V první části rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste se vyjádřil k výrokům některých umělců ohledně opatření kvůli koronaviru, řekl jste i svůj vlastní názor na vládní opatření, promluvil jste i o školství nebo o České televizi. Teď se podíváme také do zahraničí – jak hodnotíte opatření, které proti koronaviru udělali v Německu, Francii, Rakousku nebo třeba ve Španělsku? A co říci na původní záměr velké Británie na kolektivní imunitu?

Nejdříve bych se chtěl ještě vrátit k první části našeho rozhovoru. Hned ráno se na mě telefonicky zle obořil František Lutonský z ČT. Prakticky mě nepustil ke slovu, vyhrožoval mi soudy a požadoval, ať se mu Parlamentní Listy okamžitě omluví. To je pochopitelně nesmysl, protože Listy jsou principiálně diskusním fórem a uveřejňují názory respondentů z nejširšího politického spektra. Jednalo se tedy o můj soukromý názor, na což mám jistě právo.

Na mém přesvědčení, že zpravodajství ČT je jednostranné a neobjektivní musím samozřejmě trvat. K jednomu omylu ale opravdu došlo. V rozhovoru jsem uvedl mylnou informaci, kterou jsem dostal od přítele v ČT. Jan Lutonský skutečně není v příbuzenském vztahu s Františkem Lutonským. Za to se panu Lutonskému upřímně omlouvám.

A teď k vaší otázce. Německo, Francie, Španělsko, Itálie udělaly málo, nepochybně. My jsme byli rozumnější. V Anglii nechtěli udělat vůbec nic, a tak se jim to dost vymklo z rukou. Každý extrém je chybný. Covid není dobré ani podceňovat, ani přeceňovat. Obětí koronaviru asi nebude o nic víc, než obětí běžné chřipky, ale nakažlivost onemocnění není ještě dokonale zmapována.