Skončil nouzový stav. Jak jsme si v něm vedli?
Kdo víc přispěl ke zvládnutí koronakrize?Anketa
Nyní dochází na základě příznivých čísel k rozvolňování opatření. Je to v pořádku, nebo nám příliš brzy otrnulo?
Dva měsíce byla dlouhá doba a země nemůže být v nouzovém stavu věčně. To, co je důležité, je sledovat dopady rozvolňování a také dodržovat hygienická opatření a epidemiologická doporučení. Ale již bych přestal zbytečně strašit občany a zaměřil bych se na ochranu těch nejpotřebnějších, to jest seniorů a osob se zdravotními problémy. Jako problém vidím nedostatek informací o promořenosti společnosti jako celku a zejména o negativních účincích COVID-19 na lidský organismus. Je také důležité, aby se co nejrychleji vyvinula a poté vyrobila vakcína, která může v budoucnu zachránit tisíce životů. Obavu a obezřetnost si zachovejme, ale strach již pusťme k vodě.
Líbí se vám zatím kanál CNN Prima News?Anketa
Podle předsedy ODS Petra Fialy by premiér Andrej Babiš bez opozice nebyl schopen v koronavirové krizi lidem pomoci. Opatření si prý přivlastnil. „Stejně jako ve spoustě jiných věcí i v této Babiš lže. Opozice od první chvíle, kdy tu pandemie propukla, podporovala klíčová restriktivní opatření a hlavně od začátku předkládala návrhy řešení, jak pomoci a zajistit, aby lidé měli peníze, aby přežily firmy,“ zdůraznil Fiala s tím, že opozice chce lidem pomoct a vláda její nápady přebírá a realizuje. Je to pravda, lze to takto říci? Podobně reagovala i TOP 09. Kopíruje tedy vláda jen nápady opozice?
Opozici se to kritizuje, když nemá vládní odpovědnost. Ale sama rezignovala na svoji kontrolní funkci tím, že její poslanci zůstali doma a nevěnovali se kontrole exekutivy. Je dobře, že opozice podpořila vládní opatření, která, a to si přiznejme, měla zabránit kolapsu nemocnic a celého zdravotního systému. To se vládě a zdravotníkům podařilo. Já jsem sledoval parlamentní debaty o tom, že tam se navýší podpora či finanční dotace, tam se zvýší ošetřovné či se sníží odvody apod. Vláda měla spočítány dopady do státního rozpočtu, proto nemohla jít na ruku některým populistickým návrhům pravicové opozice. Podle mého názoru se zbytečně strašilo, vždyť většina podniků fungovala, a proto je třeba být vůči občanům spravedlivý. Také se ukázaly jisté rozpory ve vládě, kdy ČSSD prosazovala větší podporu zaměstnancům, seniorům a rodinám s dětmi, na rozdíl od ANO 2011, které se více zaměřilo na podporu ekonomiky. Přesto jsem přesvědčen, že by politici v době krizových stavů měli táhnout za jeden konec provazu.
I vy jste ale občas k vládě kritický. Například jste na sociálních sítích uvedl, že to, co předvádí ministr školství, je tristní. O co jde?
Má kritika byla vždy konstruktivní, protože jsem vycházel z negativních dopadů řady opatření na chod společnosti a státu. Nicméně jsem vždy upřednostňoval zdraví před ekonomikou. V průběhu pandemie se ukázala obrovská administrativní náročnost a zkostnatělé a velmi zdlouhavé byrokratické rozhodování. Není třeba poukazovat na řadu nelogičností či nereálných opatření z pera pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Školská veřejnost je si toho vědoma. I podpora živnostníkům či malým firmám měla být rychlejší a snadnější. Například formou zálohové pomoci. Vždyť v krizových situacích platí, že kdo rychle dává, dvakrát dává.
Ale přiznám se, že jsem byl kritický i vůči ministrům za sociální demokracii. Nicméně platí, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Pokud je vláda rozumná, pak si konstruktivní kritiku vezme k srdci a poučí se. A je také nutné připomenout, že takovou krizovou a nebezpečnou situaci jsme tu ještě neměli a bylo třeba rozhodovat rychle a účinně. To pak často efektivita jde poněkud stranou.
Také jste kritizoval, že někteří zástupci podnikatelů včetně pana vicepremiéra Havlíčka rozdělují peníze daňových poplatníků, jako by se nechumelilo. Přitom někdo ty dluhy bude muset zaplatit... není teď toto nebezpečí, že se pod záminkou koronaviru rozfofrují peníze daňových poplatníků tam, kam by se rozfofrovat neměly?
Tato má kritika směřuje k tomu, že dluhy se budou muset zaplatit. Pravicová opozice před koronavirem kritizovala 40miliardový schodek státního rozpočtu, a přitom navrhovala pumpování dalších desítek miliard do školství, obrany, či naopak navrhovala podřezání příjmové stránky rozpočtu. Přitom velmi lehce zvedla ruku pro schodek 300 miliard korun a neví, jak tento dluh bude splácen. A to ještě existují další návrhy opozice, jak tento dluh navýšit. Ano, lze se zaštiťovat podporou ekonomiky, ale pokud nebudu myslet na zaměstnance, seniory a rodiny s dětmi, pak opět, tak jako v roce 2008, podřežu domácí spotřebu.
Proto se obávám, aby nakonec tyto dluhy opět nezaplatily tyto skupiny obyvatel poklesem své životní úrovně. Přitom jsem neslyšel ze strany ANO 2011 či ze strany pravicové opozice, že by se měl více zdanit neproduktivní kapitál, dividendy či majetek. O tom česká pravice zarytě a systematicky mlčí.
Psali jsme:
Také jste si povšiml, že namísto výrobců jsou českými úředníky preferováni obchodníci či firmy, které dovážejí zahraniční zboží. Proč se tak děje?
To je obecný problém neoliberalismu a globálního kapitalismu, kdy je vše upřeno na vytváření zisku na úkor levné pracovní síly, na úkor zhoršených pracovních podmínek či na úkor ničení životního prostředí. Právě koronavirové období odhalilo preferování zahraničních výrobků před výrobky domácími. Na straně druhé je třeba říkat lidem pravdu, že bez zahraničního zboží by se často zvýšily ceny a poklesla by životní úroveň. Mnohdy by žádné zboží na našich pultech nebylo prostě proto, že u nás již žádní výrobci tohoto zboží nejsou. Přesto je třeba si uvědomit, jak důležitá je energetická či potravinová soběstačnost, jak důležité jsou lokální malé a střední firmy či živnostníci, zajišťující kvalitní a cenově dostupné služby.
A také že existují strategické podniky, které vyrábějí výrobky, které jsou právě v krizích velmi potřebné a bez nichž nemůže společnost jako celek fungovat. Samostatným zbožím je výroba a distribuce léků a zdravotních prostředků. Proto chci apelovat na politiky i české podnikatele, aby se z tohoto období poučili a v postkoronavirovém období daleko více mysleli na zajištění chodu naší země v krizových dobách než na současné zisky zahraničních korporací.
Všichni se předhánějí v pesimistických vizích do budoucna, jak klesne ekonomika, zvýší se nezaměstnanost, přijde další vlna pandemie. Možná že se to stane – otázkou samozřejmě také je, v jak velké míře. Nechtělo by to více optimismu, nějaké světélko naděje?
Souhlasím, toho strachu bylo až moc. Pokud by mělo naše hospodářství zkolabovat po dvou měsících přijatých krizových opatření, pak je něco špatného v naší ekonomice a v celém systému. Ale prozatím, a je to zásluha minulých sociálnědemokratických vlád, máme kvalitní a dostupné veřejné služby, jako jsou zdravotní a sociální péče, vzdělávací systém či důchodový systém. Zajisté lze i tyto služby či systém zlepšit, nicméně to záleží na míře přerozdělování národního bohatství, na míře spravedlnosti a solidarity v naší společnosti. Měli bychom si konečně přiznat, že financování veřejných služeb táhnou zejména zaměstnanci, malé a střední firmy. Je třeba přijmout koncepční změny, tak aby naše společnost byla více spravedlivá, solidární a sociální. A to je a bude úkolem především ČSSD v současné vládě. Takže rozhodně to chce více optimismu a také odhodlání změnit naši společnost k lepšímu.
Připomněli jsme si 75 let od konce války v podivných diskusích, kdo koho osvobodil a kdo se osvobodil sám. Nepřijde vám to podobné – jenom naruby – jako před listopadem 1989, kdy se příliš nemluvilo o osvobození západní a jižní části Čech americkou armádou?
Víte, je třeba připomínat hrdinství všech, kteří se postavili a bojovali proti nacismu a fašistům. Dnes se nemůžeme vcítit do kůže těch, kteří sami na sobě poznali hrůzy války. A prosím, netýká se to pouze druhé světové války, ale i válečných událostí v bývalé Jugoslávii, dnes v Sýrii či v Afghánistánu. Tyto hrůzy lze emočně cítit například v Osvětimi či v muzeu holokaustu v Izraeli.
Osobně se stydím za ty politiky, kteří se v rámci ideologie snaží překreslovat historické události. A týká se to jak předlistopadového, tak polistopadového režimu. Historii prosím ponechme historikům, a ne politikům. Politici by se měli z historických událostí poučit, aby se chyby neopakovaly. Je třeba si donekonečna opakovat, že bez zajištění bezpečnosti a míru neexistuje prosperita společnosti. Na tom je mimochodem postavena spolupráce v rámci Evropské unie i Severoatlantické aliance. Kdo to nevidí, je politicky slepý.
Zvláště u některých pražských vysoce postavených komunálních politiků jsou v oblibě provokace vůči Ruské federaci. Jinak nelze nazvat například odstranění sochy maršála Koněva na Praze 6, či naopak památník tzv. vlasovcům v Řeporyjích. K čemu tohle slouží, proč se to děje?
Nevím proč, ale Češi mají nějakou divnou zálibu v odstraňování soch. Vždyť každá socha je nejen uměleckým dílem, ale zejména je součástí národní historie. Na tuto historii můžeme vzpomínat s hrdostí, ale také se za ni můžeme stydět. Povětšinou nechápeme ve složitostech ani vlastní historii, a ne tak historii evropskou či historické události jednotlivých zemí. Nerozumím těm politikům, kteří pro své zviditelnění a PR zostudí vlastní vládu a národ a zhorší vzájemnou spolupráci mezi národy. Ano, je třeba si historické události stále připomínat, zejména pro naše děti a vnuky, ale je třeba přemýšlet o budoucnosti a o prosperitě naší země. Nevím, zda má být hlavním smyslem práce politiků odstraňování soch či budování pomníků, ale vím, že politiky si platíme za to, aby nás dobře a věrohodně zastupovali a hájili naše oprávněné zájmy.
Česko se potýká se suchem. Je dobré stavět nové přehrady?
Budování přehrad je jedním z možných opatření zadržování vody v krajině a pro výrobu elektrické energie. Nicméně nové přehrady by měly vznikat tam, kde to neohrozí přírodu a životní prostředí. Pro zadržování vody v krajině či proti nadměrnému vypařování je řada dalších opatření. Od ekologizace zemědělství přes omezení meliorací, budování remízků, výsadbu nové zeleně a zejména lesů, ochranu vodních toků a zejména vodních zdrojů, zodpovědné nakládání s dešťovou vodou a s odpady, ochranu pitné vody po podporu obnovitelných zdrojů. Ale to, co je nejdůležitější, je uvědomění si, že člověk je od nepaměti součástí přírody a ta je nám daná našimi předky. Proto je zodpovědností každého z nás přírodu chránit a zlepšovat životní prostředí pro další generace. A začít musíme sami u sebe, pro sebe a pro naše budoucí pokolení. A čím rychleji začneme, tím lépe. Již dnes může být totiž pozdě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
