Přednáška nebyla jedinou aktivitou pana Karbana na téma hraniční orientační sloupy. Na státní svátek 28. října odhalil s dalším badatelem Boleslavem Mendoněm, místostarostou města, Mgr. Pavlem Matalou, a dalšími kopii sloupu, umístěného na hraničním přechodu Aš – Wildenau (Selb). Akce se uskutečnila v rámci oslav 150. výročí povýšení Aše na město.
Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
Jak na přednášce zaznělo, v ašském výběžku se nacházelo šest hraničních orientačních sloupů, v celé republice pak 225. Nejdéle se zachoval v těchto končinách sloup č. 16, tedy ten, který byl za 1. republiky právě na celním přechodu v Aši. Ostatní sloupy na Ašsku stejně jako většina ve zbytku republiky mizely po záboru pohraničí hitlerovským Německem v roce 1938, přičemž po 2. světové válce a obnovení československého pohraničí již k opakovanému osazování hraničních orientačních sloupů na státní hranici nedošlo.
Kopie vznikla v zámečnické dílně pana Vitalije Godoroži, který sloup vyrobil podle přesně dané technické dokumentace, jež mj. určuje rozměry, materiál, tvar sloupu, jeho barevnost, podobu státního symbolu, atd. Umístěna není na svém původním stanovišti, kvůli jiné dispozici tohoto místa ji, po vyřízení všech úředních formalit, pánové Karban a Mendoň zabetonovali o několik metrů vedle (v původním stanovišti nyní vede chodník).
Jistou zajímavostí je, že sloup na ašském přechodu prokazatelně stál až do 90. let minulého století. Zda byl odstraněn z důvodu rekonstrukce znovuotevřené silnice z Aše do Selbu, nebo byl odstraněn například zlodějem kovů, se dle B. Karbana dosud nepodařilo zjistit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
