Zvládlo to Německo? Zeptejte se rodičů tisíců znásilněných děvčat, radí poslanec Bundestagu Bystroň. Proč si ti doktoři a fyzikové musejí dodělávat maturitu?

10.09.2020 18:38 | Zprávy
autor: David Hora

ROZHOVOR „Zvládli jsme to? Nejlepší by bylo položit tuto otázku otcům a matkám tisícům znásilněných děvčat a rodičům obětí, které pozabíjeli tito migranti,“ reaguje na dnes už legendární slova Merkelové „Zvládneme to“, od kterých uběhlo právě pět let, poslanec německého Bundestagu za Alternativu pro Německo (AFD) Petr Bystroň. Vyjádřil se i k nedávným demonstracím souvisejícím s opatřením proti koronaviru a nevynechal ani otravu Navalného. Ohledně návštěvy předsedy senátu ČR Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu rázně říká: „To je klasická Havlovina. Politické gesto nad zájmy státu a obyvatelstva“.

Zvládlo to Německo? Zeptejte se rodičů tisíců znásilněných děvčat, radí poslanec Bundestagu Bystroň. Proč si ti doktoři a fyzikové musejí dodělávat maturitu?
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Petr Bystroň na brněnské konferenci o stavu Evropské unie s názvem: Je Evropská unie reformovatelná?

„Zvládneme to“, pronesla v začátcích takzvané uprchlické krize Angela Merkelová. Od tohoto jejího vyjádření uplynulo pět let. Jak tedy situaci kolem migrantů Německo zvládlo a zvládá?

Nejlepší by bylo, kdybyste tuto otázku položil otcům a matkám tisíců znásilněných děvčat a rodičům obětí, které ubodali a jinak pozabíjeli migranti, kteří by zde vůbec nebyli, kdyby je Merkelová nepustila do země v rozporu s tehdy platnými zákony.

Jaké největší problémy zatím muselo Německo v souvislosti s těmito migranty řešit?

Těch problémů je celá řada. Týká se osob, které byly socializovány v úplně jiných sociálních strukturách, než je známe v Evropě, často vyrostli v zemích, kde antisemitismus je téměř státní doktrínou, kde ženy musí chodit zahalené od hlavy až k patě a když to nedělají, muži mají právo je bít, kde se homosexualita trestá ukamenováním atd.

A když si vezmeme, že se během těch let Německo stalo několikrát cílem teroristických útoků, pod které se „podepsali“ právě i ti, kteří v průběhu uprchlické krize do země přišli, jak na toto místní lidé reagovali a reagují?

Ty reakce jsou vždy stejné: Lidé z blízkého okolí atentátu či znásilnění nebo vraždy jsou naštvaní, osobně se jich to dotkne a často svůj protest proti té politice, která to zavinila, artikulují tím, že protestují na ulici. Zkrátka jdou demonstrovat.

Národní fronta z SPD, Zelených, komunistů, odborů a církví nahlásí na stejnou dobu protidemonstraci s argumentem, že demonstrují proti nenávisti.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Vím, že asi jako jediní voláte po snížení spotřební daně

Jak se říká, lepší něco než nic. Ale vzhledem k tomu, jak ceny pohonných hmot rostou, proč nesnížit daň o víc? Necelé dvě koruny jsou podle mě v tuto chvíli zanedbatelné. A když by ke snížení daně došlo, můžete nějak zařídit, že to jako spotřebitelé pocítíme? Co když na tom budou těžit jen prodejci ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prezident Beneš jako „hromosvod“? Podle historika Carbola pouze hanit historii vlastního národa není ideální

4:44 Prezident Beneš jako „hromosvod“? Podle historika Carbola pouze hanit historii vlastního národa není ideální

„Křivdy, které nastaly na našem území poté, co čeští Němci sehráli nadšeně Hitlerovi trojského koně,…