Svátky klidu a míru a rozjímání. To se běžně čeká ke konci roku. Je v naší společnosti něco, co nás jitří natolik, že to prostě nejde?

No, přes různá svá kritická vyjádření „nekorektního profesora“ jsem bytostný optimista a myslím si, že vánoční atmosféra na většinu lidí působí pozitivně. Asi ne na všechny, někdo svátky vánoční neslaví a má jen volné dny pro sebe, případně své blízké, ale to je taky pozitivní. Je otázkou, zda ta atmosféra, která na mě určitě působí uklidňujícím dojmem, je schopna utlumit negativní vztahy, případně až nenávist mezi lidmi, ať už v rodině, nebo ve společnosti. Osobně bych byl rád, aby utlumit byla schopná, jenže je otázkou, co nastane po Novém roce. A zda to není pro mnohé jen čas, kdy nejsou tolik vidět a slyšet, a jakmile nastanou všední dny, vše se vrátí do normálních kolejí negativismu.

To, co naší společnosti výrazně chybí, je respekt k názoru druhých, tolerance. Typickým příkladem jsou až nenávistné reakce na sociálních sítích. U počítače je každý hrdina a vypadne z něj mnohé, co by se neodvážil říct do očí.

To, že společnosti chybí respekt a tolerance, se velmi projevuje právě v rovině společenské, politické. Společnost je rozdělena na skupiny, které mají tu svou pravdu, jedinou svatou, bez naprostého respektu k názorům druhých, či ochotě o tom diskutovat. Z toho pak plyne to povětšině šílené označování za -foby či -fily, tak zavádějící, často zcela nesmyslné, až úchylné. A to je to, co naši společnost jitří a co, bohužel, asi nezmění ani klidný čas vánoční. Po něm se to znovu vrátí. Jen se budeme ujišťovat, že nikdo a nic společnost nerozděluje, nebo naopak to či ono rozděluje. Zvykli jsme si škatulkovat lidi s odlišnými názory – dezinformátoři, xenofobové, rasisti a podobně, často na základě jen velmi povrchních znalostí o názorech druhých.