S íránskými generály bych si opravdu nezahrával, varuje poslanec Kobza, znalec této země. Krvavá americká stopa, rozvrat spáchaný protektorem Bremerem

05.01.2020 6:22

ROZHOVOR „Trvám na tom, že se jedná o vraždu, nikoliv cílené zabití a likvidaci teroristy. Je to mimosoudní vražda, naprosto chladná, sprostá vražda,“ říká k americkému raketovému útoku v Bagdádu poslanec za hnutí SPD a místopředseda zahraničního výboru Jiří Kobza. Smrt velitele elitních jednotek Íránu generála Kásima Sulejmáního označil nejen za vraždu, ale také porušení mezinárodního práva. A varuje před nebezpečím, kdy se v pomstě probudí po sunnitech i šíité a Evropa to odnese teroristickými útoky. Zároveň upozornil, že Írán má za sebou sedm let kruté války s Irákem, a tím pádem i velmi zkušené důstojníky, se kterými není radno si zahrávat. V kontextu událostí upozornil na souvislost s americkými volbami. Nepřítele je prý třeba vymyslet, i kdyby ho Američané měli namalovat.

S íránskými generály bych si opravdu nezahrával, varuje poslanec Kobza, znalec této země. Krvavá americká stopa, rozvrat spáchaný protektorem Bremerem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec Jiří Kobza
reklama

Raketový útok ze strany Američanů na letišti v Bagdádu usmrtil velitele elitních jednotek Íránu Kudse generála Kásima Sulejmáního, a při útoku zemřel i zástupce velitele šíitských milic Abú Mahdí Muhandis. Írán vyhrožuje odplatou. Jak celou situaci vidíte vy?

Je nutné, aby situace byla chápána v kontextu, nikoliv vytržená ze souvislostí, protože se jedná o řetěz útoků a odplat, který postupně gradoval. Setkal jsem se s přirovnáním, že generál Sulejmání byl vlastně něco jako šéf Al-Káidy, Talibanu nebo Islámského státu. To není pravda, protože šlo o státního generála legální armády, fungujícího státu, ne nějakého sdružení či spolku teroristů. A samozřejmě v momentě, kdy dojde k cílené vraždě na cizím území, jedná se o jinou ligu.

My v České republice nemáme trest smrti a v hnutí SPD navíc maximálně odmítáme cílené politické vraždy. Jestli se začnou cíleně vraždit důstojníci armád, nastává otázka, koho budou vraždit dalšího. Budou vraždit nepohodlné novináře, budou vraždit nepohodlné politiky? A navíc, mimosoudní vraždy nejsou nic jiného než skutečné vraždy se vším všudy. My tento skutek odsuzujeme jako nebezpečný, velmi protiprávní, došlo k porušení národních práv včetně například suverenity území.

Anketa

Bojíte se Číny?

7%
93%
hlasovalo: 20238 lidí

Kdybych se v budoucnu setkal s přirovnáním, že se jedná o něco jako byl sarajevský atentát, tak můžeme mít k tomuto přirovnání určitě opodstatnění, protože skutečně šlo o oficiálního představitele určité státní moci. Navíc, ještě jedna věc, Sulejmání byl důležitý jako druhý nejmocnější muž v Íránu... Musíme chápat, že Írán má za sebou sedm let velmi kruté války s Irákem. V té věkové kategorii kolem šedesáti let má mnoho velice zkušených vysokých důstojníků, kteří prošli těmi sedmi lety války. A zahrávat si s těmi lidmi rozhodně není dobrý nápad.

Dnes jsem četl článek o tom, že na mešitu ve městě Qom vyvěsili červený prapor, což znamená, že byla prolita nevinná krev, kterou je potřeba pomstít. A znamená to také, že se řetězec útoků a odplat začíná roztáčet poměrně šílenou rychlostí. Musím přiznat, že z toho mám velmi špatný pocit, protože přeci jenom, Írán není ani Irák, ani Sýrie, ani Saúdská Arábie... Írán je síla – lokální hegemon s vysoce nastavenou morálkou ozbrojených sil. A navíc, íránská povaha je taková, že v případě, kdy na ně někdo zaútočí zvenčí, tak Íránci zapomenou na svoje vlastní rozbroje, vezmou samopaly a půjdou hájit Írán.

Jak vnímáte ono načasování? Co znamenal ten předsilvestrovský útok na ambasádu USA v Bagdádu?

Jak už jsem řekl na začátku, útok na ambasádu by l vyprovokován zase masakrem civilistů, což způsobily americké drony, kde údajně zahynulo dvanáct lidí a Iráčané šli protestovat. Takže útok na civilisty byl vyprovokován předchozím útokem, při němž zahynul nějaký Američan, což bylo zase odplatou za jiný útok. V podstatě je to jako na Sicílii, kdy si rodinné klany vyřizovaly krevní mstu posledních třiceti let. Jde o pokračování řetězce, souvislostí, událostí.

Načasování bych viděl spíše kolem americké volební kampaně prezidenta Donalda Trumpa, protože, co jsem měl zatím možnost vidět v americké zahraniční politice, vždy šlo především o to, kdo bude v Americe prezidentem.

Vy sám jste působil na ambasádě v Íránu. Jaká je současná situace v Iráku 17 let po Husajnovi? A jaký vliv na něj má sousední Írán?

Není úplně správné v tomto problému rozlišovat Irák a Írán, protože je to šíitská oblast a v Iráku jsou dvě svatá města šíitů Nadžáf a Karbalá, které mají pro Šíity nesmírný význam – asi jako Mekka pro sunnity. Navíc je to historická součást staré pontské říše a historické kořeny sahají skutečně velmi daleko. Co se týká vývoje v Iráku samotném po Saddámovi Husajnovi, tak tam Američané samozřejmě zanechali svoji krvavou stopu, protože v první řadě americký protektor Paul Bremer způsobil šílený rozvrat, který tam panuje, tím, že rozpustil iráckou armádu. Všechny důstojníky, všechny vojáky poslal pryč, vyházel ven, a ti najednou neměli jak nakrmit své rodiny. Takže jediný, kdo byl schopný a ochotný zaplatit, byly různé milice. A v podstatě došlo k prvnímu odporu proti Američanům a proti těm, kteří jim pomáhají.

Druhá věc je, že stejně jako po pádu Saddáma Husajna, se i nyní začínají projevovat náboženští vůdci. Velmi ostře se vyslovil ájatolláh Sistání, který je považován za nejdůležitějšího duchovního v Iráku. Stejně tak se objevil pozapomenutý Muktada Sadr, což byl bývalý velitel takzvaných Máhdího milic právě z období těsně po pádu Saddáma Husajna. Aby Íránci uklidnili situaci, tak ho na několik let stáhli na teologická studia do semináře v městě Qom v Íránu. Teď se najednou začal objevovat, začal promlouvat do politiky a staví se do pozice velkého nacionalisty.

Začátkem příštího týdne bude situace velmi zajímavá, protože má zasedat írácký parlament a rozhodovat, jestli Američanům zruší mandát, nebo jim ho ještě nechají. Už nyní se ozývají hlasy, že Američany považují za okupanty.

Jaký vztah k Íránu panuje ze strany Spojených států a Evropské unie?

Co jsem měl možnost sledovat, tak pozice v Íránu chápu v kontextu prezidentských voleb v USA, kdy je nutné mít vnějšího nepřítele, aby se prezident dostal do pozice mírotvorce a zachránce Američanů po celém světě. A ten nepřítel je nutný, i kdyby si ho měli vymyslet a namalovat.

Co se týká Evropské unie, tak tam je přístup velmi dvojaký, protože například o potřebě zrušení zákona o dodávkách do jaderné elektrárny v Búšehru se vedla velká diskuse, a přitom elektrárna už dávno stojí. Nicméně nakonec to bylo zamítnuto, na rozdíl od zemí typu Francie, Velká Británie, Německo, které mají velmi výrazné obchodní zájmy v Íránu, a tak samozřejmě brojí proti všem sankcím tímto směrem.

Pokud jde o naší pozici vůči Íránu... tak se snažíme být turečtější než Turci. Myslím, že to není správné, protože chápu Írán v kontextu našeho odporu proti sunnitskému teroru v Evropě jako přirozenou věc v tomto boji, neboť je to nepřítel našeho nepřítele. Myslím, že naopak vražda generála Sulejmáního může mít poměrně drsný dopad i na Evropu, protože, jak jsem mluvil o červeném praporu na mešitě, může dojít k teroristickým akcím, které nebudou vůbec řízené Íránem, ale rozhodnou se pro ně nějací osamocení vlci, neboť se jedná o výzvu k pomstě nevinně prolité krve.

Spojené státy nyní čelí výhrůžkám ze strany Íránu, že pocítí za svůj čin silné následky. Co očekáváte, že nastane?

Íránci prohlásili, že Američané se mají stáhnout z Iráku, nebo si chystat rakve. V kontextu událostí a zkušeností, které mám, bych toto vyjádření bral velmi vážně.

Samozřejmě chápu, že je zde možnost, že irácký parlament odhlasuje ukončení mandátu Američanů pro pobyt v Iráku a tak poskytne výmluvu, že odcházejí na základě rozhodnutí Iráčanů, nikoliv pod výhrůžkami Íránu. Viděl bych to jako trochu kostrbaté, ale přes to všechno diplomaticky přijatelné řešení v této fázi. Určitě není řešení hnát ozbrojený konflikt na ostří nože, protože íránská armáda – jak jsem řekl – je velmi odhodlaná, s velmi vysokou morálkou – a navíc, oni jsou tam doma posledních šest tisíc let a budou se bránit.

Jde o to, že západní Evropa nyní trpí sunnitským terorismem, protože teroristé, kteří útočí ať už zbraněmi, auty, noži, sekáčky, kyselinami a vším možným, co jim přijde pod ruku, jsou sunnité. A může se stát, že právě na základě vraždy generála Sulejmáního Írán skutečně – trvám na tom, že se jedná o vraždu, nikoliv cílené zabití a likvidaci teroristy, je to mimosoudní vražda, naprosto chladná, sprostá vražda – tak se může stát, že v úsilí po pomstě se probudí šíité a najednou k tomu sunnitskému terorismu, který v Evropě máme, budeme mít i ten šíitský.

To už bude opravdu velmi vážná situace, která může skutečně velmi poškodit svět tak, jak ho známe, a bude to mít dalekosáhlé důsledky. Z toho důvodu jsem napsal na sociální sítí, že je nejvyšší čas, aby česká vláda stáhla čtyřicet vojáků, které máme v Iráku, dokud jsou ještě celí a dokud nedochází k vyostření konfliktu jako takového. Protože to by bylo i dostatečně silným vyjádřením, jak tuto vraždu vnímáme.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šándor o ricinu: Ostuda. Naše ostuda. Naprosto proti logice. Vymysleli jsme si směšný příběh a kolem něj se vyřádila antiruská kampaň

15:10 Šándor o ricinu: Ostuda. Naše ostuda. Naprosto proti logice. Vymysleli jsme si směšný příběh a kolem něj se vyřádila antiruská kampaň

ROZHOVOR Kauza „muž s ricinem“ je českou ostudou, která fatálně poznamenala vztahy s Ruskem. Bez ohl…