Protesty jako v Holandsku i u nás. Původ drahoty potravin. Veleba už nemohl mlčet

„Současná vlna veder má negativní vliv nejen na kardiaky, ale i na myšlení některých lidí,“ napsal jste ve svém komentáři. Reagoval jste na slova viceprezidenta Hospodářské komory Prouzy. Můžete prosím čtenářům PL ještě jednou připomenout, čím vás pan Prouza tak „nadzvedl“?

Reagoval jsem na pana Prouzu především coby prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který by se měl zastávat českých zemědělců a potravinářů a ne naopak proti nim štvát domácí spotřebitele, čili občany. No a když jsem si na Twitteru přečetl jeho blábol, jak docílit okamžitě levnější chleba a pečivo a nižší inflaci, tak jsem usoudil, že blouzní z horka. Ale abych ještě jednou připomenul, pan Prouza napsal doslova: „Přiznám se, že nerozumím tomu, proč ministr zemědělství už dávno nepřesunul část dotací od agrobaronů třeba k pekárnám. Mohli jsme mít okamžitě levnější chleba a pečivo, nižší inflaci a pekárny nemusely krachovat. Místo toho dál tečou miliardy agrobaronům.“ Nechci hned na začátku zasypat čtenáře čísly, k tomu bude prostor v dalších částech dnešního rozhovoru, ale i naprostý laik pochopí, že dotace mají svá přísná pravidla, že jejich proplácení je kontrolováno a že ministr není majitel resortu, který si jen tak může rozhodnout, že někomu část dotací vezme a dá je třeba pekárnám. To zkrátka není možné.

Ministr zemědělství Nekula v rozhovoru pro Deník.cz uvedl, že v posledních dvou letech bylo zemědělství v zisku plus minus dvacet miliard. Letošní rok pak prý bude rekordní. Řekl také, že někteří zemědělci to s „nářky“ už přehánějí. Co byste mu vzkázal?

Jaký bude letošní rok, tak to lze říct až na jeho konci. Zatím je možno se vyjádřit k průběžným výsledkům prvních sedmi měsíců roku. Vidím to následovně:
– extrémní nárůst nákladů na energii, hnojiva, krmiva,
– střední, průměrný výnos obilovin, řepky a dalších plodin rostlinné produkce,
– pokračující snižování stavů některých druhů hospodářských zvířat, například prasat.

Možná že pan ministr Nekula je jasnovidec a ještě v průběhu nedokončených žní zná výsledek resortu na konci roku. Spíš je ale amatér, který na post ministra zemědělství nepatří. Už jenom proto, že si plete podnikatelský důchod, respektive souhrnný zemědělský účet, se ziskem, který Ministerstvo zemědělství ani Ministerstvo financí nesleduje. To, že se tak opakovaně ministr vyjadřuje, vidím jako záměr poštvat proti zemědělcům veřejnost.

Ceny potravin v poslední době v podstatě týden od týdne stoupaly. Vidí to každý, kdo chodí pravidelně nakupovat. Ministr zemědělství ale ve zmíněném rozhovoru uvedl, že začínají klesat ceny mléka, ovoce, zeleniny, masa a že levnější bude i pečivo, konkrétně třeba rohlík. Sdílíte jeho optimismus?

Nesdílím a pokládám jeho prognózu o snížení cen potravin, která má podle něho nastat první týden v srpnu, za naprosto nepodloženou a nezodpovědnou. Milému panu ministrovi totiž už začíná téct do bot a rozhodl se zřejmě, že tímto způsobem svede všechno na zemědělce a potravináře. Navíc mluvit o snížení cen potravin 3 měsíce před topnou sezónou, kdy není jasné čím se vůbec bude topit a kdy bude další tlak na zvýšení cen paliv a energie obecně, tak to nelze brát vážně.

Jistě, je sezóna sklizně ovoce a zeleniny a u těchto komodit by mohly být sezónní ceny nižší, ale to ještě neznamená, že to obchodní řetězce dopustí.

A co se týče páně ministrova dávání příkladu snížení cen právě na rohlíku, tak tady sám sebe usvědčuje z toho, že tvorbě cen nerozumí a že je v tomto směru odborností nepolíben. A právě takové typy lidí, když dostanou funkci, takový hendikep nahrazují arogancí a siláckými – omlouvám se – kecy. Ale k věci. Pekaři pečou z mouky z obilí z loňské sklizně za staré, vysoké ceny. Ta mouka tvoří jenom asi 15 % nákladů. Nové ceny se mohou domlouvat až po žních, ale obávám se, že ani v té době k naplnění ministrovy prognózy snížení ceny rohlíku nedojde. Dál totiž vyroste inflace a nastane problém ne s cenou energie, ale aby vůbec byla, aby vůbec pekárny měly topné médium, to je plyn a elektřinu.

Vysokou inflaci zdůvodnil ministr tím, že u nás „zemědělci vyšroubovali ceny nahoru. Potřebovali si pokrýt náklady, takže zkoušeli, co trh snese,“ uvedl. Totéž prý dělají potravináři a obchodníci. Co na jeho slova říkáte?

Na mě to dělá dojem, že milému panu ministrovi teče do bot a uchyluje se k nesmyslným útokům na svůj resort. Řekl bych, že takový přístup ministra zemědělství je v rámci EU ojedinělý. Ojedinělý je i přístup naší vlády, která drsný růst cen potravin neřeší. Sousední Německo už 3 měsíce kompenzuje zvýšené ceny energie v potravinářství. Všem a bez ohledu na velikost. Vedle Německa pomáhá dalších 23 zemí EU. Česká vláda je tedy jednou ze tří, které se to jakoby netýká! Přitom jde o naprostou prioritu – potravinovou bezpečnost země. Analýzy a signály premiéra, provokace a dehonestace zemědělců a potravinářů ministrem Nekulou onu prioritu nezajistí a směrují zemědělce k odporu a na nizozemskou trajektorii. A samozřejmě, zemědělec není ten na konci potravinové vertikály, který určuje ceny. Ty určuje, spíše diktuje globalizovaný trh s několika obchodními řetězci. Zemědělec je na začátku a chce-li vyrobit, musí akceptovat vstupní náklady – například extrémní cenu hnojiv, kdy třeba ledek šel z loňské srpnové ceny 6500 Kč za tunu průběžně měsíc po měsíci až na 15 000 Kč za tunu na konci roku, aby v tomto roce vystoupal až 16 500 Kč v dubnu a květnu! Nakonec tyto extrémní ceny pocítili i zahrádkáři. Takže, pane ministře, ne že zemědělci zkoušejí, co trh snese, ale pohnojit musí a vstupní náklady do svých cen zdaleka nepromítli. Podobné to je totiž i s naftou, jejíž cena se zdvojnásobila, a tak bych mohl pokračovat.

Podle Nekulových slov markety preferují místní zemědělskou produkci, ale pokud to budou čeští potravináři a zemědělci přehánět se svými zisky, ve finále budou méně prodejní než zahraniční dodavatelé. Z vaší zkušenosti bývalého prezidenta Agrární komory, je to opravdu tak, že markety preferují českou produkci?

Obchodní řetězce jsou v rukou zahraničního kapitálu a ten naopak preferuje produkci ve svých domovských zemích, například německou, francouzskou, italskou atd. Konkrétně v Německu mají systém „5D“ standardů, jejichž cílem je upřednostnit místní, tedy německou produkci. U hospodářského zvířete jde o dodržení následujících pěti podmínek, které se musí stát, realizovat, v Německu:

narození,
chov (odchov),
výkrm,
porážka,
zpracování.

To znamená tak, aby veškerá produkce byla zajištěna na německém území a německý občan měl garanci místní produkce. Takto tam nyní zavádí čím dál víc potravinových řetězců toto „5D“ pravidlo pro prodej masa a masných výrobků.

Jako první zavedl tento systém začátkem letošního roku řetězec Lidl, po něm se přidal Aldi a koncern REWE, do kterého patří Billa a Penny Market!

Do konce tohoto roku mají mít zavedeny standardy „5D“ všechny obchodní řetězce na území Německa!

U nás nic takového není a nikdy nebylo, takže pan ministr mluví úplně z cesty a proti vlastním zemědělcům a potravinářům. Navíc je asi jasné, že takto dostanou němečtí chovatelé a zpracovatelé vyšší výkupní ceny než kdyby byl trh zasypán vepřovým masem třeba přebytky ze Španělska.

Takže, pane ministře Nekulo, vy vůbec nevíte, co melete a čeští agrárníci si kladou otázku, kterou vězte, že slyším stále častěji – děláte to schválně anebo jste opravdu tak „málo chytrý“ (řečeno kulantně, oni to říkají trošku jinak).

Už několikrát jsme se bavili o nové strategii v zemědělství, kdy ministerstvo rozhodlo přerozdělit dotace tak, že více než dříve podpoří malé podnikatele. Velcí ale vysvětlují, že by to mohlo mít neblahé dopady na produkci. Ministr právě ale ve zmíněném rozhovoru uvedl, že křik, že na tom budou ti větší špatně, nebere vážně. A že prý nikdo nemůže říct, že za ministra Nekuly se zemědělství nedařilo. Jak už jsem ale řekl, od řady zemědělců a potravinářů z mnohých míst zaznívá něco jiného.

Budu stručný. Už z předešlých mých odpovědí čtenář pochopil, že pana ministra Nekulu nelze brát vážně. Trpí hlubokou neznalostí zemědělství a jeho přírodních zákonitostí. Trpí nemocí, kterou bych, ač medicínské znalosti nemaje, diagnostikoval jako narcisismus a trpí, abych tak řekl, sebechválou do zásoby. On totiž v rozhovoru v Deníku 29. července řekl doslova: „Nikdo nemůže říct, že za ministra Nekuly se zemědělství nedařilo. Naopak se mu daří extrémně dobře.“ To přece nemůže o sobě říct člověk, který dělá ministra 14 dní i s cestou, jak se lidově říká, to zkrátka o něm vypovídá víc než několikastránkové rozjásané rozhovory s pečlivě naaranžovanými portrétními fotografiemi. Trošku té křesťanské pokory, je ministr za KDU-ČSL, by mu opravdu neškodilo. S takovým Josefem Luxem, rovněž KDU-ČSL, se to nedá srovnat.

Dojde tedy na slova prezidenta Agrární komory Doležala, podle kterého v důsledku vládní politiky hrozí nedostatek vajec, zeleniny, ovoce, ale i vepřového masa? A kdy to dle vašeho názoru pocítíme?

Ano, dojde. Byl jsem 9 let prezidentem Agrární komory, tedy vím, jak to chodí, jak se s vládou jedná, čemu lze věřit a čemu ne. Toto téma je pro mne citlivé a nechci přilévat olej do ohně, na druhé straně jsem zvyklý mluvit přímo, a tak řeknu jenom jedno – škoda že k tomuto závěru došel pan prezident Doležal až po fiasku Lucerny … S Fialou a Nekulou přece nelze nic dojednat jednáním. Ty metody musí být bohužel jiné. Omlouvám se, ale dál k tomu nechci mluvit.

No právě, asi před dvěma měsíci se zemědělci sešli v pražské Lucerně. Tato akce ale neměla velké výsledky ze strany Ministerstva zemědělství, je to tak?

Je, a aby tomu čtenáři rozuměli, musím být konkrétní. Akce byla koncipovaná jako „setkání zemědělců s členy vlády v Lucerně“ a poté pochod Prahou před Strakovku a tam scénář „pojďme si to říct“. A výsledek? Do Lucerny přišel jediný člen vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a prezident Agrární komory ve svém úvodním vystoupení nepřítomného ministra zemědělství Nekulu pochválil, že v podstatě dělá, co může. No a premiér? Ten si s nějakými zemědělci hlavu nelámal, celé to odbyl vzkazem z ČT24, že to organizuje Agrofert a že ho to tudíž nezajímá!
Organizovala to zákonem ustavená Agrární komora ČR, jejímž je Agrofert, který hospodaří na 4 % zemědělské půdy ČR, členem.

Vraťme se ještě k vašemu komentáři, tedy k tomu, co jste uvedl na adresu pana Prouzy. „Třeba i u nás budou nejapnosti a lži páně Prouzy jedním z kamínků, který uvolní lavinu podobnou té v Nizozemí,“ napsal jste. Myslíte, že by mohlo dojít až k takovým protestům, jaké se odehrávají v Holandsku?

K protestům dojde, je to otázka času. Není totiž možné ze strany vlády a potažmo Ministerstva zemědělství pro zemědělství takřka nic nedělat, respektive dělat mnohem méně, než tak činí drtivá většina vlád zemí EU. Navíc zemědělce rozdělovat, štvát proti nim občanskou společnost, při tom se chovat arogantně, urážet a občanům servírovat v provládních médiích vyložené lži. Třeba že zemědělci vyšroubovali cenu obilí a teď se zavírají pekárny, krachují. Potravinářská komora, paní prezidentka Večeřová, uvedla na Seznamu Zprávy, že už to je 5 % pekáren a jmenuje konkrétní příklady. Mezi nimi Litvínovský Japek, který zaměstnával přibližně 150 zaměstnanců. Co z toho vyplývá, když jejich situaci domyslíme? No nic jiného, než že 150 lidí a jejich rodin budou mít negativní vztah k českým zemědělcům, protože pan Prouza a Nekula je označují za příčinu drahoty. Je to lež jako věž, ale to jim vůbec nevadí, protože pan Prouza je známý svým odporem k českým potravinám a ministr Nekula mimo signálů, výzev a bezobsažných invektiv resort řídit neumí. K tomu mu chybí to základní, komunikace se zemědělci.

A co říkáte na to, proč nizozemští zemědělci protestují? Tedy na plány na snížení emisí dusíku, kdy by se měl snížit podíl dobytka asi o třicet procent? Lze podobné „nápady“ očekávat i u nás?

Tak to je výborná otázka, na které lze vysvětlit, kam se české zemědělství dostalo. Patříme už desítky let úrovní chovu krav spolu s Nizozemím, USA, Kanadou, Izraelem ke světové špičce. Průměrná dojivost u nás přesahuje 10 000 kg (litrů) mléka na 1 normovanou laktaci (305 dnů). Přesto produkujeme na 100 hektarů zemědělské půdy 75 000 litrů mléka, kdežto Nizozemci 621 000 litrů mléka! Tedy 11x více. Nebo na stejnou výměru my vyrábíme pouhých 63 tun vepřového masa, Nizozemí 688 tun!

Už jenom z těchto několika statistických čísel je jasné, že nizozemské zemědělství je za hranou únosné intenzity ve vztahu k životnímu prostředí a naše silně pod ní. A zatímco nizozemští farmáři, když jim chtějí produkci omezit, tak blokují dálnice, obchodní centra, obracejí policejní auta a útočí na sídlo ministra zemědělství, tak naši zemědělci na to koukají. Proč to tak je? Protože chybí všeobecně uznávaná agrární vůdčí osobnost a vláda si může dovolit primární sektor, zemědělství, přehlížet. Jsem přesvědčen, že všeho jenom do času a že nás čeká horký podzim – nejenom v zemědělství, všeobecně.

Ing. Jan Veleba
Agrární publicista a člen Klubu 2019