Pane inženýre, zástupci platformy Klub 2019, jehož jste i vy členem, vyzvali v první půlce května k rezignaci ministra zemědělství Nekulu s tím, že je neschopný řešit a vnímat zásadní problémy českého zemědělství. Byla na vaši výzvu nějaká odezva jak ze strany ministra, tak případně i odjinud?
Odezvy byly, bylo jich hodně a docela mě to překvapilo. Co mě ale nepřekvapilo, tak byla nulová reakce ze strany osloveného ministra. S tím jsme počítali, je to uspávací taktika celé Fialovy vlády, která je dříve či později doběhne.
Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
V čem konkrétně vidíte problém ohledně ministra Nekuly?
V jeho nekompetentnosti a výjimečné schopnosti rozdělovat zemědělce. Nejdříve doslova hodil do koše dva roky zpracovávaný Strategický plán Společné zemědělské politiky pro ČR, který byl projednaný se všemi zainteresovanými nevládními organizacemi. Včetně dnes mimo Agrární komoru stojící Asociaci soukromého zemědělství (ASZ), která ministra ovládá s cílem rozbít střední a velké podniky. Ty, které vyrábějí rozhodující množství potravin, které nám po dovozech ještě jsou dovoleny. ASZ, její členové přitom reprezentují do 10 % zemědělské produkce České republiky. Hlavní výrobu u nás dělají střední a velké podniky, a pokud tyto zemědělce Fialova vláda omezí, tak si zakládá na obdobné drama, jakého jsme svědky s proklamovaným zastavením odběru ruského plynu a ropy. Ale s jedním rozdílem, že jíst musí každý z nás každý den a žádná výjimka či přechodné období u potravin možné není.
Vy chcete říct, že v České republice hrozí nedostatek potravin, protože je tady nebude mít kdo vyrábět?
Upřesním. Podmínky, které zde připravuje pro agrární sektor dnešní vláda, jsou mimo realitu a jsou výsledkem lobby nátlakových aktivistů. Pro pochopení dovolte citovat předsedu ASZ pana Šebka k pořadu Otázky Václava Moravce, kde se mluvilo o zemědělství a hosty byl předseda vlády Petr Fiala, ministr zemědělství Nekula a po nich prezident Agrární komory Jan Doležal a tvůrce českého špičkového podniku MADETA Milan Teplý. Ve Forum 24 předseda ASZ píše: „Z této zcela jednostranné debaty také mimoděk vyplynulo to, co platí již dlouhá léta – že Agrární komora neumí a ani nehodlá zastupovat všechny zemědělce a že speciální zákon o této komoře patří zrušit, protože se ukázal, alespoň v zemědělském sektoru, jako zcela zbytečný a kontraproduktivní.“ Tolik předseda ASZ, který zákony ke svým štvavým útokům samozřejmě nepotřebuje, a proto také ASZ z Agrární komory svého času vystoupila.
Realizace vládních kroků poznamenaných takovýmito nátlakovými skupinami a aktivisty bude znamenat další snížení české potravinářské produkce a na druhé straně nahrazení dovozy ze zahraničí. V současné geopolitické situaci to je neuvěřitelný hazard, který ohrožuje samotné kořeny naší státnosti a národní svébytnosti. Strategický plán reformy Společné zemědělské politiky pro ČR, kde vládní pětikoalice nebere v potaz připomínky Agrární komory a jejích členských organizací, znamená extrémní redistributivní platbu v rámci všech zemí EU. Konkrétně to znamená:
– Navýšení platby (redistribuce) na prvních 150 hektarů o 4025 Kč – produkční hospodaření
– Při ekologickém hospodaření na prvních 150 hektarů dosáhne podpora až cca 20 000 Kč na hektar bez povinnosti produkce z této půdy
– Platba od 150 hektarů výš bude jen 1874 Kč na hektar
Stane se vedle ohromného nárůstu administrativy v souvislosti s vytahováním půdy a jejím prodejem investičnímu finančnímu kapitálu včetně zahraničního to, že fungující zemědělské podniky začnou ztrácet svoji základnu, začnou redukovat především živočišnou výrobu. Zopakuji, že redistributivní platba v nadcházejícím Strategickém plánu je 23 %, v ostatních zemích EU to je 10 %. Sečteno a podtrženo, zemědělská politika dnešní vládní pětikoalice, kterou v případě zemědělství určuje ODS a KDU-ČSL, jde proti zájmům ČR, neřeší potravinovou bezpečnost naší země a už nyní přivodila potravinovou chudobu části populace.
Nejen vy, ale například i emeritní prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek a mnozí další varují, že ČR hrozí problémy v rámci potravinové bezpečnosti i produkce cenově dostupných potravin. Můžete to prosím rozvést?
Potravinovou bezpečnost Česká republika už dávno ztratila. Mimo hovězího masa, mléka a mléčných výrobků a cukru nejsme soběstační v žádné komoditě, tedy finální potravině. Největší pád je u prasat. Oficiální čísla ČSU jsou děsivá, chovatelská základna se prudce snižuje a máme skutečně nakročeno k tomu, že při trvajícím geopolitickém vývoji budeme mít nedostatek vepřového masa. Zemědělských subjektů, které chovají prasata, bráno od roku 2000 zbylo pouhých 18 % – ze 17 153 chovů s celkovým počtem 3,446 milionu prasat je 3104 chovů s 1,51 milionem prasat! Znamená to jediné. Výroba se koncentruje do středních a velkých zemědělských podniků, kterým dnešní vláda ekonomickými nástroji nutí redukovat výrobu, kterou ovšem do malých farem přesunout nelze, nemají na ni kapacitu a v takovém rozsahu ji nejsou schopny převzít. Převezmou samozřejmě výrazně vyšší dotace aniž by musely vyrábět. Odtud termín „těžení dotací“.
No a podobným směrem se ubírá mimo sektoru chovu koní celá živočišná výroba a stejně tak v polní produkci ovoce, zelenina, brambory.
Příklad, co tento vývoj v reálu znamená, kam směřujeme – vepřového masa jsme ještě v roce 2010 vyráběli 5 % nad svou spotřebu. Za jedinou dekádu, za 10 let už dovážíme více než polovinu své spotřeby. Například kamiony 2000 kilometrů ze Španělska. Těžko mně někdo vysvětlí, že to je normální. A obdobně to je se zeleninou, ovocem a dalšími komoditami. Teď dokonce EU rozhodla o zrušení dovozního cla pro zemědělské produkty z Ukrajiny. Třeba pro české ovocnáře či zelináře, pokud se sem tyto produkty za dumpingové ceny dostanou, to bude znamenat další ránu do vazu.
A co je podle vás potřeba udělat, abychom potravinovou bezpečnost a také soběstačnost ČR zase zvýšili, alespoň přibližně tak, jak byla dříve?
Nenastanou-li razantní změny ve vládě, nepřitlačí-li zodpovědné nevládní organizace v čele ze zákona ustavenou Agrární komorou ČR, tak se mimo planých řečí nestane nic a je třeba přikročit k protestům a dát pravdivé informace veřejnosti, na co se má připravit. Z vlády a veřejnoprávních médií se to nedozví. Tento týden, konkrétně 8. června, proběhne protestní shromáždění zemědělců v Lucerně s následným pochodem přes Prahu před Úřad vlády. Jenomže tato vláda, tento ministr zemědělství – Nekula vytažený z klobouku, jak sám sebe nazval – není schopna naše zemědělství řešit a mně z toho vychází jediné. Dříve či později musí skončit, ta nespokojenost lidí je veliká a zasahuje už střední třídu. Stačí se dívat kolem sebe, samozřejmě ne v pražské kavárně.
Psali jsme:
Někteří zemědělci si také před časem stěžovali, že prý s nimi nechce i přes výzvy jednat premiér Fiala. Změnilo se v tomto směru něco? A jak si přístup premiéra vysvětlujete?
Tak on už se snad uvolil jednat s malou skupinkou složenou z Agrární a Hospodářské komory, a pokud mám správné informace, tak si objednal analýzy a za měsíc se prý znovu sejde a pak asi, jak je jeho zvykem, vyšle signály. To je jeho taktika a za tohoto stavu taková jednání nemohou nic přinést.
Petr Fiala si hraje na politika světového významu a doma v hlavním městě v Praze má podělané schody na Hlavním nádraží a nejenom tam. To jaksi nejde dohromady, a to mu nebude bránit, aby se nechystal papeže Františka, se kterým se tento týden setká, přesvědčovat, jak jsme uprchlíky z Ukrajiny skvěle zvládli a že to není na úkor našich lidí. Mnozí jsou to běženci, sociální turisté a výběrčí z bankomatů, zatímco už 20 % českých rodin se dostává na hranici chudoby. A pan Fiala si jezdí po světě, uhlazený a načančaný, naprosto odtržen od reality, trousí svoje moudra, kterým se běžný občan směje. Je to zkrátka politik, kde forma vysoce převažuje nad obsahem. A podle toho také bude vypadat jednání s ním, není schopen vnímat realitu a obávám se, že takové jednání ani nemá žádný smysl.
Když se v těchto dnech podíváme do obchodů v České republice, co říkáte na neustále zvyšování cen i základních potravin? Jak dlouho toto podle vás budou české domácnosti zvládat?
Řekl bych, že užití budoucího času ve vaší otázce už u pětiny domácností nesedí, už teď to nezvládají a po dalším zdražení energií – plyn avizuje ČEZ od července plus 84–86 % a elektrickou energii u nových smluv o desítky procent. Do problémů se dostanou nejen nízkopříjmové kategorie, ale postupně i střední třída a zde se začne akumulovat sociální napětí. Jinak jíst se musí a zvládat to budou za cenu potravinové chudoby – 30 let po listopadu 1989 potravinová chudoba … Neuvěřitelné, nicméně to je realita a zásadní okamžik, zimní topná sezona nás teprve čeká.
Německo prý varuje, že světu hrozí největší hladomor od druhé světové války, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Je podle vás situace v tomto směru až takto vážná a existuje nějaké řešení?
To nevím, chtělo by to uvést autora této prognózy. Ale co vím, co jsem si sám odvodil jsa s oborem detailně obeznámen a nadto schopen základní politické analýzy, tak znovu opakuji závažnou skutečnost: Moje poválečná generace se poprvé stává užaslým divákem dramatu potravinového nedostatku, selhání státu v základní jeho starosti, tj. zajistit potravinovou bezpečnost České republiky. Takže pro naši zemi, která polovinu potravin dováží, situace vážná je.
A nyní k onomu varování Německa. Je to od nich velké pokrytectví, neboť kdo jiný než Německo stál a stojí v čele „zelené lobby“, která prosadila v rámci EU „Zelený úděl“ a likvidaci jaderných a uhelných elektráren. Tam to všechno začalo, válka na Ukrajině to jenom urychlila.
Mluvíme o zvyšování cen potravin, zvyšují se ceny ale de facto všeho. Jak jste sám zmínil, zdražení avizovala v minulých dnech například společnost ČEZ, ostatní prý budou následovat. Mnohým domácnostem z toho jde doslova mráz po zádech. Jak to podle vás zvládnou zemědělci? A jak se toto opět podepíše do dalšího zdražování potravin?
Plyn má být od července zdražen o 84 až 86 %, elektřina u nových odběratelů, nových smluv, o desítky procent.
Vláda, kdyby to byla skutečná a zodpovědná vláda, tak by v této nejisté době měla mít dopadové studie a komunikovat otevřeně s veřejností a připravovat občany na další dopady do jejich peněženek. Pokud se týká zemědělců, tak mají dvě možnosti. Ta první je omezit výrobu se všemi následnými dopady – snížení zaměstnanosti na venkově, redukce stavů hospodářských zvířat, další redukce pěstovaných polních plodin ve prospěch obilí. Ta druhá – ve vztahu k vládě přejít ke krajním prostředkům, aby si toho ráčila všimnout Evropská komise a její instituce, které budou na našem území od července častými hosty. Ony krajní prostředky jsme kdysi viděli a učili se od francouzských zemědělců, a pokud bude arogance moci pokračovat, je třeba se připravit na tuto variantu. Není totiž možné zničit výrobu potravin a pak být totálně v rukou zahraničního velkokapitálu. Jde už o všechno a musím znovu vzpomenout slova mého otce, který od sedmnácti let vedl hospodářství a vštípil mně, že k národu patří jazyk, kultura a půda. A já bych připojil, že ohrožena je půda, česká půda.
Ing. Jan Veleba
agrární publicista a člen Klubu 2019
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
