Vedou se spory o peníze, které měla EU poslat Česku na pomoc v boji s koronavirem. Celkem 32,6 miliardy korun mělo být podle premiéra Babiše přiklepnuto Česku už dříve, bez ohledu na pandemii. Někteří europoslanci ovšem upozorňují, že Unie tyto peníze uvolnila vzhledem k situaci rychleji a také zjednodušila jejich případné využití. Je to tedy pomoc, kterou potřebujeme, nebo Unie v této situaci selhala a pomoc měla být výraznější?

Každá pomoc v této době dobrá. A EU má v podstatě dvě hlavní pravomoci: tvorbu legislativy a rozdělování peněz z rozpočtu. Proto byla její finanční opatření dobrá a potřebná. Mnoho jiného toho dělat nemůže. Bude teď muset předělat celý víceletý rozpočet, uvolnit pravidla pro veřejné dluhy a rozpočtové deficity pro státy v eurozóně a také zmírnit některé regulace na vnitřním trhu. Tím může pomoci oživení ekonomiky v době postvirové. Nezapomínejme, že rozpočet EU je jen cca 1,1 % celoevropského HDP. Národní vlády mají k dispozici daleko větší finanční prostředky a také nesou hlavní zodpovědnost v boji s koronavirem.

Ozývá se i argument ve prospěch Evropské unie, že sedmadvacítka nemá přímé pravomoci nad zdravotnictvím, takže více pomoci nemůže. Je to pravda? A bylo by lepší, kdyby bylo zdravotnictví v Unii řízeno centrálně?

Není možné centrálně uřídit 27 odlišných systémů zdravotní péče s jiným modelem pojištění, spoluúčasti zaměstnavatele nebo kvalitou zdravotnických zařízení. Pokud si to někdo myslí, měl by se rychle probrat. Nefungovalo by to. Je třeba ponechat zdravotnictví v pravomoci národních vlád. Co lze zlepšit, je výměna informací, snazší obchodování ochrannými pomůckami a zdravotnickým materiálem – a hlavně přenesení jejich výroby zpět do Evropy místo nekonečného outsourcingu do Asie.