Spojené státy americké začaly o dodávkách plynu do Evropy vyjednávat s Katarem. Kromě toho se Bílý dům nechal slyšet, že Nord Stream 2, který čeká na spuštění, nebude, pokud Rusko vojensky zasáhne na Ukrajině. Ztratila už Evropa vyjednávací schopnost sama za sebe? Nebo je v pořádku, že za evropské státy mluví americká mocnost?
Který z nedávných lídrů SSSR či Ruské federace byl nejlepší?Anketa
Ptáte se mě na zapeklitosti současné zahraniční politiky, o kterých nemohu vědět víc, než běžný čtenář novin. Což je v současném chaosu strašně málo. Takže s vědomím, že se spíš dělím o dojmy, než abych sděloval zaručené pravdy, začnu asi tím, že pokud Rusko vojensky zasáhne na Ukrajině, bude už celý Nord Stream 2 všem úplně ukradený, protože potenciální producenti i odběratelé budou mít úplně jiné starosti. Nemyslím si ale, že Rusko takzvaně zasáhne na Ukrajině. Okupací dalšího kusu Ukrajiny, ne-li celé Ukrajiny, by jenom zabředlo do potřeby tu zemi spravovat a umravňovat, což zjevně nedokáže vůbec nikdo.
A už vůbec nic by nezískalo válkou se Západem, i kdyby se ji podařilo lokalizovat kamsi na černomořské pobřeží, což by se nejspíš nepodařilo. Uvědomme si, že Rusko momentálně, na rozdíl od západu, neprožívá ekonomickou, společenskou a mravní krizi. Potíží tam mají bezpočet, například v odezvě na probíhající pandemii si s námi mohou podat ruce, ale zdá se, že nepodlehli západnímu blouznění o skoncování s průmyslem, očistné inflaci a klekání před různá nadřazená etnika. No a historie nás učí, že války vyvolávají ty státy či civilizace, které se ocitnou v existenční krizi a chtějí malou špinavou válkou odlákat pozornost obyvatel od domácích problémů – nikoli civilizace a státy, které z existenčních problémů pracně vybředly.
Ale ptala jste se na plyn z Kataru, přeprodávaný obchodníky ze Spojených států. Je samozřejmě šílenství dostávat se do závislosti na Kataru, který byl a možná stále je jedním z nejaktivnějších sponzorů islámské expanze do západních zemí a v době syrské války se – spolu s Tureckem – choval ještě zhůvěřileji než Saúdská Arábie. Ta komedie nádherně odhaluje, jak vážně to různí naši spojenci míní s druhou globalistickou agendou – New Green Dealem, klimatem, ochranou životního prostředí. Obecně platí, že k prostředí nejšetrnější technologie je ta, která vůbec nebyla vyrobena. Naopak nejškodlivější je ta, která byla vyrobena, sežrala spoustu materiálu a energie - přičemž vznikla spousta CO2 a jiných fujtajblů - a nikdy nebyla v provozu. Je to utopená energie, utopené suroviny, z pohledu životního prostředí čistá ztráta.
Václav Havel ve slavném newyorském proslovu zmínil, že demokracie, které spolu obchodují, spolu neválčí. Rusko s Evropou jednoznačně obchodovat chce, díky nataženým trubkám je nákup ruského plynu nejracionálnější volbou. Tím neberu ani nárok Kataru obchodovat, ale podívejte se na mapu: z Kataru třeba do Indie je to kousek, z Kataru kamsi do Nizozemí je to pořádný kus. Naše klimaticky uvědomělé „jelity“ ale budou vozit plyn v tankerech z Kataru do Evropy – no a Rus postaví plynovod do té Indie. Laik žasne, odborník se diví.
Psali jsme:
Německo, do kterého plynovod míří, a například Francie se ve svých vyjádřeních drží zpátky. Francouzský prezident Macron také zmínil „finlandizaci Ukrajiny“ jako jednu z možností, jak napjaté vztahy s Ruskem vyřešit. Byla by to správná cesta?
Nebyl to jen francouzský prezident, ale i prezident český, který s vizí neutrální Ukrajiny přišel o něco dřív. To jen pro pořádek. Jinak je Ukrajina samozřejmě předurčena fungovat jako neutrální či nárazníkový stát. Ten prostor tak fungoval i historicky - nárazník mezi Polsko-litevskou unií a Velkoknížectvím moskevským, nárazník mezi Ruskou a Osmanskou říší… nakonec to slyším i v jeho názvu. Vyplývá to z logiky velmocenské politiky a ze staletých zkušeností politiky ruské. Jaderná velmoc prostě nemůže připustit, aby přímo hraničila s blokem soupeře. Ty dvě země navíc spojují staletí společného vývoje v dobrém i zlém a v lokalitách, jako jsou Krym nebo Oděsa, je každý metr zalit litry krve – ruské i ukrajinské.
Uvědomme si, že neutralita či finlandizace by nemusela být nevýhodná ani pro místní lidi. Finsko za Studené války prosperovalo z obchodu mezi dvěma bloky. Podobně by mohla profitovat Ukrajina, klasická tranzitní země. U nás je sice představa státu jako mostu mezi bloky zdiskreditována Benešovou politikou okolo února 1948, ale Finsko i Rakousko přesně takovými mosty dlouhá desetiletí byly. Úskalím celé úvahy je samozřejmě Krym, protože bez sevastopolské základny přestane být Rusko námořní mocností, jenže ten problém se až do Majdanu v zimě roku 2013 a 2014 uspokojivě zvládal. Rusové tam měli základnu, za kterou Ukrajincům doufám platili, některá zařízení využívaly obě země společně.
Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
Jsou obnovitelné zdroje energií podle vás cestou budoucnosti? A za jakou cenu?
Otázka je komplikovaná už tím, že byste musela specifikovat, co těmi obnovitelnými zdroji myslíme. V naší vyspělé a inteligentní Evropské unii to totiž chodí tak, že obnovitelnost či neobnovitelnost vzniká hlasováním, či přesněji politickým jednáním. Mám na mysli spor o jádro a plyn, které jsou z rozhodnutí Brusele obnovitelné jen dočasně, a ještě nesmí jít o Rusy budované jádro nebo ruský plyn. Štěpka z Kanady či brazilských tropických deštných lesů se zase stane obnovitelnou, když má loď, která ji vykládá někde v Dánsku, příslušné razítko, že se jedná o odpadní štěpku. Pak tady máme obnovitelnou řepku do motorů a kukuřici do bioplynek, které sice pěstujeme za cenu vymrskání půdy, ale což, i ta půda se za pár staletí či tisíciletí obnoví.
Odsunu ale žerty stranou a zopakuji to nejdůležitější, nač bychom v souvislosti s globálním oteplením měli pamatovat. Ono je to totiž tak, že pokud se nám oteplí o stupeň či dva, nebude to pražádná tragédie – o stupeň tepleji je například v Bělehradě, a lidi, zvířata i rostliny tam normálně žijí a rostou. Pokud se naopak splní ty nejpesimičtější scénáře, že už jsme za bodem zlomu a oteplí se kamsi k úrovni tropické Zeměkoule z dob raných třetihor, může nám to být rovněž dost jedno. Jednak to chvíli potrvá a jednak by to bylo takové kataklyzma, že by se podoba světa změnila od základů.
Co nám ale nesmí být jedno, je stará dobrá ochrana diverzity. Té biologické, ale i diverzity hospodářských plodin, domácích zvířat, hospodářských postupů, krajinných typů. Důvodem je, že v pestré a funkční přírodě by organismy na klima nějak reagovaly, přesunuly by své areály, našly by si ve změněném světě své místo. Naopak v ochuzené uniformní krajině, v jaké žijeme dnes, má každá změna dalekosáhlé dopady. Rychle zareagují druhy už nyní hojné - docela dramaticky nám to v minulých letech ukázal třeba lýkožrout smrkový, kdežto ty vzácné se ocitnou v klimatických pastech. Krajina by se tak dále ochuzovala a nakonec by se stala pro člověka neobývatelnou.
Z toho plyne, že žádné řešení klimatických problémů nesmí jít proti ochraně biodiverzity, protože o tu nám musí jít především. Když někde na neobdělávané stráni postavíme 100 hektarů slunečních elektráren, tak tím samozřejmě nijak neochladíme klima – ale můžeme zlikvidovat populace rostlin, včel, ještěrek nebo motýlů, které budou v měnící se přírodě chybět. Nejcennějším ekologickým zdrojem je prostor a cokoli jej neefektivně zabírá, nelze za udržitelné pokládat.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Dalším tématem je elektrická energie. „Ale myslím, že ve finále se tato cesta zajišťování elektřiny pro Česko ukáže být levnější než zdroje, které tady u nás postavíme. Ona ta myšlenka, že budou solární panely na Sahaře a bude se tam vyrábět vodík pro Evropu, není moje, počítá s tím i Evropská komise,“ řekl europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro server seznamzpravy.cz. Energii by podle něj i Česko mohlo získávat z obnovitelných zdrojů i z jiných zemí a prohlásil také, že elektrárny se v Česku v podstatě ekonomicky nevyplatí a lepší by tedy bylo elektřinu dovážet. Co vy na to?
Tady platí navlas stejná úvaha, jako v případě Nord Streamu a takzvané udržitelné sluneční elektrárny na nějaké stráni. Na té Sahaře či ve Středomoří elektrárny dosud nestojí – v Dukovanech či Tušimicích stojí. Představa, že ty stojící zlikvidujeme, abychom jinde postavili nové a ekologičtější, je z kategorie Hitler a Speer se v bunkru oddávali vizím. Tím nepřirovnávám Peksu k ani jednomu z obou vizionářů, ale obávám se, že s nimi sdílí oblibu jistých návykových látek.
Psali jsme:
Prohlásil také, že energie celkově jsou celoevropské téma, a proto musí naše strategie vznikat společně s ostatními. Zároveň víme, že Češi si elektřinu vyrobenou v České republice kupují v Německu, kam ji vyvážejí na prodej. Tím její cena vzroste a obyvatelé ji tak pořizují za násobně větší cenu. Co podle vás dává větší smysl: konat jednotně v rámci celé Evropské unie, nebo zajišťovat svoji soběstačnost?
V dějepise se snad ještě učí, že klasická koloniální impéria – britské, francouzské a další – fungovala tak, že skrze různá cla, importní omezení a podobně nutila koloniální národy nakupovat produkty mateřské země, případně jejich jiných kolonií, dráž, než by bylo k mání na volném trhu. Současně je nutila lacino do mateřské země dodávat jejich vlastní produkty. Ovšem o tom, že by například koloniální Británie dovážela z Indie čaj nebo hedvábí a rovnou by je vozila zpátky do Indie, kde by je prodávala za mnohonásobně vyšší cenu, jsem neslyšel. Tak vynalézaví, jako současná Evropská unie, v koloniálním vykořisťování prostě nebyli.
A je tam ještě jeden rozdíl. Koloniální země klasické éry to vykořisťování prováděly někde v zámoří, kam nebylo moc vidět, odkud se nedalo snadno pašovat a nehrozilo, že se případná chudoba či neklid přelije přes hranice. Kdyby se v 19. století takové Německo chovalo třeba k Dánsku nebo Belgii tak, jako se dnes chová třeba k Česku, ty menší země by neváhaly změnit své spojence, narušit tak křehkou rovnováhu sil, což většinou ústilo do válek mezi evropskými mocnostmi. Brusel či Berlín jsou dnes přesvědčeni, že taková změna tábora není možná a že závislým evropským státům nezbývá, než hrát úlohu kolonizované Indie, Indonésie nebo třeba Irska do nekonečna. Přitom i dnes vidíme třeba na příkladu Maďarska, že změna stran, nebo aspoň hra na více stran, možná je. Proto jsou v Berlíně a Bruselu zrovna z Maďarska tak hysteričtí.
Proč podle vás nedošlo v této věci (nákup české elektřiny z německého trhu) dosud ke změně? Nebylo by to jednoduché řešení, jak snížit účty Čechům? Máme se ptát na tradiční otázku: kdo z toho těží?
Kdo všechno z toho těží, vám z hlavy nepovím, ale povím vám, proč se česká vláda nechová podobně jako vlády maďarská nebo polská, které z té energetické šlamastiky hledají východisko tu snížením daní pro své obyvatele, tu již zmíněnou hrou na dvě strany. To vysvětlení je prosté, současná vláda byla zvolena s radikálně pobruselským či proberlínským - oni tomu říkají prozápadním programem, a tak plní úkol – zbídačit obyvatele tohoto prostoru, učinit je ještě závislejšími na milodarech jménem dotace a navždy zlomit jakékoli zárodky odporu. Je to samozřejmě naprosto stejný úkol, který v našem prostoru kdysi plnil říšský protektor Reinhard Heydrich. Jenže ten namyšlený trouba okolo toho hodně žvanil, chlubil se jmény zatčených a popravených v novinách, naparoval se v uniformě a vůbec provokoval. Dnešní soudruzi vědí, že když budou opatrní, mohou úkol plnit bez větších osobních rizik.
Národ si je zvolil, národ je má. Nic chytřejšího mě k tomu nenapadá.
Fotogalerie: - Polské ceny
Po New Green Dealu je tu Fit for 55, který zakazuje prodej spalovacích motorů do roku 2035 – tedy za třináct let. Je takový plán při cenách elektromobilů reálný?
Při dynamice vývoje nikdo nevíme, co bude za třináct let, ale proč by nebyl reálný? Poslušní a k režimu loajální troubové budou mít své elektromobily, které nebudou dosahovat užitných funkcí dnešních aut, budou své řidiče všelijak špehovat a peskovat, budou je stát spoustu starostí a nervů. No a ti ostatní… dovedu si představit spoustu variant vývoje, od černého trhu s pohonnými hmotami, ještě černějšího trhu s nejrůznějšími výjimkami a cestovními příkazy, až po variantu se snadno viditelnými terči. Spíš si ale myslím, že celý bruselský systém se mnohem dřív zhroutí.
A co ekologická výroba elektroautomobilů? Ať už lithium, likvidace baterií a další problémy, které s sebou nese?
Dovedu pochopit, proč jsou různé větrníky, slunečníky a biomasovníky mylně vydávány za ekologické. Ale u elektromobilů mi uniká i zdroj toho omylu.
Trochu odlehčení na závěr těžších témat: „Lidsky přeji každému z nich, a to i těm opravdu neoblíbeným, hodně štěstí. Politicky či dějinně pak té naší pimprlové bandě přeji, aby se – až na pár výjimek – definitivně historicky znemožnila,“ řekl jste mi v bilančním rozhovoru na otázku, co byste popřál českým politikům do letošního roku. Tak jak jim to zatím jde?
Jsou skvělí, tribuna tleská a porota chválí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
_profil_top.jpg)
