Jak byste coby vládní zmocněnec hodnotil vzájemnou spolupráci s představiteli kabinetu? Ministři problematická místa sice navštěvují, ale má to nějaký efekt?
Byl bych rád, kdyby spolupráce se členy vlády byla lepší, intenzivnější a efektivnější, ale celkově ji hodnotím jako dobrou. Některé věci, které mohou pomoct regionům, se mi podařilo prosadit a některé ne. Například jsme společně s krajskými tripartitami přesvědčili vládu, že Moravskoslezský, Ústecký i Karlovarský kraj mají dlouhodobé problémy, které vlastními silami a zdroji nemohou vyřešit. Potřebují pomoc státu v mnohem větší míře než ostatní regiony a potřebují také jasnou dlouhodobou strategii. Proběhlo výjezdní jednání vlády v Moravskoslezském (loni v červenci) a Ústeckém kraji (loni v říjnu). Výsledkem je mimo jiné usnesení vlády, které odstartovalo přípravy strategie restrukturalizace a opatření pro strukturálně postižené regiony, na kterých se teď intenzivně pracuje na úrovni ministerstev i regionů. Návštěvy ministrů samy o sobě samozřejmě nestačí, ministři se tak seznámí osobně s problémy, to je dobře, ale pak musí následovat další kroky. Sliby a úsměvy – to je málo.
Co obecně z pohledu stabilizace situace v krajích považujete aktuálně za nejdůležitější?
Nejde jen o stabilizaci, máme vyšší cíl a tím je rozvoj. Ale pro strukturálně postižené regiony je aktuálně nutné hlavně dokončit proces restrukturalizace. To znamená, musíme vytvořit podmínky, které usnadní hospodářské změny nebo odstranit bariéry, které jim brání. Od počátku mojí role vládního zmocněnce se zaměřuji prioritně na udržení či vznik pracovních míst a obecně podporu podnikání. Potvrdilo se mi, že je potřeba podpořit růst produktivity a výkonnosti soukromých podniků, usnadnit jejich transformaci, změnit počet a úspěšnost soukromých podniků na domácích a zejména zahraničních trzích. S tím souvisí i vytváření podmínek, které rozvoj firem co nejvíce usnadní a přilákají nové subjekty z České republiky i ze zahraničí. S tím ovšem souvisí také kvalita infrastruktury, vědecko-výzkumného potenciálu a pracovní síly, ve kterých právě Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj zaostávají.
Zdůraznila jsem obecně, jelikož aktuálním problémem Moravskoslezského kraje je uzavření Dolu Paskov. Jak jste spokojen s výslednou dohodou mezi vládou, krajem, tripartitou a společností OKD o poskytnutí provozního úvěru?
Předně je potřeba připomenout, že Důl Paskov řešíme už od roku 2013, a kdyby se podařilo dotáhnout do konce dohodu, kterou jsme tehdy ve vládě připravili, pravděpodobně by společnost OKD dnes v insolvenci nebyla, útlum Dolu Paskov by probíhal podle plánu a všichni lidé by věděli, kdy a za jakých podmínek budou odcházet. Já jsem byl zastáncem myšlenky, že bychom neměli dopustit krach OKD, ale spolupracovat na dohodě všech zainteresovaných stran, včetně majitelů OKD a státu, která zajistí postupný a řízený útlum dolů. To se nepodařilo a dnes jsme v situaci, kdy musíme čekat, jak efektivní a průchodnou cestu připraví manažeři OKD ve spolupráci s insolvenčním správcem. Poskytnutí provozního úvěru podniku jsme společně s krajskou tripartitou prosazovali, čili jsem rád, že se podařilo, ale to situaci pouze zklidnilo, nikoliv vyřešilo.
Jak se vy sám v celé situaci angažujete a snažíte se horníkům pomoci?
Věnoval jsem a věnuji OKD hodně času, protože to považuji za důležité a obávám se vážných dopadů na region, které stále hrozí. Už v roce 2013 jsem inicioval ustavení krizového štábu, který se později transformoval do krajské tripartity. Na každém zasedání tripartity se snažíme společně hledat řešení a posíláme návrhy vládě. Scházím se s manažery i odboráři OKD a účastním se pracovní skupiny předsedy vlády pro OKD. Netajím se tím, že bych si představoval intenzivnější spolupráci a hlavně viditelné výsledky, ale na druhé straně je pravdou, že jde o složité téma a žádné jednoduché řešení neexistuje. Doufám, že alespoň kolem Dolu Paskov bude brzy jasněji, protože stávající situace nikomu neprospívá. Také bych byl rád, kdyby vedení OKD nežádalo o prodloužení termínu na přípravu plánu reorganizace.
Psali jsme:
Mezi horníky na Ostravsku a Mostecku panuje určitá animozita. Horníci ze severních Čech si stěžují, že jsou oproti těm ostravským znevýhodňováni. Vnímáte tento problém? A jak, pokud vůbec, se ho snažíte řešit?
Ano, objevují se tyto názory. Je logické, že horníci ze severních Čech nechtějí, aby se na ně zapomnělo. Ale nemyslím si, že by je někdo znevýhodňoval. Situace na Ostravsku a Karvinsku je v mnoha ohledech složitější a především podmínky dobývání jsou tady náročnější. Těžko se to v Ústeckém kraji vysvětluje, ale to je realita.
Funkce zmocněnce tu historicky byla zastoupena. Obnovila ji ale až Zemanova úřednická vláda, v níž jste vy sám zastával post ministra průmyslu a obchodu. Tehdy se vedly diskuse o potřebnosti funkce vládního zmocněnce. V čem vidíte její hlavní přínos? Došlo za poslední tři roky k nějaké pozitivní změně?
Potřeba vzešla z krajů, to nebyl nápad vlády. Potřebnost dokazují i statistiky. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj zaostávají v řadě parametrů, které charakterizují sociální a ekonomickou situaci regionů. Mají nejen vysokou nezaměstnanost, ale také nejnižší intenzitu podnikatelské aktivity, nižší ekonomickou výkonnost i dynamiku vzniku nových podniků všeho druhu a zaostávají za průměrem ČR také v hodnotě přímých zahraničních investic na jednoho obyvatele. Samozřejmě je otázkou, jestli by roli zmocněnce neměly zastávat samy kraje a bojovat v Praze za lepší podmínky. To je na rozhodnutí vlády, jestli zmocněnce chce a potřebuje nebo ne. Já si myslím, že se ledacos podařilo změnit. Za hlavní úspěch, jak už jsem popsal v první odpovědi, považuji změnu přístupu vlády k problémovým regionům a přípravu strategie restrukturalizace krajů.
Jak se snažíte cílit na studenty tak, aby rostl jejich zájem o technické vzdělávání, a aby přibývali tolik potřební kvalifikovaní zaměstnanci?
Přesvědčit mladé lidi a jejich rodiče, že technické vzdělání má význam a budoucnost, je dlouhodobá záležitost. My jsme si sami hodně zničili, především v oblasti učňovského školství, a dopustili jsme snížení prestiže technických povolání a řemesel. Dnes za to tvrdě platíme a firmy mají velké problémy se sháněním lidí. Musíme tedy především změnit myšlení lidí a motivovat je k technickému vzdělání a práci v daném oboru. Pořádali jsme nedávno konferenci na toto téma a tam se ukázalo se, že úspěšnost technického vzdělávání je závislá na dvou hlavních faktorech. Je potřeba začít už v raném věku a vést děti k technice, zručnosti, tvořivosti, logickému myšlení a týmové práci už ve školkách. Druhým faktorem je kontinuita. Technické vzdělání by mělo mít posloupnost a systém a samozřejmě také oporu v zákonech, aby školy i firmy měly chuť spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Musíme tedy řešit nedostatek techniků systémově i novými nápady.
Psali jsme:
Prioritním tématem pro vládního zmocněnce je i budování infrastruktury. Dálnice D8 ale není stále dokončena, chybějí potřebné obchvaty v krajích, nemluvě o investicích do oprav silnic nižší třídy. V čem zde spočívala a spočívá vaše úloha a do jaké míry jste spokojen se současným stavem?
Dálnice D8 je stěžejní, velmi usnadní a zefektivní cestování po středních a severních Čechách, což je důležité nejen pro lidi, ale také pro firmy a jejich podnikání. Proto jsem se i já angažoval v otázce urychlení dostavby. Od loňského podzimu je ustavena moje zástupkyně pro Ústecký a Karlovarský kraj a ta má možnost vyjednávat, upozorňovat a podávat návrhy. Termín dokončení dálnice se už několikrát posunul, ale nezbývá než věřit panu ministrovi, že v prosinci bude dálnice otevřena. Znepokojuje mě však nedávná informace, že na dálnici se kromě sesuvu na jejím posledním úseku objevil i další problém – vozovka na dokončené části se prohýbá. Podobný problém se na Ostravsku řeší už několik let. Dálnice jsou jakoby naším prokletím, ale někdo by měl nést zodpovědnost za špatný a nepromyšlený stav. Politici by měli povinně jednou za týden jet po dálnici z Prahy do Ostravy a zpět…
Zastáváte také funkci poradce prezidenta Miloše Zemana. V jaké oblasti a prozradíte nám, co jste mu v polední době poradil?
Snažím se předávat panu prezidentovi hlavně zkušenosti z oblasti průmyslu a názory z regionů, které mohou mít vliv na jeho práci či rozhodování. Přesvědčil jsem ho o nesmyslnosti řešení vodního kanálu přes Jablunkovský průsmyk. V poslední době jsme probírali například problematiku OKD, průmyslové zóny, projekt mezinárodního logistického centra, revitalizace území zasažených průmyslovou výrobou a zaměstnanost. Rád bych ho také přesvědčil o nebezpečí, které znamená dovoz oceli z Číny pro náš průmysl.
Ing. Miloš Zeman
Neuvažoval jste, že byste do Senátu kandidoval za SPO? Proč?
Dostal jsem nabídky od několika politických stran, ale po zvážení všech pro a proti jsem se rozhodl kandidovat jako nezávislý s podporou regionálního hnutí.
S čím vůbec do voleb jdete? Čemu byste se chtěl v horní komoře Parlamentu ČR věnovat a co případně konkrétně prosadit?
Do voleb jdu s přesvědčením, že mohu a umím našemu regionu, zdejším městům a obcím i běžným občanům pomoct v řešení problémů. Chci bránit naše ocelářství před nekalou konkurencí z Číny a zajistit, aby mladí lidé neodcházeli z regionu. Usiluji o zvýšení platů za práci v náročných podmínkách, spolupracuji se starosty na zkvalitnění životního prostředí a dopravní infrastruktury. V Senátu bych se chtěl věnovat hlavně zlepšování podmínek pro podnikání i rozvoj firem a podpoře technického vzdělávání.
autor: Kateřina Synková
