Migranti dobývající se do Polska? Konvička má rázné řešení. Ale bez „islamofilních vítačů“

07.12.2021 18:58 | Rozhovor

„Anglie se s Francií budou hádat, i kdyby jim vládl král Abdulláh a princ Abdalláh, možná si na člunech přes kanál budou posílat zbytky domorodých obyvatel,“ shrnul rázně aktuální dění kolem migrace v Evropě Martin Konvička. Entomolog a aktivista pro ParlamentníListy.cz rovněž popsal, proč skončily námluvy Ruska se Spojenými státy.

Migranti dobývající se do Polska? Konvička má rázné řešení. Ale bez „islamofilních vítačů“
Foto: Daniela Černá
Popisek: Martin Konvička

O čem vypovídá situace s migranty na polsko-běloruské hranici?

Trochu jsem se bál, že se mě budete ptát na Bělorusko, protože abych se přiznal – sleduji tu situaci jen zběžně. Člověk prostě nemůže sledovat vše a pořád dokola se opakující scénář člověka omrzí, což je možná tak trochu cílem různých scénáristů. Takže ve stručnosti: zase vidíme kolony a tábory dětí bez doprovodu v perfektním zimním oblečení a s obligátními chytrými telefony, mezi převahou mužů v nejlepším věku tu a tam i nějaká zazátkovaná žena či dítko s plyšovou hračkou. A zlé polské policisty a vojáky, kteří to nechtějí pustit do své země, a rozhořčenou mezinárodní vítačskou veřejnost.

Jenže situace je přece jen jiná. Nikdo těm chlapíkům posbíraným z celého islámského světa od Maroka po Pákistán a naloženým na letadla z iráckých táborů nějak nevěří, že v uvozovkách prchají před válkou.

Nikde tam dole žádná válka, která by stála za řeč, není, navíc prchání jde poněkud blbě dohromady s leteckou přepravou běloruskými aeroliniemi. Taky si všimněte, že dokud neuhodily mrazy a dokud se pandemická situace ve středoevropských zemích znovu nevyšplhala do katastrofických čísel, plnily ty srdceryvné scény první stránky novin. Už je nějak neplní. Těžko říct, zda se táborníci z Bělověžského pralesa uložili k zimnímu spánku, nebo zda se spořádaně vrátili do nejbližšího hotelu, kde zůstali na krku svému dopravci a hostiteli. Nesleduji to, je mi to dost jedno.

Ostré kritice čelí Alexandr Lukašenko, že podněcoval migranty k cestě do Běloruska a také, že je běloruská armáda pomáhá migrantům dostat se k hranici, případně se pokoušet překonat plot na hranici. Podle některých má Lukašenko tímto reagovat na sankce Evropské unie a jde tedy o pomstu. Jak to vidíte vy?

Nejspíš to tak je, respektive shodují se na tom zprávy ze zdrojů pro-unijních, pro-ruských a dokonce i pro-arabských a pro-tureckých. Takže když si to shrneme, bylo to loni v polovině prázdnin, kdy se v Bělorusku konaly prezidentské volby. Tamní prezidentský matador je samozřejmě vyhrál, ale těsněji než dříve, načež následovaly vlny masových protestů, jež měly všechny znaky takzvaných barevných revolucí známých z Ukrajiny, Kavkazu a dalších oblastí v širším předpolí Ruska. Na straně proti-lukašenkovské - záměrně neříkám demokratické, ale vlastně ani probruselské - opozice se silně angažovaly postkomunistické státy Evropské unie a severoatlantické aliance. Mimo jiné Polsko, Litva, nesměl chybět ani náš čacký senátor Vystrčil. Jenže Lukašenko situaci ustál, na což západ reagoval nejapnými sankcemi, jež postihly mimo jiné běloruského národního dopravce. A někdy v tu dobu, během podzimu, se objevily zprávy, že běloruské aerolinky masově dopravují mladíky z iráckých táborů, což může být kdokoli, od tamních sekularistů přes různé dobrodruhy a vyžírky po ty nejhorší džihádisty, směr Bělorusko a odtud po zemi do Pobaltí a Polska.

Anketa

Chcete Víta Rakušana za prezidenta republiky?

1%
98%
hlasovalo: 28763 lidí
Tady si neodpustím malou odbočku. O běloruských poměrech si netřeba dělat přehnané iluze – je to východní země se vším všudy, s vládnoucím satrapou, nejspíš nijak opulentní životní úrovní, nejspíš nijak velkými perspektivami pro tamní ambiciózní občany. Na druhé straně, všichni jsme viděli, jak dopadla demokratizace následující barevnou revolucí na nedaleké Ukrajině a všichni jsme v posledních pár letech viděli, že slavná západní demokracie zdegenerovala v cynickou lež. Pokusit se strůjci běloruského převratu o totéž před pěti či sedmi lety, když byl ještě západ lákavý a aspoň navenek předstíral fair-play, mohla tamní barevná revoluce uspět. Jenže v létě 2020, poté co kdysi vyspělý západ předváděl světu rasové bouře ve Spojených státech, falšování voleb všude možně, první známky ekonomického propadu a hlavně ostudné nezvládání pandemie v řadě klíčových zemí - kdo ještě pamatuje na Británii, Francii, Itálii a Spojené státy krátce předtím? - prostě pro běžné Bělorusy přestal být lákavou alternativou. Strůjci převratu v Minsku se prostě přepočítali. Nyní by ovšem dopadli ještě hůře.

Lukašenkova pomsta to celé nejspíš je. Druhá věc je, že se mu nejspíš škaredě vrátí. Poláci ty dárečky do země nepustí, maximálně jim zařídí nějaký most do země zaslíbené – německé multikulturní říše – jenže spíš ani to ne, a všichni ti Abdulové a Mustafové zůstanou Lukašenkovi na krku. Pokud si dědek myslí, že je hravě zvládne, tak při tom samoděržaví v Minsku skutečně zestárnul, nesledoval, co umí islámská komunita v takříkajíc imunitně naivní zemi. Běloruské blondýnky jsou jistě pohlednější, než německé soudružky srovnatelného věku. Na nějaký způsob, jak v Bělorusku provozovat vyděračství, lupičství, kuplířství, obchod s drogami a další oblíbené kratochvíle nebohých mohamedánských běženců, ti kluci jistě též přijdou. Když nad tím vlastně přemýšlím, vůbec bych se na jejich místě do Polska či Německa nehrnul. Bělorusko je pole neorané, bez konkurence již zavedených gangů a s obrovskými možnostmi. Škoda, že na Lukašenkovu nejapnou pomstu doplatí běžní Bělorusové a Bělorusky, ale tak to chodí, že prostí lidé dostávají rány za blbost svých vůdců.  

V loňském roce se do podobné situace dostalo Řecko, kdy se snažily tisíce migrantů dostat do země z Turecka. Tehdy Evropská unie finančně podpořila Turecko a kritizovala Řecko za přístup k migrantům. Nyní má podporu Bruselu Polsko a kritizováno je Bělorusko. Dají se tyto události srovnávat? V čem ano a v čem nikoliv?

Srovnávat se dají vnější projevy – snědí kluci v civilu proti klukům v uniformách, zadrátované hranice, lidské štíty, zápalné láhve, vodní děla. Vůbec se naopak nedají srovnávat motivace hlavních aktérů. Turecký fűhrer Erdogan se netajil a netají svým přesvědčením o islámské nadřazenosti ani svou touhou znovu vybudovat velké Turecko, kam kromě středoasijských turkických národů zahrnuje i pravoslavné země balkánské, samozřejmě včetně Řecka. Řek a Turek, to je oheň a voda, ti druzí těm prvním kdysi zničili velkou a mocnou civilizaci, na 400 let z nich udělali porobený národ s poměry takovými, že heydrichiáda proti tomu bylo vítězství pravdy a lásky.

Dění na řecko-turecké hranici na jaře 2020 byla jednou z Erdoganových provokací, při níž se pokusil využít dostatku lidské síly - měl různé lágry plné vražedné svoloče ze blízkovýchodních bojišť všeho druhu - a oslabení evropských zemí včetně Řecka nastupující epidemií covidu. Důraz je na slově pokusil. Pokud by Řecko povolilo, vnesl by do země, kterou nenávidí, trochu toho chaosu a zmaru. Což se počítá. Pokud by nepovolilo Řecko, ale Berlín nebo Brusel, získal by nějaké výpalné. Což se počítá taky. Asi nepočítal s tím, že Řecko nepovolí, Berlín s Bruselí budou hrát mrtvého brouka a invazní hordy hromadně zchvátí kašlíček podpořený průplachem jejich tábořišť z bulharských přehrad proti proudu řeky Evros, které se v Bulharsku říká Marica. Erdogan prostě vyslal hordy, které měl na svém území, aby zničil nenáviděnou zemi. Lukašenko si ke své pomstě hordy musel přivézt, přičemž si nemyslím, že by vůči Polsku či Německu plánoval cosi jako územní zábor. Erdogan by rád expandoval, Lukašenko dětinsky škodí.

Nyní už bývalá německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zasáhl a Bělorusko ovlivnil. Udělal, nebo udělá to Putin?

Netuším, co udělá Putin, ale nedivil bych se, kdyby nepodnikl vůbec nic. Musíme si totiž uvědomit, že z hlediska Ruska námluvy se západem skončily a nikoli z ruské strany. Když se podíváme na vývoj posledních zhruba deseti let takříkajíc z Kremlu, vidíme ze západního směru jen jednu provokaci či nepřátelský akt za druhým – na Ukrajině, v Sýrii, na Kavkaze, ale i v politickém dění menších středoevropských států, kde sice Rusy nemusejí mít rádi, ale které, chtě nechtě, sdílely s Ruskem kus jeho moderní historie. Myslím samozřejmě Česko se zbouranou sochou maršála Koněva, nařvaným tlustoprdem z Řeporyjí, opakovaně zmiňovaným blbem Vystrčilem, a samozřejmě Vrběticemi. Ale nemyslím jen Česko, podobné provokace se dějí i jinde.

A vedle toho falšované volby, vrcholní politici sestřelováni nikým nevolenými prokurátory, naprosto patafyzická energetická politika, hospodářský propad, prostě rozval na všech stranách. Když sedíte za okny kremelské pracovny a vaším osudem je vládnout Rusku a Rusům, tak se šílenci z blízkého zahraničí nechcete mít nic společného – jsou toxičtí. A nyní nenarážím na covid, se kterým mají v Rusku úplně stejné problémy, jaké mají Češi, Slováci, Poláci nebo Rakušané - a svádějí to na práci západních dezinformátorů podobně, jako to naši pitomci svádějí na práci dezinformátorů ruských. Máte prostě svých starostí dost a to poslední, co vás napadne, je plést se do vztahů Bělorusko – Polsko pro krásné oči pomatené báby z Berlína.

Jaké by podle vás bylo ideální řešení situace?

Normálně ty lidi naložit zpátky do letadel a odvézt je tam, odkud jsem je naložil. Jenže už vidím Iráčany, pokud byli dovezeni z Iráku, jak takovému nákladu dovolí přistát.

Pak je tu několik řešení, na která je zakázáno byť jen pomyslet, a nakonec je tu varianta, která v letech 2015 až 2016 tak strašně iritovala mezinárodní vítačstvo, až jsme na ni všichni zapomněli – přitom je humánní, proveditelná, racionální a pragmatická. Ty lidi třídit! Normálně si je proklepnout, což jde, ne že ne, vyšetřit jejich minulost, vazby, cíle. Ono je totiž opravdu možné, že jsou mezi nimi osoby naprosto sekulární, islámskou nauku odmítající, možná dokonce tajní ateisté, křesťané a podobně. Dost takových prý je mezi Kurdy. Takovým lidem bychom měli pomoci, o zbytek … se není důvod strachovat. Nemyslím si, že těch žádaných a integrovatelných bude v těch davech mnoho, ale nějací tam budou. To třídění by ovšem nesměli provádět islámofilní vítači, ale někdo úplně jiný. A nikdy k tomu nedojde, takže vinou vítačů budou trpět i nevinní.  

Také se mluví o tom, že současná krize na hranicích pomáhá Polsku odvrátit pozornost od zákazu potratů a dalších kontroverzních kroků tamní vlády. Může to tak být?

Ono to tak samozřejmě je, ale nesmíme si představovat, že by si polští konzervativci ty migrující hordy nějak objednali, aby prosadili svou agendu. Spíše si to představme tak, že objektivně a mimo polskou kontrolu nastala situace, kterou část tamních politických kruhů využívá jako maskování. Obdobnou situaci přece známe s covidem. Ta pandemie zde je, její nezvládnutí nás ještě bude velice bolet, ale cynické kruhy v Bruseli i jinde ji zneužívají k prosazení různých agend, zejména těch okolo klimatické hysterie a likvidace evropského průmyslu.

Ze strany polských protipotratářů pak vidím fanatismus velice podobný tomu, který vidíme u západoevropských greténů. Obě skupiny vnímají svou agendu jako záležitost skoro posvátnou, které obětují pragmatické vidění situace, schopnost kompromisu. Tak, jako greténismus odrazuje spoustu jinak sympatických lidí od starosti o životní prostředí a ochranu přírody, tak protipotratářství žene spousty polské mládeže, která by jinak byla vcelku vlastenecká a rozumně konzervativní, do probruselského a vítačského tábora. Prostě blbost, kam se člověk podívá. 

Vztahy začínají být kvůli migrantům napjaté i mezi Francií a Velkou Británií. Británie obviňuje Francii ze selhání, protože na ostrovy putuje přes Lamanšský průliv rekordní počet migrantů, Francie zase Británii, že dostatečně nebojuje proti ilegální práci, za kterou tam migranti míří. Mezi zeměmi se nedávno utopilo 27 lidí, což není neobvyklý případ. Obě země zatím nejsou schopny najít dohodu, dokonce se ani sejít na jednání. Jak je možné, že to dospělo až do bodu, kdy se zástupci států nesejdou u jednoho stolu? A jak z toho ven?

Anglie a Francie byly zavilými nepřáteli, či spíše žárlivými konkurenty po většinu svých dějin - od časů Viléma Dobyvatele po Napoleonské války. Takže nyní, po odchodu Británie z Evropské unie, se jenom vrátily prastaré animozity. Třetí možnost, zdá se, ty dva národy nemají v historické paměti. Přiznejme si ale, že vzájemné triumfování skrze utopené migranty je krásnou metaforou umírající atlantické civilizace. Vždyť ve slavnějších dobách si Angličané a Francouzi své spory vyřizovali skrz šiky červenokabátníků a eskadry řadových lodí! Na to už nemají, jsou ekonomicky na huntě, dlužno dodat, že Anglie víc, nevládnou ani svým vlastním městům, z žen jejich nižších vrstev je řezivo pro nové pány. Cesta ven z toho nejspíš není. Podle mě se ty dvě entity nedohodnou, ani když v Anglii bude vládnout král Abdulláh a ve Francii princ Abdalláh. Budou po sobě štěkat dál, možná si na člunech přes kanál budou posílat zbytky domorodých obyvatel.

Britské ministerstvo plánuje upravit zákony tak, aby měli migranti, kteří připluli na malém člunu, mnohem nižší možnost žádat a získat o azyl. Je tohle cesta?

No jistě, takže chudák, který se zmohl sotva na malý člun, bude mít zákaz, zatímco blízkovýchodní šejchové, byznysmeni, mafiáni a náboženští učenci, kteří připlují na jachtách, přiletí tryskáči nebo se připlaví ve výsadkových plavidlech, zákaz mít nebudou. Degenerované národy mívají degenerované nápady. Co my s tím?

Už od počátku migrační krize v roce 2015 volají někteří po ochraně vnějších hranic fyzicky – stavbou ostnatého plotu například - takový vidíme nyní na polských hranicích. Jiní zase chtějí řešit problém v zemích, kde migrace vzniká. Jak by oba způsoby podle vás fungovaly či fungují?

Ten první funguje, jak ukázalo Orábovo Maďarsko, Mitsotakisovo Řecko, nejnověji Polsko. O tom druhém se žvaní, a to žvanění je tím legračnější, čím hlouběji se Evropa propadá do nicoty epidemiologické, vědecké, technické, energetické, hospodářské, vojenské, duchovní. Řešit problém tam, kde vzniká, jsme mohli po staletí na ostřích bodáků, ve zhruba padesátých až osmdesátých letech příkladem a finanční silou, do roku 2001 bombardéry, ale museli bychom být důslední, no a po Věžácích a Arabském jaru a Kábulu 2021 si tam, kde migrace vzniká, můžeme možná tak trhnout nohou. Ale mohli bychom zavřít Sorose a další, až zčernaj. To zas jo. Ale nějak na to nemáme koule. 

Jak moc podle vás ovlivní migraci do Evropy současná situace v Afghánistánu?

Obrovsky. Především jsme si tady dárečky dovezli en massé (hromadně, pozn. red.), a tím obešli maďarsko-srbsko-chorvatskou obrannou čáru. Navíc jich přibyla pořádná parta v Albánii, kterou, nerad to říkám, tím pádem čeká libanonizace – ti Afghoši se stanou Palestínci Albánie. A Bosna - tam ale jdou za svými -  je překladištěm afghánské kedry pro zbytek vyspělého západu. Slovy maršála Koněva při seznámení s operační situací před Duklou: Eto budět borděl.

V Evropském parlamentu proběhla debata o vytvoření nových legislativních kanálů pro pracovní migraci do sedmadvacítky. Proti se staví Maďarsko, které se obává přílivu nevzdělaných migrantů do Evropské unie a je spíše pro podporu rodin v zemi. Evropská unie se s migrací potýká šest let. Jak se její přístup změnil, vyvinul, přehodnotil za celou tu dobu?

Tady bych zopakoval již citovaná slova maršála Koněva.

Nová německá vláda - sociální demokraté, Zelení a FDP uvedli v koaliční smlouvě, že chtějí z Evropské unie udělat federální stát. Tamní předseda sociální demokracie Martin Schulz na sjezdu strany v Berlíně řekl, že by měla vzniknout evropská ústavní smlouva, která vytvoří federální Evropu. Kdo s ní bude nesouhlasit, měl by z Bruselu odejít. Co si o takovém nápadu myslíte?

Myslet si mohu ledacos, ale pravdou je, že pokud přibližně jednou za století někdo jako zmíněný Koněv nevykoná přehlídku vítězných sborů po Unter den Linden, jsou naši severozápadní sousedé poněkud neklidní. A je úplně jedno, zda se jmenují Hans a Hilda, nebo Hasan a Ajša.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A už tunel. Pozor. Docent soudí, že chytil vládu za ruku

10:51 A už tunel. Pozor. Docent soudí, že chytil vládu za ruku

„Tak velký rozpor v programovém prohlášení dosud nikdy nebyl!“ Vysokoškolský pedagog docent Radim Va…