Válka Ruska s NATO? Generál Šedivý ukázal, co může nastat a co ne

25.01.2024 11:34 | Rozhovor

„Modernizace armády se zanedbávala řadu let. Armáda měla tak málo peněz, že spousta projektů zůstala nedokončena,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Také jsme s ním rozebrali různé možné varianty rozšíření ukrajinského bojiště.

Válka Ruska s NATO? Generál Šedivý ukázal, co může nastat a co ne
Foto: archiv
Popisek: Ing. Jiří Šedivý, armádní generál v záloze, bývalý náčelník Generálního štábu AČR, expert na bezpečnost a krizový management VŠ CEVRO Institut

Putin prý chystá eskalaci v Pobaltí. Je to vážné?

Anketa

Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?

hlasovalo: 31269 lidí

Je potřeba přesně vědět, z jakých předpokladů vychází takové analýzy. To nevíme. Může jít o spekulaci vycházející z toho, že nebude fungovat článek pět Severoatlantické smlouvy. Na stole je i úvaha, že Rusko bude používat metody hybridní války. Například se bude snažit narušovat jednotu společnosti v místech, kde žijí ruské menšiny, což jsou právě Pobaltské země. Tyhle možnosti jsou brány v úvahu. Nicméně se na takové závěry musíme dívat s určitým nadhledem a vzít v úvahu i další okolnosti. Extrémní varianta, kterou uvádí německý deník Bild, podle mě dnes není úplně aktuální. Je třeba se zamyslet nad opravdovým stavem ruské armády a ekonomiky a dostaneme reálnější pohled.

S tím se ruku v ruce objevují obavy, že ani útok na Pobaltí by neznamenal automaticky zásah NATO...

Severoatlantická aliance by na to podle mě zareagovala. Každý stát a armáda v obranné strategii přemýšlejí o všech variantách, od nejmírnějších působení nepřítele na svou zemi až po nejhorší scénáře. Myslím si, že počítat s tím, že nebude uplatňován článek pět washingtonské smlouvy anebo, že odejdou USA z NATO, je jednou z variant uvažování, ale v realitě podle mého názoru k ničemu takovému nedojde. Kdyby tedy byl napaden jeden ze států NATO, tak jsem vnitřně přesvědčený, že Severoatlantická aliance bude fungovat podle smlouvy.

Je ale třeba také říct, že Rusko se může zaměřit na nečleny Severoatlantické aliance. Jako o jednom z takových států se hovoří o Moldavsku. Ale nejen to. Samozřejmě že je v nebezpečí většina takových bývalých států Sovětského svazu.

Minulý rok jsem byl v Podněstří, separatistické části Moldavska pod patronátem Kremlu. Tam Rusům část obyvatelstva věří, takže by šlo o vhodné předmostí k útoku na Evropskou unii...

Buďme si vědomi toho, jaká je síla vojsk, která tam jsou. Je to skanzen. Po rozpadu SSSR tam zůstala stará veteš a Podněstří má samo o sobě sílu mizivou. Rusové ani v současnosti nemají na to, aby tam přesunuli nějaká rozsáhlá vojska. Jiná situce by nastala, kdyby se Rusům při nadcházející jarní ofenzivě, kterou všichni čekáme, podařilo prorazit ukrajinskou obranu.

Ostatně Rusové takovou variantu podle vyjádření Medveděva předpokládají. Ten prohlásil, že ofenziva by měla znamenat ovládnutí těch čtyř oblastí, o které Rusko v první řadě usiluje. Jednou z nich je Cherson. To znamená, že by Rusové zase museli překonat Dněpr a ovládnout pravobřežní část Chersonské oblasti. Kdyby se jim toto podařilo a dostali se až k Oděse, tak by se jižním okrajem mohli dostat do Podněstří.

Nicméně jde o hypotetickou variantu, která se mimochodem už jednou Rusům nepovedla. V roce 2014 se jim nepovedlo zaktivizovat proruskou komunitu v Oděse, proto také město zůstalo nedotčeno těmi zelenými mužíčky, jak tomu bylo na Krymu. Ostatně se jim to nepovedlo ani nyní, kdy pokus o vysazení jejich námořníků také ztroskotal. Je to však mnohem pravděpodobnější, než že by masivně vojensky zaútočili na některý ze států NATO.

Do jaké míry jsou pro Rusko důležité dodávky zbraní ze Severní Koreje?

Severní Korea jako ruský spojenec. V současné době saturuje nedostatek dělostřelecké munice, raket a možná nějakých raketových komponentů. Je to důležité, protože i když Rusové část výroby převedli na válečnou, tak nejsou schopni nahradit ztráty z Ukrajiny. Na to potřebují spojence jako Korejskou lidově demokratickou republiku (KLDR) a Írán. Ten jim zase dodává bezpilotní prostředky i raketové komponenty. Skrytě to dělá i Čína a některé další státy. Ano, Rusko potřebuje spojence.

Jak hrozivé by mohlo být v tomto ohledu mnohem těsnější spojenectví s Čínou?

Jde o širší problém. Pořád se díváme a jsme upřeni na Ukrajinu a ruskou agresi. Ale jako Evropané moc nebereme v úvahu fakt, že ve světě existuje řada jiných závažných konfliktů. Je zřejmé, že válka Izraele proti Hamásu odpoutává pozornost USA od Ukrajiny. Ten konflikt se ostatně rozšířil až do Jemenu, který Američané a Britové bombardovali. Postupně se do toho zapojuje Írán. To je další citlivé téma, které je potřeba hodnotit v širších souvislostech i třeba vzhledem k Ukrajině. Například z toho pohledu, že negativně ovlivňuje pomoc Ukrajině, kterou by jí mohly západní státy, především USA, poskytovat.

Anketa

Bude Donald Trump v listopadu zvolen prezidentem USA?

89%
6%
hlasovalo: 26570 lidí

Čína se dnes připravuje na válku s USA. Pro ni je hlavní připojení Tchaj-wanu k pevninské Číně. To přece říká Si Ťin-pching otevřeně. A Američané musí být na takovou válku také připraveni. Uvědomme si, že za takového tlaku je jen otázkou času, kdy se Rusko s Čínou stanou otevřeně válečnou koalicí. Čína uznání ruské agrese sice nepřiznává, ale když se chtěli Ukrajinci setkat v Davosu s čínskou delegací, tak ta to nepřijala. Jde o jasné potvrzení, že Číně je bližší v tomto konfliktu Rusko než Ukrajina.

Navíc vojenská podpora Ukrajiny hodně slábne. Co s tím?

To je velký problém. Maďarský premiér Orbán de facto blokuje pomoc Evropské unie Ukrajině. Existují i jiné cesty, ale ty budou založeny na bilaterálních vztazích než na unijním základě. To se asi nezlepší. Také jsou v poslední době slyšet ohledně toho dost tvrdá vyjádření slovenského premiéra Fica. Ten se proti Ukrajině hodně vymezil. Německo je sice hlavním tahounem pomoci Ukrajině v Evropě, ale Francie či Itálie v tom dost zaostávají.

Ostatně německý ministerský předseda Scholz si na to už stěžoval. Tento trend je nebezpečný a množství materiálu, které mohlo být Ukrajině rychle dodáno, je téměř vyčerpáno. A státy, které Ukrajině stále pomáhají, už musí spousty zbraní, munice a jiného vojenského materiálu dávat ze skladů svých armád anebo dokonce vyrábět. To jsou obrovské náklady a Evropa není z hlediska ekonomiky v úplně nejlepším stavu. Němci zejména.

Navíc USA mají svůj vnitřní problém. Republikáni poukazují na to, že nemají vyřešený obrovský migrační tlak z Mexika na americké hranice. A proto tam dochází k politickým konfliktům.

Ministryně obrany Jana Černochová stále opakuje, že Evropa už je ve válce. Je tomu opravdu tak?

To jsou politická vyjádření, která zvýrazňují některé vládní postoje. Když se na to dívám jako voják, tak válka je proti jinému státu vyhlašována parlamentem. Je to taková alegorie stavu, který je vážný a stává se nebezpečným.

Jsou to sice vyjádření dosti expresivní, ale Rusové už provedli svůj útok na českém území. To komando, co operovalo ve Vrběticích, byli ruští vojenští zpravodajci, kteří podléhají tamnímu generálnímu štábu. To byl vojenský útok. Rusové se chovají nepřátelsky i k České republice a obávat by se měla celá Evropa, nejen ta střední a východní.

Tuzemská armáda v modernizaci hodně zaostává. Pomůže jí vůbec to razantní navýšení rozpočtu na obranu?

Modernizace armády se zanedbávala řadu let. Armáda měla tak málo peněz, že spousta projektů zůstala nedokončena. Teprve nyní se třeba dozbrojuje brigáda rychlého nasazení, u níž se začalo s modernizací v roce 2006. Není dokončeno přezbrojení ručních zbraní na jednotné útočné pušky BREN2. Mnoho projektů se odsunulo. To je také otázka nadzvukových letadel, které jsme si pouze pronajímali. Dodnes není armáda přezbrojena v segmentu ženijního vojska a rot i útvarů aktivních záloh určených k teritoriální obraně. To všechno jsou strategické věci, které je třeba rychle změnit.

Stínový premiér ANO Karel Havlíček prohlásil, že se současné velké peníze vkládané do armády efektivně nevynaloží. Co vy na to?

Dnes máme de facto za sebou rozhodnutí o nákupu nadzvukových letadel, což je hlavní. Protivzdušná obrana jsou rakety a radary, a předpokládá se, že budou dodávány z Izraele. Modernizace sedmé motorizované brigády je v chodu. Dnes většina projektů běží nebo je nastartována. Samozřejmě že vždycky existují problémy při výběrovém řízení. Měli bychom se věnovat mnohem více pořizování vojenského materiálu a složitějších systémů z tuzemských zdrojů, abychom pomohli českému zbrojnímu průmyslu. Tedy od firem, které tady sídlí a platí daně. Jinak opravdu nevidím důvod, že by armáda nemohla svůj modernizační program splnit tak, jak si naplánovala.

Jak vnímáte kritiku, že čtyřiadvacet letounů F-35 Česko ani plnohodnotně nevyužije?

Existuje silná lobby, která preferuje odkup Gripenů. Je třeba to říct otevřeně. Česká republika by měla dostat F-35 v modernizované podobě, takže jejich životnost by měla být zachována. Ta letadla budou mnoho let do budoucnosti pokrokem. Armáda by ale, pravda, měla říct, jak a na co je bude používat, ale i jak budou zařazeny do systému NATO. To se pořádně neřeklo, a proto ty pochybnosti. Řada věcí je utajovaných, ale řada věcí se dá říct zcela otevřeně.

Anketa

Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?

94%
hlasovalo: 57770 lidí

Většinu vojenských nákupů provázela kritika jejich předraženosti či nesmyslnosti. Posledním případem jsou údajně předražené kulomety MINIMI za 1,5 miliardy korun, kvůli němuž se dostalo Ministerstvo obrany dokonce do exekuce. Jde o mediální zveličování či opravdový problém?

Je třeba, aby tyto věci ministerstvo smysluplně vysvětlovalo. Nákupy se musejí zdůvodnit. Podle mě to ale dělá. Spoustu věcí však nelze zveřejnit, protože je řada z nich utajovaná. Dát všechny informace veřejnosti znamená dát je i nepříteli, což je třeba chápat. Ostatně dnes je kulomet možná levnější než spousta zařízení, která jsou k němu dodávána. To by ministerstvo vysvětlit mohlo. Nicméně kauzu kulometů podrobně neznám, takže nemohu sloužit. Je třeba mít odborníky na správných místech.

Přestože je mnoho věcí technizovaných, pořád je velmi důležitý živý voják. Armádě chybí lidé, nábory se zpomalují, je očekáván pokles zájmu o vstup do jejích řad. Jak by se to dalo řešit?

Armáda má dnes cíl 30 000 lidí v roce 2030, ale nábor se opravdu zpomaluje. Máte pravdu. Ministerstvo musí najít způsob, jak lidi do armády přitáhnout. Vojenská služba je poměrně velmi náročná, a pokud se nebude společnost o vojáky starat, tak to bude špatné. Zůstanou ti skalní, kteří službu považují za své poslání, ale důležité bude chování lidí, kteří to mají jako zaměstnání. Pokud uvidí, že někde vydělají stejné peníze za menší úsilí, tak odejdou. Je třeba pořád hledat způsoby, jak je do armády přitáhnout a udržet. Jde o zdokonalení systému náboru, aby třeba byly podporovány i rodiny vojáků. Je to složité a bude to ještě složitější. Tomuhle by se však neměla věnovat jen ministryně obrany, ale celé vedení státu. Jde přece o jeden z pilířů státní  moci.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jan Rychetský

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Tak, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseŠiroko , 25.01.2024 12:27:39
Proboha, ušetřete nás té pohádky o ruských agentech ve Vrběticích. Tam byl prokazatelně nejdřív požár a teprve potom následoval výbuch. A co čert nechtěl, zrovna den před tím tam přijel na návštěvu majitel firmy a dal zaměstnancům na příští den volno. Další výbuch následoval až za skoro dva měsíce. Tu nálož tam prý taky nechali Čuk a Gek. Sice je tam nikdo nikdy neviděl, ale to prý není důležité. Po tom prvním výbuchu proběhlo v areálů rozsáhlé vyšetřování, ale ta druhá nálož jim jaksi unikla. Prý jí vyšetřovatelé přehlídli a zaměstnanci si jí taky nevšimli. Tak určitě.

|  22 |  0

Další články z rubriky

20 let v EU. Jenže ta se zvrhla. Reformovat? Nejde

18:00 20 let v EU. Jenže ta se zvrhla. Reformovat? Nejde

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ – U data 1. května bude v kalendáři díky nynějším zákonodárcům nově uve…