Polský důl Turów má letitou tradici. Proč jste na ekologické problémy s ním spojené začali poukazovat vlastně až nedávno?
Poláci se rozhodli, že obnoví koncesi dolu s těžbou až do roku 2044. Nebylo to povoleno způsobem, jaký je v právním státě běžný. Udělali to spíše stylem à la Bělorusko. To se nám moc nelíbilo a začali jsme se o to zajímat. Ten důl nás tady samozřejmě ovlivňuje. V zimě vydrží bílý sníh jeden den a pak se z něj stane nahnědlá břečka. Teď už tolik ne.
Líbil se vám proslov Karla Janečka na Českém slavíkovi?Anketa
Ostatně elektrárna spojená s dolem za dřívější roky zničila celé Jizerky. A to je vizitka Turówa a staré německé elektrárny Hirschfelde, která už je zavřená dlouhé roky. Jizerky jsou nyní pár desítek let osazeny novými stromy. Zhruba před třiceti lety to byla pláň, což v souvstažnosti se znečištěným ovzduším zajistil i kůrovec.
Jaké ekologické problémy tedy řešíte?
Spad popílku. Permanentní ubývání spodní vody. Bydlím v Oldřichově na Hranicích. Když jsem se tam nastěhoval, tak tam tekly dva potoky, teď jejich koryta zarůstají plevelem a neteče tam nic. Lidem hlavně ve Václavicích ubývá voda ve studnách. Žije tam čtyři sta obyvatel a mají problém, protože berou vodu hlavně ze studní. Řešili jsme tam situaci, že lidé už ve studních neměli ani kapku vody, takže na pití nakupovali vodu balenou a naši hasiči jim vozili do tisícilitrových nádrží vodu. Oni se rozmýšleli, jestli se vykoupou, opláchnou anebo si vyperou prádlo. Prostě středověk.
Třeba v obci Uhelná to až tak nevnímají, protože mají vodovod. Tamní lidé, kteří se o problém moc nezajímají, ale nevnímají, že voda z vrtu také ubývá, a že z těch trubek jednou nic nemusí téct. Je evidentní, že je to překopem geologických zlomů v lomu, díky kterým vody ubývá.
Všechny zmíněné vesnice spadají pod Hrádek nad Nisou a jsou to jeho okrajové části.
Ještě musím říct, že Poláci chtějí udělat stěnu hlubokých vrtů. Tím se tedy vždy zaštiťují. Na okraji dolu v blízkosti zmíněných vesnic by měly být do země zapuštěny hluboké piloty a má to být bariéra, která má zamezit, aby voda z české strany neodtékala. Jenže oni to staví v místě, kde to nedává smysl.
Proč?
Neboť právě na té straně chtějí důl rozšiřovat.
Nicméně o popílku jste v první odpovědi řekl, že nyní už to až tak velký problém není...
Ano, naznačil a nedopověděl. Opravdu to dnes až tak velký problém není. Elektrárny mají nějaké odsíření a zařízení, která tohle eliminují. Takže je třeba říct, že už to tady až tak moc nevnímáme. Samozřejmě prašnost jako taková, kterou způsobuje důl, tady je. Ostatně v dolu je kolem rypadla deset centimetrů černého prachu, který má konzistenci černé hladké mouky. Tam jdete a připadáte si, jako když jdete po Měsici. Je jasné, že když se dostane větrem do ovzduší, tak padá kilometry daleko.
Kolem elektrárny vyrostly obří skleníky na zeleninu, které využívají odpadní teplo. Prý jsou zdrojem velkého světelného znečištění...
To je firma Citronex. Na kopci má postavené ohromné skleníky, kde v hydroponii pěstují rajčata. Svítí tam o sto šest, aby to rostlo. Nepoužívali žaluzie. Teď je občas použijí, občas ne. Stejně to svítí a je to hnusné. Když jedete kolem Hrádku v noci, tak si připadáte, jako když jedete kolem Mordoru. (Mordor je země ve fiktivním světě anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena. Mordor čili Černá země se nachází na severovýchodě Středozemě. Tento pustý kraj je znám především jako panství Temného pána Saurona. Pozn. red.) A to v pravém slova smyslu. Ty skleníky svítí víc než Liberec. Neskutečná záře. Je to brutální. Nikoho to sice zvlášť nebolí, ale do našeho středoevropského prostoru to nepatří. Ve dne má být světlo, v noci tma.
Také jsem slyšel, že ve vesnicích u hranic s dolem Turów praskají stěny domů...
Je to tak. Třeba právě Oldřichov na Hranicích a Kopaczów je v podstatě jedna vesnice rozdělená hranicí. Na polské straně ale vypláceli odškodné lidem, kterým popraskaly baráky. A v Česku ne. Takže tam to dolem bylo, ale o pár metrů dál už ne.
Česko zažalovalo Polsko u Soudního dvoru Evropské unie právě kvůli prodloužení povolení k těžbě. Je to správně?
Nejsprávnější řešení je dohodnout se. Dokud nepadla žaloba a unijní soud nařídil, aby Varšava platila pokutu půl milionu eur, tedy asi 12, 7 milionu korun denně, tak jsme pro Poláky nebyli partnerem. Vůbec je to nezajímalo. Tvářili se, že ano, ale České republice poskytli nekompletní podklady posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) v překladu takovém, že to bylo jako z Googlu. Něco strašného, co předvedli. Víceméně se nám vysmívali. Vlastně řekli, že nám nic nezpůsobují. Hluk mají zabezpečený, voda nám ubývá, protože to je klimatem, stěny domů praskají stářím. Vypadá to, jako bychom si vymýšleli. Sice uspořádali veřejná sezení, povídali o tom, ale byla to hra. Posílali nás do Prčic.
Proč ale podobnou žalobu nepodala Spolková republika Německo. Třeba Zittau alias Žitava se nachází také kousek od dolu a nic...
Žitava to neřešila. Měla pocit, že je z toho venku a netýká se jí to. Když se podíváte na mapu toho obrovského dolu, tak jeho rozšiřování se děje směrem k českým hranicím a u německých hranic už probíhají rekultivace. Němci měli pocit, že se jich to netýká a až nyní se začali angažovat.
Žitava údajně stojí na velikém podzemním jezeře. Voda v tom podloží udržuje nějaký tlak, a když se voda ztrácí, vznikají prázdná místa. Území se začíná propadat a v Žitavě se bojí. Proto se do toho asi začali vkládat.
Naše žaloba byla opravdu logickým vyústěním toho, že se k nám Poláci nechovali jako k partnerovi, se kterým by měli jednat. Dělali si, co chtěli. V Bogatyni přijali nový územní plán bez jakéhokoliv projednání. Naše připomínky nebrali v potaz. Smetli je ze stolu.
Jaká je podle vás polská povaha? Podle průzkumů si Poláci Čechů dost váží, ale Češi je moc nemusí. Tak jací jsou zdejší Poláci?
Ano. V celém Polsku proběhla anketa a Češi z ní vyšli tak, že je to jejich nejoblíbenější národ. Teď by to asi bylo horší. Ostatně, jak Žitava, tak i Bogatynia jsou našimi partnerskými městy. Je to trojmezí. Jsme kamarádi. Když se bavím s Polákem, tak nemáme problém. Všude se najdou hodní lidé a zmetci. Bohužel v Polsku se síla zmetků na našem území celkem dost projevuje.
Fotogalerie: - Až na okraj Turówa
Dřív se tady kradla kola a mizela v Polsku. Teď se ztrácejí auta, věci z kůlen, garáží, zahrad. Bogatynia je docela velké město. V takovém se vždy najde nějaká skupinka, třeba deset lidí, možná i narkomani, co shání prostředky na drogy, která se stahuje do Čech. Tady jsou více anonymní a v příhraničí škodí. Jsou to nárazovky. Prý jsou organizovaní a kolem hranice se přesunují, aby nebyli moc dlouho na očích. Tohle Polákům u nás v pohraničí dost kazí pověst.
Zobecňování fakt nemám rád, protože Poláci jsou velmi schopný národ. Spousty kamionů v Česku má polskou značku. To neznamená, že jsou roztahovační. Jsou pracovití. Když někdo řídí kamion, tak setsakramentsky dře. Je to nebezpečná, zodpovědná práce a kdyby tady nejezdili, tak nemáme zboží v obchodech a součástky ve fabrikách.
Nicméně tady byla na kruhovém objezdu ohledně soudu o důl Turów jakási pseudodemonstrace. Poláci vzali auta a jezdili kolem dokola na kruhovém objezdu a nikdo je nemohl vyhnat. Vznikla tam obrovská kolona. Udělali to asi dvakrát. Ale byla to hloupost.
Poláci, co pracují v dole Turów a není jich málo, jsou za to velmi dobře ohodnocení, vás mohou vnímat, že jim chcete vzít práci...
A tak nás také vnímají, protože dostávají pokroucené informace. Slyší, že Češi chtějí zavřít Turów a připravit je o práci.
Psali jsme:
Vadí mi, že jsme jako Česko nezveřejnili, co chceme s Poláky projednat. To je špatně. Když jsem se bavil s českými geology, tak mi říkali, že i kdyby se ten důl ze dne na den zavřel, tak ho nejde opustit. Říkali, že tam bude minimálně dvacet let práce na rekultivacích, protože kdyby se neudělaly, tak to bude velký průser. V Polsku fungují na úrovni Tomia Okamury. Lidem věší bulíky na nos a pak nám říkají, jaký jsme my Češi strašní „zlobři“.
V obci Uhelná bydlí velký bojovník proti dolu Turów a jeden z mluvčích Sousedského spolku Uhelná Milan Starec. Souhlasíte s ním?
Spíše ne. Je občanský aktivista, radikál, ale velmi chytrý člověk. Jde za tím, aby se ten důl zavřel. Četl jsem zajímavou knížku Konec prokrastinace od Petra Ludwiga. On tam říká, že vaše prokrastinace je váš sloník a tomu se dostávají do cesty kopečky. Pak se mu tam dostane velký kopec a tam má spousty důvodů, proč se na to vykašlat. Malé kopce přeleze, ale velkého se bojí. Nicméně zdolal velký kopec po malých částech. A tak by se to podle mě mělo dělat i s problémy s dolem Turów.
Jinými slovy těžké problémy se mají zdolávat po malých krocích, postupně a s rozmyslem?
Ano. Pomalu, postupně a kroky, které jsou realizovatelné. To, co chce on, je radikální. To není reálné. Podali jsme žalobu, což byl dost krajní krok. Dostali po frňáku a my můžeme jít v požadavcích zpátky. Jenže on zůstal na absolutnu, což je nedosažitelné, protože Poláci zůstanou na svých, než aby důl zavřeli. Oni ho nezavřou. Nemohou. Asi mohou, ale za několik let.
Dlužná částka Polsku za Turów stále roste. Zaplatí?
To může dopadnout všelijak. Oni to mají nastavené tak, že co je pro Polsko dobré, to je zákon. Evropské úmluvy moc neberou v potaz. Kdyby Poláci hned na začátku přišli a řekli, že si jsou vědomi negativních vlivů dolu i na sousední země, že je třeba jednat, tak je to v pořádku. Popravdě by řekli, ať se nebavíme o tom, že zavřou důl, protože si to nemohou dovolit, tak bychom se asi domluvili. Chtěli bychom, aby udělali opatření, aby nám zde neubývala voda a nestávaly se další újmy, o kterých jsme se bavili. Ostatně sami navrhují určitou stěnu ohledně vody.
Nedávno jsem byl na přednášce Rudolfa Jindráka, bývalého velvyslance v Německu a současného ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Prohlásil, že ohledně dolu Turów zklamala preventivní diplomacie. Prostě, že se mělo jednat...
Ne. Ten člověk není vůbec v obrazu. Možná, že tato diplomacie mohla selhat na úrovni vlád, to nevím, ale tady s podporou Libereckého kraje, který se do toho velmi angažoval, jsme dělali pro diskusi a pro domluvu vše. Vláda a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se zpočáku chovaly jako agenti Polska. Někdy mi přišlo, že přemýšlejí, jak bychom mohli Polákům EIA schválit, místo toho, abychom jim to hodili na hlavu. Říkal jsem jim na MŽP, ať je pošlou někam.
My víme, že elektrárna dolu Turów dodává nějakých až osm procent elektřiny celého Polska. Ze dne na den to vypnout nejde. Nyní tam postavili za spousty miliard celý další blok té elektrárny. Zavřít to prostě nyní nejde a my tomu rozumíme. A chápu, že neřeší ty sankce od Evropské unie. Jenže oni jsou bohorovní a myslí si, že si na svém území budou dělat, co chtějí. Vůbec je nezajímá, co je dobré pro Evropu. Je jen zajímá, co je dobré pro Polsko. Je to neohleduplné.
Jak tyhle hádky narušily příhraniční vztahy?
Do Polska jezdí nakupovat rodiče. Mají tam některé věci vytipované, třeba levnější maso. Někteří Hradečáci to umí kombinovat ještě lépe. Něco koupí v Polsku, něco v Německu a jsou spokojení. Nejdou vždy jen za cenou, ale občas i za kvalitou. Od Hradečáků jsem nikdy neslyšel, že by měli v Polsku problém. To jsem vždy slyšel jen z médií. Vždy jsem ohledně Turówa potkal solidní novináře. Kromě polské televize.
Co vám Telewizja Polska udělala?
Veřejnoprávní polská televize se mě pořád snažila nějak manipulovat. Pak už jsem jim řekl, ať s tím přestanou, jinak se s nimi nebudu bavit.
Jak vámi manipulovali?
Typem pokládaných otázek. Manipulovali mě třeba, jestli ten úbytek vody nemůže ovlivňovat pískovna u obce Uhelná. Ostatně ta je 280 metrů nad mořem, kdežto důl Turów se dostává skoro pod hladinu moře. Když se mě na to ptali popáté, vždy trochu jinak, tak jsem jim říkal, že se mě ještě jednou na to zeptají a náš rozhovor končí, a ať si sbalí kameru. Polská média lidi štvou proti nám.
Psali jsme:
autor: Jan Rychetský
