železniční síť a s tím program také počítá. Ve směru na Plzeň pokračuje modernizace 3. koridoru, na kterém by vlaky v budoucnu měly převážet cestující rychlostí 200 km/h. Podobná situace je i na 4. koridoru z hlavního města do Českých Budějovic, kde úseky s těmito parametry již stavíme. Přinese to vyšší bezpečnost provozu a také vyšší komfort pro cestující. Zkrácení jízdních dob bude i na těchto trasách zajímavé.
Lidově řečeno „kopnout do země“ chcete v roce 2025. Co vás tedy ve vztahu k vysokorychlostním tratím čeká v příštím roce?
Budeme pracovat na dokumentacích pro územní rozhodnutí. To bude náš hlavní úkol. Věřím, že v jeden moment budeme projektovat osm úseků najednou.
Můžete být konkrétnější?
Půjde o tři tratě, na kterých pravděpodobně zahájíme provoz nejdříve. Budou to již zmíněné VRT Polabí, VRT Jižní Morava a dva úseky pojmenované jako VRT Moravská brána z Prosenic do Ostravy-Svinova. Chystat ale budeme také VRT Střední Čechy z Poříčan do Světlé nad Sázavou a VRT Vysočina I. z Brna do Velké Bíteše. Nezapomínáme ale ani na náš důležitý mezinárodní projekt, kterým je nové vysokorychlostní spojení Prahy a Drážďan. Na této trati bychom měli zahájit projekční práce na VRT Podřipsko mezi hlavním městem a Lovosicemi. Ty už mimochodem probíhají na dalším úseku, kde připravujeme Krušnohorský tunel, který bude s délkou téměř 30 kilometrů nejdelší ve střední Evropě. Bude vyhodnocena také architektonická soutěž na terminál VRT u Roudnice nad Labem. Nadále budeme jednat o aktualizaci zásad územního rozvoje příslušných krajů, kde VRT připravujeme. Je toho opravdu dost.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová