Článek byl převzat z Profilu Bc. Břetislav Prchal - Preventivní útoky: Když strach poráží mezinárodní právo

Historie ukazuje, že „preventivní“ války (Irák 2003, Německo 1941) často vedou k destabilizaci. Charta OSN povoluje sílu v sebeobraně nebo mandátem. Podpora českého premiéra pro izraelský preventivní úder proti Íránu vyvolává vážné otázky. Nechci hodnotit, kdo je v izraelsko-íránském konfliktu "vinen" – obě strany mají krvavé účty. Důležitější je princip: Má vůbec nějaký stát právo udeřit první jen proto, že se možná někdy v budoucnu cítí ohrožen?

Minulost varuje: "Prevence" jako cesta k chaosu

Příkladů je dost. V roce 2003 USA zničily Irák kvůli údajným zbraním hromadného ničení, které se nikdy nenašly. Výsledek? Statisíce mrtvých a region v plamenech. Stejně tak Hitlerův útok na SSSR v roce 1941 byl vydáván za "preventivní" – ve skutečnosti šlo o čistou agresi.

Pokud dnes přijmeme, že státy mohou útočit "jen pro jistotu", kde je pak hranice? Může pak Rusko napadnout Ukrajinu, protože "by mohla vstoupit do NATO"? Může Čína obsadit Tchaj-wan, protože "by mohl vyhlásit nezávislost"?