V těchto dnech si připomínáme 20 let od vstupu ČR do NATO. Při té příležitosti padla na přetřes opět otázka ohledně bombardování tehdejší Jugoslávie v roce 1999. Jak vy tuto událost po tolika letech dnes hodnotíte? Prezident Zeman v rozhovoru pro ČTK uvedl, že schválení aliančního bombardování českou vládou považuje s odstupem za chybu. Bývalý prezident Havel tehdy „proslul“ výrokem o „humanitárním“ bombardování….
Být členem nějaké vojenské aliance je v novodobých dějinách asi naším národním osudem. Nejprve jsme byli více než tři desetiletí součástí Varšavské smlouvy s nepřítelem na západě, nyní jsme 20 let v NATO, jehož nepřátelé, respektive jeden hlavní – Rusko – leží opačným směrem. Pokud jde o Jugoslávii, tak po bitvě je každý generál, včetně našeho pana prezidenta. V té době byl předsedou vlády, takže se pod to také svým způsobem musel podepsat. A výrok humanitární bombardování považuji za, mírně řečeno, nešťastný. Bombardování není humanitární nikdy, obzvlášť, když to odnese civilní obyvatelstvo.
Můžeme oněch dvacet let v NATO hodnotit jako přínos? Měli bychom v rámci Aliance být aktivnější – například v Afghánistánu?
Vezmu to z opačného konce. Za studené války byly karty jasně rozdané a bipolárnost světa a závody ve zbrojení mezi Východem a Západem nás možná zachránily před světovou válkou číslo tři. Byť párkrát mělo lidstvo namále. Po rozpadu Sovětského svazu se staly USA jasným světovým hegemonem a vědomy si své vojenské síly hýbaly s figurkami na šachovnici světa především z pohledu svých vlastních zájmů. Vzpomeňme třeba válku v Iráku kvůli domnělým zbraním hromadného ničení. NATO jim k tomu pod jejich taktovkou samozřejmě přispívalo. A Afghánistán? Afghánci nejsou zvyklí na rozkazování velmocí a navzdory válce trvající několik desítek let se nikdy nesklonili před okupací. Platilo to svého času pro britské impérium, pak SSSR a nyní i pro USA, tedy i NATO. Situaci tam sebevětší vojenská aktivita určitě nevyřeší. Najít ale recept na stabilizaci této rozvrácené země bude velmi, velmi složité.
Americký prezident Donald Trump velmi důrazně upozornil evropské členské státy NATO, že neplní, co slíbily – totiž přispívat na obranu 2 % HDP. Česká republika je nyní na pouhých 1,11 % HDP. Je to naše ostuda? A měli bychom se na 2 % dostat co nejrychleji, nebo je lepší postupovat pomalu?
Je třeba si říci, kdo má hlavní prospěch ze zbrojení. Jsou to především privátní korporace vyrábějící zbraně a ty někde odvádějí daně. To, že daně ze zbrojení jsou mimo jiné odváděny v USA, že vše tak trochu souvisí s dominancí dolaru, může mít spojitost i s výroky prezidenta Donalda Trumpa. Tím ale nezpochybňuji příspěvky na obranu ČR.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Když odbočíme od NATO, Donald Trump vyzval evropské státy, aby vzaly zpět svých 800 občanů, umístěných v kurdských věznicích, jinak je nechá propustit jim navzdory. Jedná se o džihádisty, kteří v minulých letech odešli bojovat po boku IS do Sýrie a byli zajati. Ve svých domovských státech by měli džihádisté zřejmě stejně skončit za mřížemi nebo u soudu, i tak se ale k jejich přijetí staví mnohé státy negativně. Například Británie už vzkázala, že o návrat džihádistů, byť svých vlastních občanů, nestojí, stejný postoj zaujímá i Rakousko. Jak tuto situaci řešit?
Jedná se samozřejmě o vysokou mezinárodní politickou hru mezi Amerikou a Evropou, do jejíhož zákulisí absolutně nevidím. Tudíž mi ji ani vlastně nepřísluší komentovat. Nicméně si myslím, že v případě migrační krize mělo právě NATO sehrát významnou roli a pomoci evropské státy před touto „invazí“ uchránit. Bohužel, tvářilo se a tváří, že to jde zcela mimo něj. Jak velkou roli v tom opět sehrál hegemon této aliance, USA, lze opět jen těžko odhadovat. Stačí ale jen vzít v potaz, že Amerika se migrantům snaží všemožně bránit včetně stavění zdí na hranicích s Mexikem. Ale Evropa je tady, bohužel, jako by nezajímala.
Psali jsme:
Mimochodem, jak se má podle vás Evropa zachovat k uprchlíkům, migrantům, kteří sem přišli v letech 2015 a 2016? Mají se vrátit domů, nebo by zde měli zůstat? Jsou nebo je podle vás naděje, že pro evropskou společnost budou jednou přínosem?
Mělo by Česko usilovat o převoz pašeračky Terezy Hlůškové z Pákistánu do vězení u nás?Anketa
Francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu vyzval členské státy EU prostřednictvím dopisu v médiích i na stránkách Elysejského paláce k „obrodě Unie“. Co podle vás Emmanuela Macrona k takovémuto kroku vedlo?
S panem prezidentem Macronem musím naprosto souhlasit s tím, že se musí Evropská unie obrodit. Zejména by se měla omezit nadměrná byrokracie.
Tento rok si připomínáme třicet let od sametové revoluce, a tak se v tomto směru více vzpomíná, hodnotí, bilancuje… Mluví se o roku 1989 i o „divokých devadesátkách“. Nejinak to bylo i v nedávném rozhovoru Michaela Kocába pro XTV, kde se mluvilo mimo jiné o tom, jak je možné, že na 300 komunistických poslanců zvedlo ruku pro Václava Havla a kooptovalo nové poslance do Národního shromáždění. Jak si to s odstupem třiceti let vysvětlit?
V roce 1989 mi bylo nějakých 17 let, takže co se kolem mě děje, jsem si už docela dokázal uvědomit. To, že padl komunistický režim, bylo jistě velmi pozitivní, nicméně bez perestrojky a vlády Michaila Gorbačova v SSSR by se to asi nestalo. To, že plná náměstí v listopadu volala po odchodu komunistů, kterými byl pak následně Václav Havel zvolen prezidentem, lze dnes již považovat za historický paradox.
Kocáb také zalitoval, že komunisté nebyli postaveni mimo zákon tak jako třeba v Německu nacisté. Bylo by takové opatření namístě? A nejedná se o poněkud pozdní nářky?
Na podobné nářky je v dnešní době opravdu pozdě. Navíc si myslím, že by 17. listopad 1989 měli zhodnotit historici. A to až s delším odstupem času. Prostě až k této převratné historické události získají patřičný nadhled. Možná právě z toho pak vyplyne, zda měla být tehdejší KSČ zakázána, či byl pro její nepostavení do ilegality nějaký důvod. Srovnání mezi nacisty v Německu a komunisty v bývalém Československu pak právě z historického hlediska považuji za trochu nepatřičné. My se ale momentálně pojďme raději dívat kupředu.
Dobře, když se tedy dostaneme zpátky do současnosti, ministryně financí Alena Schillerová se dostala do křížku s premiérem Andrejem Babišem kvůli svému návrhu, aby stát zrušil platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Babiš to rezolutně odmítá. Co si o návrhu Schillerové myslíte? Je to dobrá myšlenka?
Je zjevné, že státu dochází dech a začínají chybět prostředky na sliby vlády Andreje Babiše.
Odprostíme-li se od toho, zda je, nebo není toto dobrý nápad, co návrh Schillerové podle vás značí? Dochází peníze a vláda hledá další zdroje?
Státní rozpočet byl ke konci února ve schodku necelých 20 miliard korun, přitom v minulém roce byl v přebytku 26 miliard. Co stojí za oním zhoršením? Jednoznačně hlavně nárůst výdajů státu. Bohužel se jedná o nejhorší únorový výsledek za posledních osm let. Na to je třeba nějak reagovat, a to asi souvisí i s úspornými návrhy paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na sjezdu ČSSD zopakovala svůj záměr zvednout penze seniorům o 900 korun, odmítavému postoji Andreje Babiše navzdory. Důchodci mají dnes 38 % průměrné mzdy. „I za Kalouska měli senioři více,“ uvedla Maláčová. Je to opodstatněný návrh? A je na místě v době, kdy se mluví o tom, že by mohla přijít hospodářská krize?
No vidíte, najednou se ukazuje, jak dobře uměl Miroslav Kalousek hospodařit (smích). Ale vážně, myslím, že si naši senioři zaslouží penzi, která jim zajistí slušnou životní úroveň. Prostory pro úspory jsou určitě někde jinde. Třeba zbytečně štědrý systém dávek pro lidi, kterým se pracovat nechce, by určitě zasloužil zrevidovat.
Mají podle vás pravdu ti, kteří tvrdí, že bohaté firmy neplatí zdaleka takové daně, jak by měly? A co daňová zátěž střední třídy, je adekvátní, nebo je průměrný občan obírán příliš?
Jak chcete rozlišovat mezi bohatou a chudou firmou? Systém musí být spravedlivý pro všechny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
