Víte, jak covid-19 poškozuje váš mozek? Následky klidně až za 10 let. Profesorka Syková, specialistka na onemocnění tohoto orgánu, promluvila. Raději se posaďte

06.12.2020 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Je prokázáno, že infekce COVID-19, která způsobuje virovou pneumonii a dechovou nedostatečnost a vede ke snížení množství kyslíku, je provázena systémovým zánětem, který se nevyhýbá ani mozku. Upozorňuje na to profesorka Eva Syková, bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, která se celý život zabývá výzkumem mozku a jeho onemocněním. Nejcitovanější česká vědkyně zastává názor, že nošení roušek a respirátorů, které důsledně překrývají ústa i nos, je zásadní pro zabránění pozdějších, dosud ne zcela známých následků na lidské zdraví.

Víte, jak covid-19 poškozuje váš mozek? Následky klidně až za 10 let. Profesorka Syková, specialistka na onemocnění tohoto orgánu, promluvila. Raději se posaďte
Foto: Archiv ES
Popisek: Profesorka Eva Syková
reklama

Je nemálo těch, co považují koronavirovou pandemii za mediální bublinu. Jak ji ve světle aktuálních světových statistik hovořících o téměř 56 milionech nakažených a téměř milionu a půl mrtvých vnímáte vy?

Jako mediální bublinu pandemii COVID-19 rozhodně nevnímám. Pandemie od základu změnila život na celé planetě, nás všech a způsobila řadu úmrtí nebo nevratného poškození našeho organizmu. Problém je s informacemi, které od médií dostáváme, jsou často zkreslené, zavádějící pro běžné občany a ve snaze zabránit šíření nákazy a paniky se uchylují k zavádějícím informacím. Některé informace jsou pravděpodobně i záměrně utajovány, nebo nejsou zcela objektivní. Osobně mám velký problém s neukázněným chováním odpíračů roušek a epidemiologických nařízení lidmi, kteří nedomýšlejí následky takového chování. Účinnost těchto opatření byla celosvětově jasně prokázána, dá se to rozhodně vydržet a nemá to nic společného s ohrožením svobody. Odpírače lze charakterizovat jako sobce. Jejich chování může mít především vliv na úmrtnost starších spoluobčanů, nemocných běžnými chorobami a úmrtí našich zdravotníků, kteří musí přes všechny překážky bojovat v první linii. Také mi vadí, když se k vysoce specializované problematice této virové nákazy kategoricky vyjadřují nekompetentní lidé, často jsou to veřejně známé osobnosti, kteří svým osobním názorem ovlivňují veřejné mínění. Nebo jsou tací, kteří opakují pouze to, co už je známé a jde jim jen o vlastní zviditelnění. Zastávám názor, že nošení roušek a respirátorů, které důsledně překrývají nejen ústa, ale i nos, je zcela zásadní pro zvládnutí epidemie, pro vlastní bezpečnost a pro zabránění pozdějších, dosud ne zcela známých následků na lidské zdraví.

Součástí zmíněných statistik je i celosvětově 45 milionů a v Česku 450 tisíc vyléčených. Jaké jsou nejnovější celosvětové vědecké poznatky, co se týče dopadu na lidský organismus pro ty, co chorobu COVID-19 prodělali?

Vzhledem k tomu, že se celý život zabývám výzkumem mozku a jeho onemocnění, budu mluvit o tom, čemu rozumím. Není pochyb o tom, že COVID-19 ovlivňuje mozkovou činnost, činnost bezpochyby nejdůležitějšího orgánu člověka. Více než třetina lidí s COVID-19 udává neurologické příznaky jako je ztráta čichu a chuti, únava, bolest hlavy, pocit na zvracení a u těžkých pacientů cerebrovaskulární onemocnění a poruchy vědomí. Existují publikované články v prestižních mezinárodních časopisech přinášející důkazy o tom, že tato virová infekce může vedle respiračního selhání významně a dlouhodobě ovlivnit naši mozkovou činnost a zvýšit i výskyt neurodegenerativních onemocnění. Je prokázáno, že infekce COVID-19, která způsobuje virovou pneumonii a dechovou nedostatečnost a vede ke snížení množství kyslíku v krvi, je provázena systémovým zánětem, který poškozuje celou řadu orgánů. Tento zánět se vyskytuje v celém organismu a nevyhýbá se ani mozku, kde přímo poškozuje nervové buňky, poškozuje hematoencefalickou bariéru, která normálně brání průniku škodlivých látek do mozku a navíc je mozek nedostatečně zásobován kyslíkem.

Fotogalerie: - Fandění na Staromáku

Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...
Na pražské Staroměstské náměstí přišli v neděli pr...

Co to pro mozek nemocného znamená?

Jelikož mozek potřebuje ke své funkci nejvíce energie ze všech orgánů, nedostatek kyslíku v krvi, který doprovází i mírný průběh onemocnění, mozek poškozuje. Větší nedostatek kyslíku v mozku má přímou souvislost s těžkými neurologickými komplikacemi jako je embolie vedoucí k mozkovému infarktu (iktus, mrtvice). Systémový zánět v organismu také vede ke zvýšení hladiny fibronektinu v krvi, látky, která podporuje vznik trombů. U 20 až 50 procent těchto pacientů s COVID-19 dochází ke tromboembolickým komplikacím, jako je ucpání cév a iktus, které se vyskytují i u mladých pacientů. Drobná ucpání mozkových cév nemusí pacienti bezprostředně pociťovat, ale ta poškozují jejich mozková centra skrytě. Není náhodou, že příznakem infekce COVID-19 je bolest hlavy, nemožnost se soustředit, poruchy vnímání a paměti, poruchy spánku, deprese, závratě, halucinace i delirium. Systémový zánět a zánětlivé poškození mozku bylo prokázáno jako činitel vedoucí k neurodegenerativním onemocněním, mezi která patří demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Amyotrofická laterální skleróza a jiná onemocnění. Výskyt těchto onemocnění tak může v příštích letech i v době postkovidové výrazně stoupnout.

Podepisuje se na mozku i duševní vypětí, kterému může být člověk během nemoci vystaven i kvůli tomu, jakým strašákem se během letošního roku COVID-19 pro mnohé lidi stal?

Anketa

Necháte se očkovat proti covidu-19?

27%
62%
hlasovalo: 33887 lidí
Právě dlouhodobý psychologický stres, jemuž jsou ve značné míře vystaveni hospitalizovaní pacienti s COVID-19, je dalším nezanedbatelným činitelem, který poškozuje mozek. Tento stres rovněž vede ke zvýšení systémového zánětu. Až 40 procent vyléčených pacientů trpí tzv. post-traumatickým stresem a 36 procent těchto pacientů trpí depresemi a to 50 až 80 měsíců po jejich hospitalizaci. Psychologický stres ale nepostihuje pouze hospitalizované pacienty, ale i celou populaci v důsledku strachu z nákazy, omezení kontaktů během lockdownu a izolace v důsledku strachu z nákazy. Deprese je známý rizikový faktor pro vznik demence a může tak urychlit a zvýšit množství výskytu neurodegenerativních onemocnění.

Jakým způsobem koronavirus do mozku proniká?

Nedávné studie ukázaly, že virální RNA se vyskytuje v mozku a v cerebrospinální tekutině pacientů. Virus se do mozku dostává nejen přes narušenou hematoencefalickou bariéru. Studie již publikovaná v prestižním časopise Nature Neuroscience ukazuje, že virus do mozku vniká nosem, přes čichový epitel. Byly nalezeny infikované sensorické čichové neurony, prokázán transport viru podél čichového traktu nejen do mozkové oblasti pro čich a chuť, ale překvapivě do prodloužené míchy, kde jsou centra zajišťující kontrolu srdeční a dechové činnosti. Porucha čichu a chuti často přetrvává i měsíce, což také svědčí pro poškození mozkových center.

Jsou lidé, kteří trpí jiným onemocněním, i když často ne příliš závažným, více náchylní k těžkému průběhu onemocnění v rámci epidemie? A do jaké míry mohou nakažení lidé s žádnými nebo velmi lehkými příznaky nakazit ostatní?

Pacienti, kteří mají jiná onemocnění, jsou velmi ohroženi, jelikož řada onemocnění je již provázena zánětem. Znám pacienty, kteří třeba měli pouze ztrátu čichu a chuti, ale projevil se u nich náhle zánět zubů, které byly ošetřeny před nakažením. Vážnější je ale průběh u diabetiků, a to i u pacientů s diabetem druhého typu. U nich častěji vzniká těžký systémový zánět, hyperglykemie a zmíněné neurologické příznaky. Pokud se týče virové nákazy, nedávné studie ukázaly, že pacienti s COVID-19, a to i když prakticky nemají žádné příznaky, jsou nosiči stejné nálože viru a jsou tudíž stejně nebezpeční pro své okolí jako pacienti s těžkými příznaky. Dokonce nové studie ukázaly, že pacienti jsou nejvíce infekční dva dny před objevením se jakýchkoli příznaků. Všichni pacienti, ti bezpříznakoví i ti velmi nemocní jsou tedy nejvíce infekční dva dny před manifestací choroby a pět dní po objevení příznaků. Pochopitelně pacienti, kteří COVID-19 mají a jsou bez příznaků, nejsou často testováni a odhaleni, proto mohou šířit nákazu nekontrolovaně a tady je ten důvod pro plošné a důsledné nošení roušek a respirátorů.

Fotogalerie: - Mše za oběti koronaviru

Mše svatá za uzdravení nemocných koronavirem a pom...
Mše svatá za uzdravení nemocných koronavirem a pom...
Mše svatá za uzdravení nemocných koronavirem a pom...
Mše svatá za uzdravení nemocných koronavirem a pom...
Mše svatá za uzdravení nemocných koronavirem a pom...
Mše svatá za uzdravení nemocných koronavirem a pom...

K Rusku, které už v srpnu ohlásilo první schválenou očkovací látku proti koronaviru Sputnik V, se nedávno přidaly americké farmaceutické firmy Pfizer a Moderna a čínská společnost Sinovac. Dá se jejich objevům věřit, nebo to v tuto chvíli vypadá spíš na propagandistické závody tří velmocí?

Závod to je jednak v byznysu a jednak v čase, kdy země zvládne pandemii a obnoví svoji ekonomiku. Věřit musíme pouze schváleným vakcínám regulačními autoritami, těm, které absolvovaly dostatečné klinické zkoušky. Já bych v současné době věřila a doporučila koupit pro občany České republiky vakcínu americké firmy Moderna a americko-německé firmy Pfizer a jejího partnera BioNTech, protože mají dobré provedení klinických zkoušek, vysokou účinnost, bezpečnost a schvalování regulačními autoritami. Jejich cena je přijatelná. Možná budou kvalitní i jiné, ale varovala bych před vakcínami, které nejsou schváleny v Evropské unii nebo v USA, kde je schvalovací procedura dostatečně přísná pro bezpečí očkovaných. Takové schválení ruská a čínská vakcína zatím nemají. Britové oznámili, že začnou očkovat těmito vakcínami v nejbližších dnech, v USA chtějí očkovat do konce roku.

V české společnosti však převládá neochota nechat se očkovat a podle průzkumů jsou lidé k vakcínám spíše nedůvěřiví. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové bude snaha motivovat lidi k tomu, aby se nechali očkovat. Jak by taková vhodná motivace, aby přesvědčila většinově skeptickou populaci, podle vás mohla vypadat?

Doufám, že naše vláda zajistí bezpečné vakcíny v dostatečném množství tak, abychom mohli začít očkovat na začátku roku 2021 nejen ohrožené skupiny, ale i všechny ostatní zájemce. Podle mého názoru by se státy Evropské unie měly dohodnout na očkovacím plánu a na tom, kdy bude nutné, aby byl občan očkován. Myslím, že nějaké pravidlo pro cestování očkovaných a neočkovaných by pomohlo populaci motivovat. Bude nutné poctivě seznamovat občany s bezpečností vakcíny a jejími výhodami, například z hlediska zamezení budoucích možných následků onemocnění a urychlení rozvolnění omezujících opatření. Na to by měli lidé slyšet.

O vývoj vakcíny se pokoušel i vědecký tým v Česku pod vedením doktora Marka Petráše, ale po necelém čtvrt roce byl tento výzkumný projekt ukončen. Mělo vůbec smysl se do výzkumu u nás pouštět, když se o to snažily vědecké týmy po celém světě?

Vývoj vakcíny u nás nemá smysl, pokud je jeho cílem dosáhnout výroby funkční vakcíny. Nikdy bychom to do výroby nedotáhli. Smysl by ale mělo podpořit základní a klinický výzkum COVIDU-19. Naše vědecká pracoviště na univerzitách a v ústavech Akademie věd se věnovala převážně vývoji testovacích kitů a ochranných pomůcek. Například Ústav experimentální medicíny AV ČR, jehož jsem byla třináct let ředitelkou, úspěšně rozvíjel výzkum neurodegenerativních onemocnění i jejich léčbu pomocí kmenových buněk. Vedení ústavu tento výzkum zbytečně utlumilo, ač Ústav experimentální medicíny AV ČR získal a čerpá můj grant, který přinesl ústavu cca 150 milionů korun. Pochopitelně koronavirová krize základnímu biomedicínskému výzkumu nepřeje, tento výzkum je založen na pokusech se zvířaty a ty se cestou home office dělat nedají. Mé oddělení v ústavu se již před deseti lety zabývalo výzkumem kmenových buněk a jejich vlivem na zánětlivé procesy a neurodegenerativní onemocnění. Je zajímavé, že kmenové buňky jsou v současné době využívány v několika klinických studiích pro léčbu pacientů s COVID-19, protože mají výrazný vliv na imunitní systém a působí proti systémovému zánětu. Takový výzkum je nyní výrazně podporován v řadě zemí, například i na Slovensku, kde nyní pracuji.

Od čtvrtka přešlo Česko do 3. stupně protiepidemického systému a režim se výrazně rozvolnil. Považujete to za rozumný krok a nemůže zemi vrhnout po Vánocích zase zpět do nedávných dnů, kdy se počty nově nakažených pohybovaly až kolem 15 tisíc lidí denně?

Anketa

Jste pro dobrovolné testování antigenními testy ZDARMA?

76%
24%
hlasovalo: 7162 lidí
Určitě je to riskantní krok. Určitě je dobře zkusit, aby děti chodily do školy. Bohužel se ale všichni těší, jak půjdou do restaurací, hospod, ke kadeřníkovi a nakupovat vánoční dárky. Od čtvrtka platné rozvolnění by mohlo vyjít jen tehdy, pokud budou všichni občané velmi ukáznění, ale to, bohužel, nejsou. Roušky nenosí, nebo jen tzv. na půl žerdi, tedy nemají zakrytý nos, a nechrání tak ani sebe, ani ostatní. Výsledkem bude, že bychom nemuseli mít hezké Vánoce.

Českými médii hojně vyhledávaná viroložka Soňa Peková začátkem října tvrdila, že virus výrazně zeslábl a do Vánoc zmizí, což se vzhledem k říjnovým a listopadovým číslům ukázalo jako ne moc přesná prognóza. Jak se v těch informacích mají lidé orientovat, když na jedné straně slyší takováto a podobná optimistická prohlášení, na druhé straně jsou konfrontováni s vyjádřeními biologa Jaroslava Flégra o mrazácích s mrtvolami v ulicích, třetí vlně před Vánocemi a ještě agresívnějším koronaviru, než byl dosud?

Já si doktorky Pekové vážím pro její přístup k rychlému testování. Prostě se spletla, spletlo se mnoho doktorů chřipečkářů, spletli se mnozí zahraniční specialisté a politici. Není třeba její vyjádření dramatizovat. Já se třetí vlny bojím, asi, bohužel, bude, protože jen tak hned nedosáhneme proočkování populace alespoň na 60 procent, které by další eskalaci s největší pravděpodobností bránilo.

Dá se s určitostí říci, zda má virus sílu, aby připravil o život, případně jinak ublížil úplně zdravému člověku, nebo bývá jen kapkou, kterou přeteče pohár člověku s vícero zdravotními komplikacemi? A co říkáte na vyjádření, že lidé umírají s COVID-19, nikoliv na toto onemocnění, čímž je míněno, že by kvůli jiným chorobám zemřeli tak jako tak?

Existují důkazy, že nákaza může ublížit i zdravému člověku, a pokud ne okamžitě, tak může zanechat trvalé následky na plicích a dalších orgánech včetně mozku. Lidé, kteří prodělali nákazu, mohou být náchylní k pozdějším velmi vážným chorobám, které se mohou projevit třeba až za deset i více let. Epidemie probíhá teprve cca jeden rok, a proto ještě nemáme dostatek poznatků o dlouhodobých následcích tohoto onemocnění.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lékař: Umírají lidé, které medicína ,,vytvořila”. Až zemře 15 tisíc mladých, zdravých lidí, bude zle. Konec strachu, zde je pravda

7:00 Lékař: Umírají lidé, které medicína ,,vytvořila”. Až zemře 15 tisíc mladých, zdravých lidí, bude zle. Konec strachu, zde je pravda

ROZHOVOR Stanovovat jednoznačnou příčinu úmrtí u starých lidí, kteří mají mnoho nemocí, je obtížné, …