Vláda chce dát každému důchodci jednorázový příspěvek 5 000 Kč jako kompenzaci letošního nárůstu životních nákladů. Souhlasíte s tím? Ze strany pravicové opozice se okamžitě ozvala kritika, označují to za premiérův předvolební populismus. Miroslav Kalousek řekl, že „vnukům, kteří nemají volební právo, se sáhne do kočárků a z toho se půjčí pět tisíc jejich prarodičům, kteří to volební právo mají,“ a varoval, že naší ekonomice poklesne rating. Co říci na to, když právě Miroslav Kalousek kritizuje?

Odpověď politiků je samozřejmě velmi snadná. Pan Kalousek, který je v opozici vůči všem krokům vlády a to ve všech oblastech společenského života, vidí zmíněnou kompenzaci jako vykrádání kočárků dětí, které nemají volební právo. Pan inženýr totiž již po několik desetiletí pobírá plat poslance v průměru kolem 80.000,00 Kč. Platy poslanců, senátorů, soudců, ministrů lze rovněž z jiného úhlu nahlížet jako vykrádání zmíněných kočárků a to v masivní míře, která stoupá geometrickou řadou, jak jsou přijímány špatné zákony a jak je chabý výkon práva v ČR. Výrok ing. Kalouska explicitně nastoluje mezigenerační hodnotový konflikt směřující proti mezigenerační solidaritě.

Medián důchodu činí ve srovnání s příjmy pana Kalouska asi jednu sedminu (nepočítám množství nejrůznějších náhrad, které poslanec inkasuje). Sociologicky lze poměr důchodů a mezd posuzovat obecně jako klasifikaci vztahu společnosti k lidem v postproduktivním věku (pomíjím otázku nakolik je mnohaletá práce pana Kalouska společnosti prospěšná v kladných číslech na hodnotovém měřítku). Na medián důchodů, uváděný ČSÚ, mnoho důchodců vůbec nedosáhne. Nabízí se často otázka, zda při průměrném výdajovém objemu spotřebního koše, může důchodce důstojně žít. Nejedná se jen o kvalitu výživy, ale neméně o trvalý růst cen elektřiny, plynu a vodného a stočného. O kulturních potřebách nepíši.