Vyléčení z covidu nemají vyhráno! Bude zvýšený počet neurodegenerativních onemocnění. Mrazivá předpověď profesorky a expertky na onemocnění mozku

03.01.2021 16:10

ROK S COVIDEM A TEN PŘÍŠTÍ Ani tzv. uzdravení pacienti z nemoci Covid-19 nemají úplně vyhráno. Profesorka Eva Syková, bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, proto upozorňuje na stav nazývaný „dlouhodobý covid“ s různými přetrvávajícími potížemi. Předpokládá se, že se tato pandemie projeví snížením střední délky života jak u nás, tak ve všech zemích Evropské unie i v USA. Nejcitovanější česká vědkyně si myslí, že právě začíná nebo brzy začne 3. vlna pandemie. Může se stát, že i přes úspěšné očkování bude záležitostí na několik let.

Vyléčení z covidu nemají vyhráno! Bude zvýšený počet neurodegenerativních onemocnění.  Mrazivá předpověď profesorky a expertky na onemocnění mozku
Foto: Archiv ES
Popisek: Profesorka Eva Syková
reklama

Co si má veřejnost myslet o tvrzení, že tisíce lidí v České republice zemřely v době epidemie covidu-19 zbytečně, a to nejen kvůli viru? Přišli s tím vědci z Iniciativy Sníh, která je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum a žádá řízení boje s pandemií založené na vědeckých důkazech. Dá se tomu věřit, když je to navíc doprovázeno odhadem, že dohromady přišli obyvatelé České republiky o 90 tisíc let života?

K John Snow Memorandu bych chtěla říci, že shrnuje to, co my lékaři a vědci všichni víme a doufám, že s tím i všichni souhlasíme. Smyslem je, aby s tím souhlasili nejen odborníci, ale i občané a politici a podle tohoto jasného a srozumitelného návodu se chovali. Ostatně Česká lékařská komora vyjádřila stejný názor jako je v memorandu. Jsem přesvědčena, že moderní civilizace je založena na vědeckých poznatcích; tmářství a nevědecké metody rozhodně nemají v boji s pandemií místo. Odpírači toho, co je v memorandu krátce, ale jasně formulováno, nejsou zastánci svobody, do této role se pasují naprosto nevhodně. Platí totiž, že svoboda a zdraví spolu souvisejí. To si člověk uvědomí, až když je nemocen, nebo když nemá dostupnou zdravotní péči.

V memorandu se říká, jak se v době pandemie virus šíří a jak se musíme chovat, abychom tomu bránili. Jde o nošení roušky, omezení shromažďování, zachovávání rozestupů mezi lidmi, důsledná hygiena rukou a povrchů, plošné testování, karanténa a včasný lockdown. Tomu nerozumí jen opravdový hlupák. Je již prokázáno, že smrtnost na covid-19 je několikrát vyšší než u sezónní chřipky. V případě uzdravení jsou ale následky covidové infekce velmi zrádné, protože nemoc nezmizí náhle jako u nekomplikované chřipky, ale má dlouhotrvající následky. Po tzv. vyléčení, kdy jsou testy na covid již negativní, potíže často přetrvávají a dokonce v budoucnosti u těchto jedinců mohou častěji propuknout některé závažné choroby. Tento stav se nazývá „dlouhodobý covid“. Sem patří přetrvávající respirační a kardiovaskulární potíže, záněty různých orgánů, potíže s čichem signalizující, že virus napadl mozek, častější mrtvice a poškození mozkových funkcí, jak jsem o tom již v Parlamentních listech informovala. Teprve po letech zřejmě uvidíme vyšší výskyt neurodegenerativních onemocnění jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofická laterální skleróza a další.

Fotogalerie: - Mobilní laboratoř

Magistrát hlavního města Prahy představil Mobilní ...
Magistrát hlavního města Prahy představil Mobilní ...
Magistrát hlavního města Prahy představil Mobilní ...
Magistrát hlavního města Prahy představil Mobilní ...
Magistrát hlavního města Prahy představil Mobilní ...
Magistrát hlavního města Prahy představil Mobilní ...

Vrátím se k těm v úvodu zmíněným ztraceným 90 tisícům let života. Jak to s nimi tedy je?

Anketa

Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?

4%
2%
3%
hlasovalo: 16726 lidí
Expertní odhady skutečně ukazují, že obyvatelé nejen České republiky přišli o mnoho let života. Tzv. ukazatel ztracených roků života (YLLs) ukazuje odhad počtu let, o kolik déle mohly žít osoby s covidem-19. Ztracené roky již dělají okolo 90 tisíc let života, což znamená, že každá zemřelá osoba s covidem-19 mohla žít o 9 až 10 let déle! Dá se předpokládat, že toto číslo bude stoupat. Bude to jednak v důsledku akutních onemocnění, ale i dlouhotrvajících následků onemocnění covid-19, zanedbávání preventivní péče a odkládání včasné kauzální léčby počínajících onemocnění. Dnes se odkládají operace, pochopitelně trpí běžná zdravotní a preventivní péče, rehabilitace, lázeňská péče, a tak chybí péče, která je nejdůležitější pro prodloužení délky života.

Počet českých zdravotníků není neomezený, měli jsme dávno před pandemií nedostatek lékařů a sester. I když naše zdravotnictví je na vysoké úrovni, nasazení zdravotnického personálu je enormní, řadu z něj infekce postihla. Dosud dokázali zdravotníci tento enormní nápor pacientů zvládnout, ale jejich kapacita je na hraně. Málo jsme poslouchali varování České lékařské komory, která vše toto říkala přesně a včas.

Česko se z jarního premianta v boji proti koronaviru propadlo mezi nejvíce postižené země. Podle počtu nakažených na milion obyvatel je za Andorrou, Černou Horou, Lucemburskem a San Marinem páté nejhorší s 68.613 nakaženými. Čím si tenhle skoro šokující údaj vysvětlujete?

Myslím, že důvod je nad slunce jasnější. Podzimní vlna udeřila již koncem srpna, ale nikdo se neznepokojoval, cestovalo se dál a hlavní téma byly volby. Přestože tato druhá vlna byla mnohem závažnější než ta první, platila méně přísná protiepidemiologická nařízení. Navíc tato nařízení nejsou dostatečně účinně vymáhána. Na konci srpna jsme se mylně domnívali, že máme epidemii za sebou, protože se nedělo nic mimořádného, a tak jsme zanedbali všechny možnosti šíření omezit. Varování od našich epidemiologů ale bylo dost, a přesto jsme se dostali mezi nejvíce postižené země. V důsledku nedostatečných omezení je tato druhá vlna tak silná. I když se možná skupiny lidí chovaly nezodpovědně, především selhala včasná organizace protiepidemiologických opatření, opatření byla přijímána velmi pozdě, děti chodily do školy, otevřely se restaurace a konečně korunou všeho bylo předvánoční rozvolnění – to byla veliká chyba!

S tím, co řekl koncem roku ministr zdravotnictví Jan Blatný, že uvolnění před svátky chyba nebyla, tedy absolutně nesouhlasíte?

Chyba to byla, navíc měl tvrdý lockdown přijít mnohem dříve, pochopitelně s patřičnými sociálními kompenzacemi pro živnostníky a finančně postižené lidi. Vládnoucí i opoziční politici selhali. Jen se vzájemně osočovali, místo aby spolupracovali na včasném celonárodním zpřísnění protiepidemických opatření. Diskusní pořady politiků připomínaly předvolební kampaň a hemžily se populistickými prohlášeními. Do toho si kdekdo vykládal svůj názor, ale zpřísnění se nekonalo až do 27. prosince. Vláda se tak celý podzim populisticky rozhodovala podle veřejného mínění a prakticky nekontrolovatelně uvolňovala, co se dalo. To stojí za šokujícími následky, obrovským vzestupem nakažených lidí a předčasných úmrtí. Je to jako když je válka a my si myslíme, že ji vyhrajeme mírovou cestou.

Znovu připomínám, že úplně vyhráno nemají ani tzv. uzdravení pacienti, možná jsou jen zdánlivě vyléčení, někteří mohou mít celoživotní následky. Předpokládá se, že se tato pandemie se projeví snížením střední délky života jak u nás, tak ve všech zemích Evropské unie i v USA.

Fotogalerie: - Stop covid teror

Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením
Mikulášská demonstrace proti vládním opatřením

Vzhledem k těm velkým počtům nakažených, neměla by být jak vláda, tak Ministerstvo zdravotnictví akčnější při zahájení a propagaci vakcinace obyvatelstva?

Pokud se vakcinace týče, jen doufám, že nebudeme jedni z nejhorších v Evropě. S naší obrovskou historií, kdy bylo v minulém století očkovací schéma a faktické proočkování dětí v České republice jedno z nejlepších na světě, bychom měli patřit ke světové špičce i dnes. Je celkem jasné, co by měla vláda zajistit a dokázat to lidem vysvětlit.

Hlavní připomínkou je, že máme málo vakcín a vláda by měla mít ambice proočkovat českou populaci rychleji. Příklad bychom si měli vzít z Anglie. Ani dnes vláda jasně neřekla, proč nechce proočkovat rychleji, jak bude vakcíny distribuovat, zda nedojde k nedostatku vakcín, nedostatku očkovacích center, zda nemůže dojít k protekcím a šmelením s vakcínami.

Nemyslím, že přístup, který je navrhován, tedy aby se od počátku registrovali lidé bez jakéhokoliv pořadí, by byl šťastný. Není třeba nadále demonstrovat, že já jako politik jsem se nechal naočkovat. Důležité je říci, jak já jako politik podporuji očkování, a sám počkám, až na mě přijde řada. Já jako politik se postarám, aby bylo dost vakcín pro všechny a co nejrychleji.

S čím konkrétním vláda zaspala?

Už dnes mělo být jasné, kolik zdravotníků, kteří jsou ve styku s covid pacienty, musíme proočkovat a dokdy to můžeme udělat. Dále, kolik dalších vakcín dostanou vážně nemocní v nemocnicích. Nevíme, kdy tedy budou přicházet na řadu lidé podle věku, například nejprve starší 75 let, pak starší 70 let, pak 65 let. Budou to nejen lidé v domovech důchodců, ale také všichni senioři, kteří budou mít zájem? Proč tyto informace veřejnost nemá a proč takový plán očkování nemáme?

Mělo by být řečeno, že pokud někdo bezdůvodně očkování odmítne, bude zařazen až tehdy, kdy bude vakcín dost pro kohokoliv. Toto schéma je možné již dnes aktivně rozpracovat a dát lidem jistotu, na co se mohou spolehnout.

Lidé samozřejmě musí mít očkovací průkazy, kde bude typ vakcíny, data a místo podání. Lidé s tímto očkováním musí vědět, že chrání sebe, druhé lidi, a také že mají větší svobodu, například větší pracovní a volnočasové možnosti. Budeme se muset ztotožnit s tím, že si nemůžeme svobodu představovat jako nepřítomnost restrikcí.

Pro loňský rok se objevilo označení ,,annus horribilis“, hrozný rok, a to z medicínských, ekonomických, společenských a psychologických důvodů. Může pro naši zemi být tím, čím byly roky 1929, 1938, 1939 nebo 1968, tedy téměř osudovým?

Určitě to byl rok velmi mimořádný. Přinesl mnoho utrpení, diskomfort, omezení osobního styku a tudíž sociálních kontaktů, školství nemůže plnit svoji nezanedbatelnou roli ve výchově sociálního chování dětí, existenční nejistota vedla u řady lidí ke změně životních rolí i k rozpadu pracovních a rodinných vztahů a někdy k chudobě.

Z mého pohledu utrpěl dlouhodobý rozvoj vědy. Otevřely se ale nové obory související s bojem proti virovým infekcím. Dnes by mě oslovila vědecká témata související s covidem-19 a d onemocněním mozku. Bohužel, u nás tento výzkum neprobíhá, ale celosvětově už bylo jasně prokázáno, že vliv covidu na mozek je nesporný, a že počet onemocnění mozku stoupá. Publikace vycházejí v nejprestižnějších časopisech, minule jsem o tom mluvila. Věda, která je založena na nápadech a vizích spojených týmovou spoluprací, současnou situací trpí. Vědci komunikují na virtuálních konferencích, diskutují spolupráci, ale fakticky se zastavila experimentální práce a výstupy do praxe.

Ve vědě se dnes pracuje podobně, jak probíhá školní výuka, tedy přes počítače. Jak to vědecký výzkum proměnilo?

V této virtuální komunikaci vznikla celá řada přínosných komunikačních programů, kdy spolu lidé mluví a plánují aktivity na dálku; aktivity, které však, pokud pandemie nepomine, nemohou se experimentálně ověřit a uskutečnit v praxi. Ústavy Akademie věd a univerzitní výzkumná pracoviště nejsou nyní místem experimentální práce a setkávání se k praktickým pokusům.

Vědecké publikace se někdy, zvláště v přírodovědných ústavech, jako je například Ústav experimentální medicíny AV ČR, píší ze starých dat. Některé publikace jsou pak často nekvalitní, opakují data a jejich přidaná hodnota je malá. Byla jsem ředitelkou tohoto ústavu dvanáct let a vím, jak je takový ústav v této době zranitelný a že jeho vedení vyžaduje vědecky a manažersky silnou altruistickou osobnost. Právě neurovědy patřily k tomu, co bývalo v Ústavu experimentální medicíny AV ČR jedním z nejúspěšnějších oborů. Je to příklad, ale situace je podobná i v jiných vědeckých institucích.

Může covid-19 a vše, co s ním souvisí, způsobit změny v chování a uvažování lidí? Třeba příklonem k duchovnějšímu či alespoň skromnějšímu životnímu stylu a tím, že přestanou tolik lpět na majetku a pohodlném životním stylu? Nebo ani pandemie myšlení výrazné většiny společnosti u nás ovlivnit nedokáže?

Zatím pandemie způsobila vzestup duševních chorob, depresí, domácího násilí, zanedbanou výuku dětí a osamění starších lidí. To, že se lidé nemohou setkávat, společně sportovat a účastnit se kulturních akcí, způsobuje dlouhodobou psychickou a tělesnou újmu řady z nich. Myslím, že lidé na majetku nepřestali lpět, mají strach z budoucnosti a šetří, protože nemají jistotu a nevědí, co je ještě čeká. Na druhé straně se vzmáhá lidská solidarita a vidíme mnoho krásných případů vzájemné pomoci a charity.

Stejně jako v jiných evropských zemích jsme i v Česku zažili demonstrace proti covidovým opatřením a výzvy k jejich nedodržování. Máte pochopení pro ty, kteří už se nechtějí smířit s omezováním vlastních životů?

Nemám pro porušování nezbytných opatření žádné pochopení; jak jsem již řekla, svoboda není možná bez restrikcí. Všichni musí pochopit, že tato mimořádná situace vyžaduje solidaritu a přizpůsobení se možnostem. Jsme inteligentní bytosti, které jsou schopné rozumem překonat hrozící nebezpečí. Takovým velkým nebezpečím lidstvo čelilo v historii mnohokrát, ale podceňování nebezpečí nikdy nevedlo k záchraně.

Uspěli jsme proto, že jsme včas a tvrdě proti nebezpečí bojovali. Čím více jsme otáleli, tím byly následky děsivější. Víte, kam mířím, takovým příkladem je 2. světová válka, ústupky Hitlerovi nevedly nikam, mnozí dlouho podceňovali hrůzné nebezpečí, volili ústupky, což způsobilo ještě větší ztráty na lidských životech. Ale bez toho, aby nakonec svět vyhlásil nacistickému Německu tvrdou a společnou válku, jsme se neobešli.

Tak to bude i s touto pandemií a s dalšími, které nás možná ještě čekají.

Fotogalerie: - Fandění na Staromáku

Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
|

Důležitou roli v tom zcela mimořádném roce sehrávala média, i když je mnozí obviňovali ze zvyšování paniky přehnaným informováním o pandemii. Dalo se v minulém roce spolehnout alespoň na nejdůvěryhodnější tuzemské médium, jak o České televizi s pýchou hovoří na Kavčích horách?

Česká televize prochází momentálně krizí a podle mě potřebuje změnu. Je ovládána malou skupinou lidí, kteří mají svůj politický a společenský názor, jež národu přednostně sdělují. Kdo se jí nelíbí, ten do ČT nesmí. A tak se na obrazovce střídají stále stejní lidé a národ poslouchá jen jejich názory. Diváci pak o objektivitě některých zpráv oprávněně pochybují.

Úplně postrádám nezávislé zpravodajství, jako mají například CNN nebo BBC. Máme katastrofálně málo mezinárodních zpráv.

Navíc je ČT finančně dobře zajištěná, ale v době pandemie, kdy jsou lidé převážně doma, vysílá v zábavné oblasti příliš často staré filmy nebo pochybné zábavné pořady, které dnešní generaci nemohou oslovit.

Pandemie udeřila na celý svět. Čím to, že Čína, odkud se koronavirus začal šířit, má tak titěrné počty obětí i nakažených, její ekonomika se zotavila a ze souboje s vyspělým Západem vychází vítězně? Co letošek prozradil o západní společnosti, její soudržnosti i ekonomické základně?

Nemyslím si, že Čína má tak titěrné počty obětí. Obávám se, že přesné informace o šíření koronaviru v Číně nemáme. Obávám se, že Čína informace záměrně zkresluje. Navíc Číňané jsou poměrně ukáznění a musí přijímat bezvýhradně veškerá nařízení. Vzpomeňme, jak neprodyšně Číňané uzavřeli Wu-chan a infekce se nešířila. Dobře se ale s pandemií vypořádaly například Tchaj-wan, Vietnam, Thajsko. To ovšem neznamená, že epidemie v těchto zemích zmizela a že znovu nepropukne.

Problém západní společnosti je v tom, že z ekonomických důvodů dlouho váhala pravdivě informovat obyvatelstvo, přijímat opatření, omezit cestování a tak dále. K tomu všemu stále bojujeme s nelegálními migranty. Západ, a to není jen Evropská unie, není jednotný, nedokáže bránit vymoženosti moderní doby a své hodnoty. Domnívám se, že se ještě dostatečně tyto rozvinuté demokracie nepoučily o tom, kam až s demokracií a svobodou můžeme zajít.

Bude rok 2021 bližší tomu ,,normálnímu“ roku 2019, nebo na to můžeme zatím zapomenout? Do jaké míry a jak dlouho se nás bude covid-19 držet i v začínajícím roce?

Myslím, že právě začíná nebo začne 3. vlna pandemie! To říká vše, v roce 2021 se nás covid-19 bude držet zuby nehty. Jedinou záchranou je rychlá proočkovanost. To ovšem pomůže za jednoho jediného předpokladu, že vakcína bude úspěšně a dlouhodobě chránit! Jinak začne závod o nové účinné vakcíny. Může se stát, že pandemie i přes úspěšné očkování bude záležitostí na několik let, virus může výrazněji zmutovat. Konečně je tady i nebezpečí, že se objeví jiný virus, který nás bude znovu ohrožovat. Jsem ale optimistka a věřím, že pokud létáme do kosmu, dokážeme s pandemiemi společnými silami bojovat tak, že je porazíme.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Roušky brání šíření viru? Lockdown brání šíření viru? Markéta Šichtařová do toho hodila vidle svou verzí. Tady je

17:35 Roušky brání šíření viru? Lockdown brání šíření viru? Markéta Šichtařová do toho hodila vidle svou verzí. Tady je

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Neexistuje souvislost mezi lockdowny a počtem úmrtí na 100 tisíc obyvat…