Václav Havel že chtěl povolit hanobení prezidenta? Ono to bylo úplně jinak, dokládá ústavní právník. A pokud jde o svobodu slova...

19.11.2016 9:57

ROZHOVOR Poslanecký návrh zavést nový trestný čin hanobení prezidenta republiky vyvolal značný rozruch. Mnozí politici se proti němu ostře ohradili, stejně jako veřejné osobnosti, z nichž některé okamžitě začaly testovat, jak by na ně úprava mohla dopadnout. V rachotu pobouření se poněkud zapomnělo na to, že se jedná o legitimní zákonodárnou iniciativu skupiny poslanců. ParlamentníListy.cz tedy oslovily ústavního právníka Zdeňka Koudelku, aby tento návrh rozebral z pohledu trestního práva i celého právního systému.

Václav Havel že chtěl povolit hanobení prezidenta? Ono to bylo úplně jinak, dokládá ústavní právník. A pokud jde o svobodu slova...
Foto: Lucie Štěchová
Popisek: Demonstrace 17.11.2016 na Václavském náměstí

Anketa

Je správné, že skupina 64 poslanců podala návrh trestající hanobení prezidenta republiky?

80%
hlasovalo: 13644 lidí

V týdnu se objevil návrh skupiny poslanců na novelu trestního zákoníku, kterou má být zaveden trestný čin hanobení prezidenta republiky. Jak na vás návrh působí?

Hanobení hlavy státu u nás bylo trestné od pradávna až do roku 1997. Některé státy chrání hlavu státu i před slovními útoky jakožto symbol státu. Útok na hlavu státu je vnímán jako útok na stát. Proto je cílem protistátních skupin atentát na hlavu státu. Původně bylo trestné i hanobení vlády, Parlamentu a Ústavního soudu. Prezident republiky Václav Havel roku 1993 navrhl zrušit hanobení vlády, Parlamentu a Ústavního soudu pro neústavnost, čemuž Ústavní soud 12. 4. 1994 vyhověl. Ovšem hned následující paragraf trestního zákona trestající hanobení prezidenta Václavu Havlu nevadil. Zrušil jej až Parlament v roce 1997. Tedy lze takovou úpravu mít a lze žít bez ní. Jde o volbu každého státu.

Předkladatelé vymezili v důvodové zprávě jako účel tohoto návrhu kultivaci veřejné debaty a ochranu instituce hlavy státu. Je podle vás trestní právo vhodným nástrojem pro dosahování takových cílů? A jaké jiné nástroje se, pokud mají poslanci ambici kultivovat veřejnou debatu, nabízejí?

Jde o spor dvou hodnot – svobody slova a ochrany státu, jehož je hlava státu symbolem. Žádná hodnota v právu není absolutní a záleží na Parlamentu, které hodnotě dá s ohledem na okolnosti v zákonodárné činnosti přednost. Trestní právo není určeno ke kultivaci čehokoliv, ani veřejné debaty. Nicméně i dnes je svoboda slova omezována. Trestná je pomluva a hanobení skupiny osob z důvodů rasových, národních, náboženských, politických. Takže hanobení je trestné již dnes. Jestli bude rozšířena trestnost hanobení i na hlavu státu, je otázkou politické volby Parlamentu.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal prezentoval názor, že „Nová rekodifikace je založena na přesvědčení, že ochranu demokratického státního a společenského zřízení, práv a svobod jednotlivců a ochranu jejich života, zdraví a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech v souladu s pomocnou (subsidiární) úlohou trestního práva v právním řádu a ve společnosti“. Do jaké míry je podle vás tedy tento návrh slučitelný s celkovou filozofií trestního zákoníku?

Při přijímání nového trestního zákoníku v roce 2009 jeho autor a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a dřívější ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tvrdili, že jde o ideový rozchod s předchozím trestním zákonem kladoucím důraz na ochranu státu. Nový trestní zákoník měl prioritně chránit život, zdraví a svobodu lidí a trestat útoky na tyto hodnoty. Skutečnost je však jiná. Jako bylo dříve socialistickou prokuraturou prioritně stíhané rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a poškozování státu světové socialistické soustavy, dnes je to korupce a ohrožení finančních zájmů Evropské unie. Někteří toho využívají pro medializaci jako nástroj v kariérním postupu. Vzpomeňme na přihrání kauzy Rath Nejvyšším státním zastupitelstvím nepříslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, kde se zviditelnila Lenka Bradáčová, která se následně stala vrchní státní zástupkyní v Praze. V demokratickém právním státě však nemá být trestní řízení medializováno primárně jako nástroj něčí kariéry.

V tomto směru se někteří dovolávají právnické zásady ultima ratio. Můžete čtenářům tuto zásadu objasnit?

Jde o zásadu, že trestní právo se uplatní až jako poslední prostředek ochrany práva. Táto zásada je však porušována. Jednak zákonodárcem samým, který podléhá volání po trestnosti něčeho, co se mediálně jeví jako problém. Ovšem též lidé dávají trestní oznámení ve věcech, které jsou pokračováním politického boje či obchodních sporů a fakticky nejde o trestní věci.

Jaký máte obecně názor na trestné činy spáchané slovem? Jaké společenské zájmy by měly být chráněny tak intenzivně, aby to ospravedlňovalo omezení svobody vyjadřování?

Jsem zastáncem svobody slova. Systémové by bylo zrušení všech slovních trestných činů. To, co je u nás trestné, je jinde dovoleno – například v USA či v Británii. Pokud však jsou u nás slovní trestné činy, je obtížné říci, že ‚to určitě ano‘ a ‚toto určitě ne‘. Pak rozhoduje Parlament jako demokraticky zvolený zákonodárce.

Návrh byl předložen v rámci poslanecké iniciativy během legislativního procesu. Často se spekuluje o odborných kvalitách tohoto „poslaneckého kutilství“. Když odhlédneme od tohoto konkrétního případu, jaká je v české legislativě s těmito poslaneckými zásahy zkušenost?

Jsem zastánce skutečné demokracie. Tedy, že parlament není jen poslušným schvalovatelem vládních návrhů. Tak to dělaly parlamenty v totalitních dobách. Dnes jsou poslanci skutečnými nositeli zákonodárné moci. Jsme parlamentní – a ne vládní – demokracie.

Již se objevily spekulace, jak by se soudy případně vypořádaly s případem, kdy by verbální útok směřoval výhradně na osobu, která prezidentský úřad vykonává nebo vykonávala. Bylo by podle vás v takovém případě možné položit rovnítko mezi úřad a jeho vykonavatele (a tedy stíhat jakýkoliv útok na vykonavatele jako útok na úřad), nebo by bylo třeba osobu od instituce oddělovat? Zcela laicky řečeno, znamená z hlediska práva „prezident je vůl“ totéž co „Zeman je vůl“?

To tvrzení je nepravdivé, neboť Miloš Zeman má nejméně dvě děti, o nichž se ví. Činnost prezidenta se nedá omezit jen na výčet jeho ústavních či zákonných působností. Je významným politickým a obecně veřejným činitelem. K výkladu pojmu – jednání spojené s výkonem funkce prezidenta – se vyjádřil roku 1992 československý Ústavní soud v Brně slovy: „Vymezení veškerých činností, které spadají do kompetence hlavy státu, nelze enumerativně provést. Ústavní a jiné zákonné předpisy nepokrývají veškeré aktivity, které tvoří a mohou tvořit náplň funkce prezidenta jakožto hlavy státu… Z postavení prezidenta jakožto hlavy státu tedy plyne, že jeho jednání je nutno posuzovat jinak, než kdyby je učinil jiný občan… Vzhledem k tomu, že náš právní řád nedává přesnou odpověď na to, co vše tvoří náplň funkce prezidenta, je nutno v těch případech, kdy vzniká pochybnost, vykládat jeho jednání tak, že je činí jakožto hlava státu. Na něj je totiž takto objektivně pohlíženo veřejností, on sám má větší odpovědnost politickou i morální a s ohledem na to je třeba mu poskytovat i zvýšenou ochranu. Tento závěr samozřejmě neplatí absolutně, nicméně pokud by měl být v takových případech konstatován opačný závěr, tj. že prezident nejednal jako hlava státu, muselo by se to ze všech okolností případů spolehlivě dovodit.“

Na závěr si dejme konkrétní případ. Textař Jiří Dědeček 17. listopadu na Václavském náměstí na pódiu před několika tisícovkami lidí zarecitoval do mikrofonu báseň: „Sedí prase na Hradě, libuje si v úřadě. Je to prase veselé – na duchu i na cele“. Pokud byste měl tento skutek podle dnes platné právní úpravy kvalifikovat z hlediska trestního či přestupkového práva, jak byste jej posoudil?

V úvahu přichází trestný čin pomluvy a přestupek proti občanskému soužití.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Politický a marketingový poradce: ČSSD nabízela lidem šunt a dělá z lidí blbce. Národ Sobotku a Kalouska nenáviděl a Babiš je těchto nepřátel zbavil. Přijde revoluce, která nebude sametová

17:45 Politický a marketingový poradce: ČSSD nabízela lidem šunt a dělá z lidí blbce. Národ Sobotku a Kalouska nenáviděl a Babiš je těchto nepřátel zbavil. Přijde revoluce, která nebude sametová

ROZHOVOR „ČSSD i TOP 09 nabízely lidem něco, o co nejen že nestojí, ale co dokonce pokládají za nepř…