Propojení politiky a trestního řízení. Zarážející časová shoda mezi rozhodováním Pavla Zemana a 17.listopadem. Ostrá slova advokáta Hrádely

08.11.2019 20:30 | Zprávy
autor: Martin Huml

ROZHOVOR „Pokud by mělo jakékoliv rozhodnutí nejvyššího státního zástupce být učiněno kolem 17. 11., muselo by rozhodnutí nižšího státního zástupce padnout nejdříve v druhé polovině srpna. O tom, že byl podán návrh na potrestání premiéra, se psalo v dubnu 2019. Nejvyšší státní zástupce pak uváděl, že očekává rozhodnutí v květnu 2019. Pokud by skutečně padlo v květnu 2019 rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra, tak by jej nevyšší státní zástupce mohl zrušit do srpna 2019 a do listopadu by celá záležitost vyčpěla. Pokud bylo přijato tehdy, kdy bylo přijato, rozhodnutí může padnout kolem 17. listopadu,“ vysvětluje podivné okolnosti okolo časových lhůt advokát JUDr. Karol Hrádela.

Propojení politiky a trestního řízení. Zarážející časová shoda mezi rozhodováním Pavla Zemana a 17.listopadem. Ostrá slova advokáta Hrádely
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

ParlamentníListy.cz zveřejnily článek Ivo Budila nazvaný Obnoví-li Pavel Zeman Babišovo stíhání, může na Letné začít prezidentskou kampaň. V textu profesor Budil vyjádřil obavy, že za jistých okolností „může masová demonstrace svolaná Milionem chvilek za demokracii na 16. listopadu na pražskou letenskou pláň připomínat svým triumfalismem počátek státního převratu“. S ohledem na případnou vážnost situace jsme požádali o rozhovor na téma vlivu trestního řízení na politickou situaci a naopak advokáta JUDr. Karola Hrádelu. Ten po seznámení s článkem poskytl následující rozhovor.

Domníváte se, že trestní řízení může ovlivňovat politickou situaci?

Trestní řízení může mít vliv na politickou situaci. V demokratickém státě se kladou překážky hypotetickému účelovému trestnímu řízení. Je pak logická snaha demokratického státu o zabránění tomu, že trestní stíhání povede k účelovému ovlivňování politiky. Propojení politiky a trestního řízení existuje. Koneckonců této problematice jsem se věnoval i ve své podrobné analýze možných účelových trestních stíhání či ve svém příspěvku nazvaném ‚Lze vést účelové přípravné řízení‘. Ten byl přednesen na vědecké konferenci a vybrán do monografie. Zrovna mu dělám autorskou korekturu. Osobně však nechci připustit možnost účelových trestních stíhání ve větším rozsahu, protože by to znamenalo nedůvěru v právní stát. Jsem si přitom vědom řady podezřelých okolností, které souvisí i s rozhodováním státního zastupitelství ve věci Čapího hnízda, o němž se profesor Budil zmiňuje.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

ČT

Souhlasím, s tím, co si myslíte o dobrovolnosti placení ČT. Jen jak zajistit tu dobrovolnost a možnost volby? Přeci když převedete financování pod rozpočet, opět to pro nás nebude dobrovolné placení a sami si nebudeme moci určit kolik a zda vůbec chceme peníze ČT dávat.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Obrovský problém. Rakušan pod tlakem. Prokop: Máme zásadní materiál

0:01 Obrovský problém. Rakušan pod tlakem. Prokop: Máme zásadní materiál

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Vít Rakušan čelí dalším otázkám v souvislosti s kauzou Dozimetr. Podle šéfa pražsk…