Změní to globalizaci. Větší moc států? Ilona Švihlíková o covidu jinak

13.01.2021 18:22

ROZHOVOR Zbudou nám po covidu jen „rozvaliny a dým“? Ekonomka Ilona Švihlíková takový pohled odmítá. Zatímco některé sektory ekonomiky jsou na tom zle a snaží se hlavně přežít, jiné jako třeba e-commerce prosperují. Podle Švihlíkové proto bude důležité kromě obnovy růstu věnovat pozornost i další modernizaci ekonomiky. Covid může zahýbat i s globalizací, a to velmi překvapivým směrem.

Změní to globalizaci. Větší moc států? Ilona Švihlíková o covidu jinak
Foto: Screen: CNN Prima News
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková v Partii.
reklama

Pokud bychom si představili, že covid a s ním spojená omezení zmizí během února, jaká ekonomika nám po rozvolnění v Česku zbude?

Otázka tak trošku navozuje pocit, že zbudou rozvaliny a dým. Není tomu tak, velká část ekonomiky funguje bez problémů. Bezesporu budeme stát před úkoly, jako je obnova ekonomického růstu a také modernizace ekonomiky. Podobně jako další země.

Anketa

Je nemorální chodit na oběd či pivo do hospody, když je to teď zakázané?

hlasovalo: 8564 lidí

A co kdyby musela ekonomika zůstat omezená či uzavřená třeba až do konce roku 2021?

Opět zopakuji, není pravda, že „ekonomika je uzavřená“. Jsou uzavřené určité segmenty, které se často velmi halasně domáhají pozornosti, ale nelze hovořit o uzavření celé ekonomiky.

Jsme v okamžiku, kdy mnozí drobní podnikatelé nevědí, zda příští měsíc zvládnou zaplatit nájem, nebo uživit rodinu. Rezervy, které si zodpovědně vytvořili, byly spotřebovány již na jaře, v lepším případě nyní na podzim. Nejde ovšem o krizi destruktivní v tom smyslu, že by s koncem jejich podnikání zmizely i provozovny a jejich vybavení. Lze tedy počítat s tím, že už teď si mnozí boháči mnou ruce a přemýšlejí nad hromadnými nákupy těch podniků, jejichž majitelé zkrachovali?

Podobně jako v jiných zemích i v ČR dostávají segmenty, které nemohou vykonávat činnost, státní podporu. Některé sektory, ať se to týká e-commerce, nebo třeba digitálních firem, naopak zažívají boom. On je ten obrázek ekonomiky podstatně pestřejší. Zájem o přebrání některých firem asi nelze vyloučit, ale vzhledem k dosavadnímu vývoji neočekávám, že dojde k nějaké masivní vlně.

Lze pak současné dění vnímat jako obrovský transfer bohatství směrem od nižší a střední třídy k těm opravdu bohatým? A pokud ano, jakým způsobem se změní postoj společnosti k hornímu jednomu procentu?

Na vyhodnocení je ještě brzy. Je pravda, že ve Spojených státech velká recese prohloubila nerovnost a skutečně drtivá část růstu po roce 2009 šla ve prospěch horního procenta – a politické plody tohoto vývoje vidíme také. Každopádně vyspělé země se budou muset nějak postavit nejen k otázce modernizace ekonomiky, ale také k řešení rostoucího zadlužení. Jak k problému přistoupí, ukáže, do jaké míry bude vítězem právě horní jedno procento.

Lze za vítěze covidové pandemie označit nadnárodní korporace?

Pandemie je naopak vnímána jako faktor, který promění globalizaci. Ukázalo se, že dlouhé výrobní řetězce představují i řadu rizik a nevýhod. Do popředí naopak vstoupilo téma kontroly státu nad strategickými odvětvími.

UNCTAD např. pro příští rok počítá s oslabováním globalizace, jejímž hlavním aktérem jsou právě nadnárodní firmy, a naopak s rostoucím významem lokální ekonomiky včetně decentralizovaných technologií, jako je 3D tisk.

Pokud tedy většina krachujících podniků nezanikne, ale pouze změní majitele, existuje zároveň naděje, že se z krize rychleji zotavíme?

Zotavení bude záležet na kombinaci externích vlivů, tedy vývoje světové ekonomiky, udržení úrovně domácí spotřeby a samozřejmě také na schopnosti vlády realizovat v příštích letech užitečné investice.

Co ti, kteří náhle přišli o práci a musejí živit rodinu? Lze čekat příliv těchto lidí do některých manuálních oborů? Budou podle vás kvůli tomu poklesem mezd zasaženy i dělnické profese?

Určité posuny na trhu práce už vidíme. Tomu se těžko můžeme vyhnout, protože řada sektorů se prostě změní natrvalo – představa, že se vrátíme zpět do února 2020, je zcela mylná. Myslím, že bychom potřebovali posílit aktivní politiku zaměstnanosti i podporu v nezaměstnanosti, která je pro nízkopříjmové skupiny nebezpečně nízká.

Bude nyní platit, že kdo chce mít jistotu, půjde pracovat pro stát? Jak pomoci soukromému sektoru, zejména pak drobným podnikatelům?

Domácím podnikatelům nejvíce pomohou dostatečné výdaje domácností – což znamená minimálně udržení mzdové úrovně, plus, a to se bohužel moc nedaří, obnovení důvěry ve vládní kroky. Větší jistota a důvěra znamenají, že se nezvýší tolik míra úspor domácností. Jakmile budou domácnosti excesivně spořit, sníží se spotřeba, a to domácí podnikatele může poškodit.

Lze souhlasit s tvrzením, že covid-19 a jeho ekonomické následky nejvíce zatřesou s „městským“ životním stylem mladší a střední generace, která je zvyklá utrácet za zážitky a exotické zahraniční dovolené a zároveň je často zatěžkána hypotékou?

V příštích letech budeme mít možnost dopady pandemie analyzovat důkladně. Myslím, že jeden z největších vlivů je na stát – na jeho efektivitu a akceschopnost, na důležitost veřejných statků, jako je zdravotnictví.

Bude podle vás současná covidová krize jistým katalyzátorem změn v myšlení české společnosti? Změní se náš pohled na konzumní styl života?

Někteří už svůj pohled změnili a nepotřebovali k tomu ani pandemii. Pandemie a války mění svět, to je jisté. V české společnosti vidíme řadu úžasných aktivit zdola i velké nasazení dobrovolníků. Bohužel ani nám se nevyhnul fenomén „moje chlastání v baru je víc než tvůj život“. Doufejme, že převáží to dobré, protože žádná společnost nemůže stát na egoismu a bezohlednosti.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Marek Korejs
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lékař: Umírají lidé, které medicína ,,vytvořila”. Až zemře 15 tisíc mladých, zdravých lidí, bude zle. Konec strachu, zde je pravda

7:00 Lékař: Umírají lidé, které medicína ,,vytvořila”. Až zemře 15 tisíc mladých, zdravých lidí, bude zle. Konec strachu, zde je pravda

ROZHOVOR Stanovovat jednoznačnou příčinu úmrtí u starých lidí, kteří mají mnoho nemocí, je obtížné, …