V jakém stavu je naše země po posledních sto letech? V čem jsme lepší a v čem jsme naopak zaspali?

Po sto letech máme za sebou pochopitelně řadu pozitivních i řadu negativních období, která za sebou zanechala nějakou stopu. Pozitivní je, že byť jsme prošli určitým obdobím komunistického režimu, tak jsme se z něj přeci jen dostali a Česká republika obecně je na vzestupné trajektorii nejen po ekonomické stránce, jak se často vysvětluje, ale také společensky se mění. A dnes patříme mezi standardní demokracie, byť máme své problémy, a to je podle mne stejné i v jiných státech. To je to pozitivní.

Negativní je, že jsme v některých oblastech nedokázali navázat na úspěchy období před druhou světovou válkou. Já jako voják se zpravidla upínám ke zbrojní výrobě a schopnosti vyrábět zbraně na špičkové úrovni. Tady jsme se podřídili sovětskému diktátu a řadu technologií, které jsme měli, a zároveň možnosti vyvíjet a vyrábět velmi kvalitní zbraně, které za sebou táhnou kvalitu pro ostatní segmenty průmyslu v civilní sféře, jsme ztratili a ztratili jsme tempo. Mám dojem, že je velmi těžké v současné době dohnat deficit, který jsme získali v období od roku 1948 do roku 1989.

Je známo, že Československo bývalo na předních místech v rámci rozvoje ve světě. Je tedy malá šance, že bychom této pozice znovu dosáhli?